26let...a ještě jsem nechodil s holkou

Náhodou, zamilovanost je...Petro, já ale o chybách pánů nepsala ani ťuk... Navíc, pořád platí pravidlo a to, že chlapa k ničemu nepřinutíš, když sám nechce a kdyby ano, tak na to stejně ta žena časem dojede... Takže si tuhle radu strč za klobouk..

Ellen,
já bych raději...Také se zkus podívat na sebe "cizíma" očima.

Ellen,
já bych raději chyby u sebe nehledal (to bych asi nedělal celé dny nic jiného), ale spíš bych se víc díval kolem sebe a pozoroval, co druzí vidí na svých protějšcích dobrého a naopak špatného, jednal podle toho.
Ona ta láska, nebo jak tomu říkat, opravdu přejde a zbudou jen společné zájmy a smysl pro to nelézt partnerovi krkem.
No jo, doprčic, tak proč jsem pořád sám, když je to tak jednoduché...? Sám nevím.

He he he he. Na lásku já...Náhodou, zamilovanost je hezká...ale sama jsem ráda, že tak brzy přejde.

Ellen, pokus se nevidět chyby v dotyčných pánech, ale v sobě.

"No jo, ale průšvih je...He he he he. Na lásku já seru. Jak řikal ten základ'ák v seriálu Chlapci a chlapi:

"V životě žádná láska neexistuje! Jo, takhle širokej gauč a na něm pořádná kočka. Ale ňáký citečky?"

A představ si, že jsou i lidé, kteří nepoznali ani lásku (těžko poznat, když neexistuje), ani sex (i když existuje).

Tak na to pamatuj!

No jo, ale průšvih je ten,..."No jo, ale průšvih je ten, že když člověk něčemu takovému přivykne a naučí se "být sám", nemyslím jen jeden večer, tak po určité době už těžko přivyká někomu druhému. To se samozřejmě věkem ještě prohlubuje a nakonec zjistí, že svět na něj prdí a není prakticky nikdo, kdo by o něj stál.
Proto už rozumím různým přelétavcům, kteří nic takového neznají a samozřejmě jim trochu závidím...
Ellen - pokud se máš jen trochu ráda, tak buď trochu "svině" - promiň ten výraz a vybírej, vy holky můžete!
Přeju vám všem hodně štěstí!"
-------------------------------------------
Máš pravdu, člověk se léty smiřuje s tím, že o něho v podstatě nikdo nestojí - ono je to spíš na překážku být trochu nadprůměrně inteligentní, krásný, charakterově dobrý, takový člověk je ztracený případ /ať už se jedná o muže či ženu/ a je zdá se odsouzen ke klášternímu způsobu života, ať už obrazně řečeno, či úplně reálně... Přelétavci taktéž "trpí" citovou prázdnotou, dřív nebo později to fyzično i je omrzí a na stará kolena dojdou k tomu samému závěru co my - že na ně taktéž celý život všichni kašlali a nepoznali nikdy opravdovou lásku, jen ten sex.. Rado, děkuji, ráda se mám /v mezích/, vybírám, ale opravdu zdá se už není z čeho, všichni mí vrstevníci jsou už dávno rozebráni /buď jsou ženatí, zasnoubení, mají děti, nebo prostě přítelkyni/ a ten zbytek je buď asexuální, nebo homosexuální, nebo prostě jen chorobní /sobečtí/ solitéři....

No jo, ale průšvih je ten, že když člověk něčemu takovému přivykne a naučí se "být sám", nemyslím jen jeden večer, tak po určité době už těžko přivyká někomu druhému. To se samozřejmě věkem ještě prohlubuje a nakonec zjistí, že svět na něj prdí a není prakticky nikdo, kdo by o něj stál.
Proto už rozumím různým přelétavcům, kteří nic takového neznají a samozřejmě jim trochu závidím...
Ellen - pokud se máš jen trochu ráda, tak buď trochu "svině" - promiň ten výraz a vybírej, vy holky můžete!
Přeju vám všem hodně štěstí!

