Existuje Bůh?

Když by si chtěl po náhodných mutacích, aby pomalu postupně a náhodně přehazovaly nukleotidové báze v DNA, které nesou informaci - dovednost vyrábět síť, a tak chtěl pomalu postupně vytvořit jinou informaci - dovednost lovit letící hmyz do lasa, tak by pomalu a postupně docházelo ke zhoršování kvality sítě, a to by se v reálném životě ukázalo jako velká nevýhoda.

Jsi Marku nevšímavý tvor. Nabídl jsem ti nedávno pavouky co neloví do sítí. Potulný lovce jako slíďáci. Ale ty umanutě trváš na křižákách a pokoutníkách.
Jseš zaseklej. Přitom se jedná o marginální kravinu.

.

.

.

.

.

.

Déčko píšeš: "Od pavouku, kteri pouze strazi site, a pak poziraji do nich zapletenou, jiz mrtvou korist, tak muze snadno vyvoj spet k pavoukum, kteri se stale vyrazneji angazuji v souboji s jeste zivou, v siti uvizlou koristi, az pripadne k pavouku, kteri jiz ani zadne site nebuduji, a pavucinou (i jinak) utoci vyhradne primo na volnou, v zadne pavucinove siti predtim neuvizlou, korist."

Takže říkáš:
Od pavouků, kteri poziraji mrtvou korist v pavučině, vyvoj spěl k pavoukum, kteri se stale vyrazneji angazuji v SOUBOJI s jeste zivou (v siti uvizlou) kořistí..., k pavoukům, kteří LOVÍ letící hmyz do "lasa". (na konci provazu není smyčka, ale kapka lepu).

Ty tvrdíš, že vývoj spěl k pavoukům, kteří se stále výrazněji angažují v SOUBOJI s kořistí.

Otázka ale byla: Odkud se vzala instinktivní lovecká dovednost v DNA, díky které se pavouk narodí s dovedností LOVIT letící hmyz do "lasa".

Zkus vymyslet nějakou teorii o tom, jak se postupným hromaděním náhodných mutací v celé DNA, vytvořila instinktivní lovecká dovednost, díky které se pavouk narodí s dovedností LOVIT letící hmyz do "lasa".

Trochu ti s tím pomůžu:
Když by si chtěl po náhodných mutacích, aby pomalu postupně a náhodně přehazovaly nukleotidové báze v DNA, které nesou informaci - dovednost vyrábět síť, a tak chtěl pomalu postupně vytvořit jinou informaci - dovednost lovit letící hmyz do lasa, tak by pomalu a postupně docházelo ke zhoršování kvality sítě, a to by se v reálném životě ukázalo jako velká nevýhoda.

Proto by asi bylo lepší začít na "zelené louce", a náhodné mutace k seřazeným "písmenům" (nukleotidům) nesoucí informaci, radši nepouštět.

Tady máš materiál k výrobě informace:
(To jsou písmena, která zatím nenesou žádnou informaci, ale náhodné mutace to jistě změní.)

