Existuje Bůh?

Pratele, neni co resit, kdyby Bůh neexistoval tak tu nikdo nejsme. V Bibli se pise:
A udělal z jednoho [člověka] každý lidský národ, aby bydleli na celém zemském povrchu, a vymezil ustanovená období a stanovené hranice [lidského] přebývání, aby hledali Boha, zda by jej snad mohli nahmatat a skutečně jej najít, ačkoli vlastně není daleko od nikoho z nás. Vždyť od něho máme život, pohybujeme se a existujeme, dokonce jak řekli někteří z vašich básníků: 'Vždyť my jsme také jeho potomstvo.'
Mejte se fajn a hledejte ho ve stvorenich...

Kdysi jsem někde četla citát, který se mi moc líbil: "Nejprve přišel na zem Bůh a přinesl lidem víru. Hned za ním ale přišel ďábel a rozdělil ji na jednotlivá náboženství". Není vůbec důležité jakého je člověk vyzání, ale pokud jej víra v Boha činí lepším, dává mu sílu, pomáhá mu snášet různá trápení a život vůbec, není co řešit. Bůh dal lidem svobodnou vůli a oni se rozhodli. Takže musí také nést důsledky svých rozhodnutí. Hrozné je, že to často odnesou ti nevinní. Ale ty hrůzy způsobují lidé, ne bůh.

Děláš mu alibi, co?Pravdu nelze umlčet, píšeš jen kolem dokola samé nesmysly, argumenty, které by byly podepřeny jinými argumenty nemáš,prober se a začni se modlit a pros Boha za odpuštění.

No máme totiž naprostou...Děláš mu alibi, co?

Zkusme připustit, že Bůh, tak jak si ho většina lidí představuje, skutečně neexistuje.Zkusme si ho představit jako všeobjímající a všeobsahující Universální inteligenci, která pouze nějakým, nám zatím nepochopitelným způsobem dohlíží na dodržování jakých si pravidel existence.Všimněme si proč se lidé tolik obracejí k Bohu.Protože na rozdíl od lidí jim nechává svobodnou vůli, do ničeho jim nemluví a k ničemu je nenutí, pouze poslouchá.Kolik lidí v našem okolí toto umí? Zkusme připustit, že Bůh nám dává potřebné informace dle potřeby, pouze mi jsme často hluší a slepí a tak nám potřebné informace musí sdělovat důrazněji a důrazněji, když začneme scházet ze své životní cesty a přestaneme se držet daných pravidel.Zkusme připustit, že každý názor, každý pohled na svět je dobrý, má něco do sebe, že každé jednání má svůj důvod a znamená zkušenost.Chceš jít k lékaři - běž, druhý chce léčitele - v pořádku, ty věříš v Boha - dobře, požádej ho o pomoc.Akceptujme, že všechny cesty jsou správné, všechny cesty vedou do Říma.A připusťme, že kdo kritizuje či odmítá názor druhého, pouze ukazuje, že nepochopil.

Ja mam vaznou nemoc a vubec to se mnou nevypada dobre a kdybych mela pomoc zavcas, tak by to tak nemuselo byt. Lide, kteri neustale vzivaji Boha mi hodne ublizili a vubec dnesni hledaci duchovna hodne ublizuji nemocnym lidem. Za prve vini je za svou nemoc, za svuj osud a vymlouvaji jim navstevy lekare a vedou takove ty keci- uzdraveni hledej sam v sobe a mnohdy doslova se zlobi na ty, co lekare navstevuji. Muj letity kamarad, ktery je jak dostihovy kun v hledani Boha, mne docela zavrhl prave kvuli nemoci. Jeho nazor na 11. zari??? Smal se, ze si to Ti Americane zaslouzi...Zeptala jsem se ho, jaky by byl jeho nazor kdyby tam mel blizke lidi...odpoved - pry si Ti co tam byli za neco pykali!!!
Prispevky Abdulaha osobne chapu asi jinak nez vy ostatni. Osobne (mozna spatne) jsem jeho pasaze pochopila jen jako upozorneni nad absurditou, kdy pod stitem nejake viry jsou lide schopni pachat nasili. A ironii Abdaluha chapu timto zpusobem. Myslim, ze upozornuje na mozny fanatismus. A ver, ze spousta spolku-sekt i v tady v CR prerusta ve fanatismus. Nejsou to tisice lidi, ale objeti na jedincich jsou. Nevezmou treba fyzicky zivot, ale znici cloveka tak psychicky, ze konci psychicky nemocni ci spachaji sebevradu...
Blu rozhodne me prispevky nebyly mysleny jako podpora tohoto fanatismu. Je mi lito kazdeho takto zbytecne ztraceneho zivota.

