Vtíravé myšlenky ublížit vlastním dětem

Ahoj všichni :-)
Chtěla bych poděkovat zakladatelce za založení této diskuze .. procházela jsem si úplně tím samým a bylo to teda peklo na zemi … Nakonec mi pomohla KTB… Ale píšu spíše, abych se zeptala vás všech, jak jste na tom dnes po takové dlouhé době? Doufám, že se všichni máte skvěle a že tyto problémy jsou už pro vás jen nepěknou životní etapou, která skončila :-).. Budu moc ráda, pokud se ozve někdo, kdo kdysi do této diskuze přispíval. :-)

Nebo je tady někdo s podobným problémem? Hrozně se za tyto myšlenky nenávidím, vůbec nevím jak si s tím poradit. Nechápu, jak se mi může v hlavě něco takového odehrávat, když je to věc, které se bojím že všeho nejvíce, že přijdu o me nejbližší.

Je to OKP

Ahoj, jmenuji se "ALLIE REYNA" Jsem z USA. Byl jsem ženatý 7 let s Rubenem. Věci začaly být ošklivé a téměř vždy jsme měli boje a argumenty. Bylo to horší v okamžiku, kdy podal žádost o rozvod ... Snažil jsem se, abych změnil názor a zůstal se mnou, ale veškeré úsilí bylo marné. Prosil jsem a vyzkoušel všechno, ale pořád, nic nefungovalo.

Průlom přišel, když mě někdo představil tomuto úžasnému, velkému kouzelníkovi, který mi nakonec pomohl ... Nikdy jsem nebyl fanouškem takových věcí, ale rozhodl jsem se neochotně zkusit, že jsem byl zoufalý a odešel bez možnosti volby ... On dělal zvláštní modlitby a používal kořeny a byliny ... Do 2 dnů on volal mě a byl omlouván za všechny emocionální trauma, které on mě způsobil, on se vrátil do domu a my nadále žít šťastně. co úžasný zázrak Baba Egbe udělal pro mě a mou rodinu. Pomohl mi také vyřešit můj problém s artritidou, se kterým jsem se již léta zabýval

Zavedl jsem ho do mnoha párů s problémy po celém světě a mají dobré zprávy ... Pevně ​​věřím, že někdo tam venku potřebuje jeho pomoc. Pro naléhavou pomoc jakéhokoliv typu, kontaktujte Baba Egbe nyní prostřednictvím svého emailu: [email protected] nebo WhatsApp ho na +2347013499818

Ahoj.. Také trpím OCD. Začalo mi to před 14 dny v pátek v noci, do te doby jsem nic takového neměla. V noci me vzbudil hrozný vnitřní třes a bolelo me na hrudi jako pri infarktu, ale během půl hodiny to přestalo a ja znovu usnula, celou sobotu a neděli jsem byla vnitřně úplně na nervy, nemohla jsem sedět, ležet prostě nic. Nevím proč, ale hned me napadlo, ze neni něco v pořádku, tak jsem si v pondělí ráno našla na netu pani psycholozku, která byla hrozně moc ochotná a hned odpoledne mi dala termín návštěvy. Vše jsem s ni probrala a na konci sezení mi sdělila ze trpím OCD. Snažila se me uklidnit, ze tyto příšerné myšlenky k tomu patří a ze se nemusím niceho bát, ale ono je to těžký, když se Vam pořád něco takového hnusneho honí hlavou skoro celé dny. Musím se prý snažit myslet na něco jiného, nebo tyto myšlenky ignorovat. Napsala mi pouze prášky na uklidnění a každý týden chodím pravidelně na sezení.

Ahoj mam takovy dotaz.Je to tak mesic a mel sem chut zabit svého psa.. okamžite sem vypadl z bytu a šel za svým lekařem a řekl sem o svém problemu napsala mi Zoloft ted beru 1 a pul tablety ale myšlenky mám pořad ale ne furt. Minuly tyden sem byl na kontrole a řekla mi že mam brat 1/2 tablety 0,5 rivotrilu ale četl sem si o něm zajimavé věci a vubec nevím jestli ho brat vzal sem si ho snad 3x za ten tyden ale nepocitil sem ze by po nem byla nejaka zmena Takze se ptam mam to svinstvo brat??

