Deja-vu

Nesnažím se Deja-vu si nějak vysvětlit, jen vím, že kdyby to byly pouhé pochody mozku, nevím dopředu, co se stane. A není to jen otázka několika sekund nebo minut. Když mám de- javu, vím jak bude probíhat následující den, tyden i déle. Všechno se mi v tu chvíli vybaví. Samozřejmě se toho pak dá využít. Beru to jako něco přirozeného.

Vysvětlení dejavu je v mozku. Osobně se mi to někdy stává - někdy víc a míň atd. Můžou za to chemické reakce v mozku, stejně jako u různých neuróz dokážu vyvolat romzanité pocity, tak při deja vu je to intenzivní pocit: "to sem už zažil...", "tak tohle se mi stalo...", "dokonce vím co se stane..." no a po tom zapracuje lidská fantazie a začne aktuální podněty zpracovávat a vyhodnocovat do nějaké situace v paměti(ať prožité skutečně, či ve snu, nebo někde ve filmu), která je podobná té aktuální...

no hele ja sem si stoprocentne jistej ze se mi ve su zdalo co sem mel pak jak deja vu:)

Myslím si, že to vzniká ve snu, který trvá jen několik vteřin a promítá se nám jen jako záblesk. To je příčina toho, že se nám určitá situace, o které se nám zdále jeví jako záblesk, při kterém si vzpomeneme, že se už někdy stal. Ale to docela potvrzuje myšlenku, že některé sny dokáží předvídat budoucnost. Tak nevím, nic magického v tom nevidím, je to spíš zajímavé a zvláštní.Kačenka

Asi je zbytocne hladat zlozite vysvetlenia.deja-vu vznika zrejme len tym,ze si nas mozog zle zaradi nejaku informaciu do pamate a mi potom mame pocit,ze sme danu situaciu niekde zazili.MOzno to tak nie je,ale zda sa mi to ako najpravdepodobnejsie vysvetlenie.

Uz jsem o tom kdysi cetla /tusim, ze ve 100+1/, uplne presne si to nepamatuju. Ale blizil se tomu vyklad Lukase.

Jo, Izmy. Myslím, že to funguje třeba jako sny. Trvají pár sekund, ale náš mozek si po probuzení myslí, že to byly hodiny, nebo dny. Což mě u snu mrzí, prtože v podstatě nejdou prožívat, neboť se neodehrávají v reálném čase, ale pouze jako vzpomínka...nebo se mýlím?

Ahoj všichni,myslím, že pohled na probírané téma se odvíjí od pohledu na svět jako takového.Pokud připustíme představu, že se nepřetržitě vyvíjíme a některé situace prožíváme tolikrát a tak dlouho než je pochopíme, pak se logicky ocitáme v námi již prožitých situacích znovu a s určitou pravděpodobností i na stejném místě.Otázkou je, jestli v této nebo jiné realitě což asi není v tomto stadiu diskuse tak podstatné.

Vážení,pokud si chcete uchovat přesvědčení, že jde o něco magického, o ozvěnu minulých životů, nenechte se zvyklat tím, co vám napíšu - taky to nechci předkládat jako fakt, ostatně sama jsem fatalista a chci si myslet své... Nicméně jsem o tom shodou okolností před pár dny četla a to, cituji: "Spánkový lalok v našem mozku slouží ke tvoření a rozumění řeči, slyšení, čichu a chuti, k regulaci činnosti orgánů. Při jeho poruše různé pocity (...) Pacient má dojem, že situaci, kterou právě prožívá, již jednou prožil. Tyto stavy jsou dosti běžné, mnoho lidí je má a nic nebezpečného neznamenají, označují se jako "illusion du dejá vecu". Někdy se mu naopak zdá, že takovou situaci nikdy neprožil (nebo nikdy na tomto místě nebyl), ačkoli totéž dělá denně..." Dál se píše, že pokusným drážděním příslušných míst spánkového laloku lidé vykazují zážitky "dejá vecu". Zdroj - kniha "Fantastické a magické zhlediska psychiatrie", autor Vladimír Vondráček. Jestli je to ovšem vždycky porucha spánkového laloku nebo jeho momentální indispozice, to nepíší. Je fakt, že vzhledem k tomu, kolik lidí dejá vecu zná, těžko věřit, že jsme všichni padlí na hlavu!...

