Klid léčí – jak ticho a nízká hladina hluku pomáhají zdraví

18 Leden, 2026

Vědecké studie potvrzují, že prostředí s nižší úrovní hluku a vyšší mírou klidu má přímý vliv na fyzické i psychické zdraví člověka. A to zvlášť v situacích, kdy tělo a mozek potřebují regeneraci – jako při nemoci, po operaci nebo při chronické únavě. Přesto v moderních zdravotnických zařízeních často panuje vyšší hladina hluku, než je ideální pro léčbu. Níže najdete přehled, co na toto téma věda říká a jaké jsou hlavní zdroje hluku v nemocnicích.

1. Klid a ticho mají prokazatelný léčivý efekt

a) Regenerace mozku a psychická pohoda

Klidné prostředí umožňuje mozku odpočinek, konsolidaci vzpomínek a obnovení energie. Ticho pomáhá snížit mentální „hluk“ a stresovou zátěž, kterou stále přítomné zvuky vyvolávají.

V tichém prostředí se snižuje stav hyperarousal (permanentní ostražitost), která je u městského hluku typická a dlouhodobě vyčerpává psychiku.

b) Klid snižuje hladinu stresu

Zvukové podněty působí na tělo jako stresor – tělo na ně reaguje podobně jako na jiné stresové události, což může ovlivnit i kardiovaskulární a imunitní systém.

Prostředí s vyšší mírou klidu bylo spojeno se snížením krevního tlaku, lepší kvalitou spánku i celkovým subjektivním pocitem klidu.

c) Hlučné prostředí zhoršuje zdraví

Trvalé vystavení hluku je spojeno se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění, vyšší hladinou stresových hormonů a dokonce i vyšší mírou úzkosti a poruch spánku.

2. Hluk v nemocnicích – proč to není tiché prostředí

I když se u nás často říká, že „ticho léčí“, realita v nemocnicích je jiná. Výzkumy ukazují, že hlukové hladiny v nemocnicích často překračují doporučené normy a negativně ovlivňují pacienty i personál.

Reklama

a) Jaké jsou úrovně hluku v nemocnicích?

V některých nemocničních prostorách se hladiny hluku běžně pohybují kolem 70 dB, což je mnohem více, než WHO doporučuje pro zotavování (cca 35 dB).

Na operačních sálech mohou úrovně dosahovat až 110 dB – což odpovídá hlučnému nářadí.

b) Co nejčastěji hluk v nemocnici způsobuje?

Technické přístroje a monitory: alarmy, monitorování vitálních funkcí, ventilátory.

Komunikační zvuky: rozhovory personálu, volání, přesuny pacientů a kroky na chodbách.

Okolní městský hluk: doprava, dodávky, vrtulníky.

3. Proč je klid tak důležitý pro pacienty a personál

a) Lepší zotavení pacientů

Menší expozice hluku je spojena s rychlejším zotavením, kratší dobou hospitalizace a sníženou potřebou medikace. U pacientů v klidnějším prostředí docházelo k výraznému snížení dalších hospitalizací i dávky léků.

Vyšší hladiny hluku mohou naopak zpomalit hojení, zvyšovat bolest a narušovat spánek – všechny to jsou faktory, které snižují kvalitu léčby.

b) Vyšší spokojenost a menší stres personálu

Hluk způsobuje únavu, ztíženou komunikaci a vyšší riziko chyb – jak u pacientů, tak u zdravotnického personálu.

Studie ukazují, že snížení hluku vede k vyšší spokojenosti pacientů s péčí a nižší míře stresu u sester a lékařů.

4. Co se s tím dá dělat

Řada nemocnic už dnes zavádí tzv. „quiet time“ – období klidu, kdy se omezí hluk v odděleních a umožní pacientům nerušený odpočinek. Studie ukazují, že pacienti vnímají takovou intervenci jako efektivní a přínosnou.

Závěr

Klid není jen příjemný pocit – má měřitelné účinky na zdraví.
Vědecké studie ukazují, že ticho a nižší hladina hluku podporují regeneraci mozku i těla, snižují stres a zlepšují výsledky léčby. To je zvlášť důležité v citlivých prostředích, jako jsou nemocnice, kde nadměrný hluk může zpomalit zotavení a zvýšit kardiovaskulární i psychickou zátěž.