Nejsem zarytá věřící, ale vnímám to tak, že něco mezi nebem a zemí existuje, něco, čehož (nebo čí?) hlas je přehlušen často civilizačními výdobytky. Je to velmi zajímavé - stává se mi např. při rozhodování se o něčem: žádám v duchu o pomoc - a najednou je tu řešení, které mě ještě před chvílí nenapadlo - a pak (je to zajímavé) se mi osvědčilo poděkovat ... Nevím, jestli se ta síla jmenuje Bůh, ale něco existuje ....

No máme totiž naprostou svobodu, takže můžeme konat dobro nebo zlo podle libosti. Bůh nám do toho nezasahuje, to by pak bylo po svobodě.

Bůh dal naši Zemi nám lidem, zvířatům, rostlinám, a je jen na nás všech, co s tím uděláme. Lidi zabrali právem schopnějšího nejvíce moci, a měli by mít taky nejvíc zodpovědnosti. To už je jen na nás, ale ačkoliv dnes už o potřebě zodpovědnosti skoro každý ví, většina na ni kašle. Takže to vypadá, jak to vypadá.

Náboženství je staré jako samo lidstvo. Už římský spisovatel Cicero tvrdil, že nereligiózní národ neexistuje. Toto tvrzení je dnes i vědecky podloženo.

Historie ukazuje, že ani pronásledování nedokázalo náboženství zcela vyhladit. Příkladem je živá víra mnoha lidí v Rusku zachovaná i přes ateistickou indoktrinaci a utlačování. I množství náboženských kultů svědčí o tom, že člověk se od Boha nedokáže odpoutat. Dokonce odpůrci náboženství svým bojovým postojem často prozrazují, že s tím, co potírají, se sami ještě vnitřně nevyrovnali.

Jak se vysvětluje všeobecné rozšíření náboženství? Na základě toho, co jsme si řekli v předchozích dopisech, tato skutečnost vůbec nepřekvapuje. Člověk nedokáže bez Boha porozumět sobě samému. Jeho rozum, vůle i všechny jeho síly ho přesahují. Stále platí dávné slovo Augustinovo: „Naše srdce je plné nepokoje, dokud nespočine v Tobě, Bože.“ Jako obíhají planety kolem Slunce, tak naše mysl krouží kolem svého středu – Boha. Pokud tento střed odstraníme, všechno se rozsype a před námi zůstane spousta záhadných a temných věcí.

Hledající Rilke nám zanechal krásné verše: „Kolem Boha kroužím, kolem prastaré věže, a kroužím tak už tisíce let. A nevím. zda jsem sokol, bouře, nebo velká píseň.“
Náboženství pomáhají člověku lépe a hlouběji pochopit sebe i život. Každé náboženství to dělá svým způsobem a v rámci svých možností. Hlubší odevzdanost Bohu přitom přináší hlubší lásku k lidem a všem tvorům. Laskavost k lidem je měřítkem skutečné zbožnosti.

Jeden proud náboženské kritiky tvrdí: náboženství člověka utěšuje poukazem na onen svět, a tím ho odcizuje tomuto světu, jeho poslání zde. Člověk se tak odcizuje světu. Náboženství znamená popření světa. Charakteristické v tomto směru jsou pojmy oběť, askeze, zřeknutí se, odevzdání se, které najdeme v každém náboženství.

S tím těsně souvisí jiná námitka, totiž že náboženství je důsledkem materiální bídy; zároveň však brání v možnosti zlepšovat společenské poměry ve světě, protože člověk hledá spásu právě v náboženství. Kdyby se měl dobře, už by žádné náboženství nepotřeboval. Proto potření náboženství je předpokladem pro změnu společenských poměrů a pro lidský pokrok.

V tomto směru Karel Marx (1818 – 1883) dále rozvinul myšlenky L. Feuerbacha. Pro něj není náboženství produktem myšlení jednotlivého člověka, nýbrž důsledkem společenských poměrů. Jestliže zmizí bída – což je cílem komunismu – zmizí také základna náboženství. „Náboženství je sten utlačeného stvoření, je to opium lidu. Odstranění náboženství je požadavkem jeho skutečného štěstí....“ (K. Marx, Juvenilie).

