Škola- šikana

no mě je 23 let...
ale šikanu na základce sem taky zažila ale od učitelky, a to dost, že mě to i poznamenalo, nikdy v životě už na to nezapomenu......

To, co se deje ve skolach u nas, se neda srovnat s tim, co se deje v nekterych skolach v cizine, zvlast tech internatnich. Ja si to prozil, tak vim o cem mluvim.

Já myslím, že v určitém věku by se člověk mohl a měl šikaně postavit, jinak se to bude stále prohlubovat. Prostě říct dost, ať mě to stojí třeba práci nebo partnerství nebo něco jiného. Prostě to nejde do nekonečna tolerovat. Nebo se pletu ?

Jak se mi 35 a jde se mnou dál. Mám špatnné zkušenosti s lidma..

Nejhorší je to, že ti co šikanovali.......... Když jsou samy a nikoho nemají, jsou slušní a dokážou i přilézt... Ve skupině šikanují, proti mě byli všichni a nese se mi to i do zaměstnání... Nevím, jak se toho zbavit, nemánm holku a nikoho.... Maminka mi vždy říkala .. musíš být slušný a hodný, mě to taky dělali...

No to jsou veci, takze...Ano, zkušenosti se šikanou mám. Po celou dobu školní docházky, vyjma vysoké školy. Vím velmi dobře, o čem je řeč. Vím ještě líp, jaké následky to při dlouhodobém účinku zanechá. Mám podělaný naprosto celý život a nikdy se toho nezbavím. Je to hrozné, kruté, nespravedlivé. Dodneška se mi nikdo neomluvil.

Šikana je hodně smutným...a nejsem si stoprocentne jisty, jestli prave sidlistni zakladni skoly byly nejak obzvlaste hnusnym a nasilnickym prostredim oproti skolam jinym. Bylo mi ublizovano na skole sidlistni, na skole v centru velkomesta, i na skole prakticky venkovske. Na druhou stranu, na vsech techto skolach mi bylo vice ci mene tolerovano tez moje ublizovani jeste slabsim, nez jsem byl ja sam.

Tvůj způsob vyjadřování...Tady aspoň vidíš, co dokáže šikana udělat s člověkem, ale to nemá cenu vysvětlovat někomu, kdo nepoznal, co je šikana za hrůzu. Trochu se zamysli příště, než plácneš takovou blbost.

Šikana je hodně smutným...Tvůj způsob vyjadřování a myšlení mluví za vše.

Šikana je hodně smutným jevem v naší hnusné konzumní společnosti, kde každý musí mít to, co ostatní, neboť jinak není in. A také je velkým pedagogickým selháním těch rádoby učitelů. Sama jsem to zažila, v pozici "oběti" a "děkuji" těm zkurveným rádoby učitelům na jedné nejmenované sídlištní základce (sidlíštní základky jsou vůbec nejhorší odpad, svoje dítě bych do takového póvlu nikdy nedala, jedině na soukromé lyceum) za to, že udělali akorát velké hovno. Maximálně dělat, že se nic neději anebo v těch nejhorších případech se přidružit k těm, co šikanují. ZNIČILI JSTE MI ŽIVOT a vůbec celé moje SEBEVĚDOMÍ. Doufám, že jste spokojení. A to myslím, jak ty rádoby učitele, tak i ty hajzly, co šikanovaly. Zvláště na ty myslím a přivolávám na ně neštěští, což se i díky bohu jedné z těch šikanujících kurev stalo, např. jednu teď honí exekutoři a druhé chcípl malý harant :-D. Jak mě to jejich neštěstí těší :-D. A věc další je, že od té doby nesnáším malý parchanty. Jsou zlí, hnusní a sobečtí. A jak se dnes kolem nich neustále skáče. Hotový kult děcek a mateřsví, fuj, hnus. Nepoznala jsem nikdy lásky u psychickou podporu. Naopak. A proto budu kolem sebe šířit jen nenávist a přát těm hajzlům a jejich posraným malým harantům jen to nejhorší. A pokud někdy nedejbůh otěhotním, tak potrat to jistí. A klidně se poserte, vy zkurvení naivkové (kteří máte beztak za zadkem zazobané rodiče nebo partnera a kolem kterých se jen skákalo a kteří nemuseli ničím hnout a vše jim spadlo do klína), kterým můj monolog hnul žlučí :-D :-D :-D.

