Reklama

Souvisí povaha člověka s jeho krevní skupinou?

Máte krevní skupinu A, B, 0 nebo AB? A záleží na tom? V Japonsku ano, protože je tu široce rozšířené přesvědčení, že povaha člověka souvisí s jeho krevní skupinou. Co za touto vírou stojí?

Krev je jedna z věcí, která spojuje celou lidskou rasu, ale spousta z nás o tom, jakou má krevní skupinu, nijak zvlášť nepřemýšlí, pokud tedy nepotřebuje transfuzi. V Japonsku má ale krevní skupina velké dopady na život, práci i lásku. Na jejím základě se posuzuje temperament a osobnost. “Jakou máte krevní skupinu?“ je často klíčovou otázkou při čemkoli od seznamování až po ucházení se o místo.

    Podle všeobecného přesvědčení jsou lidé s krví skupiny A citliví perfekcionisté a dobří týmoví hráči, ale přehnaně úzkostliví. Skupina 0 má pověst osob zvědavých a velkorysých, ale tvrdohlavých. Skupina AB je umělecká, ale záhadná a nevyzpytatelná, a skupina B sdružuje lidi veselé, ale excentrické, individualistické a sobecké.

    Zhruba 40 procent obyvatel Japonska má krev skupiny A, 30 procent má skupinu 0, 20 procent skupinu B a zbylých deset procent je skupina AB.

    Čtyři knihy, které popisují vlastnosti jednotlivých krevních skupin, se v zemi staly velkou vydavatelskou senzací a prodalo se jich více než pět milionů výtisků. Ranní televizní bloky, stejně jako noviny či časopisy, často zveřejňují horoskopy pro jednotlivé krevní skupiny a probírají vztahovou kompatibilitu. Mnoho seznamovacích služeb staví na krevních skupinách a také v oblíbených kreslených komiksech anime či počítačových hrách bývá zmínka o krevní skupině postav.

Reklama

    Vzkvétá také celý průmysl uzpůsobených výrobků od nealkoholických nápojů přes žvýkačky, soli do koupele až po kondomy pro jednotlivé krevní skupiny.

    Krevní skupiny, či přesněji krevní typy, jsou přitom jednoduše určeny proteiny v krvi. Ačkoli se vědci pravidelně snaží všeobecně zažitou víru v související povahové vlastnosti rozbít, v Japonsku se jim to příliš nedaří. Jednou z často zmiňovaných příčin je relativně jednotná a homogenní japonská společnost, kde krevní skupiny nabízejí jednoduchý rámec, jak lidi rozdělit do snadno rozpoznatelných skupin.

    “Být stejný je v japonské společnosti považováno za dobré,“ řekl tlumočník Čije Kobajaši. “Ale užíváme si hledání malých rozdílů, které lidi odlišují. Na druhou stranu to ale může vést k říkání ošklivých věcí o menšinových skupinách B a AB.“

    V červenci 2011 rezignoval vládní ministr pro rekonstrukci Rjú Macumoto poté, co byl kritizován za necitlivé poznámky. Vinu svedl na svou krevní skupinu. “Rád bych se omluvil za urážku lidí v oblastech postižených zemětřesením. Myslím, že jsem byl emočně blízko obětem, ale nenašel jsem správná slova a mé poznámky byly příliš tvrdé. Mám krevní skupinu B, což znamená, že jsem nedůtklivý a zbrklý.“

 
    Systém krevních skupin objevil teprve v roce 1901 rakouský vědec Karl Landsteiner. Jeho práce, za niž získal Nobelovu cenu, umožnila identifikaci různých krevních skupin a otevřela tak cestu pro bezpečné provádění transfuzí.

    V meziválečných letech se ovšem jeho výzkum stal oporou pro teoretiky na poli eugeniky a nacisté ho zneužili k prohloubení svých idejí rasové nadřazenosti. Ve 30. letech se ho chopila také japonská militaristická vláda, aby lépe cvičila vojáky, a během druhé světové války údajně císařská armáda vytvářela bojové skupiny podle krevních typů.

    Víra v odlišnosti povah podle krevních skupin se v současnosti v Japonsku projevuje mnoha nezvyklými způsoby. Ženský softbalový tým, který pro Japonsko vybojoval zlato na olympijských hrách v Pekingu v roce 2008, údajně využil krevních skupin k uzpůsobení tréninku pro každou z hráček. Některé místní školky přijaly metody výuky dětí podle krevních skupin a dokonce i velké firmy údajně na jejich základě rozhodují o přidělování úkolů či postů.