Je mi 26 let a zatím jsem...Ahoj, nevím jak jseš na tom teď, ale mě osobně by to vůbec nevadilo, jelikož mě je 27,5 roku a také jsem ještě nikdy s nikým nechodila, dokonce jsem neměla ani žádnou krátkodobější známost. Jen samé platonické a pusu od chlapa /ne polibek/ jsem dostala všehovšudy dvakrát, poprvé v 18 letech a podruhé o necelý rok déle... Jsem proto absolutně bez zkušeností. Sice jsem se klukům líbila, ale z nějakého důvodu se mě všichni báli a nakonec se mi dokonce začali i po čase vyhýbat a našli si jinou holku. Podotýkám, že se jinak o mě vyjadřují jako o krásné, inteligentní, hodné osobě s dodatkem " na Tebe prostě nemám, ale přeji Ti, aby si Tě našel taky nějaký dobrý kluk /muž/, se kterým se budeš mít dobře.." Zkoušela jsem plno seznamek, ale vždy se stejným výsledkem... Nikam to nevedlo, už dávno jsem na to rezignovala, protože poslouchat od mladých pánů /resp. si od nich číst vzkazy typu " Moc si s Tebou rozumím, líbíš se mi, ale škoda že bydlíš tak daleko, jinak bych za Tebou přijel" mě fakt už dávno nebaví.. Takže všem podobně "postiženým" přeji, aby se na nás osud už opravdu aspoň trochu usmál a štěstí nám začalo přát, někdy jen snaha prostě nestačí...

Presne tak, ono to prijde, kdyz to nejmene cekate. Ve vyssim veku to chce jen chapavou milou partnerku, ktera vas do vseho zasveti, dokaze brat vec s humorem a tak :-) Vim, o cem mluvim...

Chtěla bych taky něco přidat. Sice je mi jen dvacet, ale donedávna jsem si myslela, že rozhodně nezvládnu cokoli dělat s klukem, třeba je mluvit….Navíc o mě nikdy nikdo zájem neprojevil a to rozhodně nejsem pořád zavřená doma a nejsem tlustá ani ošklivá. Ale před pár měsíci se to změnilo a přes chat jsem si začala psát s jedním klukem. Pak jsme si domluvili první rande, pak druhé, třetí…prostě jsem vůbec nečekala, že by to mohlo takhle dobře vyjít. První pusa, držení se za ruce, dotyky, všechno je to tak krásné. Fakt bych všem přála, aby aspoň jednou v životě něco takového zažili. Takže doporučuju hledat :-)

Velice zajímavá teorie, něco na tom pravdy bude, člověk by se rád snažil, ale ostatní ho srážejí na kolena, tímto jsem nechtěl nikoho urazit, ale člověk poznává jak to je, vím že jsem ještě mladý, ale i tak poznávám jací lidé jsou, někteří jsou dobří mají srdce na správném místě, ale jsou i jiní o kterých snad ani netřeba mluvit. A právě to že jsou i jiní tedy dle mého názoru dobří lidé, dává nám nešťastným možnost býti šťastnými, Život není jen o štěstí, ano štěstí existuje ale je v našich srdcích, stejně jako bůh, a osud? Osud podle mého názoru není nikomu určen ale určuje se z vteřiny na vteřinu. Jsou to jen mé excentrické názory, nikomu nechci říkat aby je též úznával. Bůh je Láska.

...že jsou lidé kteří nemají tolik štěstí jako oni.

Sice to také moc nechápu, nicméně nechápu ani lidi, kteří si celý život namlouvají, že všechno je jen o štěstí a sami svým nesnažením tomu štěstí nejdou ani trochu naproti.

I když jsem ateista, za trefné považuju následující:
Člověk se modlí k Bohovi a říká:
"Panebože celý život, celý život si přeju, abych vyhrál v loterii." Celý život tím žiju, aby se mi to splnilo..."
"Nebesa se otevřou a Bůh mu na to řekne: Tak proč sis alespoň jednou nekoupil los ?!"

Nechápu jak se může někdo bavit cizím neštěstím, takový lidé si nejspíše neuvědomují, že jsou lidé kteří nemají tolik štěstí jako oni.

