Reklama

arytmie

Lada (Pá, 4. 1. 2008 - 13:01)

Ahojky, cítím s váma. U doktora už ze mě dělají hypochondra, a posílají mě k psychiatrovi. Začalo mi to po chřipce. Z ničeho nic mi začalo bušit příšerně srdce, k tomu jsem se začala klepat a pořád se mi chtělo na záchod. Skončila jsem na pohotovosti. Pak to nějakou dobu bylo dobrý. Ale potom se mi to zas z ničeho nic projevilo. Byla jsem na Ekg holtru, echu a nic. Ted beru egilog. Nervy už mam asi taky, ale kdo by neměl, když mi nikdo nevěří. Dokonce i já o sobě začínám pochybovat. Doufám, že už se to znovu neobjeví. Je mi teprve 22 let. Kdybyste někdo věděl od čeho to vzniká, tak mi prosím napište. Jsem ráda, že nejsem sama, komu doktoři nevěří. Ahoj'

Mirka (Ne, 18. 11. 2007 - 22:11)

Ahoj,arytmie mě trápila dlouho,mohu pomoct jen případům které mají zdravé srdce,já mám jen lehkou nedomykavost chlopně a mám dost pohybu a vyřešil to během dvou dnů dologran natur-nedostatek hořčíku.Dcera to má též,projevilo se to při psychické zátěži a řekli jí že má zvýšenou dráždivost srdce dědičnou.'

eva (St, 14. 11. 2007 - 12:11)

Ahoj Marku děkuji za odpověd.Syn ho má 8 let ,byl celou dobu bez problému až letos v létě měl nějaké problémy a od té doby se strašně bojí.Přestal sportovat.Co ty všechno děláš a můžeš dělat.'

Jana (Po, 12. 11. 2007 - 13:11)

Na kvalitnější práci srdce najdete recept v sešitě Zdraví z Boží lékárny od Marie Treben takzvané petrželové víno na srdce.Mám to odzkoušené a po měsíci vymizela aritmie.Zkuste to také.Sešit je k mání v knihovně.'

Marek (Pá, 9. 11. 2007 - 17:11)

Ahoj Evi, je mi 30, mám taky kardiodefib. asi uz 6 let. Hodne mi to pomohlo. Jsem spokojený, ikdyž začátky byly strašné, když jsem dostal kopanec a třeba jsem to ani nečekal, ale je to výborná věc. Synovi, držím palce, vždy si říkám, mohlo být hůř. Tal zatím'

Martina (Po, 24. 9. 2007 - 18:09)

Dobrý den vám všem,kteří trpíte aritmií.Je mi 18. let a na aritmii jsem přišla úplnou náhodou,při měření tlaku digitálním tonometrem.Podstoupila jsem EKG,vyšetření Holter,ale nic mi nenašli.Prý je to psychosomatického původu.Takže to chce klid a žádné nervi.Ale v dnešní velice uspěchané době to asi není jednoduché.Tak se mějte.'

petra (St, 5. 9. 2007 - 11:09)

Dobry den Gabi, máte voperovaný kardiostoimulátor nebo debibrilátor.Léky na psychiku vám pomůžou.Já je také beru.'

Eva (Út, 4. 9. 2007 - 18:09)

Můj syn má srdeční arytmii.Má voperovaný kardioverter.Snáší to docela dobře.Je mu 25 let.Prosím někoho kdo má také kardioverter a jaké s tím má zkušenosti.Dekuji za odpověd.'

Eva (Út, 4. 9. 2007 - 18:09)

Můj syn má srdeční arytmii.Má voperovaný kardioverter.Snáší to docela dobře.Je mu 25 let.Prosím někoho kdo má také kardioverter a jaké s tím má zkušenosti.Dekuji za odpověd.'

