Reklama

Jak vypadá Hermafrodit ?

// (So, 19. 9. 2015 - 11:09)

Jsem s pritelem uz spoustu...Možná že se u něj projevuje bisexualita, kdo ví...

Macina (So, 19. 9. 2015 - 00:09)

Jsem s pritelem uz spoustu let. Posledni mesic je ke me dost chladny, malo mluvi, neobejme, porad je pryc, sex uz ani nepamatuju. Az dnes jsem objevila v pc, ze se diva na videa s hermafrodity, zenami s penisem. Znamena to neco? Muze nekdo poradit?

marti007 (Pá, 31. 7. 2015 - 05:07)

Neskutecny

t (Ne, 7. 12. 2014 - 18:12)

To je sila

božka (Čt, 23. 10. 2014 - 00:10)

mě by zajímalo jak takový článek o prasatech propašuje někdo na doktorku. Ať mě nikdo neříká že to píše, je tím zasraná skoro polovina diskuzí

známe je (Čt, 23. 10. 2014 - 00:10)

Ač skrytě žijící, neunikla divoká prasata v posledních několika letech zájmu médií. Hlavním důvodem, proč se tomu tak stalo, jsou jejich silně zvýšené stavy. Díky přemnožení pak rostou i škody na zemědělských plodinách, které prasata s oblibou vyhledávají. Stále častějším jevem se také stává vesele pobíhající skupinka divočáků mezi panelovými domy sídlišť. U mnohých obyvatel předměstí navazujících přímo na polní či lesní kultury tento fakt zřejmě vyvolá nepříjemný pocit mrazení v zádech.
Obava lidí z nečekaného setkání s divokým prasetem často pramení z malého povědomí o jeho životě. Rád bych proto čtenáře v následujícím textu seznámil alespoň se základními poznatky z oblasti biologie a etologie tohoto druhu.

Prase divoké (Sus scrofa) je rozšířeno téměř v celé Evropě s výjimkou Britských ostrovů, kde byla jeho populace vybita již před dávnými časy. Nenalezneme jej ani ve vysokohorských polohách a v klimaticky nepříznivých severních krajích s dlouho trvajícími zimami. Naopak hojně se vyskytuje v teplých a lesnatých částech Asie a v severní Africe. O velkém rozšíření prasat v rámci Evropského kontinentu vypovídá i vysoký počet původních poddruhů. Najdeme mezi nimi například prase iberské (Sus scrofa castilianus) rozšířené na Pyrenejském (resp. Iberském) poloostrově, prase italské (Sus scrofa majori) obývající oblast Apenin, či prase karpatské (Sus scrofa attila) vyskytující se v Polsku a v západních oblastech Ruska.

Divoká prasata zjevně vynikají mezi ostatními druhy našich velkých savců svojí velkou mírou přizpůsobivosti prostředí. O tomto faktu svědčí i rychlost nárůstu jejich stavů. Přitom ještě před druhou světovou válkou byli divočáci výhradně oborní zvěří. Jednalo se hlavně o zbylé jedince původní populace, která byla z velké míry vyhlazena intenzivním lovem během vlády Marie Terezie. Na konci druhé světové války však bylo mnoho těchto obor poničeno a divoké prase se tak stalo opět přirozeným obyvatelem české přírody. Další posílení jeho populace přišlo ze sousedního Slovenska, neboť vyplašená zvířata prchala před postupujícími boji, mimo jiné i na naše území. O tom, že divoká prasata našla v naší, z velké části zemědělské krajině příhodné životní podmínky, se můžeme přesvědčit i na příkladu dvou údajů o odstřelech. Jestliže v roce 1950 bylo na území ČR zastřeleno pouhých 200 jedinců tohoto druhu, pak v roce 1962 byl odstřel jedenadvacetkrát vyšší, tedy 4 200 kusů!

