Ženatý vdaná-a co dál?

Milá Nelo,tvůj příběh je velice podobný tomu mému,akorát že já jsem vdaná a ty ještě ne.Také jsem se zamilovala v práci a on s manželkou čeká druhé miminko,musím ti říct je to hrozné!Strašně ho miluji,protože moje manželství je v troskách a strašně mi chybí milování,pohlazení,políbení atd...,a s ním to mám,nikdy se nerozvede vím to,a nikdy bych ho do toho nenutila ale bolí to.Věř mi nemá to budoucnost!Já to vím i o našem vztahu,ale jsem alspoň vděčná že ho mám alspoň za ty chvíle s ním.Držím ti moc pěsti aby jsi to všechno překonala.

jsem ve stejné situaci, mám báječného kluka, budeme se v létě brát.. a mám vztah s ženatým kolegou v práci.. Byla to láska na první pohled, něco takového, o čem jsem věděla, že to někdy v životě příjde. S Petrem (tak se kolega jmenuje) máme vztah už 2 roky a báječně si rozumíme, po všech stránkách. Nebyli jsme ani jeden schopný své partnery opustit a pořád jsme čekali na nějaký zázrak, že někdo něco vyřeší za nás. A jeho žena začala silně toužit po miminku a nemohla otěhotnět. Podvědomě musela tušit, že se s Péťou něco děje. Začala brát prášky na podporu ovulace a... otěhotněla... Byli při tom oba, ale Péťa mi řekl, ať se raději neptám, jak nedůstojně to probíhalo. Nevím, co si mám myslet. Neskutečně to bolí, mám pocit, jako bych umírala zaživa. Vztah pořád funguje, ale jakožto žena, mám velký problém smířit se s tím, že nemá budoucnost...Je to začarovaný kruh a nevím jak z toho ven..
Celý život se držím hesla, že nesmím nikomu nikdy ublížit a vždy víc myslet na ostatní než na sebe (v našem případě na svého přítele, který mě miluje a na Péťovu ženu).. Poprvé v životě nevím, zda jsem udělala dobře. Člověk by si občas měl jít za svým štěstím..

Snad společný život, vole :-)JO :-) ale kdy? :-))))

Vláďo je to problém pro oba...Dobře :-) máte pravdu, Jirko. Asi je to tak, že není dobrý rozbíjet dlohodobý vztahy kvůli zamilování a ženská to prostě vidí jinak. V podkrovním pokojíčku s básníkem s mizerným příjmem nebude žít dlohodobě žádná. Je to myšleno relativně s tím, co dosud od manžela má. Kromě toho běžné manželské problémy má i ten básník, po nějaké době. Fakt to nemá cenu. Jedině, pokud se májí, jak píšete, "RÁDI!!!!". Ale pak se nakonec v důchodu (pokud si zbudete) setkáte a prožijete krásný podzim života. Nebo to bude úplně jinak a bude vám to úplně jedno. Všechno je pravděpodobný takňák stejně :-)

Vláďo je to problém pro oba dva a pak z toho bude problém jen pro tebe uvidíš.Já si prošel něčím podobným,jen s tím rozdílem,že sme se oba do sebe hodně zamilovali a táhli to spolu pěkně dlouho. Tím se samozřejmě moje city k ní ještě víc prohlubovaly,jenomže ona aniž bych na ní něco poznal, pomaličku svoje city ochlazovala,protože si byla vědoma toho o co by přišla,kdyby to prasklo. Pak mi jednoho krásného dne oznámila,že se musíme rozejít a že už to takhle dál nevydrží,ještě si k tomu vymyslela větu, já tě tak moc miluju,že bude lepší abychom se ani nekontaktovali,protože bych se z toho asi zbláznila a potřebuju zapomenout.Nechci přijít o manžela a způsobit i ostatním v rodině bolest.Vláďo , sou to jen ženský a ví moc dobře kde jsou jejich hranice.Když ti to přeložím do češtiny, pak mi její věta zněla takto: Víš lásko,musíme se rozejít,on má měsíční příjem několikanásobně vyšší tvému a já bych si nemohla tak užívat. Protože to tak přesně bylo,rozmazlená vydržovaná ženuška a chtěla asi jen něco, co jí manžílek nemohl koupit.Tak sem to odsral já!!! Buď v klidu, jestli je vdaná a má ho ráda, on se k ní nechová špatně, nikdy ho neopustí a stejně ta neopustí spokojenej chlap ženu,jen si užije a vrátí se každý den zpět. Jestli ti můžu poradit,jdi do toho opravdu jen s tím,že se budete mít rádi, opakuju RÁDI!!!! , né že se jako zamilujete, ale prostě jestli si nějak voníte, pak se spolu vyspěte, nebo spolu spěte častěji, ale opravdu bezpečně a se 100%ním alibi a zase jí nech jít domů. Zamotáš se do toho a budeš to pak jen ty, kdo zůstane sám. Protože to praskne,ona zůstane doma a tebe žena opustí, budeš sám s rukama přimáčklýma k obličeji a budeš si říkat, že já kretén mu tenkrát nevěřil. Jako tvůj virtuální rádce ti radím!!!!!!!!!!!!!!!!Jen s ní chrápej,kupuj jí dárečky a vydržuj si jí, ale na víc se vykašli.Rozvedeš jí a celá jeho i její rodině tě prokleje,budeš v tom pak pořád.