Precetla jsem si celoudiskusi a jsem z toho zmatena - me se to stalo asi tak 5* v zivote. Jak je to mozny? Vsem tak casto a me ne?

Souhlasím s autorkou odpovědě Kurtica.Já slyšela to samé od lékaře neurologa.

Ahoj, takze ja sa tiez pridam. Najprv nazor jedneho lekara a psychologa, ktory sice netvrdi, ze jeho vysvetlenie je stopercentne pravdive, ale prenho je najlogickejsie a najvedeckejsie. Dosiel k zaveru, ze dejavu je poruchou zapisu do pamete. Ze ide vlastne o to, ze v nasom mozgu prebiehaju procesy ohromnou rychlostou a pri tomto stave sa myslienka alebo situacia zapise o velmi maly (teda takmer ziadny) okamih skor do dlhodober pamate a az potom do kratkodobej, ale ta kratkodoba to hodnoti ako myslienku(situaciu), ktora uz je zapisana, cize sa stala....Neviem co je na tom pravdy, ale znie to skoro pravdivo:)A este k mojim zazitkom... vela ludi tu pise ze sa im to stava casto - pricom casto je 2-5krat za mesiac... Ja dejavu zazivam takmer denne, niekedy s prestavkami, inokedy kazdy den. Vzdy sa mi to pacilo, (uz ako dieta som tieto stavy mavala,) pretože to bolo niečo tajomne nevysvetlitelne. Teraz ked sa mi to stava ovela castejsie, zacinam robit "experimenty". Minule pri jednom takomto dejavu som sa snazila ten pocit dlhsie udrzat a stalo sa, aj ked len o niekolko sekund. Proste som vedela co sa bude diat (v danom pripade to bolo len to, ze mamka na mna zakricala z kuchyne, ze co chcem jest) a to uplne presne. Neviem, ale nemohlo by to byt nakoniec tak, ze kazdy mame akesi jasnovidne schopnosti, len ich nevieme vyuzit? rozmyslajte o tom:)

Deja-vu zazivam v neurcitych intervalech (tak 2-5x) mesicne. Vzdy jsem si s tim lamal hlavu a chtel jsem vedet cim je to zpusobeno. Hodne prispevku je mozno povazovat za pravdepodobne (krome nahlednuti do minulych zivotu). Ale podle me si s nama pouze nas mozek hraje. Mozek ovlivni nase vnimani minulosti tak, ze si jen myslime ze deja-vu probehlo. Proste se prolnou 2casove odlisne minulosti do 1vzpominky(minulosti).

Zdravim vsechny,taky bych se chtel se svym nazorem pridat. Verim ze jak uz bylo receno je to vzpominka na minule zivoty a prosim vsechny nenechte se hypnotizovat kvuli tomu radeji si zajdete na regresi jde o podle meho nazoru mene nasilnou formu jak se dozvedet vice. Ja se domnivam ze jsem byl v minulem zivote Japoncem. Hulkama jsem se nemusel ucit jist a ctu knihy ktere psali japonsti mistri pochopitelne se japonsky chci naucit. Jak jsem napsal uz v jednom s temat. Dostal jsem se k zenbudhismu taky v podstate pomoci deja-vu. Sel jsem kolem jednoho kramu a neco me tahlo dovnitr a pak uz jsem se choval jako doma nakoupil jsem spousty knih u kterych jsem nerozumel snad ani nazev ale prisel jsem domu zacal cist a najednou jako bych si na neco vzpomnel vsemu jsem zacal rozumet a tak od te doby ctu tyto knihy a stale se ucim nebo si pripominam veci ktere mam nekde v hlave jen jsem musel necim tu komnatu otevrit.Tesim se na dalsi prispevky v teto diskuziSamuraj