SVJVÉ ÉKZNÍP REOEIN OÍ NTDEALDUÁELJUTK ČIHL KZKP E DE,ÁLĚAÝLP SREPSŠ PYOÍRCHUO ASSRLOTLHPRB SŠLMD APZAA OŠMORACH OÍS ČÉSAUO, NMÍ CBAK TŠÁOOPNLII AI ŠR SDUSOOŠENLDAYVI BPOT ONEĚS Ý DIČMTLJOU TLBESDLTSI VT LZK YVIUL ODIOODUEVÍ KNUNŠDDAO OVA YOLD IYZÝTESURAANA OMTC ONDRÁEICVDDOS UUKŘCUESTČV MÍAJS, MO KPZADP,ŠTYNMAVU KDUEN VUVBJ OOHVKE UDHR SVJVÉ ÉKZNÍP REOEIN OÍ NTDEALDUÁELJUTK ČIHL KZKP E DE,ÁLĚAÝLP SREPSŠ PYOÍRCHUO ASSRLOTLHPRB SŠLMD APZAA OŠMORACH OÍS ČÉSAUO, NMÍ CBAK TŠÁOOPNLII AI ŠR SDUSOOŠENLDAYVI BPOT ONEĚS Ý DIČMTLJOU TLBESDLTSI VT LZK YVIUL ODIOOOOODUEVÍ KNUNŠDDAO OVA YOLD IYZÝTESURAANA OMTC ONDRÁEICVDDOS UUKŘCUESTČV MÍAJS, MO KPZADP,ŠTYNMAVU KDUEN VUVBJ OOHVKE UDHRSVJVÉ ÉKZNÍP REOEIN OÍ NTDEALDUÁELJUTK ČIHL KZKP E DE,ÁLĚAÝLP SREPSŠ PYOÍRCHUO ASSRLOTLHPRB SŠLMD APZAA OŠMORACH OÍS ČÉSAUO, NMÍ CBAK TŠÁOOPNLII AI ŠR SDUSOOŠENLDAYVI BPOT ONEĚS Ý DIČMTLJOU TLBESDLTSI VT LZK YVIUL ODIOOOOODUEVÍ KNUNŠDDAO OVA YOLD IYZÝTESURAANA OMTC ONDRÁEICVDDOS UUKŘCUESTČV MÍAJS, MO KPZADP,ŠTYNMAVU KDUEN VUVBJ OOHVKE UDHRSVJVÉ ÉKZNÍP REOEIN OÍ NTDEALDUÁELJUTK ČIHL KZKP E DE,ÁLĚAÝLP SREPSŠ PYOÍRCHUO ASSRLOTLHPRB SŠLMD APZAA OŠMORACH OÍS ČÉSAUO, NMÍ CBAK TŠÁOOPNLII AI ŠR SDUSOOŠENLDAYVI BPOT ONEĚS Ý DIČMTLJOU TLBESDLTSI VT LZK YVIUL ODIOODUEVÍ KNUNŠDDAO OVA YOLD IYZÝTESURAANA OMTC ONDRÁEICVDDOS UUKŘCUESTČV MÍAJS, MO KPZADP,ŠTYNMAVU KDUEN VUVBJ OOHVKE UDHR
SVJVÉ ÉKZNÍP REOEIN OÍ NTDEALDUÁELJUTK ČIHL KZKP E DE,ÁLĚAÝLP SREPSŠ PYOÍRCHUO ASSRLOTLHPRB SŠLMD APZAA OŠMORACH OÍS ČÉSAUO, NMÍ CBAK TŠÁOOPNLII AI ŠR SDUSOOŠENLDAYVI BPOT ONEĚS Ý DIČMTLJOU TLBESDLTSI VT LZK YVIUL ODIOUEVÍ KNUNŠDDAO OVA YOLD IYZÝTESURAANA OMTC ONDRÁEICVDDOS UUKŘCUESTČV MÍAJS, MO KPZADP,ŠTYNMAVU KDUEN VUVBJ OOHVKE UDHR

Pusť do toho náhodné mutace a nech je POSTUPNĚ vyrobit informace, díky kterým se vytvoří dovednost v DNA, lovit letící hmyz do lasa.

Přirozený výběr náhodným mutacím nepomůže, protože ten vybere jenom něco, co se v reálném životě ukáže jako výhoda.
Až potom to přírodní výběr může vybrat.

Potopa, taky si zaspamuju:

(Drabek.bigbloger.lidovky.cz)

Jeden z nejlepších hororových příběhů je biblické vyprávění o potopě a Noemově arše. Můžeme ho považovat za pohádku, podobenství, případně za převyprávěný a zveličený odraz nějakých historických událostí. Podle některých je to však historický fakt.

Řek Xenofanes z Kolonu (? – 480 př.n.l.) soudil podle nálezů zkamenělin, že povrch země kdysi pokrývalo moře. Neapolský právník A. Alessandri (1461 – 1523) považoval zkameněliny za doklad biblické potopy. V 18. století pak existovala celá škola zastánců potopy. J. Scheutzer (1672 – 1733) dokonce popsal nález ubohého hříšníka, který zahynul při potopě. Později se však ukázalo, že jde o kostru velemloka – jeho příbuzní dodnes žijí v Japonsku.

