Antibiotika jsou často špatně předepisována i užívána

Informace zazněly na tiskové konferenci k Evropskému antibiotickému týdnu. Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení antibiotik.

"Z dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv vyplývá, že lékaři příliš často volí antibiotika se širokým spektrem. Pacienti jsou zbytečně vystavováni nežádoucím účinkům a roste rezistence bakterií proti antibiotikům," uvedl člen Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu Michal Prokeš. Podle odborníků nemají lékaři, na rozdíl od některých jiných zemí, zpětnou vazbu, jestli předepisují antibiotika správně.

Zásadní problém pak antibiotická rezistence bakterií znamená pro léčbu v nemocnicích. Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Heleny Žemličkové jsou až tři čtvrtiny bakterií v nemocnicích proti léčbě odolné. Za posledních deset let navíc počet těchto infekcí stoupl téměř dvojnásobně. Podle odhadů citovaných Prokšem zemřelo v Česku v roce 2015 kvůli těmto infekcím 486 lidí.

Podle Michala Trojánka z Katedry infekčních nemocí Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví je 20 až 50 procent antibiotik v nemocnicích je v současné době předepsáno špatně. "Základní problém je, že řada lékařů nepřistupuje k antibiotikům jako k významným lékům," uvedl. Liší se podle něj tím, že působí na živé mikroorganismy, které jsou extrémně dynamické. Pokud antibiotika zničí jen některé bakterie, zůstanou jen ty s resistenčními geny, které se dále šíří.

Podle průzkumu České lékárnické komory, který prováděla už podeváté v rámci Evropského antibiotického týdne, více než 11 procent dospělých neužívá antibiotika po celou předepsanou dobu a téměř každý desátý si uchovává nespotřebovaná antibiotika pro případnou potřebu. Pětina rodičů se domnívá, že antibiotika u dětí urychlují uzdravení z nachlazení a téměř čtvrtina pokládá péči lékaře za nedostatečnou, pokud jim na nachlazení nepředepíše léky, ale doporučí jen režimová opatření.

Zdroj: ČTK