Gabi (Po, 13. 8. 2007 - 21:08)

Též trpím srdeční aritmií(fibrilace síní). U mě to řešili lékaři tak, že mě voperovali kardiostimulátor. Myslím, že zbytečně, neboť aritmii mám stále. Vypozorovala jsem, že mě aritmie začne tehdy, když se víc najím. To se mi začne chvět žaludek a zanedlouho se dostaví aritmie. Někdy ji mám dlouho, třeba i dvě hodiny, někdy jen pár minut. Ale zato každý den. Jsem z toho též zoufalá, snažím se naučit s tím žít, ale moc to nejde. Potřebovala bych asi i trochu psychiku spravit. Nevím ale, jaké léky na uklidnění bych měla užívat. Ten Lexuarin by mi pomohl?....je ale jen na lékařský předpis, že? Děkuji za odpověď.'

Kamča (Ne, 29. 7. 2007 - 10:07)

Mám dotaz - jak poznáte změnu srdečního rytmu na sobě? jak to cítéte? '

romana (Čt, 26. 7. 2007 - 20:07)

take mam arytmii byla jsem na katetrizaci ale nenasli ji prerusili mi av blok ale problemy mam porad beru vasocardin a lexaurin nepravidelne nekdy je to dobre nekdy to stoji za prd take jsem labilnejsi mam pocit ze i pocasi zmena to ovlivnuje stve me to a nevim co s tim

Vašek (St, 20. 6. 2007 - 00:06)

Zkuste jíst hořčík, konkrétně magnesii lactici, 100 tablet ve skleněné lahvičce stojí asi 80Kč.
Pomoci by mělo asi 8 tablet denně, po dvou tabletách během dne mezi jídly. Úleva od arytmie pokud je způsobena nedostatkem hořčíku a jiných minerálů bývá téměř okamžitá. Užívání hořčíku neškodí a vzhledem k tomu, že pomáhá vstřebávat vápník je i jinak prospěšné zejména na stáří.'

Návštěvník (Út, 19. 6. 2007 - 13:06)

Taky mám extrasystoly už 4 roky , je to velice nepříjemné, beru atarax a pak je mi to trochu jedno a vypozorovala jsem , že se to zhoršuje po čokoládě a po kávě.'

Daniela (Út, 5. 6. 2007 - 18:06)

Ěxtrasystoly jsou hrozný, protože osobně já je vždycky velmi vnímala. Můj rekord tepů za minutu byl 238. Nekecám! Zachránila mě jenom blesková reakce sestřiček v nemocnici a jedné lékařky. Byly to otázky vteřin. Při EKG mně začala prosakovat krev hrudníkem. To bylo před deseti lety. Před dvěma lety také problémy a týden tep vylítával až ke 140 - 168. Jinak extrasystoly. Mohutné dávky cordaronu nepomáhaly, nakonec dvakrát kardioverze. Ta druhá zabrala. Tyto příhody se mně staly v nemocnici, ale občas se to doma taky rozlítlo a to byl vždycky problém, protože bydlím na malém městě a doktoři tu ze mě mají hrůzu. Držte se!!!!!'

Dana (Út, 5. 6. 2007 - 14:06)

já mám taky podezdření, že u mně hraje velkou roli homonální nerovnováha. Ale jak donutit doktora, aby mi vzal krev,když tvrdí, že to není potřeba.'

Ivča (Út, 5. 6. 2007 - 12:06)

Já mám velké problémy s bušením srdce, ovlivňuje to u mne i počasí a hormonální nerovnováha. Doktor mi tvrdí, že to mám od nervů - tedy psychického původu. Je to ale hnus, vždy mám pocit, že se blíží moje poslední hodinka.Beru AD.'

Tomáš (Út, 5. 6. 2007 - 10:06)

Ahoj Lalo

K těm drográm, jsem si říkal že když si dám tři prdy trávy, že mě to nemůže nic udělat. Nikdy jsem si žádný drogy nedával. Byla to blbost a pěkně sem se v tom vykoupal. Stěma doktorama to je všude stejný. Furt mě říkali, že sem mladej atd. Dokud člověk neumírá tak sním nikdo nic nedělá a to už většinou bývá pozdě. Doktoři se na pacienta nedívají jako na člověka, ale spíš jak na nějakou věc! Je to hnus to naše zdravotnictví.'