O potopě se zmiňují pověsti nejrůznějších národů. Povodně a mořské záplavy jsou celkem běžnou záležitostí. Ale potopa celosvětového rozsahu? Může se něco takového vůbec stát? A stalo se to někdy v minulosti? O biblické potopě bylo napsáno mnoho názorů. Příběh však zdaleka není původní – je převzat ze sumerské a babylonské literatury. Sumerské texty uvádí, že pršelo 7 dní a 7 nocí. Bible je mnohem velkorysejší, uvádí dobu deště 40 dní a 40 nocí. V Mezopotámii, mezi řekami Eufrat a Tigris, vznikají povodně v důsledku tání v íránských a tureckých horách, obvykle na konci dubna a na začátku května. Pokud se přidají vydatné deště, dojde k zaplavení velkého území. V roce 1954 pokryla taková záplava 15 000 km2. Před 4 000 lety byly povodně častější než dnes v důsledku vyšších srážek. Ostatně ještě ve středověku byly velké povodně v Bagdádu zhruba každých 10 let.

Když byly přepočítány údaje o potopě z Bible, vyšlo datum potopy. Bylo to v říjnu nebo listopadu roku 2204 př.n.l. (tedy mimo obvyklou dobu záplav). Začala dlouhotrvajícím deštěm – celkem 40 dní. Pak trvalo téměř rok – 335 dní, než opadly vody. Původ této potopy je znám – extrémní deště. Podle Bible se zachránil jen Noe a jeho rodina. Na božský pokyn vystavěl archu – loď velikosti Titaniku, do které přivedl zvířata, která měl zachránit. Potopa zasáhla veškerou pevninu, Noe nakonec přistál v pohoří Ararat (dnešní Turecko).

Tady však nastávají problémy. Noe vzal na palubu po 7 párech zvířat čistých a po páru nečistých. Protože musíme počítat i bezobratlé, šlo o miliony jedinců ze všech částí světa. Po přistání se zase zvířata vrátila na původní místo. Dnes již víme, jak je problematické zachovat živočišný druh, když klesne počet jedinců na minimum. Po potopě by se to týkalo všech druhů. Naprostá většina by musela vymřít. Celá námaha s archou je tedy zjevný nesmysl. Dovedete si představit, jak se k arše dostal třeba lední medvěd ze severu, koala z Austrálie nebo pásovec z Jižní Ameriky? A nejen to, museli se, chudáci, zase potácet zpátky. Přes hory, pouště a moře.

Pro některé je potopa - přesně tak, jak ji popisuje Bible, jedním ze stěžejních článků jejich víry. Od středověku se nic nezměnilo – zastánci potopy považují zkameněliny stále za svůj důkaz. Nic nevadí, že velmi často jde o ryby a jiné mořské živočichy (tuto námitku vznesl již Leonardo da Vinci). Musí také zpochybnit doklady o stáří Země a o vývoji života. Dostanou se do rozporu s poznatky z fyziky, astronomie, archeologie, paleontologie a geologie. Povodně a záplavy v geologické minulosti ovšem existovaly. Dosvědčují to vrstvy naplaveného materiálu (valounů, někdy i organických zbytků) v jezerech a mořích. Moře zaplavovalo pevninu a později zase ustoupilo. Gigantické vlny tsunami způsobené dopady meteoritů, sesuvy a výbuchy sopek mohly dosáhnou i výšky stovek metrů. Jenomže se nejednalo o jednu událost, ale o řadu událostí v různou dobu.