    V roce 1990 list Asahi Daily napsal, že firma Mitsubishi Electronics oznámila vytvoření týmu složeného výhradně ze zaměstnanců s krví skupiny AB s ohledem na jejich “schopnost plánovat“.

Zdroj: ČTK

Související termíny
Reklama

Komentáře

zdeněk (Pá, 4. 1. 2013 - 16:01)
A, já si myslel, že krevní skupiny objevil doktor Jánský a ono už to není pravda.
Default User Image
Wikipedie (St, 5. 2. 2025 - 22:02)

Názor na prvenství objevu dělení lidské krve do krevních skupin se vyvíjel. Vídeňský patolog Karl Landsteiner (1868–1943) již v roce 1900 prohlásil, že „krevní sérum normálního člověka je často schopno shlukovat červené krvinky jiného zdravého jedince“. Ve snaze tento jev vysvětlit odebral krev sobě a 21 kolegům a zjišťoval reakci každého vzorku krvinek na každý vzorek krevního séra. Poté v roce 1901 prezentoval výsledek svých pokusů v práci „O projevech aglutinace normální lidské krve“, kde potvrdil existenci tří krevních skupin.[5] Za dva roky na jeho popud kolegové Decastello a Sturli objevili skupinu čtvrtou, nejvzácnější, v původních vzorcích chybějící. Landsteiner za svůj objev obdržel v roce 1930 Nobelovu cenu.

Jan Janský na bronzové Janského plaketě

Ke stejným závěrům dospěl v roce 1907 Janský, který také prokázal existenci čtvrté krevní skupiny (v současné době označované jako AB) navíc však provedl správnou klasifikaci skupin. Zabýval se dlouho a soustavně studiem některých krevních vlastností u svých nemocných. O Landsteinerovi a jeho práci Janský nic nevěděl. Landsteiner ve své souborné práci z roku 1910 Janského ostatně také necitoval.

V roce 1910 Američan William Lorenzo Moss dospěl ke stejným výsledkům, o Janského práci se však dozvěděl až po dokončení práce vlastní. Doplnil ji o toto sdělení s tím, že uznal Janského prioritu správné klasifikace. V Americe se tak stal Janský na čas skutečným objevitelem krevních skupin. V roce 1921 americká lékařská komise uznala jeho prvenství v objevu krevních skupin (Janský byl upřednostněn před Landsteinerem). Jeho systém byl obecně uznán a poměrně dlouhou dobu byl také jediným podkladem pro zajišťování bezpečných podmínek pro krevní transfuzi.

 

Default User Image
Wikipedie (St, 5. 2. 2025 - 22:02)

Ještě v roce 1923 J. Diviš v souborné a pečlivě zpracované práci o krevní transfuzi uváděl, že krevní skupiny objevili američtí autoři Landsteiner, Jansky a Moss. Ke změně došlo v témže roce. Chirurgové K. Neuwirth, A. Jirásek a F. Zahradnický se zúčastnili VI. Mezinárodního chirurgického kongresu v Londýně, kde důležitým tématem byly transfuze. Tam se švédský chirurg T. Riek zeptal členů československé delegace, zda Janského znají a vědí, že byl první na světě, kdo popsal 4 hlavní krevní skupiny. Tak by se vlastně aglutinační zkouška zvaná „americkou zkouškou“ měla jmenovat „českou zkouškou“. Překvapení lékaři po návratu z Londýna a po ověření fakt způsobili, že Janský byl objeven pro český vědecký svět. Okamžitě se vyrojily články a výroky vysoce hodnotící jeho světový přínos, později byl také natočen sugestivní film podle scénáře Vladimíra Neffa. Celá kampaň vrcholila názory, které zpochybňovaly Landsteinerovo prvenství i Nobelovu cenu a Janského stavěly proti němu. Během let se hodnocení dostalo do střízlivějších poloh. Například profesor Vondráček, Janského žák, napsal v roce 1971: „...objevil čtvrtou krevní skupinu“ a dále „Dosah svého objevu netušil a také jej nikterak prakticky nevyužil“

Reklama