Jakého psa do rodiny?

Aby ste se ztech svejch coklu...Chudinko Ivano, tebe a tvých dětí (pokud je při svém sobectví máš), je mi líto. Máte ochuzený život. Ale to vám jistě vynahradí vaše věrná Nova, na kterou asi moc čumíte .

Milá Evo,asi jsi myslela...Smrad z koček v bytě je, akorát jsi na něj zvyklá tak ti to nepřijde. Jinak když máš psa musíš si ho vychovat, já se psa nebojím nechat s děckem osamotě. Naopak. Vím, že pes ho pohlídá. To, že pes zaútočí na vlastní rodinu vypovídá o tom, že majitel je idiot a výchovu zanedbal.

Aby ste se ztech svejch coklu neposrali,to vite ze jo vsichni je mate nejlip vychovany az na to ze to tvrdi kazdej 'NE VON NIC NEDELA'ale ve zpravach je to pak jinak.No nic at si kazdej ma koho chce ale ja souhlasim s Blankou.

Blanko, chyba nebyla v jezevčíkovi u rodičů, ale ve tvých rodičích, že ho nevychovali. My jsme měli 2x RTW, feny všude s námi, i v cizině. Byly lépe vychované než některé rozjívené děti. Teď máme doma štěně velkého knírače a chce to zpočátku trpělivost s výchovou. Rozhodně smrad doma nemáme (jak píšeš). Chce to pravidelně uklízet, nikoliv 1x týdně. Jinak máme i kocoura, ale to se se psem nedá srovnat. Pes je prostě pes a k lidem patří. A kdo je nemá rád, nemá rád lidi, jen sám sebe.

Pes je takovej,jak si ho vychováš. Pokud mu povolíš od začátku,tak se nediv. Pes je pro lidi co to maj v hlave vpořádku,jinak je to magor pes.

Milá Blanko,pes.o kterém píšeš,je úplně normální pes,kterého jeho majitelé zapomněli vychovat.Ono se vyplatí ještě před tím,než si někdo pořídí štěňátko,koupit si odbornou literaturu a něco si o daném plemenu přečíst.
Už úplně malé štěňátko naučíme velice brzy hygieně,ale musíme se mu věnovat,mít trpělivost a nebýt líní s ním chodit častěji venčit.Pes je tvor inteligentní a potřebuje nějakou činnost.Vyplatí se výcvik.A chce to dlouhé procházky a také hru,třeba s míčkem.Měla jsem dvě jezevčice,nikdy doma nic nezničily a nikdy se doma nevyvenčily.Měla jsem 12 let něm.ovčáka ,fenku a teď mám zase něm ov.fenku.Žije s námi v bytě,je to skvělá obranářka,ale taková,že si ji v jednu chvíli mohou hladit děti u semaforu a jindy sklízí úspěchy v obraně na závodech.Všude se mnou jezdí,byla se mnou na srazu mých kamarádek,chodila s námi do restaurací,na procházky,sdílela s námi společenskou místnost a pochopitelně spala i na své válendě na svém prostěradle. Jednu z mých kamarádek odnaučila strachu z velkého psa.Pravidelně se mnou jezdí do Hamburku,do Prahy i jinam.Sklízí obdiv,protože je vychovaná a tak se stavá,že si ji mohu vzít např.i do muzea,zámku apod.Píši to nikoli proto,abych se chlubila, ale proto,že to,jaký pes je,je vždy vizitkou jeho majitele.Takže pokud si někdo pořídí psa,měl by si být vědom,že se mu musí hodně věnovat.Výsledek ale potom stojí za to.Vychovaný pes nebude nikdy vrčet ani štěkat na žádnou návštěvu,ani na takovou,která se mu nelíbí.Vychovaný pes není ušlápnutá chudinka,je sebevědomý,ale poslouchá svého člověka.Na závěr ještě dodám,že psa nikdy nebijeme,ale to ostatně je na dlouho a od toho je právě ta odborná literatura.
Takže Blanko promiň,ale opravdu toho o psech víš málo a proto nedávej vinu jezevčíkovi,ale zamysli se nad jeho majiteli.