já když jsem byla ve třetí třídě taky jsem byla šikanovaná učitelkou,zasedla si na mě...mamka to řešila tak že zašla za ředitelem který mamce řekl že je učitelka před důchodem,mamka řekla at mě přeřaděj do jiný třídy,ale tam bych se s ní taky setkávala tak se mamka po domluvě s ředitelem mě nechat propadnout abych od té učitelky měla navždy pokoj...

vzhledem k tomu že už 3 rokem bojuji se synovo třídní učitelkou která si od prvního dne na něj zasedla ,protože on není svatoušek vše co udělá nebo se naučí je špatně minulí rok když se naučil vyjmenovaná slova dostal 1 byl pochválen ale ani né 15 minut na to volala manželovi že syn propadne semnou nehodlala komunikovat už od samého začátku a nehodlá ani dnes.Jak můžu branit syna

Vidíš,Petře, jak tě školství formuje, devastuje ti zdraví.Unikl jsi načas do nemoci, a chci ti říct, že máš na to svaté právo. V podstatě skutečnou dřinu jsem na své profesní dráze našla až ve školství. Lidé závidějící nemají šajnu, co to je. Stejně nám teď chtějí prodloužit povinnou dobu na pracovišti na 8 a půl hodiny!
Ticho je NUTNÉ, ale dřív nebo později tuto hodnotu objeví každý obyvatel města.Objevila jsem jazz.
Ráno po špatném spánku jsem šla za poradkyní a řekla jí, že na mne včera řvala a nepostavila se za mne, jak je to možné, a že s tím nesouhlasím.Zkoušela zase řvát. "Co na mne řveš,jsem metr od tebe atd atd, prostě jsem se konečně lidsky emancipovala. Ať jde žalovat, je praštěná.
Ale dostala jsem krásnou čajovou soupravu od vietnamské holčičky, ze 4., kterou učím angličtinu.Vždy dostávám, pokud nejsem třídní, dárky od vietnamských dětí.Od našich ne.
V 8. tř. chtěli poslední den hrát si, nachystali si hru Monopoly. Byli k sobě při té hře někteří pěkně krutí. Já byla bankéř.
Když končila hodina, předala jsem bankéřství a nepovšimnuta těmi byznysmeny jsem odešla. nepopřáli pěkných svátků, ani já jim ne. Ahoj.

Práce, po níž máš čistou hlavu je fakt k nezaplacení. V tom školství jsme tak přetížení, že to jednou prostě rupne. A to já mám právě teď.Takže neschopenka a odpočinek.

Jo a ještě je prima, že to tu dosud žádný anonym nezasvinil urážkami, nadměrnou vulgaritou a neuctivostí (kromě Johanze, ale tomu to odpouštím, protože to řekl ve svatém nadšení :-)). Jsem zvědav, jak dlouho vydrží toto forum "čisté", než ho nějaký duševní chudák zprasí. Ostatní diskusní fora k jiným tematům už většinou zničili.