Opravujem posledné slovo * nezažiješ

co na to psychiatrička,tady...Dieťa som porodila ešte dávno pred tým ako som začala trpieť touto hnusnou zákernou chorobou.. Ale samozrejme, ty nevieš o čo sa jedná!! Keď môžeš niečo také napisat :-( dúfam,že to nikdy nezabije...

Ahojte vsetci.Zavitala som na...Vse to tak duverne znam...

Jak to myslíš, že "někdo takový má vůbec děti"..? Neurotik je dneska kdekdo.. To bychom asi jako národ vymřeli, kdyby děti měli jen 100% zdraví jedinci. Navíc úzkosti - to není žádné "šílenství" - jsou to jenom nutkavé myšlenky. Trápí se jimi jenom jejich nositelé. Okolí to kolikrát ani nepozná.. Spíš mě překvapuje, že těmto ženám psychiatr nepředepsal léky, které by je těch úzkostí opravdu zbavily. Že na to nic pořádného neužívají - akorát Lexaurin. Ten je nanic.

Ahojte,tak som sa...co na to psychiatrička,tady přece vůbec nejde o deprese.Jakou ti řekla diagnozu? Stejně jsem udivená,že někdo takový má vůbec děti.

fAhojte vsetci.Zavitala som na tuto stranku pretoze mam hrozne muky strach z ublizenia svojho druha ktoreho lubim a svojho synceka.V auguste minuleho roka som dostala z noza ktory lezal na stole a odvtedy strasne trpim .V ten vecer som vybehla z bytu a mala pocit ze som sa zblaznila prosila som mojho priatela aby ma zavrel do izby alebo zaviazal ruky aby som im neublizila .Bala som sa v byte cele dni som nevedela jest mala som zavraty a hnacky .Chodila som k psychiatrovi ale potom sa mi polepsilo a prestala som .Teraz mam opat casto strach ale uz nechcem byt na liekoch .Mam termin na 20 apr u psychologa tak uz cakam .Vzdy mam strach ze to spravim som smutna ale dufam ze tu som na spravnom mieste .

Ahojte, tak ja sa pridavam k...Ahoj Pixi ako sa cítiš? Zabral ti ten fevarin? Mňa to ešte drží stále. Beriem Sertralin 200mg už 3mesiace a stále to nieje ono. S odkiaľ si? Ja som NR.

Ahojte, tak ja sa pridavam k...Ahojte aj ja tým trpím odkedy sa narodila malinká. Už to bude 2 roky a stále to neodislo. Začalo to v tehotenstve v 5 mesiaci. Nasadili mi lieky a krásne to prešlo. Bola som šťastná že to už nemám. Lenže 3 mesiace po pôrode to udrelo v plnej kráse aj napriek tomu že som brala lieky sertralin. Tak sme vymenili lieky asi 3 druhy. A nič nezaberalo bolo mi ešte horšie. Je to najotrasnejsia vec akú som zažila. Chodím aj na terapie tie mi trochu pomohli ale nie na trvalo. Trvá to už pridlho tiež som z toho unavená. Momentálne mám zase nasadený Sertralin a pred týždňom mi zdvihla dávku na 200mg. Tak uvidím ako sa mi bude dariť. K tým myšlienkam mali presne taký istý obsah ako popisujete. Už sa im niekedy aj vysmieval že zase ste tu vy blbé pičoviny