Selata ihned po narození vidí a jsou velmi čilá
Selata ihned po narození vidí a jsou velmi čilá
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Rostislav Stach / Naše příroda

Již stavba žaludku a utváření chrupu svědčí o všežravosti divokých prasat a jejich přizpůsobivosti. Divočáci požírají nadzemní i podzemní části rostlin, semena lesních dřevin (zejména žaludy a bukvice), hlodavce, mláďata obratlovců a také padliny. Podíl živočišné složky potravy je u prasat malý (zhruba 4 %) a v průběhu celého roku poměrně konstantní. Během přesunů za potravou urazí zpravidla v nočních hodinách i několik desítek kilometrů. Velké oblibě divočáků se těší rozsáhlá kukuřičná pole či pole osetá řepkou. Zde totiž nalézají nejen dostatek krmiva, ale i potřebné krytové podmínky. Pokud je v blízkosti voda, neopouští divoká prasata kukuřičné lány mnohdy po několik dní. I přes důmyslné snahy zemědělců zabránit prasatům v nevítaných nájezdech do jejich polí, si divočáci vždy najdou cestu za lákavou, křupavou pochoutkou, v podobě kukuřičného klasu.

V jídelníčku divokého prasete můžeme najít i houby, ty však nikterak zvlášť nevyhledává, ale spíše je jen příležitostně ukusuje. Značné škody mohou divočáci napáchat při hledání larev, žížal a jiných bezobratlých živočichů žijících v zemi nebo při hledání oddenků a kořínků různých druhů bylin. Během několika hodin tak louky mění v hnědě zbarvené, čerstvě zorané pole. Tento obraz pak přivede nejednoho zemědělce k zuřivosti. Naopak prospěšná je tato činnost v lesním hospodářství, kde prasata hubí lesní škůdce. Nejčastěji jde o larvy bekyně, chrousta, sosnokaze a zámotky ploskohřbetky.

Prase divoké •hmotnost: 50–200 kg
•délka: 1–1,2 m
•ocas: 20–40 cm
•tlupy o 5–30 jedincích
•dožívá se až 12 let
•samice vrhá až 12 mláďat
•lovný druh zvěře (1. VIII. – 15. I.)

Divoká prasata jsou velmi plachými, skrytě žijícími tvory. Díky vysoké míře osídlení krajiny člověkem byla postupně nucena přesunout svoji původně denní aktivitu do nočních hodin. Jedná se o zvířata velice společenská trávící život v rodinných tlupách. Výjimku tvoří pouze dospělí samci (kňouři), kteří žijí samotářsky. V tlupách existuje přísně daná hierarchie jednotlivých členů. Vedoucí úlohu zastává vždy nejstarší (vedoucí) samice, zpravidla matka ostatních samic v tlupě. Postavení dalších členů tlupy pak závisí především na jejich věku a pohlaví, nikoliv na síle. Po vedoucí samici tak v hierarchii následují další samice od nejstarší po nejmladší. Na pomyslné nejspodnější příčce tohoto žebříčku se nacházejí členové samčího pohlaví. Jedná se o samečky starší deseti měsíců až jednoho roku.

Samci starší jednoho roku (v myslivecké mluvě – lončáci) se v rodinných tlupách již zpravidla nevyskytují, neboť silně nepřátelské chování ze strany samic je donutí tlupu opustit. Tímto jednoduchým mechanismem je tedy zamezeno degradaci genofondu a páření rodinných příslušníků uvnitř tlupy. Selata mají v rámci hierarchického žebříčku zvláštní status. Mohou si tak dovolit cokoli vůči kterémukoli rodinnému příslušníku. Toto období u nich končí nejpozději ve stáří deseti měsíců.

Divoké prase je všežravé a velmi přizpůsobivé
Divoké prase je všežravé a velmi přizpůsobivé
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Hedvika Bečvářová / Naše příroda

Jak již bylo řečeno, staří samci žijí samotářsky a k tlupám se připojují pouze v období páření. To začíná u divokých prasat začátkem listopadu a přetrvává do konce ledna. V tento čas kňouři vyhledávají říjné samice a na krátko se tak opět stávají příslušníky tlup. Samci o samice svádějí prudké boje, ve kterých v krajním případě smrtelné. Zajímavým jevem je odvedení selat samčího pohlaví z blízkosti boje alespoň jednou ze samic, která je tak před rozzuřenými dospělými samci chrání. Ti je totiž v zápalu boje mnohdy napadají, neboť je považují za potenciální soky.