V třetihorách vyschlo Středozemní moře, po protržení Gibraltaru se pak celá pánev naplnila. Něco podobného se později stalo i u Černého moře. Protržení Bosporu, změna původně sladkovodního jezera ve slané moře, vzestup hladiny asi o 150 m a zaplavení pobřeží do vzdálenosti desítek kilometrů by mohl být zdroj informací o biblické potopě. Událost se stala asi před 7 000 lety (klima tehdy bylo teplejší než dnes, hladina moří asi o 4 m vyšší). Při povodních je rozhodující rychlost stoupání vodní hladiny. Tady byla extrémně rychlá, až 20 cm za den (spíše však daleko méně, nejdříve musel vzniknout vodopád, který rozrušil podloží). I tak se naprostá většina lidí musela zachránit. Proces však byl zcela jiný, než popisuje Bible.

Teoreticky si představme, co by zaplavení celého povrchu planety způsobilo (částečné zatopení by nebyla biblická potopa):

· Naředění mořské vody sladkou by znamenalo vyhynutí naprosté většiny mořských organismů

· Stoupnutí hladiny by vedlo k uvolnění všech ledovců. Archa by skončila stejně jako Titanik

· Zmizelo by zalednění po celé planetě

· Kmeny stromů, trosky a vše, co je schopné plavat, by pokrylo mořskou hladinu

· Téměř rok pod vodou by nevydržela většina suchozemských rostlin

· Zahynula by naprostá většina organismů žijících v půdě

· Opadnutí vod by zanechalo sedimenty ve všech pánvích světa

Dost nepříjemný problém je zdroj tak velkého množství vody. Po poslední době ledové stoupla hladina moří asi o 100 m, ale pak už jen kolísala o několik málo metrů. To neodpovídá popisu biblické potopy. A tak se hledá cokoli – od meteoritu složeného z vody, vodní obal, který spadl na Zemi, ohromné tektonické poklesy atd. Ono to opravdu není jednoduché – ta voda byla vlastně jen na jedno použití, po potopě zmizela neznámo kam.

Podobně se objevuje a zase mizí archa. V letech 1883 turecká výprava a později (1887) indický duchovní objevili na hoře Ararat velkou dřevěnou loď. Ruská výprava o 150 členech na úbočí Araratu našla a zdokumentovala loď členěnou do spousty drobných prostorů. Výsledky expedice zmizely za bolševické revoluce. V padesátých letech mimulého století americký inženýr George Jefferson Greene archu vyfotografoval – a po jeho zavraždění fotografie už nikdy nikdo neviděl. Kusy dřeva, které jsou na Araratu nacházeny, jsou důkazem jen velmi pochybným a často zfalšovaným. Jejich datování ukazuje většinou příliš malé stáří.

Archa snad byla dokonce ohnivzdorná. Dokázala plout stejně dobře na vodě jako na tekoucí lávě. Alespoň to tvrdí Právo v článku z 27. 7. 1996 – a Biblické archeologické noviny s tím bez připomínek souhlasí. Představte si dřevěné monstrum velikosti Titaniku, jak ho nese proud lávy 4 km po svahu dolů.

Přesto se znovu a znovu objevují zprávy o nálezu Noemovy archy. Pátrají po ní dobrodruzi i organizované výpravy. Pro některé je potopa totiž jedním ze stěžejních článků jejich víry. Pověst o potopě světa vychází nejspíše z velké, ale přece jen lokální povodně. Je ovšem náležitě upravena, dnes se většinou považuje spíše za alegorické vyprávění.

Pokud by byla celosvětová...Nebylo by lepší sem prsknout odkaz, třeba
http://cb.cz/rakovnik/drupal/potopa
než to tu zaplácávat quanty propagandistického textu?
Beztak je to jen sbírka polopravd a lží, která se pokouší nezměrné dílo všemocného Boha násilím napasovat na naivní vyprávěnky židovských bájí.

Skromnosť! Jediná možná...myslím, že tvůj Bůh neexistuje!

Myslíte, že existuje Bůh?...Skromnosť! Jediná možná cesta!

Správa z tlače zo dňa 3.8.2013: Ďalšia vlna horúčav bude dlhšia a intenzívnejšia ako všetky doterajšie v tomto lete. Niektorým ľuďom však podľa klimatológov stále nedochádza, že je to závažný problém. Globálne otepľovanie je totiž možno väčšie zlyhanie ľudstva ako svetové vojny, no krajiny a jednotlivci tomu nevenujú pozornosť.