Ahojte, tak ja sa pridavam k vam, mam podobne stavy ako vy vsetky. Tiez sa to u mna zacalo po porode. Tykali sa ako inak mojho dietata. Vyhladala som pomoc u psychiatra a najprv sme sa dohodli, ze to skusime len pomocou terapie, ale dnes som dostala lieky (fevarin), lebo sa mi to vratilo, aj ked bolo obdobie, kedy som sa citila byt v poriadku a myslela som, ze sa mi to nikdy nevrati. Trochu ma vyplasili tie vedlajsie ucinky, mate s tym niektora skusenost?neviem si predstavit ako to bude ucinkovat a ako sa po nom budem citit. Tie myslienky su vtierave a velmi neprijemne, nepriala by som to nikomu na svete.
Vy ktore ste to zazili, mali ste len predstavy alebo aj nutkanie to spravit?
Ivana tiez sa pridavam k ostatnym dievcatam a dakujem, ze si zalozila tuto temu, cloveku aspon trochu odlahne, ze v tom nie je sam

Ahoj Elizabeth, přesně...OCD je zakerne v tom,ze ublizuje dotycnemu tam,kde to nejvic boli

Ahoj,ja už som...Pokud by si ji opravdu chtela neco udelat,udelas to a nehledas nic,co by ti v tom zabranilo.Trapis sama sebe.Zatim.Protoze,pokud to nebudes resit(resit sama sebe,dle neho prave OCD);tak pak to bude mit vliv i na tve dite.Ne tim,ze by si ji ublizila fyzicky,ale tim,ze ty se budes "hroutit" a pak se to odrazi na ni..
Jak jsi na tom s partnerem...napada me
Jinak,jak uz jsem zde psala...jsem zakladatelkou tematu.Pokud budes chtit,napis email,rada ti odpovim...Drz se

Ahoj,ja už som...Ahoj Elizabeth, přesně tohle samé prožívám, to co ty. Poprvé se mi to stalo asi před 4lety, neskutečně jsem se trápila, měla jsem ty myšlenky snad na všechno. Nejvíc na mojí kočičku, kterou nesmírně miluji. Okamžitě jsem to řešila s psychiatrem, psychologem, nasadila se medikce, ale všechno to chce čas. Medikace mi zabrala na jedničku. Ale k tomu,jak jsi psala, že si dcerce dala ruky na krček, i to same ja zažívala u té kočičky, dávala jsem jí prst na čumáček,(jakoze se dusí) a cítila u toho neskutečnoú úzkost, zkoušíme, zda totiž nezajdeme dál -NEZAJDEME. Psychiatr i psycholog říkali, že máš v sobě Stopku, která tě nepustí dál. Nicméně léky jsem brala 4 roky,myšlenky žádné, stres v práci, všechno do kupy. Vysadila jsem tabletky, myslela jsem, že už se těm myšlenkám umím vyhýbat, ale momentálně to na mě zase všechno spadlo. Dělám chůvu, a nikdy mě nenapadlo malé něco udělat, prostě ubližování se mi přičí - ale když jsi ve stavech bezmoci, tak těm myšlenkám, skoro věříš, já to znám, zažívám to teď denno denně, nem?m z ničeho radost, bojím se, že někomu něco udělám, nemůžu teď ani do práce, protože bych se tam asi složila. Jsou to naprostá muka. Ale musíme to zvládnout, naše hlava nemůže za naše myšlenky, ale naše chování, to, co uděláme, už je jen na nás, a nemáme žádnou poruchu osobnosti, ani psychozu, ani nic podobného, že bychom měli někomu ublížit. Neublížili jsme do teď, neublížíme ani teď, ani příště. Vem si malý papírek, a napiš si tam, nechci uškrtit svou dceru, miluju ji, nic bych ji zleho neprovedla, mám to taky takhle sepsané. Ale jak říkám, momentálně taky zase bojuji, a doufám, že zase zabere medikace a bude líp. Důležité je, že víme, že bychom nikdy nic udělat nechtěli.

To jsou nutkavé myšlenky. Neustále se vtírají. Možná jsi perfekcionistka...Rozhodně jdi k psychiatrovi. Neboj se, dá se to léčit. Nestyď se, nemůžeš za to.