Vím, že většina příspěvků už je tu dost starých, ale kdyby sem přece jenom ještě někdo zabloudil:
Hlavně se už přestaňte litovat a nalhávat si, že Vám vztah nechybí ( zvlášť, když po několika řádkách či zprávách píšete opak :) ). Taky si přestaňte nalhávat, že všichni muži ( či ženy ) jsou stejní a stejně zkažení. Přestaňte být takový naivky, co si myslej, že jejich poprvé bude s tím pravým ( Vždyť nemáte žadný zkušenosti, takže nemůžete vědět, jakej má být ten, koho hledáte. Ono jak třeba jednou zjistíte, nejspíš ten pravej nebude takovej, jakýho jste si vždy představovali. ) a přestaňte už konečně utíkat před svým strachem ( všchni jsme ho museli poprvé překonat ). Pak Vám třeba dojde, že k tomu ( té ) pravému vede cesta právě přes ty nepravé, kteří Vám dají to nejcennější - a to jsou zkušenosti :) Jinak na tom vážně nic není a každý si může někoho najít ( ano, i tlusté ženy ).
A taky děkuju, že jste mě tak navečer pobavili :)

Dobrý den, je mi 16 let a mám stejný problém, nejsem přitažlivý, ale právě naopak, každá dívka se mi vyhýbá a já tomu rozumím, ale někdy mě to doopravdy dosti mrzí, ale co nadělám, je tomu asi tak většina dnešních dívek vzhlíží jen na vzhled, ale nikoli na vnitřní který je pro mne osobně o mnoho důležitější než vzhled vnější, ano přiznávám že se mi líbí Ženy, které jsou krásné navenek, ale pokud ta dívka není pro mne krásná i uvnitř tedy nerozumíme si nemáme nic společného a nemáme si co říci, myslím že by to nebylo to pravé, ale co se dá dělat, tak to zkrátka chodí a nezměníme to, ale jsou i dívky pro které není vzhled vše, takže kluci kteří nejste tak atraktivní a máte strach že jsi v životě nikoho nenajdete, nebojte se, hledejte tu pravou dále dokud ji nenajdete a nebudete oba dva šťastni, já vám to všem kteří jste na tom stejně jako já přeji z celého mého srdce, protože lidské štěstí je pro život důležité.

To ještě existují takoví nekňubové?

Tak mě je tedy ,,teprve" 20, ale mám stejný problém jako všichni tady. Někdy jsem sice ráda, že jsem ještě nikdy vztah nepoznala (jak se říká- co neznáš, to ti nechybí), ale občas to dost zamrzí. Mám sice spoustu kamarádů, ale ti už mají své partnery a tudíž už na mě nemají zase tolik času. Jsem prý v obličeji hezká, studuji VŠ, takže snad ani úplně hloupá, ale mám nadváhu a v tom to nejspíš vězí. Silní muži nemají problémy si najít ženu, tak proč to nejde naopak? Snažím se na sobě pracovat- už jsem zhubla docela dost- ale vzhledem k nemoci štítné žlázy to nejde tak rychle, jak bych si představovala. Zatím jsem z mužské strany poznala jen samé urážky (pokud nepočítám rodinu). Je mi to dost líto. Ani nevíte, jak se mi ulevilo, když jsem to napsala.... Nikomu známému jsem to zatím neřekla a ani nehodlám. Tohle je úžasná forma osobní zpovědi :)

ja klidně s tebou chodit budu??:-)

Pro-Punk.Ti co se ti smějí stojí za h....,na ty se v....Já jsem si taky našla manžela,ten měl akné snad všude a jsme spolu už 20let a nevyměnila bych ho za sebekrásnějšího.Akné měl skoro do 30let.Ted má tváře hladounké jak dětská prdelka,má ji pěknější jak já.Láska je o něčem jiném,než o špatné pleti.A pokud se ti někdo směje,je sám zamindrákovanej,ten stojí fakt za h...Neboj teprve tě velká láska čeká,to vím určitě,jen počkej....

to jsem na tom stejne,taky nikam nechodim,vseci se mi smejou ze mam akne,tak na vsechny mrdam, a hotovo,je mi to jedno,lidi jsou kurvy a muzou byt kamosi jaci chcou