Svetová meteorologická organizácia (WMO) vo svojej poslednej správe jednoznačne hovorí o globálnom otepľovaní a rastúcom skleníkovom efekte. Atmosferická koncentrácia oxidu uhličitého sa napríklad v roku 2010 zvýšila o 39 percent v porovnaní s predindustriálnym obdobím, metánu o 158 percent a oxidu dusného o 20 percent. Všetko sú to skleníkové plyny, súvisiace s ľudskou činnosťou. Táto zmena zloženia atmosféry spôsobuje, že globálna teplota stúpa, čo má výrazný vplyv na hydrologický cyklus a spôsobuje zmeny poveternostných a klimatických pomerov. Za všetky extrémne povodne, búrky a suchá môžu ľudia, pretože sa nesprávali šetrne k planéte a jej zdrojom.

Posledné desaťročie bolo desaťročím extrémov, aké nemá v histórii obdobu a tento trend bude pokračovať A žiaľ naše, ani svetové úrady tomu nevenujú žiadnu pozornosť.

Toľko z článku, ktorý bol zverejnený v denníku „Pravda“ dňa 3.8.2013.

Ľudia ničia svoju planétu, pretože sú neskromní! Pretože ich potreby a nároky vysoko prevyšujú jej možnosti!

Neskromnosť vládne svetu! Nenásytná, neukojiteľná túžba mať stále viac a užiť si toľko, koľko sa len dá. A tomuto trendu sa nič nestavia do cesty. Práve naopak! Všetko mu podlieha. Veď práve tým, koľko dokáže človek nadobudnúť a čo si môže dovoliť stúpa na priečkach spoločenského rebríčka. V tom predsa spočíva úspech a tým sa človek stáva osobnosťou, ktorá niečo znamená. Takýto prístup k životu je ideálom národov a jednotlivcov.

Ideály ľudstva sú však zvrátené. Ideálom a hybnou silou spoločnosti totiž nemôže byť mať čoraz viac a byť v tom čo najúspešnejší. Ľudia, ktorí sa v tomto snažení dostali na vrchol a ich životný štandard sa nesmú stať príkladom pre ostatných, aby sa i oni snažili dosiahnuť niečo podobného. Také niečo totiž nemôže naša planéta ustáť. Lebo práve snaha mať čoraz viac a mať čoraz vyšší životný štandard doslova drancuje jej zdroje, ktoré nie sú stavané na tak vysoké ľudské nároky.

Svetu a planéte Zem môže pomôcť jedine návrat k skromnosti. Skromnosť znamená mať toľko, koľko potrebujeme k dôstojnému životu.

Skromnosť je odrazom veľkosti ducha! Ducha naplneného dobrom, spravodlivosťou, ušľachtilosťou a ľudskosťou, ktorý prostredníctvom žitia týchto hodnôt prežíva šťastie, pokoj a vyrovnanosť. Takýto veľký ľudský duch necíti žiadnu potrebu hnať sa za hromadením majetkov a za peniazmi. Dokáže sa uspokojiť s tým najzákladnejším, čo človek potrebuje.

Nenásytná neskromnosť je vysvedčením malosti ducha, ktorý neusiluje o dobro, ušľachtilosť, spravodlivosť a ľudskosť a preto v jeho vnútri niet pravého šťastia, pokoja a vyrovnanosti. Takýto človek sa pachtí za peniazmi a majetkami v klamlivej túžbe, že práve oni mu prinesú šťastie a naplnenie.

Je to však cesta, ktorá k vnútornému naplneniu nevedie! Je to prejav malosti ducha, ktorý sa podvedome snaží zakryť svoju vnútornú menejcennosť vonkajším leskom. Peniazmi, slávou, majetkami alebo mocou.

