BULIMIE-Cesta k uzdraveni

Zdravím všechny. Je to po prvé co se o svém problému s někým dělím. Je to zvláštní - jsem veselý člověk plný optimismu a ve všem otevřená svým přátelům, a ani nejsem obézní.. Jen tato nemoc mmě kazí už téměř každý den. Hodlám s tím něco dělat - přeci si nenecháme kazit další dny... přeji vám všem hodně úspěchu!!

mam strach ze do toho padam, uz jsem jednou byla venku a v pohode a ted je to tu zase. mam dve deti a spoustu stresu. divne je ze jsem se nikde nedocetla, projela jsem dnes dost prispevku, jak moc pomaha priroda. jit ven, koukat kolem sebe...jit si zabehat. priroda je z ceho jsme vzesli a jake hloupe problemy resime s jidlem kdyz v africe umiraji deti hladem. jo to se mi to keca a sama v tom litam.

Pro Katty - Simonin text je z vynikající knížky Jany Sladké - Ševčíkové, která psala z vlastních zkušeností, z bulimie se dostala. Knížku si určitě kup ,jmenuje se Z deníku bulimičky.Já se potýkám se stejným problémem, vím, že jsem pořád někde na začátku, ale ta knížka je snad to jediné, co mně trochu pomáhá.Držím nám palce!

Ahoj vsem, poprve za celou dobu co trpim B jsem nasla clanek plny pravdy a diky nemuz jsem si uvedomila spousty veci. Chci se uz dlouhou dobu uzdravit, ale je to beh na dlouhou trat. Par dni se dokazu ovladat a pak z niceho nic snim na co prijdy a citim se provinile.Nesnasim to.Tento clanek mi pomohl zacit s pani B bojovat poradne. Chci byt vitez...

Janýsku, myslím, že jsme na tom úplně stejně. Taky syslím. Připadám si odporná. Mám pocit, že všichni kolem mě jsou normální, jen já odporná bulimička, která si nechá řídit život, každý den...nevím, co s tím...

Anabel - Jana Sladká (Brno), je to vyléčená bulimička, založila sdružení na pomoc nemocným bulimií, prý má výsledky. Najdeš i na internetu.

PS: Nemate nekdo prosim kontakt na dobrou doktorku, ktera je schopna poradit pri ceste k uzdraveni z bulimie? Z Prahy. Uz vim, ze sama to nezvladnu. Pristi rok koncim VS a mam strach, ze kvuli te hnusne bulimii budu mit problemy. Predem diky.

Ahoj Janysku a Renie, ja jsem na tom stejne jako vy. Jsem dnes poprve na teto strance, protoze právě hledám odpověď na tenhle problém. Mám jinak (bez bulimie) pěkný a souměrný tvar obličeje, ale poslední rok (3. rok bulimie) je to nanic. Ted jsem uz dva dny nezvracela a presne v této chvíli cítím, jak otekam a chodim se divat každých deset minut do zrcadla...ach jo...je to nechutny kolotoc..vim, ze kdyz se ted poradne precpu a pujdu se toho na WC zbavit, tak otok mozna zmizi. Mam to vyzkousene a funguje to na 80 procent. Nejhorsi je, ze zitra se ma vratit pritel a ja chci samozrejme vypadat dobre a jestli budu zas jak sysel, tak to bude prusvih. O moji bulimii nevi (my to totiz umime tak skvele maskovat, ze), akorat se cas od casu zepta, proc jsem tak najednou pribrala v obliceji...nemam odvahu se mu sverit, ...Uz jsem hledala na netu, nasla jsem americke webovky primo o otekani a pry se to tyka jen mensiho procenta bulimicek. Mimochodem, abych se vam pochlubila, tak pred rokem, kdy se mi to stalo poprve ale opravdu fest (sysel jak bic a bolest celisti), jsem dostala strach a jela jsem na pohotovost do Motola, ale nepriznala jsem jim nic. Doktorka mi diagnostikovala priusnice :o)...krevni testy ovsem v poradku, takze asi mela jasno. Na par dni me to od bulimie odradilo, ale pak to zacalo zase znova. Pred nekolika mesici jsem mela jit s pritelem na ples a jeste odpoledne jsem mela boule az hruza, riskla jsem mega prezrani a zvraceni a do vecera jsem mela oblicejik jak modelka.....Kdybych tak mohla aspon na mesic vypadnout nekam pryc, snad by se to povedlo. Vsem bulimickam drzim palecky, at to holky zvladneme a vyhrajeme nad tou nasi nejlepsi (nejhorsi) kamoskou = zavislosti!!!!