Agnesa: To je prima, číst si takhle příběhy a trable kolegů. Nikdo nemá jednoduchý život. Jinak jsi psala, že máme zítra volno, tak Ti přeji hezké prázdniny. Vánoce Ti popřeji později, protože si možná ještě napíšeme. Já už mám volno 2 měsíce. Jsem na nemocenské. Měl jsem jednak zdravotní problémy a současně už byla u nás na škole neúnosná situace. Sesypalo se toho na mně hodně. Dělal jsem na té škole zástupce ředitele + správce PC sítě a k tomu učil a současně doma stavěl barák. Připadal jsem si jako štvaná zvěř. Bylo toho na mne moc. Tak jsem zástupcovství nechal a už to nějak není ono. Ředitelka to nesla velice nelibě, že jsem jí dal košem. Mám dojem, že se mi chce mstít. Do toho zdravotní problémy, nespavost, stress.... Prostě jsem zašel za obvoďákem a pak se mi na nemocenské zalíbilo :-). Klid, nikdo po mně nic nechce, můžu si ráno pospat jak chci.... Zdravotní problémy taky částěčně ustoupily. Nebyl jsem rozhodnut nastoupit v novém roce do práce, ale zrovna dneska mi psal jeden žák email jménem třídy, že se na mně strašně moc těší... , tak nevím.

S tím tichem to mám podobné. Kolikrát jsem přišel z práce domů a nesnesl jsem žádný zvuk. Vyhodil jsem i z auta rádio. I to mi vadilo. Hudba ani tak ne, ale ty reklamy, politika, stupidní kecy redaktorů... kecy, kecy, kecy.... A to nám lidi nadávají, že se v práci jen flákáme, prý máme krátkou pracovní dobu, samé prázdiny a přitom si neuvědomují, že mnozí učitelé melou z posledního. Kdo to nezkusil, neuvěří. I proto jsem uvažoval změnit práci. Nevím, možná je to jinde lepší, horší. Tys už pracovala jinde a můžeš srovnat. Já jenom měl kdysi brigády u zedníků a v JZD. Bylo to úplně něco jiného. Sranda, žádná odpovědnost, číistá hlava, klidné spaní. Je ale pravda, že někdy jsem si musel máknout se sbíječkou, nebo nosit pytle cementu, nebo třeba i něco zařídit v dešti a zimě. Všechno má své plusy a mínusy. Ale ta čistá hlava bylo něco k nezaplacení.

Helena: Jo takhle. Tomu rozumím. Zažil jsem něco podobného na vlastní kůži jako žák. Ano, a to už tu někdo psal, že to je jen a jen v lidech. Jako je lékař a lékař, tak je učitel a učitel.

Odpoveď na 21. 12. 2006 14:10:03, Petr
Nějak se mi nechce věřit, že Petře nerozumíte, co jsem myslela větou: "A já se ptám, jak je to možné, jsou to ti stejní učitelé, se kterými jsem se potkávala na dvou různých ZŠ, kteří si pořád jenom stěžovali a kteří mi tvrdili, že dcera bude mít celý život problémy s vrstevníky, protože je trochu jiná."

Samozřejmě, že nepřešli žádní učitelé s dcerou nikam, ale spíš se zamýšlím nad tím, že současní dceřini učitelé i učitelky jsou vrstevníci těch,kteří ji učili na předchozích školách, absolvovali stejné školy, stejné předměty a praxi (myslím v rámci studia) a z některých jsou během krátké doby uřvaní neurotici nebo osoby bez jakéhokoliv zájmu nebo považující děti za absolutní zlo, a jiní přistupují ke své práci s radostí, předávají tuto radost a zájem o studium dětem, opravují individuální práce aniž by to stokrát zdůrazňovali na tř.schůzkách, pobízejí je k soutěžím, vysvětlují souvislosti napříč předměty, dělají s nimi srandu. To, co vidím na dceřiné škole, jsou všechno lidi s opravdu živým zájmem, pamatují si jména dětí, neřvou na ně příjmením - a děcka je mají rádi, i když jsou dost přísní (mám srovnání, protože druhá dcera je na st.gymplu jen o dva roky výš).

