Nemocné zvíře-dilema

Jinak pokud jde o milosrdné utrácení, člověk by měl zvážit, komu se snaží situaci ulehčit víc, jestli zvířeti, nebo sobě. Hodně lidí si tím ulehčuje život, místo toho, aby byli zodpovědní a o nemocné zvíře se starali. Samozřejmě, že pokud zvířátko již hodně trpí a není mu pomoci, je to asi jediná cesta, jak mu to ulehčit. Ale mnozí lidé svá zvířata dávají utrácet spíše proto, aby situaci ulehčili sobě. dokud je zvířátko mladé a zdravé, je to fajn, jakmile zestárne a onemocní, šup s ním pryč. Dost mi to připomíná to, jak řešíme naše problémy například se starými lidmi. Ty se uklidí někam do domova důchodců a jede se dál..my se prostě nechceme starat, přiznejme si to.'

Nesmíte zapomínat, že pro psa je jeden lidský rok mnoho psích let. Takže na prodlužování života u staršího zvířete se nesmíte dívat tak, že to nemá cenu, stejně za dva roky zvíře umře. Za vaše dva roky ano, ale pro psa je to mnohonásobně déle.'

Probuzení z narkózy a pooperační bolest by rozhodně nemělo být důvodem k utracení zvířete. Ad 100tis. za léčbu : bývají to občas stokoruny, které se lidem nechce platita tak raději volí utracení, namísto ošetření.BTW : útulek, kterému pomáhám utratí za léčbu zvířat kolem 300-400tis. Kč ročně. tyto peníze získává od sponzorů, včetně drobných dárců, kteří mohou dát "jen" několik desítek korun měsíčně.'

Pro me je dulezite, aby netrpel. Pokud to je neco vazneho, tak nez se divat na to, jak se trapi, tak ... Strasne zalezi na tom, co je to za nemoc a okolnostech, jinak se budes rozhodovat u trileteho a jinak u dvanactileteho psa...

penize si pujcit,je reseni,pokud mohou pomoci...

Já bych to vyřešila tak, jak jsem napsala- peníze si půjčit. Pro moje psy bych to udělala.'

Dotaz asi zněl : jak to vyřešit, když chyběj peníze?'

Měla jsem zvířátko asi 7 let, milovala jsem ho velmi a za různá ošetření dala hodně peněz a nelituji, ale když mělo rakovinu, tak jsem ho nechala uspat, protože je to pro něj menší trápení než probuzení z narkózy a pooperační péče, je to pro ně obrovský šok, jejich karma se naplní a ta jejich duše se zase vtělí do dalšího zvířátka, takhle si to představuji a hodně mi to pomáhá, protože velké utrpení zvířete nemá smysl, v přírodě to tak taky funguje, že když je zvíže nemocné, uloví ho nějaká zvěř, ale ta duše jeho se neztratí.'

100tisic je vazne hodne,takze bych zvazila stari zvirete,jak dlouho bude jeste zit, a jaka je pravdepodobnost, ze mu to pomuze. Ja mam doma morcata a take jsem nekolikrat resila dilema operace x utraceni.Kdyz se rozhodnete pro utraceni, nema smysl si neco vycitat, protoze to zviratko se u Vas melo dobre a odzilo si svoje, v prirode by normalne neprezilo. Dulezite je, ze jsme mu pomohli od trapeni.

Já bych asi udělala úplně všechno, kdybych neměla pníze, neváhala bych si půjčit třeba někde v bance tolik, kolik by bylo potřeba. Svoje psy miluju a vím že pokud by byli vážně nemocní, ale byla by naděje na vyléčení za hodně peněz, neváhala bych se i zadlužit. Dva předchozí psy jsme museli nechat utratit (oba měli rakovinu), nevím jestli byla nějaká naděje.'

Zkusenost mam jen ve smyslu ze jsem nechala "uspat 6 svych zviratek.I to byla tezka volba zvlast ze zacatku kdyz jsem /ted uz to vim/zbytecne dlouho kvuli sve litosti cekala a zvire se dale trapilo.Take navic chovam nekolik krecku/kazdy sve akvarko nejvic jsem jich mela 13 v jednu chvili to kdyz jsem koupila samicku co uz cekala mladata/nemohla jsem se rozhodnout ktere bych se mela vzdat a dat je do zverexu.Nikdy jsem je nemela na chov.Nektere jsem dokonce lecila a jednoho operovali.Zachrana krecka vyjde cca na 3000 /kontroly a farmaka/ a ne vzdy se to podari.Mam tez psa a kralika, andulku.Pejskovi operovali ocasek za 9000 kc a nakonec stala operace 20 000 ale stejne umrel/zastava-byl uz starsi/.Chci tim rict ze k lekari beham vzdy a co muzu operuji i kdyz parkrat to byl nesmysl spis pro muj pocit.Zvazila bych jaka je sance ze mu zakrok i do budoucna pomuze a pokud bych tolik penez nemela nechala bych vsemu volny prubeh az do konce nebo temer az do konce/trapeni bych jednoznacne usnadnila protoze to znam kdyz se zvire trapi a vy cekate a VAZNE!!!se nemuzete rozhodnout co delat.Ale uz jsem to zazila tolikrat ze vim../Moc lidi by potrebovalo operaci a na zakrok nemaji s toho bych vycitky nemela jen bych zajistila co nejklidnejsi prubeh.

Neporadim,nato si netroufam.Jen sdelim o svem milovanem psovi:musela jsem ho utratit,je to 6,5 roku.Porad to nesmirne boli,nejvic si vycitam,ze jsem ho nechala trpet.To je moje nocni mura!Protoze jsem nevidela jak trpi,ac mi to okoli rikalo,ze vypada hrozne.Veterinar,ktery ho neznal,zase tvrdil,ze to nevidi.Nemela jsem tech skoro sto tisic,abych mela jistotu.To by stala veterinarni klinika v Brne s vysetrenim,otevrenim pri operaci.Potvrzeni diagnozy by stejne vyleceni nezarucilo.Mel asi rakovinu slinivky....Tak nemohu Ti radit,jen se nerozhoduj na ukor utrpeni jako ja.Mam od te doby jineho psa-fenu,miluji ji.Ovsem na toho meho milacka nikdy nejde zapomenout asi prave proto,ze se citim tak vina.Drzim Tvemu zviratku palce,at se rozhodnes dobre.

Bez výkřiků o morálce, lásce, falešných alibismů - mám jen jeden stručný dotaz. Jak se má zachovat člověk, který nadevše miluje své nemocné zvíře, a je postaven před otázku Buď-anebo ? Buď uhradí léčbu,nebo exit ???
Kde má vzít rychle sto tisíc, když nikoho nemá, krom svých zvířat, a místo úspor a majetku raději nakoupí potřeby pro jiná, i cizí zvířata ???
Jak byste řešili tuto situaci vy, kteří náte ve všem tak jasno ? Pokud čas rozhoduje, zůstali byste vždy tak skálopevně mravní, nebo bojovali všemi prostředky / nezahrnovat loupeže,krádeže apod./.... Za rozumný argument děkuji.'