Ahoj JAnýsku, tento problém s otekáním tváří mám taky, když delší dobu nezvracím (to je i 2 dny) a ještě k tomu mě bolí čelisti:(. Je to ale přece jen dočasný problém související s nerovnováhou minerálů, které jsme během B narušili. Než se tělo po nájezdu ničitelky B vzpamatuje, může to trvat nějakou dobu. Nic není zadarmo, ale vyléčení stojí za to.
Taky můžeš mít pocit, že když zvracíš , tak jsi zdravá , nic ti není. Ale tělo je dost zhuntované, narušené má hospodaření s živinami, minerály, vodou. Bohužel. Taky bych s tím chtěla navždy seknout, je to jak droga:((((

Ahoj všichni,také se potýkám s jídlem už přes deset let,procházím různými údobími,kdy je to lepší a zase horší.Anorexie už je skoro pryč, zbyla bulimie.Nevíte někdo, co dělat při otékání tváří? Problém je v tom, že otékám ve chvíli, kdy nějakou dobu nezvracím - třeba na dva dny přestanu a už mám boule jako sysel.je to hrůza a svádí mě to zase rychle začít zvracet - budu zase trochhu normálně vypadat.,.To je ale mrcha,ta buloška,žejo?

mě se to pořád vrací,vydržím tak dlouho nejíst a krásně hubnout a pak přijde období přejídání a zvracení.jsem z toho neštastná

ahojte
chcem sa spytat, či niekto z vas pozna program overeaters anonymous čo je program podobný tomu ktorý majú anonymní alkoholici, ale je určení ludom ktorý majú problém vo vztahu k jedlu, ci uz trpia bulimiou, anoreziu, kompluzivnym prejedanim, alebo akoukolvek inou podobou neovladatelnost ( zavislost) vo vztahu k jedlu ...
chcem vediet ci neviete o takom programe v cechach ... alebo dokonca napr. o mailing liste kde by si ludia s podobnou temou vymienali svoje skusenosti ...
mnohe z veci ktore som tu citala akoby odzkadlovali mnohe z principov 12 krokov, ktorymi sa nechaju viest ako anonymni alkohlici tak overeaters anonymous - t.j kompulzivne sa prejedajuci ... tak som chcela vediet ci s tym niekto z vas ma skusenost a nechcel by sa podelit ... budem rada ak mi aj napisete na chavelismo"gmail.com ...
sama sa borim s problem vysokej vahy a prejedania sa a takuto OA skupinu som zacala navstevovat tu na slovensku, ale rada by som bola aj sucastou nejakeho slovenskeho-alebo ceskeho mailing listu na tuto temu ... predsalen je to trochu ine, uzavretejsie, a sukromnejsie ako takete webovske forum ...

Ahoj J a všechny, taky zvracím denně, bohužel :-(. Mě nejvíc pomáhá změna prostředí, třeba dovolená. Tam paradoxně spíš bojuju s anorexií, protože nedokážu před cizími lidmi jíst, takže po 14ti dnech vážím cca o 5-6 kg méně, což je super :-). Ne, vážně je to problém, mám jakýsi blok, že na mě u jídla všichni civí, přemýšlí, jestli půjdu na WC, že se moc cpu nebo naopak nejím... A výsledek? Stres jako hrom a stažené hrdlo, v očích slzy a při sebemenší vůli víc než zeleninu nedávám. Horší je, že co bydlím sama, odvykla jsem i rodině, jediný, koho NĚKDY snesu, je přítel, jinak jím nejradši sama, abych pak mohla..Však víte. Mátě některá podobné zkušenosti s jídlem před "cizími" lidmi?

B je těžká věc.Taky bych si přála najít nějaký návod,jak ji zkrotit.Myslím,že jsi na dobré cestě..já to dělám,ještě pořád každý den:(.Můj sen je přestat úplně,tak bych taky uvítala jakoukoliv radu. Co pomáhá Tobě? Že to vydržíš aspon několik dní bez?

Ahoj holky, bulimii mám skoro 9 let, takže vím moc dobře, o čem mluvíte. Asi milionkrát jsem si uslzená a oteklá nad záchodem říkala, že je to opravdu NAPOSLED, ale znáte to, další den je to tu zas. Už jsem měla asi 3 měsíce úspěch - zvracení "jen" 3x týdně. Nemám velké cíle, pochopila jsem, že zbavit se B je běh na dlouhou trať a možná na celý život. Proto bych si skutečně přála nezvracet každý den, ale tak 2x do týdne. Pro povzbuzení by mi to stačilo. Neporadíte nějaké triky, jak B zkrotit? Díky a držte se, nebo spíš držme se! Kami