Veľký ľudský duch nepotrebuje nadmerný prepych, nadmerné bohatstvo a majetky, aby si tým sám sebe alebo niekomu inému niečo dokazoval. Veľký duch je naplnený šťastím a vyrovnanosťou prostredníctvom hodnôt, ktorými žije. Skromnosť je jeho prirodzenosťou, pretože si môže dovoliť byť skromný! Nízky a malý ľudský duch sa však naopak snaží zakryť vlastnú vnútornú malosť a nenaplnenosť honbou za peniazmi, majetkami a pôžitkami. Snaží sa svoje prázdne vnútro prekryť pláštikom vonkajšieho lesku.

Záchrana planéty Zem však spočíva iba v zmene tejto zvrátenej orientácie. Záchrana našej planéty a teda i ľudstva, ktoré na nej žije spočíva v snahe o nadobudnutie veľkosti ducha. To je možné jedine príklonom k skutočným hodnotám, ktorými sú dobro, ušľachtilosť, spravodlivosť a ľudskosť. Životom v súlade s týmito hodnotami sa duch človeka stáva veľkým a prúdi k nemu šťastie, radosť a mier. Prirodzeným spôsobom sa stáva skromným. Skromným človekom, ktorý nemá potrebu stupňovať svoje potreby do neúnosných, ba až fantastických rozmerov pretože vie, že to človeku šťastie neprináša. Skromným človekom, ktorý sa dokáže uspokojiť s tým najzákladnejším. Jeho skromnosť je totiž prirodzeným prejavom veľkosti jeho ducha, ktorého schopnosť uskromniť sa je jediným trvalo udržateľným modelom spôsobu života na tejto zemi.

Cesta k trvalej udržateľnosti života na zemi je cestou skromnosti! Životné úsilie ľudí má byť zamerané predovšetkým k dosahovaniu vnútorných hodnôt a nie k získavaniu majetkov a peňazí. Jedine týmto spôsobom sa totiž možno dopracovať k šťastiu, naplneniu, ako aj k cnosti prirodzenej skromnosti.

Túžba po peniazoch a majetkoch, aká tu vládne dnes je cestou do záhuby. Cestou k vydrancovaniu a zničeniu našej planéty a tým i k sebazničeniu ľudstva.

Kto chce urobiť niečo pre seba samého, pre túto zem, pre toto ľudstvo i pre budúce generácie nech sa učí skromnosti. Nech sa prirodzená skromnosť a nenáročnosť v potrebách stane jeho životným ideálom.

Pred 2000 rokmi chodil po zemi Syn Boží. Jeho život bol príkladom skromnosti.

Za koho však sami seba považujú mnohé takzvané vyspelé národy a mnohí jednotlivci, ktorí sa utápajú v nadbytku a prepychu, vysoko prevyšujúcom ich normálne ľudské potreby a ktorí paradoxne ešte stále nemajú dosť? Za koho sa považujete vy majetní a bohatí, na míle vzdialení od pojmu skromnosť? Považujete sa vari za väčších a cennejších ako bol Syn Boží, ktorý vám príkladom svojho života ukazoval cestu skromnosti?

Váš zvrátený ideál neudržateľného spôsobu života ničí túto zem a preto Boh, nad ktorého Syna sa svojou neskromnosťou odvažujete stavať zničí vás! Zničí vás, pretože ste vnútorne bez akejkoľvek hodnoty a svoju duchovnú bezcennosť, ktorú podvedome vyciťujete sa snažíte sami pred sebou i pred ostatnými zakryť množstvom peňazí a majetkov.

Vaša nenásytná neskromnosť však už nesmie a nebude mať na zemi viac miesta! Miesto na nej bude mať už len skromnosť, ako odraz pravých hodnôt, ktorými je naplnené ľudské vnútro. Skromnosť, ako odraz skutočnej veľkosti človeka, ktorý je šťastný aj z mála a ktorý preto nepotrebuje sám sebe ani iným nič navonok predstierať.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.

Bylo nebylo, žila jedna Karkůlka, kterou uplácaly mutace....

Dobrou noc.

.

.

.

.

.

Ty jsi vůl

Ty jsi vůl