BOJÍM SE SAMA SEBE :-(

jak začít ?? hodně často...A kolik ti je let Sáro? Neprocházíš nějakou hormonlní proměnou? Nebo též může na psychiku mít vliv nějaké onemocnění - např. oslabená játra způsobují často gresivní, výbušné chování.

jak začít ?? hodně často se mi stává to, že nechápu své reakce a to jak se chovám. Ani neznám to monstrum , co se ve mě teď často objevuje...dřív jsem byla usměvavá ,ŠŤASTNÁ a vcelku hodná holka. Teď jsem spíše agresivní, zatáhlá , strašně negativní a pesimistická osoba,kterou vůbec neznám. Nejsem to já... co se to děje ?? Občas se popravdě bojím i sama sebe... a toho co udělám:((

mám taky to stejné a vím proč to je.Objevuje se to u lidí, kteří chtějí mít naprostou jistotu ve všem a nesnesou pochybnosti...a když se ta pochybnost ukáže,tak nad tím přemýšlíme tak dlouho, dokud si neřeknem: Tak teď už vím 100%, jak to je.Mám taky hnusný myšlenky,týkají se širokého množství.Nedávno mě třeba napadlo:Co kdybych zničeho nic zapomněla dýchat-jakože bych zapomněla zapojit ty správné části těla-svaly,orgány...nikdy mě to nenapadlo a pak najednou to přišlo,je to až směšný, protože dýchání člověk zapomenout nemůže,ale občas se toho trochu bojím.Spíš si myslim, že za to může nějaká forma deprese,když třeba nevidí člověk smysl života,vnímá zlo...přemýšlí,dumá....a pak se to s ním veze.Pravda je ta-že prášky mohou fakt dost pomoci,ale není to zarušeno.Vím,že když se zlepší nálada, myšlenky zmizí,nebo alespon vám v tu dobu přijdou naprosto směšné.

Ahoj,problém má jméno OCD.
Odkazuji na tuto stránku,snad nekomu pomuze pochopit sebe (nebo i jiné):
opsychologii.cz/clanek/47-vtirave-myslenky-ktere-dokazi-znicit-bezny-zivot/

mám taky to stejné a vím...Jak dlouho brat prasky?

:-( jak začít? Asi tím co...Mám něco podobného co ty. Je to opravdu hrozné. Člověk cítí tíseň, ví že to doopravdy není on, ale jako by byl v tobě někdo jiný. Také se bojím sama sebe, protože nevím co všechno za hnusné myšlenky se mi ještě můžou šířit v hlavě.. :(

Ahojky, trpím něčím naprosto podobným co máš ty, a myslím že je to opravdu stejný....taky mám ty myšlenky jsou hrozné...taky mám občas ze sebe nejistotu a je pro mně hrozné a kdysi jsem se z otho zesipala.najdi si obsedantně kompulzivní poruchu a myslím že se tam najdeš, teda aspoň myslím.

http://butlavavrba.dobrodruh.net/

A reakce na jáju. Máš velikou výhodu oproti mě. Ty jsi si sama sebou jistá, že v reálu to, co tě v mýšlenkách trápí, neuděláš. Mě trápilo nejvíc vždycky to, že já NEVÍM jestli jsem či nejsem toho schopná. Byla bych mnohem klidnější, kdybych si mohla odpovědět tak jak Ty.

Zdravím všechny,
po čase jsem zase zabloudila na tuto diskuzi. To, o čem jsem tu psala před rokem, bylo pro mě hodně děsivé, ale čím víc jsem o tom četla, tím líp mi bylo. Musím přiznat, že to byla první zkušenost s obscesemi a vyvolalo to u mě v danou chvíli i pocit, že s těmito myšlenkami raději nechci ani žít. Tak moc jsem se styděla. Dnes (zhruba po roce? možná i déle) se cítím mnohem líp. Žiju s přítelem, který byl možná tehdy příčinou mých odporných myšlenek, ale asi je to spojeno s vlastnosti hloubavého myšlení a uvědomování si věci mnohem intenzivněji, než si to uvědomují všichni ostatní kolem nás.
Občas se mi v hlavě ještě něco zrodí a kdo ví, třeba se to vrtátí po čase zase v plné síle, ale někde jsem četla, že je důležité to rozebírat tak dlouho, dokud má člověk pocit, že se z toho zblázní a ono to tak nějak vymizí.

Řekla bych,že takové ošklivé myšlenky má občas každý.I mě občas napadne nějaký krvák,ale řekla bych že v tom hodně hrají roli média.Každý člověk má svou temnější stránku. I když mě napadjí opravdu občas šílenosti,tak vím, že v reálu bych to nikdy neudělala, ale prostě to zvíře tam někde dřímá:-)

Jak začne člověk o něčem moc přemejšlet, tak nejenže nic nevymyslí, ale ještě se z toho může zbláznit. Tady by mohl pomoci odborník. (Chocholoušek)

Ahoj C.,nejsem sice achjo,ale taky trpím OCD,vím co je to za hrůzu a strašnej strach,že někomu něco provedu,chtěla bych si s někým,kdo trpí také touto formou OCD psát a vzájemně se podržet.Díky moc vaše OCD Dana

ahoj,vzhledem k tomu,že příspěvek od a .ch .j .o ,je staršího data,tak nepředpokládám,že by se tu ještě někdy ukázala.chápu tě,vím přesně na co myslíš v těch myšlenkách,trpím tím samým a byla bych ráda,kdybych našla někoho, kdo mě neodsoudí.ahoj D.