Ahojte. Ten příspěvek ode mně byl pro Tebe Jani a pro všechny. Určitě podpora dost pomáhá,jen to vědomí,že v tom nejsi sama. Toho odborníka bych se pokusila ještě hledat,každá pomoc je dobrá. Třeba tě navede na dobrou cestu. I když většina práce je na tobě. Taky jsem u nikoho nebyla,ale chci to zkusit.Vím,že je to těžký o tom s někým mluvit,sama to tajím,jak jen můžu:(. my si asi samy připadáme takové "nedokonalé" a že nemáme život pod kontrolou,že nezvládáme takovou "banalitu" jako je jídlo. A chceme na okolí působit jako pohodové a dokonalé, které všechno hravě zvládají. Aspon pro mě bylo nejtěžší si uvědomit,že jsem jen člověk a občas si něco povolit. A nesrovnávat se s ostatními..Denisso..prosímtě začni se tím zabývat,jaký je přesně spouštěcí impulz pro tvoje přejídání a pokus se řešit ten problém jinak než jídlem..na tvém místě bych vyhledala odbornou pomoc, nebo si kup nějakou příručku o Poruchách příjmu potravy..zkus se podívat na www.pppinfo.cz. Dokud jsi do "toho" ještě úplně nespadla. Začíná to všechno takhle,jak popisuješ. Když s tím nezačneš něco dělat,dostaneš se do opravdu bludného kruhu přejídání a ,nedejbože ,zvracení.Pak už je cesta ven opravdu těžká. Prosím. Držím ti palečky a zase napiš!

jsem se chtěla zeptat jestli trpím začínající bulimii?Vim že formy bulimie jsou ruzne, a me pripada ze ma to tu formu kdy se prejídám a nezvracím.Trvá už to skoro rok. Vzdycky jak mam naky vetsi stres,hlavně v oblasti milostných vztahu, tak začnu jíst sladké, a normální jídlo taky, ale proste jím i když nemam hlad a pak se za to nesnáším. V poslední době jak se to na me cím dal tím víc vali, ty intervaly jsou už tak co 3 týdny. nevím co s tím mam delat. zrovna dneska uz to trva 4 den, a rekla jsem si ze dost co to zas delam. Jenze to dokazu zastavit ale bojim se at to znova neprijde?Asi jsem nemocna ze?co poradite?

Odpovídala jsem na mikulášský příspěvek Luz (6.12.)

To LuzNevím, jestli to povzbuzení patřilo mně,asi spíš všem, které s tímto problémem bojují,vzájemnou aspoň slovní podporu potřebujeme všechny. K žádnému odborníkovi s tím nepůjdu, to jsem jednou provždy zavrhla. Takže možná se těch problémů třeba nikdy nezbavím. Připadám si jako alkoholička,která je závislá ne na alkoholu, ale na jídle.Je potřeba vůle a dostatečná motivace. a taky mít pořád co dělat, mít činnost.Prostě se v tom pořád potácím, jednou je to lepší ,jednou horší.Třeba, když se budeme vzájemně , i když anonymně podporovat, zvládneme to líp.Jana.

držím ti palce...jsi už skoro venku:)Trpím tím asi 5 let.Z toho 2 roky se snažím něco s B dělat.Opravdu to nejde naráz..krůček po krůčku.Pořád se mi to vrací.Někdo se bude možná divit,ale ted už jsem "pokročila" jen k 1 zvracení denně.Dříve jsem blila téměř vše,co jsem snědla..i např. jablko, sousto něčeho kaloričtějšího..no hrůza.Byla jsem strašně slabá,měla zimnici a na váze se nic nesnížovalo!Pořád jsem myslela jen a jen ,kde jak se přejím..taky jsem bydlela sama a to bylo příležitostí..!Měla jsem pocit,že jsem k ničemu, odporná a postupně se k tomu i dopracovávala,přišla o hodně přátel a nic mě tak nebavilo jako mé zrůdné orgie..Dnes je to lepší,že si můžu dát v klídku i večeři nebo oběd.A nemusím na WC..Můj velký problém nyní jsou ale sladkosti,stačí málo a už to jede(když už jsem zhřešila...tak to "dodělám"..).Vím,že moje tělo potřebuje doplnit chybějící látky a energii,tak už nejsem tak přísná.Snažím se myslet pozitivně a těšit se z maličkostí.Holky a kluci, myslím,že zásadní krok k překonání B je přestát se bát tlouštky a tozhodnutí s tím chtít OPRAVDU skončit.Je to taky hodně o pocitu vlastní ceny (když budem tlusté,tak nás nikdo nebude brát..atd.),je toho hodně..proto je to zdlouhavá cesta,ale věřím,že má cíl - kvalitnější a spokojenější život.Moc vám všem přeju ,at to zvládnete.Stojí za to být zdravá a štastná...a budou štastní i lidé kolem vás...