Souvisí povaha člověka s jeho krevní skupinou?

Krev je jedna z věcí, která spojuje celou lidskou rasu, ale spousta z nás o tom, jakou má krevní skupinu, nijak zvlášť nepřemýšlí, pokud tedy nepotřebuje transfuzi. V Japonsku má ale krevní skupina velké dopady na život, práci i lásku. Na jejím základě se posuzuje temperament a osobnost. “Jakou máte krevní skupinu?“ je často klíčovou otázkou při čemkoli od seznamování až po ucházení se o místo.

    Podle všeobecného přesvědčení jsou lidé s krví skupiny A citliví perfekcionisté a dobří týmoví hráči, ale přehnaně úzkostliví. Skupina 0 má pověst osob zvědavých a velkorysých, ale tvrdohlavých. Skupina AB je umělecká, ale záhadná a nevyzpytatelná, a skupina B sdružuje lidi veselé, ale excentrické, individualistické a sobecké.

    Zhruba 40 procent obyvatel Japonska má krev skupiny A, 30 procent má skupinu 0, 20 procent skupinu B a zbylých deset procent je skupina AB.

    Čtyři knihy, které popisují vlastnosti jednotlivých krevních skupin, se v zemi staly velkou vydavatelskou senzací a prodalo se jich více než pět milionů výtisků. Ranní televizní bloky, stejně jako noviny či časopisy, často zveřejňují horoskopy pro jednotlivé krevní skupiny a probírají vztahovou kompatibilitu. Mnoho seznamovacích služeb staví na krevních skupinách a také v oblíbených kreslených komiksech anime či počítačových hrách bývá zmínka o krevní skupině postav.

    Vzkvétá také celý průmysl uzpůsobených výrobků od nealkoholických nápojů přes žvýkačky, soli do koupele až po kondomy pro jednotlivé krevní skupiny.

    Krevní skupiny, či přesněji krevní typy, jsou přitom jednoduše určeny proteiny v krvi. Ačkoli se vědci pravidelně snaží všeobecně zažitou víru v související povahové vlastnosti rozbít, v Japonsku se jim to příliš nedaří. Jednou z často zmiňovaných příčin je relativně jednotná a homogenní japonská společnost, kde krevní skupiny nabízejí jednoduchý rámec, jak lidi rozdělit do snadno rozpoznatelných skupin.

    “Být stejný je v japonské společnosti považováno za dobré,“ řekl tlumočník Čije Kobajaši. “Ale užíváme si hledání malých rozdílů, které lidi odlišují. Na druhou stranu to ale může vést k říkání ošklivých věcí o menšinových skupinách B a AB.“

    V červenci 2011 rezignoval vládní ministr pro rekonstrukci Rjú Macumoto poté, co byl kritizován za necitlivé poznámky. Vinu svedl na svou krevní skupinu. “Rád bych se omluvil za urážku lidí v oblastech postižených zemětřesením. Myslím, že jsem byl emočně blízko obětem, ale nenašel jsem správná slova a mé poznámky byly příliš tvrdé. Mám krevní skupinu B, což znamená, že jsem nedůtklivý a zbrklý.“

 
    Systém krevních skupin objevil teprve v roce 1901 rakouský vědec Karl Landsteiner. Jeho práce, za niž získal Nobelovu cenu, umožnila identifikaci různých krevních skupin a otevřela tak cestu pro bezpečné provádění transfuzí.

    V meziválečných letech se ovšem jeho výzkum stal oporou pro teoretiky na poli eugeniky a nacisté ho zneužili k prohloubení svých idejí rasové nadřazenosti. Ve 30. letech se ho chopila také japonská militaristická vláda, aby lépe cvičila vojáky, a během druhé světové války údajně císařská armáda vytvářela bojové skupiny podle krevních typů.

    Víra v odlišnosti povah podle krevních skupin se v současnosti v Japonsku projevuje mnoha nezvyklými způsoby. Ženský softbalový tým, který pro Japonsko vybojoval zlato na olympijských hrách v Pekingu v roce 2008, údajně využil krevních skupin k uzpůsobení tréninku pro každou z hráček. Některé místní školky přijaly metody výuky dětí podle krevních skupin a dokonce i velké firmy údajně na jejich základě rozhodují o přidělování úkolů či postů.

    V roce 1990 list Asahi Daily napsal, že firma Mitsubishi Electronics oznámila vytvoření týmu složeného výhradně ze zaměstnanců s krví skupiny AB s ohledem na jejich “schopnost plánovat“.

Zdroj: ČTK