Ahoj,je tu ještě jedno podobné forum, nedavno jsem tam něco připsala a zajímal by mne i váš názor na to.Je to tuhle: http://www.doktorka.cz/run/chat/treplies.asp?message=3696&page=6Něco podobného načala Majka na konci svého příspěvku - zdá se mi, že může mít pravdu - citlivost, starost o druhé, snaha být jen co nejvíc dobrý, děs ze spousty násilí okolo (např. v TV) a k tomu veliká fantazie a - dohromady to třeba může stvořit ty obscese.

Dobrý den všem,četla jsem vaše příspěvky a i když mě trápí něco trochu podobného, přeci jen to s myšelním souvisí. Zajímalo by mě, jestli se vám taky někomu stává, to co mě. Často se mi stává, že když na něco nechci myslet, tak na to naopak musím myslet pořád. Třeba jsem si v nějaké duchovní knížce přečetla, jak důležité jsou dobré a pozitivní myšlenky. A tím pádem mě jako naschvál začaly napadat myšlenky špatné. Nebo jsem se dozvěděla, že u obsese lidi napadá, že ubližují svým blízkým, tak mě to hned začalo taky napadat a nemůžu se toho zbavit. Přitom kdybych o tom něvěděla, tak mě to vůbec nenapadne. Stalo se vám to někdy? Nebo se jedná o nějako poruchu - třeba poruchu vůle, nebo zvýšenou sugestibilitu? Nevím co s tím..Přijde mi, že se nechám hrozně lechce ovlivnit vším negativním. Nebo je to tím, že se tak moc snažím být dobrá a dělat dobré věci a tolik se bojím toho, abych neudělala něco spatně?

Potýkáte se ze stavy neskutečnosti, odcizenosti od sebe sama či svého okolí? Je pro Vás život jako sen, jako dění za oponou, v mlze, za sklem? Jste na pochybách, zda vskutku existujete či nikoliv a musíte se o tom přesvědčovat? Předměty se Vám zdají nehmotné, jen jako představy či plochý obárzek? Zvuky a barvy vnímáte ploše, vzdáleně, cize, ochuzeně? Cítíte se od sebe odděleni či odtrženi, jakoby jedna vaše část jednala a druhá to pozorovala? Bojíte se, že každou chvíli zcela zmizíte nebo totálně zešílíte? Druzí vám připadají jako herci nebo roboti? Nepoznáváte se v zrcadle? Cítíte se prázdní, bez emocí, unavení - jakoby mrtví? Čas vám běží mnohem rychleji než dříve či naopak pomaleji?To, co jsem tady popsal jsou některé z příznaků depersonalizace a derealizace. Koho zajímá více, nechť se podívá na nové stránky http://depersonalizace.unas.czVe čtvrtek 3.10.05 v 18.00 a pravděpodobně i další čtvrtky diskutujeme o depersonalizaci a derealizaci na fóru:http://depersonalizace.unas.cz/forum/dp/index.phpNeváhejte a připojte se, Adam

máte nikdo podobné zkušenosti???jiz přez dva roky trpím hroznýmy návaly děsivého strachua naprostého odcizení od všeho všedního.vše co děláte bězně se zdá najednou divné a nezvládnutelné.tyto stavy mnohdy přechází v naprosto nekontrolovatelný sled myšlenek a ůstí v pocit ze to napětí člověk nemůze vydrzet a musí se zbláznit.tohle přichází v různých intenzitách a mám strach kam az to můze zajít.beru dlouhodobě prothiaden a cipralex nyní mi lékařka předepsala remood ale z tohoto léku mám trochu obavy.moc děkuji za vaše poznatky.Fanda

Jirina, po prečítaní tvojho prispevku neviem ci si robis rrandu, alebo ozaj je to tak:)ale asi srandu..tato diskusia je o niecom inom, nastastie nevyzeram zle že by som rozbíjala zrkadla skor je tato diskusia o obavach z myslienok co mas usadene v hlave a nevies co snimi, ale verim že ak ma s taký problem aký opisujes musi to byt dost hrozne, teoreticky patris do tejto diskusie doslovne:)))

Holky ja jsem sama ze sebe taky cela nesva a mam ze sebe hruzu. Je to podobny jako s tema dusevnima upirama.Me hodne pomaha dat si cesnek pod polstar moji oblibene zidle, to uz si tam pak nesednu a nemam sama ze sebe strach kdyz se koukam na telku a taky nemam v byte zadny zrcadla. Velmi dulezite! Nekolikrat jsem sama sebe vydesila k smrti az jsem prokopla zrcadlo a od te doby co je po byte nemam je pokoj.Nejhorsi je to na ulici kdyz se zahlednu ve vyloze, uz jsem dvakrat do skla neco hodila kdyz jsem se lekla sama sebe. Jednou cihlu co tam meli pripravene k vyzdivani a jednou kocarek. To byl prusvih bylo v nem mimino ale nastesti se mu nic nestalo a muj znamy-pravnik to urovnal.Chce to nemyslet na sebe. Nejhorsi je to pri uplnku. Taky pozor pri vareni, jednou jsem se zahledla pri michani v polivce a jak jsem se branila strcila jsem do hrnce ruku a pekne jsem se oparila. Ten cesnek holky fakt pomaha, zkuste to a piste, jak se vam dari a co funguje.