Petře, učím teprve 5. rok, mezitím jsem měla pauzu, z děsného soukr. gymplu jsem odjela pracovat do USA a po návratu opět na soukr.gympl, kde jsem učila v suterénu , plíseň a vlhkost 80 stupňů, má předchůdkyně zanechala na zdi v kabinetu vlhkoměr!
Před tím jsem pracovala na jiných místech, převážně v kuluře.
Opravdu si dovedu představit, jak je pro tebe únavné být na tolikátém místě, mne nečeká nic jiného. V tom je výhoda, že člověk může zkoušet.Nejraději bych se vrátila do kultury, je sice placená úplně nejmíň, ale chtěla bych.
Fází přímo LÁSKY k dětem jsem prošla taky,
zdálo se mi to i z jejich strany.Bylo to krásné.Ale jednoho dne jsem si uvědomila, že jsem velmi osamělá a přenáším na děti city, které by měly mít jiný cíl. Pak jsem našla přítele a ten mne dostal do normálu.---Začala jsem skutečně učit, v podstatě to bylo lepší.--Kvůli normálním hygienickým poměrům, doslova, jsem přešla ze soukr.gymplu na ZŠ. Tady jsem poznala, co je české školství. Ta poradkyně na mne dnes doslova řvala, teď si to celé uvědomuju, jak to bylo UJETÉ.Jsou to nesmírně závistivé ženské,zadkaté, škaredé.
Měla jsem jednu moc hodnou učitelku, taky neměla děti a měla nás moc ráda, to je normální.Já mám dvě už velké, moc fajn děti, ale i tak jsem svého času propadla lásce k těm děckám.
Opoziční třída je vždycky, moc mne to zraňuje, chodila jsem celé měsíce spát o půl deváté, psych.unavena.
Uvědom si, že tě ta děcka naštvávají schválně a že vždycky strašně ztrácíš energii.Oni to mají jako zpestření nudy.
Já si zkouším vyvinout racionální - jsem zbytečně emotivní - systém, jak reagovat, aby mě nedostali.--Obranný systém, okamžité odezvy a protiútoku. Dlouho to nevydržím.
Už teď se rozcházím se svým souč. přítelem, zdá se mi, že když mne nemůže odtud dostat, že ho už nemám ráda.Každodenní nepříjemnosti. Tak mi školství ničí
osobní život. Dokonce jsem se odstěhovala z centra města na kraj, abych bydlela v tichu.
Tak hodně zdaru.Zítra - a pak máme volno!!hurá.

Agnesa: Cituji tvá slova: "abys nebyl jeden z těch stále naříkajících kolegů, co se nikdy nehnou..."

Myslíš nehnout se z místa?
Milá Agneso, jsem už na osmé škole v pořadí. Věř mi, že mě to střídání už nebaví. Furt si zvykat na nové lidi, na nové moresy, na zvyklosti, které si ti nebožáci považují za zákony..... Jen tak mimochodem Ty jsi na které škole?

"Příliš visíš na sympatiích dětí, já ne , mám své citové zázemí a přízeň žáků vidím realisticky- jako efemérní, prchavou."

Hm, mám odučeno 16 let. Nemyslím, že bych pouze s touto třídou spojoval svůj osud. Je ale pravda, že jsem tam byl třídním od 3. třídy. Teď jsou v šestce. Když do této třídy vstoupím, cítím něco jako lásku. Je asi nečekané slyšet to od chlapa, ale prostě to tak je. Nestydím se za to. Vím, že oni mě mají rádi taky. Možná máš trochu pravdu - sice rodinu mám, ale jsem bezdětný. Možná jsem jim asi fakt dal víc, než je obvyklé. Jenže pokud vím, tak za 1. republiky to bylo jenom tak. Učitelky nesměly mít své vlastní děcka - aby se o to více mohli věnovat těm cizím. Ale děkuji Ti za ta slova, která jsi na moji adresu napsala, budu o tom přemýšlet. Když tak zauvažuju, možná fakt moc lpím na tom, co si kdo o mně myslí. Ničí mě učit ve třídě, kde jsou proti mně žáci v opozici. Pro ty, kteří mě milují, jsem naopak schopen snést modré z nebe :-)

Rozuměl jsem dobře, že Tvoje kolegyně řekla ten vulgarismus žákům? Tak pokud pracuješ v takovém prostředí, tak to bych si také pomáhal pryč všemi deseti.....