Me sice nedavno u kamosky kocka sekla,nechtela uz asi abych ji hladila ale presto mam taky radsi kocky.Psy moc nemusim a zvlast ty jezevciky sou to takovy maly zradny bestie.

Milá Evo,asi jsi myslela mě,ne Janu. O psech taky leccos vím a právě proto máme doma kočku. Naše Mia je sice taky šelma, ale fyzicky nemá na to člověku jakkoli vážněji ublížit. Zato pes dokáže způsobit zranění s následky do konce života a velký pes člověka při útoku zabije.
Když přijde návštěva, Mia odběhne do kuchyně a schová se pod skříň. Když si sedneme a je klid, najednou se objeví ve dveřích, otírá se o futra a dívá se, kdo cizí se tu objevil. Po chvíli vběhne dovnitř, začne se lísat, plete se všem pod nohama, nechá se hladit. Pak si třeba vyskočí na své oblíbené křeslo, rozvalí se tam a spokojeně usne. Je to prostě paní domu a náš největší miláček. Nikdy, nikdy na nás nevytáhla drápy, jen když si hrajeme a ona mi začne lézt nahoru po svetru či halence, tak jí občas projede drápek látkou a trochu mě škrábne, ale samozřejmě nechtěně. Proto se taky nebojím nechat s ní tříletou Vendulku v pokoji.
Taky nemáme doma vůbec poškrábaný nábytek, smrad ani zničené věci. Mia si brousí drápky na škrabadle a spolehlivě chodí na svůj záchod.
Moji rodiče mají v panelákovém bytě jezevčíka a je s ním jenom problém. Jako štěně jim dělal doma loužičky, občas i hovínka, zničil jim všem bačkory a zlikvidoval domácí kino (rozkousal všechny kabely). Když přijdeme na návštěvu, štěká jak pominutý na celý panelák a nejhorší je že mi vrčí na dítě, takže mám opravdu strach že Vendulku kousne. Když ho zavřou na balkón, bude tam kňučet a škrábat na dveře dokud ho nepustí. A když ho pustí tak na nás pořád štěká a vrčí.
Když jsem před pár lety přišla o práci, sehnala jsem si brigádu na poště, chodila jsem doručovat. Největší problém byl se psy a za tu dobu mě kousli dva. A to jsem jim nic neudělala. Byla jsem třeba u jedné paní, která měla kokršpaněla. Pořád po mě skákal a chtěl hladit. Pohladila jsem ho. Když jsem odcházela, milý pejsek se za mnou rozběhl. Myslela jsem že bude chtít zase pohladit. On místo toho zavrčel a kousl mě do nohy, na tu bolest dodnes nezapomenu. Nic jsem mu nikdy neudělala!
Tak se mi nediv, že mám mnohem raději kočky než psy. A nechávat dítě samotné se psem je opravdu hazard a naprostá nezodpovědnost.

Jestli můžu doporučit nějakého psa, tak si zajeďte do romské osady a vemte si tam nějakého malého cikána...

Domů doporučuji kobru královskou.Je tichá,nenáročná,její ochrana více než spolehlivá.

Milá jano,je vidět,že máš kočky ráda a hodně o nich víš.Ale z poslední věty tvého příspěvku je patrné,že NEVÍŠ vůbec nic o psech,protože jinak bys něco takového nemohla nikdy napsat.
A pokud jde o kočky,když nemají zrovna náladu,jak píšeš,dokáží to dát např.dítěti patřičně najevo třeba tím,že po něm seknou packou s vytaženými drápy a je jim jedno,jestli škrábnou do ruky nebo do oka.
Z toho vyplývá,že kočka ani pes a vlastně žádné zvíře není hračkou pro malé děti.
Zvířata cítí bolest zrovna tak,jako my lidé a pokud někdo nechá malého tyrana s kočkou nebo psem o samotě a oni se zákonitě začnou bránit ,potom za škrábance nebo kousnutí nesou zodpovědnost dospělí.