Musíme přiznat, že špatně pochopená, světu odcizená víra tomuto ateismu nahrála. Někteří věřící se domnívají, že jsou Bohu nablízku jen tehdy, když usilují jen o svoji vlastní spásu a se „zkaženým světem“ nemají nic společného. V dalších dopisech ještě uvidíme, že to je nepochopení víry. Dokonce i u mnišství by šlo o nepochopení, kdybychom ho zdůvodňovali takto. A když se v bibli mluví o „zlém světě“, kterému se máme vyhýbat, nikdy se tím nemyslí stvoření jako takové. Stvoření je Božím dílem, a proto je dobré (srovnej Gen 1,31). Kde Písmo vyzývá, abychom si nezačínali se světem, tam je myšlen souhrn všech Bohu nepřátelských sil a hříchů na zemi, které jsou, samozřejmě, s vírou neslučitelné.

... z lásky k člověku

Také tato kritika náboženství vychází z toho, že náboženství způsobuje sebeodcizení člověka. Neboť tam, kde člověk naráží na Boha, dospívá na hranici sebeurčení. Boží nárok i Boží všemohoucnost prý nutně omezují vůli a svobodu člověka. „Existuje-li bůh, pak člověk není nic“, míní Jean Paul Sartre. „Čím více náboženský člověk je, tím méně je člověkem – čím víc se člověk stává člověk, tím méně je náboženský.“ (La Croix, Cesty dnešního ateismu). Proto na místo služby Bohu nastupuje služba člověku (ateismus v podobě humanismu) – v souladu s názorem, že teprve když se člověk přestane zajímat o Boha, bude schopen angažovat se pro člověka.

nj vetsina lidi vidi boha v bibli (kniha napsana fetakem z davne doby a vsichni se z toho mohou posrat) a v krestanstvi (vira v neco co postrada smysl vira ktera ma plno nedostatku ridi se podle knihy kterou sepsal fetak a jde v teto vire videt absolutni lidskost zlodejina a pouha manipulace lidi) jsou to zlodeji
krestanstvi = islam= zkaza sveta v obouch smerech

nj vetsina lidi vidi boha v bibli (kniha napsana fetakem z davne doby a vsichni se z toho mohou posrat) a v krestanstvi (vira v neco co postrada smysl vira ktera ma plno nedostatku ridi se podle knihy kterou sepsal fetak a jde v teto vire videt absolutni lidskost zlodejina a pouha manipulace lidi) jsou to zlodeji
krestanstvi = islam= zkaza sveta v obouch smerech

Ateismus

Nám tady jde o vlastní ateismus, to znamená o přesvědčení, že Bůh nemůže existovat. Tento ateismus má různá zdůvodnění, která se zčásti prolínají, a proto je nelze plně oddělit.

... z vědeckých důvodů

Značné pokroky lidského myšlení jako by dnes činily Boha zbytečným. Při dnešním stavu přírodních věd se při objasňování světa, přírody a života již zdánlivě můžeme obejít bez něj. Pro mnoho lidí tak vyvstává nepřeklenutelný rozpor mezi vědou a vírou. Víru ztotožňují s nevědomostí. Přitom se paradoxně věda a technika nejvíce rozvinula právě v prostředí vyznačujícím se křesťanskou vírou.

Tato víra v pokrok je dnes již značně otřesena. Přehnaný entuziasmus: „vytvoříme boží díla“ ustupuje u mnoha vědců střízlivému poznání vlastních hranic. Sny o technicko-hospodářském ráji se postupně rozplývají. Uvědomujeme si, že všechno, co slouží pokroku, může být také zneužito k ničení. Znečištění životního prostředí, energetická a surovinová krize, civilizační choroby – to jsou jen některá hesla, u nichž si uvědomujeme, že člověk už dávno nesmí dělat všechno, čeho je technicky schopen, chce-li přežít.

Stále více lidí – nejen mladší generace – je přesvědčeno, že čistě matematicko-přírodovědné myšlení nemůže uchopit celou skutečnost. Proto hledají „rozšíření vědomí“ a přitom se ocitají v řadě slepých uliček. Ale jejich základní úmysl je zcela správný.

Raketový technik Werner von Braun napsal: „S postupujícím poznáváním stvoření bychom měli také získávat zvláštní poznání Stvořitele a hlubší porozumění lidské odpovědnosti za to, co naplňuje Boží vůli. Lety lidí do vesmíru jsou fantastickým výkonem, zatím však otevřely jen malinké okénko do obrovského vesmíru. Ale přeci jen to, co tímto okénkem můžeme zahlédnout z nekonečných tajemství universa, potvrzuje jistotu, že Stvořitel existuje... Pro mne jsou věda a náboženství jakoby dvě okna téhož domu, jimiž pohlížíme na skutečnost Stvořitele a na zákony projevující se v jeho stvoření.“

... z psychologických důvodů

Ludwiga Feuerbacha (1804 – 1872) můžeme označit za zakladatele moderní kritiky náboženství. Jeho kritika vychází z psychologických úvah. Vychází z myšlenky, kterou jsme přiblížili v prvním dopisu: že člověk ve svém myšlení sebe sama přesahuje; že člověk má nekonečné vědomí.

