Úmrtí pejska
Je to smutné... Hodně smutné a dlouho to bolí... My jsme se rozloučili díky https://www.krematoriumzviratpraha.cz/. Máme doma urničku a ještě otisk tlapky. Krásné vzpomínky.
Dnes je tomu 13 let co ve večerních hodinách zemřel můj milovaný, nenahraditelný pejsek, spíše však "pan" pes, jménem Stim. Nikdy nezapomenu, nikdy!
Žrát se dá cokoliv, třeba v Číně mají na tržištích klece plné psů, koček, někde jedí opice, to by se ochránci mohli rozkrájet, aby to všechno stihli zachránit. U nás jsou také labužníci, můj učitel jedl ježka, veverku, zkoušel jíst hlemýždě a žáby. Holky ho měly za prase. My hoši jsme z toho měli legraci, ovšem jednou nás legrace přešla to když nám náš pan učitel naháněl na chodníku a nabízel ochutnat veverku. Některým hošům se zvedl kufr.
Všem se omlouvám, nemyslela jsem to zle. Mám ráda psy a i ostatní zvířata, zde mne naštvali reakce od pisatelu typu že si dají cokly k jídlu s česnekem a jiné, takové kecy nemám ráda.
Ilonko, nic se nestalo, ty máš svůj názor, my máme také svůj názor. Řeknu ti pravdu, že existují lidé kteří jedí psy. Tak třeba Ukrajinci zde u nás žijící (znám jich několik) obvykle jedí psí maso, jsou na to zvyklý od hladomoru, a pak ti bodří moraváci, měli jsme v podniku v Praze zaměstnané lakýrníky z Brna. Byli to chlapy z okolí Brna, Ferda myslivec vozil v tašce psa, už staženého a vyčistěného, jen ho dát na pekáč. K tomu vždycky dával historku komu ten pes patřil a jak ho zastřelil. Já jsem byl zvám k hodům, ale vždy jsem s díky odmítal.
Zdravím.
Máte pravdu. Já měla psa, a taky mne stvali ty hovna kolem. Nejvíc mne štvalo že já jsem poctivě po svém pso i uklizela a kousek ode mne leželo cizí hovno, chvíli jsem uklizela i ty cizí, ale pak jsem se na to vypršela. Bydlím kousek za městem, máme tu lesy, louky, takže má fenka byla naučená že musí potřebu vydržet do lesa, (, ovsem někdy se to nepovedlo, ale já pokaždé u sebe nosila pytlíky). Ale v lese jsem to neuklizela. Když jsme jeli do města tak jsem ji měla navoditku, musela mne chodit u nohy (na rozdíl od jich psů a paničku a o dost větších než byla ta moje), já měla menšího pejska v kohoutku měřila 42cm. Navíc nesetkala, nesmrdela, kdo zná basenjika tak ví o čem mluvím.
Od mala jsem ji cvičila, chodili jsme na cvičák, byli jsme na dvou výcvikových táborech, běhala coursing a dostihy, tam musí byt pes ovladatelný, neagresivni. Naše měla ráda děti, pejsky, měla úžasnou povahu.
Také mne štve když vidím jak někteří lidé vůbec své psy nezvládají, moji fenku jednou ve vlaku při vystupování napadl Vlčák, kterého majitel neměl na vodítku a nechal ho klidně běhat po uličce, byli tam i ostatní lidi a děti, já měla fenku na vodítku a tím že byla malá tak jsem ji ještě při vystupování brala do náruče aby se jí nedostala do schodů tlapka.
Takže mne přestaňte osocovat.
Ilonko Přibylová, nikdo tě neosočuje, to ty jsi pindala že kdo nemá rád čokly nemá rád lidi - je to častá pindolace pejskařů, jenže těch zbabělců a hloupých majitelů psa. Hovno životu rozumí. To že někdo nadává na psy neznamená že nemám rád lidi. Mám rád kočky a také se z každé neposeru. nebo třeba koňaři někteří nemají rádi psa, když se jim motá kolem koně, ten může být ze psa nervozní, další kůňi to nevadí. a to je furt dokola. Někdo má rád slepice, jako můj švára ( měl dokončenou šestou třídu a šel pracovat jako nádeník do huťí) - ten žere každý den smažená vajíčka, a nějakej pes je mu ukradený, ještě by ho musel živit. Pak má rád králíky, mazlí se s nimi, ukazuje své odchovance, pak mu dá nemilosrdně za uši. tak to je také láska ke zvířatům , víš. než něco kecneš tak si to pořádně laskavě promysli.
Ve městech naštěstí vyhláška upravuje, že je nutno psi při venčení mít na vodítku ... Je to ale různé, ale měl by to být standard. Pes na venkově na soukromém oploceném pozemku je něco jiného. Je ale nutnost a povinnost majitele si zajistit aby pes nemohl utéci za plot. (přes plot) Lidi si myslí, že nemusí vůbec nic ... že není nad jejich posouzení. Bohužel.