To my máme doma mainku (mainská mývalí kočka). Sice jsou od ní v bytě chlupy, ale jinak je to ten největší miláček rodiny a za psa bych ji nikdy nevyměnila. Je moc milá, vrní, přede, nechá se hladit.... Sice nás občas doma vítá skokem se skříně a na Vánoce očesává ozdoby ze stromku, ale už jsme si zvykli. Navíc kočka je ideální miláček k malému dítěti, které může vidět že i zvířátka jsou čistotná (které jiné zvíře používá doma svůj záchod a pořád se umývá-olizuje?), že mají také svoje nálady (někdy si hraje celé hodiny a někdy zaleze pod skříň a nechce být rušena). A když dítě dobře chápe, že i zvířátka cítí bolest (a co se jim tedy nesmí nikdy udělat) může si hrát s kočkou i samo. To se psem nesmí dítě zůstat samo ani vteřinu!

máme dlouhosrstého jezevčíka už6let a super!člen rodiny!Mohu jen doporučit malý přítulný,hravý,hodně se učící,vlídný k dětem až moc někdy se divim že si nechá vše líbit,ale někdy je tvrdohlavý to je jezevčíci bývají ale to je jen málokdy!Prostě já bych dlouhosrstého jezevčíka neměnila za žádnýho psa!mám opravdu s ním dobré zkušenosti.A to ho chováme ještě v bytě nepřežila bych kdyby měl nocovat venku natož někde v zimě takže je to náš gaučák roztomilej!

Ja vam na cokliky prdim.

RADSI SI NEPORIZUJTE MYSLIM TIM DO PANELAKU ZADNYHO PROTOZE KDO MA PAK POSLOUCHAT TO VYTI A STEKANI A VOCHCANY A VOSRANY HRISTE KDE SI HRAJOU DETI,NO DYT VITE.TY CO TO ZNAJ MI POCHOPI.

Náš Husky pomalu odchází...Já preferuji NO, je to nejúžasnější pes-kámoš jakého znám. Je to PAN PES, ale chce to výcvik a cvičit a cvičit. Je velmi chytrý a lehce učenlivý s velmi dlouhou pamětí cviku-až 3 roky, někdy stačí jen jedna ukázka a již úkon ovládá. Ale chce to také velkou zkušenost majitela, jinak se může stát, že ho zkazíš. Při výcviku musíš být absolutně klidný, i vnitřní napětí na tobě pes pozná a může být nervozní nebo roztržitý. A velikou lásku k němu,žádné násilí při výcviku, jinak sice bude dělat co chceš, ale jen ze strach, ne z lásky k tobě, a to je obrovská rozdíl. Za dobře udělaný úkon chválit a odměnit, při špatném provedení se NESMÍ NIKDY trestat, jen opakovat cvik, ale pozor!!!, nejvýše 3x, jinak ho otrávíš a nebude ho bavit cvičení. Pozor také na délku cvičení-cvičit několik minut, pak odpočinek. Celková doba čvičení s odpočinkem 15 až 20 minut 1 x za den. Náš je člen rodiny, žije v bytě, má svá místa na odpočinek, tam ho nikdo neruší. Děti v rodině miluje, ale pozor, děti umějí TÝRAT a pak se může stát cokoliv a to u všech ras. Psy máme v rodině od malička (mého), nikdy se nestalo aby někoho z rodiny napadly!!! Z 99% je to chyba lidí! Cizí děti většinou ignoruje nebo trpí.

S tím souhlasím,pes do bytu...Nesouhlasím s tebou, pes je smečkové zvíře a bude šťastný tam, kde žije jeho smečky, třeba na Marsu.

No mi pribuzny pes je uz...Ten pes je nemocný!!! Tvoje příbuzná by s nim měla zajít k veterináři! Jestliže zvrací, bude nejspíš plný parazitu!!!

No mi pribuzny pes je uz...S tím souhlasím,pes do bytu ani do domu nepatří. Lásku a péči ano,ale doma ne.

Zakladatel této diskuse je ml,můj dlouhodobý přítel.Nakonec si toho CC pořídil a je spokojený.Mě vyhovovala pro velké pozemky Brazilská fila.Ale tyto plemena jsou trochu podobné vyzáží a i povahou.Doporučuji do bytu i na statek.Pro děti kamarád.Chlupy minimum.Tito psy nechtějí výběh,jim je to jedno,chtějí starost a umí se odvděčit.Ne nadarmo se říká VĚRNÝ JAK FILA.A CC je italský produkt této povahy taky. R.