Lala (Út, 5. 6. 2007 - 07:06)

Tak tady čtu vaše články a musím konstatovat, že mám úplně ty samé potíže.
Občasné aritmie a přeskakování srdce. Někdy je to tak silné, že mi to pomalu vyrazí dech.Před měsícem jsem měla také Holtra a na nic závažného nepřišli. Je fakt, že jsem měla docela náročný podzim a zimu v práci i doma, tak si myslím, že nervy a vyčerpání tam hrají taky určitou roli. Beru hořčík a vápník a dělá mi to docela dobře. Pravidelně 2x týdně chodím cvičit a když to přeženu, tak se cícím také hrozně unavená a to přeskakování se také dostavuje. Také jsem si říkala, že se s tím musím smířit a že to samo odejde. Doktoři se opravdu na vás dívají jak na hypouše. Mám ale známou, která měla podobné příznaky.Stupňovala se u ní i velká únava. Nevyšla pomalu ani deset schodů a kardiolog Pudr. Mudr a já nevím co ještě všechno jí neustále tvrdil, že je v pořádku. Pak ji jeden den odvezla záchranka a teď má půl platinového srdce.V nemocnici ji dořvali, jak to že nepřišla dřív. Marně vysvětlovala, že navštěvovala uznávaného kardiologa a ten ji tvrdil, že je v pořádku.V nemocnici tomu ani nechtěli věřit, když řekla o koho jde. Tím chci říci, že nic se nemá přeceňovat a nic i podceňovat. Jenom mi vadí, že doktorům se opravdu moc nedá věřit a ty nejistoty nikomu moc nepřidají. To je na tom to nejhorší.Pak si člověk může nabalit nějaké psychické problémy ani neví jak.
To Tomáš: Tome s drogama pozor, já mám to samé a na Brufen jsem už také měla takovou silnou reakci - nevím čím to je. Půl roku jsem ho pak nebrala a pak jsem si ho zase párkrát vzala, ale po půlkách. Tělo si pamatuje.Prostě se té reakce už bojím. Myslela jsem tenkrát, že mi srdce vyskočí z hrudníku.'

Tomáš (Po, 4. 6. 2007 - 22:06)