Tak jsem dnes víceméně náhodou otevřela tuto debatu a nemohu, než reagovat. Pročetla jsem si některé starší příspěvky, nejsem zdaleka tak inteligentní a sečtělá jako jejich autoři,fyzika nikdy nebyla mým velkým koníčkem. Nicméně pocit deja-vu se mi stával kdysi v pubertě dost často, většinou tak, že se mi o něčem zdálo a já to potom zažila úplně stejné nebo podobné. Potom dlouho nic, sem tam nějaký záblesk tohoto krásného, zvláštního pocitu, při kterém se vždy zamyslím, proč se mi to stává zrovna v tuto chvíli.Poslední dobou zažívám deja-vu hodně často, začátkem roku jsem nastoupila do nového zaměstnání,kde jsem se seznámila se skvělou holkou, o které po půl roce tvrdím, že je má kamarádka.dostala jsem se díky některým okolnostem, které zde nebudu popisovat do dost těžké životní situace, bylo to díky mé bývalé kámošce, která mně sem paradoxně dostala, protože o tomhle fleku mi řekla.Pravda je, že na základě těchto okolností jsem se přinutila přehodnocovat své názory, kroky, jež v životě činím. Prostě to je hodně důležitá situace pro mně a ten neodbytný pocit, kdy sedím s jedním kámošem a prostě řeším situaci a co mi dává atd., jsem prožila tak silně, že jsem se z toho musela chvíli sbírat. Prostě si myslím, že důležité věci pro člověka tak nějak podvědomě cítíme, víme, nebo možná opravdu přítomnost, minulost a budoucnost se prolíná navzájem natolik a naše podvědomí to ví, jenže při obyčejných dnech plných starostí si to neuvědomujeme, ale v okamžiku kdy naší mysl více zaměstnáváme, cvak a je to tady.

Tak neviem... Mavam deja-vu pomerne casto a pravidelne (1-3x mesacne) a nikdy mi nenapadlo ze by som mal vymyslat blaboly ako to vysvetlit... pretoze to sa proste vysvetlit neda a ziadnu teoriu nemame moznost overit. Berem to tak ako to prichadza - ozvlastnenie zivota, ktore mi pripomina ze existuje aj nieco ine okrem toho co vnimam beznymi zmyslami...

Jen kratce: zazil jsem velmi intenzivni deja-vu: pri jiste pred-vanocni akci v roce 1999, kdy byli obdarovavani vanocnimi stromky zakaznici jiste firmy, kde jsem pracoval. Hovoril jsem s jednim spolupracovnikem a "jako" jsme hrali v zertu scenku, ze on je prodavac a ja kupujici, on se me ptal, jaky ze stromek bych si pral a ja jsem se jen ohromene poslouchal, jak rikam

Aby toho bylo víc, přidám i já svou trošku do mlýna. Podle mých dosavadních poznatků je vše co je spojeno s výše uvedeným jevem projev duchovna. Lidem je sdělováno předem, co se má stát v souvislosti s ním (každý to dostane ve formě pro něj nejlehčí - ale přesto to lidé nevnímají a zahazují), byť by to nemohly být přesné detailní prognózy, ale jen přibližné předpovědi (z mnoha podkladů, proto téměř stoprocentně naplnitelné). Ona vzpomínka je pouze uvědomění si toho, co jsem již viděl, slyšel, zažil. V obraze mně předávaném. Znalost ještě nenavštívených míst je na základě minulých prožití, nebo na základě úzkého sepjetí s někým, kdo zde prožil aspoň část života. Toto pochopit a připustit ale znamená jistou dávku duševní odvahy se vymknout většině, okolí. A tu nemá každý.

Jak to vidím já, tak Lukáš je mému názoru asi nejblíž - což neznamená, že by třeba neexistovali minulé životy, nebo prolnutí budoucnosti :-) Alibistické - což?

Moc, vlastně vůbec jsem si nečetla příspěvky. Ale tak ňák vyřknu svůj názor, tak se radši posaďte :-).Podle mne se člověk ve spánku(ve snu)může dostat do budoucnosti nebo minulosti, to je jedno, jistě se Vám to už stalo. Ale deja-vu je okamžik vzpomenutí si trochu něčeho z minulého života, když třeba stojíte na náměstí kde jste před 400 lety pracovali, tak třeba dokážete přesně určit kde protéká řeka a kde je třeba most i když jste v tomto městě v tomto životě nikdy nebyl, a vůbec jste do příjezdu na ono náměstí nevěděl jak město vypadá. Doufám že jste to trochu pochopily :-)