Za vše můžou lidi ... i za to zasrané a obchcané okolí, za to že jsou psi přemnoženi, že se z nich dělají polobozi. Jinak já mám obecně zvířata taky rád, ale tohleto křepčení fakt né - to neuznávám. Nejlépe když si nějací primitivové naberou domů bojové psy, které nezvládají, nezajistí si zahradu atd. Pak se jejich řvoucí agresivní miláček dostane nějakou dírou v plotě ven a tam kohokoliv napadne a škaredě pokouše. Většinou si na těch psech jen tací honí své ubohé primitivní ego ... Podívejte kolik už bylo takových případů a ještě bude.
dědeček říká, že po všem je ho*no jen po včelách med
můj dědeček říká když je někdo kokot ,, v tom je dobroty jako v prdeli medu"
Také se říká, že když je někdo kokot, tak že ,,je v něm dobroty jak v prdeli medu". Dobrý, ne?
ke psům jen dodávám, dřív byly pejskové jen na hlídání a jen někteří na programu měly mazlení, ale nechodilo se s nima ven na procházky, obvykle běhaly po zahradě, na dvorku, málo kde a jen hovada měla psa na řetězu. No ale nikdo neobtěžoval sračkami na chodníku, ale dneska pejskaři je svoloč, někdy podbná hovadům z pod mostu, akorát že chodí oblékaní a navonění. To co mi řekne ženská, když její pes běhá volně, za to by se styděl. -- zavolejte si toho psa, -- aby si se neposral ! - to je reakce dámy.
Ale má bohužel pravdu, že? :-)
Mrzí mě, že lidi nemají k dispozici uspání, jako má pes. Pejskům pomůžeme v odchodu a zkrátíme jim utrpení. Nemůžeme se na to dívat. Ale když se to samé děje člověku a člověk více trpí, když má větší sílu vědomí, tak i více trpí, a přesto mu nepomůžeme. Je úchylné lidem nepomoci. Je úchylné se dívat na lidi, jak umírají, a přitom jim nepomoct.
Zdravím, tak za prvé nic nemelu. .
Za druhé, nevím co mne tady hned nadávate, jen jsem se chtěla s vámi podělit o můj smutek. Teď toho po vašich reakcích lituju že jsem to sem vůbec dala.
Nelitu - je to pěkné co píšeš o pejskovi, ale bohužel úroveň diskuze tady upadá.
Ahoj všem. Přidávám se také. Minuli týden v sobotu 28.3.2020 nne také zemřela naše milovaná basenji fenka bylo jí 14 let. Před půl rokem ji zjistili že má nemocné srdíčko, brala léky, ale bylo jí dobře. Byla Cola, zralá apod. Tu sobotu byl nádherné počasí, svítilo sluníčko, co milovala, od rána se vyvalovala na zahradě na sluníčku, ve tři hodiny jsme spolu ještě byli na procházce, pak se najedla a chvíli jsme si hráli, pak si lehla do pelíšku a usnula. Po hodině vstala a nemohla se postavit na packu, brečela bolesti, packu měla oproti druhé studenou. Hned s ní naší jeli na věterinu, já nemohla nedala bych to, brečela jsem. Když tam přijeli tak celou cestu v autě brečela, u doktorky se už nepostavila ani na druhou. Zjistili ji ze ji selhává srdíčko, neprokrbuji se páčky a měla hodně vody v těle. Doktorka nám doporučila ji nechat utratit, říkala že by ji mohla dát i fúzi ale že by ji to stejně nepomohlo a že by se akorát trápila. Naši tam s ní byli až do konce, hladil ji a mluvili na ni. Prvně dostala narkozu a když usnula tak injekci na zastavení srdíčka, nic ji nebolelo. Na zahradě jsme ji udělali pelíšek, dali jsme ji tam všechny její hračky. Je to hrozný, straně to bolí, všude ji vidíme. Zatím jsme si ještě nového pejska nevzali, ale už o něm přemýšlím. Naši sice žádného pejska nechtějí, mamka se bojí že to zase bude muset znovu zažít, už jsou s tátou v důchodu, moc jí milovali. Zatím to nechám nějakou dobu ustát zatím je to moc čerstvé. Ono to nějak dopadne. Ale pro mne je to hrozně, strašně jsem ji milovala, hodně jsme llspolu zažili. Byla jsem zvyklá s ní porad někde lítat, těd mne to chybí. Pořád přemýšlím jak přemluvit rodiče pro nového pejska. Jak by jste to řešili vy.
Soucítím s tebou. Kdybys nedávala pejskovi post rovnocenný člověku, pochopila bys i jeho odchod.
Máte vyzkoušeno na sobě . Jo ? Jaká berete ?
Reklama
Mám umřel kocourek, dva roky měl, byl to mladík, velice milý náš chlapeček! Na okně máme otisk jeho tlapiček, to okno se nesmí mýt, na terase máme otisk tlapky v betonu, nikdo na to místo nesmí šlápnout. Zapalujeme svíčky, nosím květiny na hrobeček. Na hřbitově mám oba rodiče, nebyla jsem tam osm let.
- Odpovědět
Pošli odkaz