Vláďo, raději na ni zapomeň, z tvého příspěvku je cítit, že bys byl na ní závislý a pak bys trpěl. Dokud nevíš, jak chutná její láska, nebude to tak bolet.

Ahojky jsem rozvedený a jsem zamilovaný do vdaný ženský a ona mu nechce nijak ublížit.Co mám dělat?

Veselé, zarazit takový klín do rodiny. To se jen tak někomu nepodaří. Zážitek na celý život pro všechny zúčastněné.

Ahojky zatím prý spolu nespí ale už se to málem stalo.Kamarádka mi brečí že ho miluje ale jemu je 63 a jí 30.Já ji i chápu on je fakt fešák na svůj věk ale prý ji miluje ale zároveň nechce ublížit synovi tak nevím co jí poradit.

Teda Teri, to je síla, to je mi jich líto. Představa, že to manžel schytá ze dvou stran je děsná!

Terezko,oni spolu spí?

Nejhorší je když se zamilujete do tchána nebo tchýně a on do vás.To je potom problém jako hrom.Moje kamarádka už se v tom plácá rok.Miluje tchána on miluje ji ale nevědí co s tím dělat.

Sex s trochou lásky....?

Hmm, by ses divil,jak se daj milenky milovat :-),trocha lásky tam být musí,jinak to taky není ono.

No problém, ale nazamilovat se !!!!

Je mi 40let,milenku mám a musím říct,že bych neměnil.Moje žena sex opravdu moc nepotřebuje,ale doma nám to hodně klape,nechci přijít o manželku,protože je to žena se kterou chci žít.Co mám dělat,mě sex moc baví,jí ne.Mám stálou vdanou milenku,která má doma stejný problém,jako já.Tak co je na tom špatnýho?To si to mám jako dělat pořád sám?I když jsem si se ženou vážně promluvil,nikam to nevedlo,jen mi řekla,tak to dělej,jako to dělaj ostatní.Prostě si zajdou jinam.Hmm,tak chodím. Doporučuji!!!!!!!!!!!!!!!§

Muž - souhlasím, i já jsem to vlastně udělal. Svým způsobem jsem rád, že jsem to vše prožil ale bylo to a stále je to hrozně složité a nevím co s tím. Ale teď už bych do ženatý-vdaná nešel. Život je soutěž a soutěžit musíme abychom přežili. Jsem rád, že tohle mám za sebou

Míno, perspektivní vztah, ano to je ideální. Je to taky ale pěkná teorie. Bohužel láska a rozum nemají moc společného. Většinou se trápíme pro toho, koho nemůžeme mít. Všechno je jinak než by mělo být, jako bychom si sami schválně dělali život složitějším než je. Podvědomě vyhledáváme dobrodružství a když nám všechny překážky ustoupí a je otevřená cesta k šťastnému životu, za čas zjistíme, že to opět není úplně ideální. Asi se nedá vysvětlit proč to tak je.Možná proto, že člověk potřebuje pořád po něčem toužit.

Někdy je to docela problematické a navíc těch pár hodin strávených s dítětem .. co to je oproti tomu být s ním pořád.

Marku máš pravdu, že pro život je třeba perspektivní vztah. Oba musí být volní a oba musí do toho dát všechno jinak je to o ničem. Ale své dítě snad můžeš vidět i po ukončení vztahu, ne?