Bohužel v tomto bodu se člověk dopouští omylu a považuje nekonečno za něco mimo sebe, co pojmenovává „bůh“, místo aby poznal, že když myslí nekonečno, uvažuje jen o své bytosti. Podle tohoto výkladu není bůh nic jiného než představa ideální bytosti projektovaná člověkem na něj samotného, tedy projekce, pouhá představa, kterou však člověk považuje za skutečnost a kterou uctívá. To, co si člověk přál vidět, to zbožštil. Tím se však člověk sám sobě odcizuje (srovnej k tomu text o dva odstavce níže). Ne tedy bůh tvoří lidi, nýbrž naopak. Proto na Feuerbachově pomníku v Norimberku stojí tato věta: „Člověk stvořil boha ke svému obrazu a podobě“ (srovnej dále v kapitole Člověk hledající Boha).

Myšlenka projekce byla později různým způsobem zpracována v myšlenkových systémech významných psychologů (C. G. Jung, který bere náboženství zcela vážně, vidí boha jako projekci duše, přesněji kolektivního nevědomí; u Freuda se bůh přesouvá do blízkosti duševní podstaty Nad-já).

Každá představa o bohu nepochybně obsahuje také lidské rysy, je ovlivněna lidskými nadějemi a touhami. Některé z těchto představ mohou nabýt až chorobných rysů. Není však správné z toho vyvozovat, že každá představa o bohu a každé náboženské přesvědčení je projekce a sebeklam.

Nemůžeme nic vědět ...

Zase jiní tvrdí, že absolutní pravda neexistuje; nebo ji přinejmenším nelze poznat. V důsledku toho zastávají názor, že o Bohu nemůžeme nic vědět, nic s jistotou poznat. Nejčastěji se odvolávají na „vědu“ (v tomto případě převážně na přírodovědu). Protože Boha nelze dokázat experimentálními metodami, tak pro ně neexistuje. Ani tito lidé vlastně nejsou ateisty. Jejich přesvědčení je výstižněji označováno jako agnosticismus (tj. přesvědčení o nemožnosti poznávání).

Je však tento postoj „vědecký“? Pro existenci Boha neexistuje žádný přírodovědný důkaz (srovnej předchozí dopis). Stejně neexistuje ani vědecký důkaz, že Bůh nemůže existovat. Zato však – jak jsme viděli – existují cesty lidského poznání, které nás vedou k Bohu.

Jojo, všichni maj o bohu...Hlavně se necpi do sporů, na který nemáš,mohl by jsi vypadat spíše jak BLBEC nikoliv borec.

Jojo, všichni maj o bohu...Jojo, všichni maj o bohu falešný představy, jenom ty máš tu správnou, co? Akorát jsi ve svým elaborátu pro jistotu zapomněl říct, jaká to je. No hlavně že ty tvoje představy existujou.Zopakuj si základy logiky,vřelý dík.

Jojo, všichni maj o bohu...Jéje, hraješ si s dřevěným bůžkem a píšeš: Takže když přírodní člověk přestane věřit na NEDŘEVĚNÉHO boha, tak to znamená, že bůh naopak JE ze dřeva.
Proboha čemu to věříš, jaký přírodní člověk a co máš s tím nedřevěným bohem, kde jsi to sebral, co to je za fakta, jaký bůh o čem to mluvíš,co máš s tím dřevem?

Jojo, všichni maj o bohu...Jsi mi ty ale hloupý člověk, kolik ti je cukroušku, píšeš opravdu jen samé nesmyslné nesmysly.

Jojo, všichni maj o bohu...To je tedy úroveň, ARGUMENTY nemáš, jen samý kecy YnTelygeNte.

Jojo, všichni maj o bohu...TO jsou tedy bláboly, co bereš, nemáš to moc hustý. Máš nějaký argumenty, pro to, co tvrdíš, nebo to jen tak plácáš. Už jen skutečnost, že sám sebe nazýváš Borec, hovoří za své, raději si tam napiš ŠUPÁK, CHYTRÁKU.