Páření může z různých příčin (narušení sociální struktury tlupy, příhodné podmínky) nastat i v jiných ročních obdobích. Samice po 16–20 týdnech březosti rodí v jednoduchém hnízdě 3–12 selat. Ta ihned po narození vidí a jsou velmi čilá. Již ve čtrnáctém dnu svého života následují matku a snaží se sbírat potravu, přestože je tato ještě dva měsíce kojí. Samice dosahují pohlavní dospělosti v 8. měsíci věku, samci o několik měsíců později. Mláďata z časných vrhů se tak mohou zapojit do reprodukce již v prvním roce života. Březí samice poté můžeme vidět celé léto a s malými selaty se lze setkat i v prosinci.

Období vodění selat je také jediným obdobím, kdy jsou divoká prasata opravdu nebezpečná. Při obraně potomků jsou samice vůči vetřelci nekompromisní a reagují rychlým útokem, který je zpravidla veden s neobvyklou razancí. V tento čas je proto dobré chovat se při procházkách lesem obezřetně, zejména při venčení svých čtyřnohých kamarádů. Ti totiž svým zájmem o mladá pruhovaná selátka celkem spolehlivě útok vodící bachyně vyprovokují. Bohužel velmi rychlá útočná reakce samice, která mnohdy váží i přes sto kilogramů, často ohrozí i samotného majitele psa. V některých případech je útok veden i několika samicemi najednou, přičemž alespoň jedna z nich zůstává selatům na blízku.

Prasata kvůli přemnožení pobíhají a „upravují terén“ i v těsné blízkosti lidských sídlišť
Prasata kvůli přemnožení pobíhají a „upravují terén“ i v těsné blízkosti lidských sídlišť
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Hedvika Bečvářová / Naše příroda

Pokud však bachyně nebezpečí včas zaregistruje a není tak náhlým narušitelem přímo zaskočena, raději volí klidný odchod, nežli otevřený konflikt. Z tohoto důvodu jsou tedy nejčastějšími místy těchto nebezpečných setkání husté, mladé porosty, či pole osetá zemědělskými plodinami vyššího vzrůstu. Obecně tedy místa pro vodící samici méně přehledná. V případě náhodných setkání s vodící bachyní je nejlepší volbou rychlý a klidný ochod do bezpečné vzdálenosti.

Divoké prase má v současnosti velkou šanci stát se nejhojnějším evropským sudokopytníkem. Příčiny vedoucí k tomuto stavu jsou různé – ať už se jedná o postupnou změnu druhové skladby našich lesů, agrární politiku či znečištění ovzduší. Přestože se tedy zdaleka nejedná o žádný ohrožený druh, dostalo se divočákům nebývalého zájmu ze strany biologů, myslivců a ochránců přírody. Nikoliv neprávem. Jejich skrytý způsob života, míra inteligence a přizpůsobivosti či složité sociální vztahy uvnitř tlup jsou stálým zdrojem mnoha otázek. Až čas ukáže, na kolik z nich člověk najde uspokojivou odpověď. Stále totiž platí, že teprve při dlouhodobém studiu jednoho druhu si uvědomujeme, jak málo o něm vlastně víme.

ten (St, 22. 10. 2014 - 23:10)

Ano ?

Magda (Pá, 26. 9. 2014 - 06:09)

Ale jsou a existují hermafroditi ....... Současně muž i žena. Obvykle se rozhodnou pro některé pohlaví, spíše ženské.