Ahoj všem trpícím

Je mi 24 let a komorovýma extrasystolama trpím asi od páté třídy. Nikdy jsem je nepocitoval. Chodil jsem do sportovní třídy a hodně jsem sportoval. Měli jsme asi 6 hodin tělocviku týdně. Do déváté třidy jsem chodíval každý rok pravidelně na holtra. Vždy v pořádku. Na střední jsem už na kontroly nemusel chodit a také hodiny tělocviku mi poklesly. Na výšce jsem tělocvik už žádný neměl. Začátkem vysoké jsem se dal na cyklistiku a najezdil jsem přes léto hodně kilometrů. V září na začátku 4. ročníku jsem si na jedné oslavě dal tři prdy trávy a to byla moje osudová chyba v životě. Asi po 5 minutách se dostavilo totální bušení srdce. Jsem si myslel, že mě praskne hrudník. Kamarádi mě okamžitě zavezly do nemocnice. Tam mě nechali ležet asi půl hodiny, než se konečně uráčil pan doktor mě přijít ošetřit. Měl jsem taky velice silný strach co se to semnou děje. Ze strachu jsem doktorovi vyklopil co sem všecko dělal. Ten mě ještě seřval, že jsem feták a pomalu mě chtěl vyhodit z nemocnice a zavolat na mě policajty. Měl jsem tep něco přes 140/min. Ale potom sem se dozvěděl, že bez aritmií a extrasystol. Cosi mě píchly a posali mě na rentgen a spat. Druhý den mě šíleně bolel hrudník a bušení neustávalo. Měl jsem ho pořád přes 90. Třetí den pořád to samé navíc mě bylo furt špatně a měl jsem teplotu. V té nemocici se mě furt sestřičky smáli že su feták atd. Doktorovi na vizitě sem radši říkal že mě je líp abych mohl co nejrychlejc domů. Čtvrtý den mě poslali dom. Dali mě Egilog půlku dvakrát denně a 14 dní žádná fyzická námaha. Týden po nemocnici jsem byl totálně nepoužitelný. Bylo mě blbě no hnus a nemohl jsem vstát z postele. Po 14 dnech jsem se z toho zmátořil a začal chodit do škole. Ale už sem se necítil tak jako dřív. Dostávali se návali bušení srdce. Cítil jsem jak mě skáče hrudník atd. Měřival jsem si tep který byl kolem 90 někdy 98 ale nad 100 to nešlo. Pořád jsem měl teplotu. Kamarád mi doporučil jednoho kardiologa. Ten mě udělal ultrazvuk byl v pořádku a holter taky. Asi mu připadlo normální, že mě tak buší srdce. Časem se dostavili i extrasystoli, které jsem začal cítit! Ty změny které jsem pocitoval po té nemocnici byly takové, že jsem vyšel u nás doma schody a ještě 3 minuty mě bušilo srdce jak blázen. Nebo po ránu,ležel jsem v klidu žádné bušení, ale jak jsem se převalil na bok opět bušení. Bral jsem ten egilog asi měsíc a vyhíbal jsem se totálně nějaké námaze i když po zvednutí ze žildě se mě taky rozbušilo srdce. Postupem času jsem bušení srdce přestával vnímat nebo jsem se snažil na to nemyslet. V lednu jsem jel na hory fyzicky bez problémů. Jen to bušení srdce se dostavilo na večer. Začátkem února jsem měl jeden večer bolehlav a vzal jsem si Brufen. Kolem půlnoci se mi opět rozubušilo srdce. Pomalu stejně jako na té oslavě. Tep asi kolem 130. Druhý den mě bolela hrudní kost, nemohl jsem se najíst a teplota. Celý víkend jsem proležel a furt mi bylo špatně. Letěl jsem k obvodákovi ten mě udělal EKG nic. Pak jsem šel ke kardiologovi. Ten mě poslal na zátěžový test. Na kolo. Ten jsem dokončil, ale pomalu na hranici vysílení. Řekl mi že se tam objevila mírná aritmie a jedna extrasystola. Řekl, že to nechce léčit lékama, protože bych je bral celý život. Tak sem si řekl jo v pohodě já to zkusím zase překousnout jak na podzim. Od toho února do začátku května mi bylo furt každý den blbě večer jsem byl unavný chodíval jsem v 8 spát a to sem nemusel nic dělat. Ráno sem vstal cítil jsem se pořád unavený. V březnu mě obvodák vzal krev a na začátku dubna mě řekl že jsem prodělal mononukleozu. Navíc mě začátkem února začli problémy s očima, ale to sem nepatří. V květnu jsem se naštval vzal kolo a vyrazil. Ujel jsem 3 kilomtry a myslel jsem že mě srdce vyskočí na silnici. Hráli jsme s klukama fotbal. Extrasystoly byly pomalu pokaždý když jsem se rozběhl, ale to byly takový šupy! Jsem si říkal to musí semnou každou chvíli seknout. Během toho května jsem se to snažil vyjezdit ale to bušení bylo neskutečný. Nešlo ani o ten rychlý tep ale o to bušení. V dalších měsích to jako by začlo polevovat a slábnout. Už jsem tolik to bušení necítl a tep se mi trošku upravoval. Taky jsem obden byl furt v sedle kola a šlapal 60-70 km denně. Někdy když mi už nezbývali síly do kopce extrasytoli jsem cítil extrémně. Po létě přišla zima a extrasystoli jsem cítil už minimálně a když jsem byl v klidu i při minimální námaze jsem necítil žádné bušení. To co jsem tady napsal jsem psal z toho důvodu, že jsem si řekl když jsem si to posral taky si to spravím. Rytmus už mám lepší a bušení pomalu žádné ani po ránu. Jen mě štve, že mi zůstali problémy s očima. Tot vše. Omlouvám se za chyby :).'

Reklama

Přidat komentář