? (Čt, 25. 9. 2014 - 23:09)

A to si myslíš, že to je jít na operaci jako jít na pivo?

tuyj (Čt, 25. 9. 2014 - 16:09)

A proč nejde na operaci???

opiluj (So, 6. 9. 2014 - 08:09)

Já si teda myslím, že většina těch "hermafroditů" to jen předstírá, aby byly zajímaví... chápu, že je pro ně představa, že jsou obě pohlaví zároveň zajímavá, když jsem byl menší, taky jsem si říkal, že to může být zajímavé a zjišťoval jsem, jestli takový náhodou nejsem, ale na 10000000% nejsem! ;)

Pavel (St, 2. 7. 2014 - 07:07)

Máte oba pravdu žel bohu...Proc doklepat? Ja nic doklepavat nechci. Me bavi muj zivot ale je tu neco s cim jsem se musel naucit zit a bud se to povede vyresit nebo s tim budu zit dal.

Boby (St, 2. 7. 2014 - 05:07)

...Na tom odkaze ze 30.9.2012 není hermafrodit, ale shemale. To je podstatný rozdíl. Shemale muž, který prochází proměnou y muže na ženu. Po hormonální léčbě má ženskou postavu, prsa a další znaky ženskosti. S jedinou výjimkou - nemá vagínu, ale ponechá si čuráka, nepodstoupí finální operaci. Je to tedy muž, byť má ženskou postavu.Ti kteří podstoupí operaci, mají i vagínu a mají již i úředně ženské pohlaví. Jedná se o transsexuaální ženy. Mohou souložit jako normální ženy, ale nemají menstruaci a ženské pohlaví orgány, nemohou otěhotnět.

Pro Pavla a pro (Út, 1. 7. 2014 - 23:07)

Máte oba pravdu žel bohu ale těch blbců je jako máku! A ty rozumný aby jeden hledal v pravé poledne se svíčkou. No nějak to už budeme muset doklepat!

Majda (Út, 1. 7. 2014 - 18:07)

Kluci, já bych vám chtěla jenom říct, abyste nebyli z reakcí lidí smutní, ti inteligentní vás řešit nebudou, protože mají jiné starosti, ti hloupější bohužel budou mít odpovídající projevy.
Píšu vám taky proto, že většina lidí má nějaký komplex (já mám třeba mimo jiné celulitidu, kvůli které se nechodím koupat, ale žije se mi s tím dobře), a taky že si myslím, že dokud žijeme, existuje vždycky nějaké řešení. Po mě už třikrát sáhla smrt, proto se snažím ostatní problémy bagatelizovat a kdybych se snad chtěla někde vykoupat, jistě najdu nějakou samotu. Ostatně - vana taky není k zahození.
Být Pavlem, tak bych asi do té operace šla, jistě k tomu přibyde nějaká hormonální kúra a může to mít úspěch. Taky je dobré se pozeptat v zahraničí.
Tak kluci - odvahu a průbojnost a uvědomte si, že nejde o život!
Dokud žijeme, všechno se dá řešit.

Pavel (Út, 1. 7. 2014 - 10:07)

Nejde o zlobu a zavist ale o to ze pro okoli tohle neni normalni a vetsina si to neumi vysvetlit.Nechapou to.Nevi jestli jsem divnej a ujetej ze si treba vycpavam prsa a na druhou stranu nechapou to ze ty prsa normalne mam.Me by tohle taky ve 20 letech nenapadlo zemuze mit kluk prsa jako zena a uz vubec ne to ze je budu mit.Nikdy jsem po tom netouzil ale musel jsem se s tim naucit nejak zit.Me to neni vubec prijemny kdyz slysim jak kolem me nekdo rika - hele koukej on ma prsa.Ale co mam delat?Myslim ze nejlepsi je na to proste nereagovat a nevsimat si toho.

Pavle (Út, 1. 7. 2014 - 10:07)

Plně s tebou souhlasím a mohu potvrdit, že tolik zloby a posměchu co jsem si pro něco podobného zažil je opravdu na pováženou. Je zajímavé kolik třeba žen se k vůli tomu rozčilovalo a měli pocit, že se je jenom snažíme připravit e jejich ženská práva. My lépe řečeno já z toho žádnou radost nemám ale na nějakou rozsáhlejší plastiku finance taky né. Nějak to budu muset i přes odpor mnoha zuřivých feministek a odpůrkyň doklepat. Jak se říká - Hlína to vše vytáhne! Tolik bezohlednosti,zloby a zášti by jeden od něžného pohlaví nečekal, je to smutné ale je to tak. A Pavle, něco tady na netu řešit nemá cenu aby se hned nevyrojilo hejno chytráků, kteří vše vědí nejlépe, někdy též závist a vše je to jen naprostá bezohlednost. Tak jím tady nechám místo aby se to mohly ty Hieny uspokojovat na cizím neštěstí.

Pavel (Út, 1. 7. 2014 - 09:07)

resit operaci tak je to celkem slozite a taky se to muze vratit.Stydel jsem se za to ale neslo s tim zatim nic delat.Ve 25 letech jsem mel prsa trojky a prsa se uz zvetsovat prestala.Malo kdo si umi predstavit jake to je kdyz ma kluk trojky prsa a nestoji o to.Lidi s timto hormonalnim problemem je na svete dost stejne tak jako hermafrodit neni az takova vzacnost.Pokud se tomu tedy nekdo chce smat nebo urazet tak by si o tom mel nejprve neco zjistit.I kdyz je to slozite tak jsem se s tim naucil zit ale jde to jen v ramci moznosti.Je mi 28 a protoze mam prsa jako zena tak je muj zivot v nekterych vecech omezeny.Jit do bazenu bez toho aby na tebe nekdo koukal neni mozny protoze musim mit horni dil plavek nebo sportovni podprsenku a to pro okoli neni normalni.I kdyz se to da pomerne dobre skryvat tak to pokazde nejde.Kdyz je pocasi na tricko tak je to pak vetsi problem protoze to je dost videt.Branil jsem se tomu nosit podprsenku protoze mi to nepripadalo normalni ale bez ni to venku mozne neni.Vypada to blbe stejne tak jako kdyz podprsenku nema holka a ma trojky prsa.Navic to neni uplne prijemne.Naucil jsem se tedy nosit podprsenku a pokudsi toho ze mam prsa nekdo vsimne tak se snazim to neresit i kdyz me nekdy vadi jak nekdo nechapave kouka.Pral bych tomu kdo si z toho dela legraci aby si to vyzkousel a mel by jasno hned.Stejne tak tem co urazi a delaji si legraci z toho ze nekdo je hermafrodit.Preju vsem hodne stesti Pavel

Pavel (Út, 1. 7. 2014 - 09:07)

Ahoj vsem.Jmenuji se Pavel a rad bych se pripojil do diskuze.Hermafrodit sice nejsem ale k tematu mam pomerne blizko.Mrzi me ze si z toho dost lidi dela legraci pritom vubec nevi o cem mluvi a netusi jak to pro nekoho muze byt slozite.Me je 28 let jsem sportovec a ziju myslim celkem aktivnim zivotem.Kdyz my bylo kolem 23 let zacal jsem si vsimat ze se mi zvetsuji prsa a byl jsem z toho dost rozhozenej ale s zadnym odbornikem jsem to neresil.Vydrzel jsem necely rok ale to uz jsem mel dvojky prsa a bylo nemozne to skryvat a maskovat.Musim rict ze to neni proto ze bych byl obezni protoze mam sportovni postavu.V mem pripade se tedy nejedna o gynekomastii.Byl jsem tedy na nekolika vysetrenich kde se zjistilo ze jde o hormonalni problem.Musel jsem se tedy smirit s tim ze mam prsa jako zena a i kdyz by to slo

maranda (Čt, 22. 5. 2014 - 00:05)

hermatofrodismus verus, nedělejte si z toho srandu jako opravdu je to možné, je to vzácná porucha, kdy je bud ženský či mužský karyotyp XX46, XY46 vyvinuty jsou jak ovaria tak varlata....ale fenotyp(to jak to vypadá zvenku) může být naprosto normální. tzn. narodí se muž, který ma penis, šourek a uvnitř má vyvinuty vaječníky. Ovšem pochvu mít nemusí.

Reklama

Přidat komentář