Existuje Bůh?

Žádné kopírky, jinak to tady stapetuji :)))

Já jsem ten idiot co si chce...jasně admine chceš sem nakopírovat Jehovu?

Já jsem ten idiot co si chce tady psát o bohu, prosím kopírujte sem různé příspěvky hrozně rád si počtu, zajímá mě všechno co se týká boha, děkuji.

David se nebál — Víš proč?

MÍVÁŠ někdy strach? — * Občas má strach skoro každý. A když se něčeho bojíš, víš, co můžeš udělat? — Můžeš jít za někým, kdo je větší a silnější než ty, třeba za tatínkem nebo za maminkou. O tom, ke komu je dobré obrátit se o pomoc, se dozvíme z příkladu Davida. V jedné své písni Bohu zpíval: „Já, já budu důvěřovat právě v tebe. . . . V Boha jsem vložil svou důvěru; nebudu se bát.“ (Žalm 56:3, 4)

Co myslíš, kdo Davida učil, aby se nebál? Rodiče? — Určitě ano. Jeho otec Jišai patřil k věrným předkům Ježíše Krista, o kterém Bůh řekl, že bude ‚Knížetem pokoje‘. (Izajáš 9:6; 11:1–3, 10) Dědeček Davida, tedy Jišaiův otec, se jmenoval Obed. Po jeho mamince je pojmenována jedna kniha v Bibli. Vzpomeneš si, jak se Obedova maminka jmenovala? — Byla to Rut, věrná žena, která se stala manželkou Boaza. (Rut 4:21, 22)

Rut a Boaz samozřejmě žili dlouho před tím, než se narodil David. Možná si vzpomeneš i na jméno Boazovy maminky, Davidovy praprababičky. Bydlela v Jerichu a pomohla zachránit život dvěma izraelským zvědům. Když spadly zdi Jericha, ona a její příbuzní byli zachráněni, protože z okna spustila červenou šňůru. Víš, jak se jmenovala? — Jmenovala se Raab. Poté, co Jehovu poznala, mu věrně sloužila, a je pro křesťany vynikajícím příkladem odvahy. (Jozue 2:1–21; 6:22–25; Hebrejcům 11:30, 31)

Když byl David malý, tatínek s maminkou mu o těchto věrných Jehovových služebnících určitě vyprávěli. V Bibli je totiž příkaz, aby rodiče své děti o takových věcech poučovali. (5. Mojžíšova 6:4–9) Časem dostal Boží prorok Samuel pokyn, aby Davida, nejmladšího Jišaiova syna, vybral za budoucího krále Izraele. (1. Samuelova 16:4–13)

Jednoho dne Jišai poslal Davida, aby donesl nějaké jídlo svým třem starším bratrům, kteří bojovali s Filištíny, což byli Boží nepřátelé. Když se David dostal na místo, kde byli vojáci, zaslechl, jak se obr Goliat posmívá ‚bitevním liniím živého Boha‘. Goliat Izraelity vyzýval k boji, ale všichni z něj měli strach. Král Saul se doslechl, že David je ochoten s tímto obrem bojovat. Nechal si tedy Davida zavolat. Když ho ale uviděl, řekl mu: ‚Vždyť jsi ještě chlapec.‘

David začal Saulovi vyprávět, že už zabil lva a medvěda, kteří napadli stádo jeho otce a chtěli sežrat ovečku. Goliat „se stane podobným jednomu z nich,“ řekl. Saul mu odpověděl: „Jdi, a kéž se sám Jehova prokáže být s tebou.“ David si našel pět oblázků, dal je do pastýřského vaku, vzal si svůj prak a šel do boje. Když Goliat uviděl, kdo přichází, že to je pouhý chlapec, zakřičel: „Jen ke mně pojď, a tvé maso dám nebeskému ptactvu.“ David mu odpověděl: „Přicházím k tobě se jménem Jehovy“ a pak zavolal: „Jistě tě srazím!“

David poráží Goliata
Nato se David rozběhl ke Goliatovi, vyndal z vaku kámen, vystřelil ho a strefil se obrovi přímo do čela. Jakmile Filištíni viděli, že obr je mrtvý, zděšeně se dali na útěk. Izraelité je začali pronásledovat a bitvu vyhráli. Co kdybyste si společně jako rodina přečetli celý tento příběh? Najdete ho v 1. Samuelově 17:12–54.

Někdy se ti může stát, že budeš mít strach a bude pro tebe těžké řídit se tím, co Bůh přikázal. I Jeremjáš, když byl ještě mladý, měl zpočátku strach, ale Bůh mu řekl: „Neboj se . . ., vždyť ‚jsem s tebou‘.“ Jeremjáš sebral odvahu a kázal podle pokynů, které mu Bůh dal. A tak, když budeš důvěřovat Jehovovi, naučíš se strach překonávat, stejně jako se to naučili David a Jeremjáš.

Morální hodnoty obohacují život

00:0000:00
Christina nemohla uvěřit svým očím. Právě našla černou igelitovou tašku plnou peněz! Obrovská suma odpovídala tomu, co by si vydělala za 20 let. A věděla, kdo ty peníze ztratil. Co by měla udělat? Co byste udělali vy? Z vaší odpovědi bude zřejmé, jak se díváte na poctivost a zda podle této hodnoty žijete.

CO JSOU morální hodnoty? Jsou to etické zásady, které považujeme za správné a důležité. Může k nim patřit ochota odpouštět, poctivost, láska, úcta k životu a sebeovládání. Hodnoty, které zastáváme, ovlivňují naše chování, priority, vztahy a také to, jaká měřítka vštěpujeme svým dětem. Ale i když jsou morální hodnoty důležité, čím dál víc upadají.

ÚPADEK HODNOT
V roce 2008 proběhl ve Spojených státech průzkum, při kterém byly stovky mladých dospělých dotázány, jak se dívají na morální hodnoty. „Je deprimující, že tito lidé tak málo přemýšlí a mluví o morálních otázkách,“ vyjádřil se David Brooks v deníku The New York Times. Většina odsuzovala znásilnění a vraždu, ale „až na tyto extrémy morální otázky neřešila, dokonce ani takové věci, jako je řízení v opilosti, podvádění ve škole nebo nevěra“. Jedna mladá žena řekla: „O tom, jestli je něco správné nebo nesprávné, moc nepřemýšlím.“ Mnozí zastávali názor: Pokud cítíš, že je to správné, udělej to. Řiď se svým srdcem. Je to moudrý přístup?

Naše srdce dokáže hluboce milovat a soucítit, ale také může být zrádné a „k zoufání“. (Jeremjáš 17:9) Tato smutná realita je patrná v tom, že se morální měřítka ve světě mění, což je trend, který kdysi dávno předpověděla Bible. Dozvídáme se z ní, že „v posledních dnech“ budou lidé „sobečtí, chamtiví, chvástaví, pyšní, . . . necitelní [a] nesmiřitelní“. Budou také „nepřátelští vůči dobru“ a „naklonění spíš k požitkářství než k Bohu“. (2. Timoteovi 3:1–5, Jeruzalémská bible)

Když vezmeme v úvahu tyto skutečnosti, neměli bychom svému srdci slepě důvěřovat. Bible na rovinu říká: „Kdo důvěřuje ve své vlastní srdce, je hloupý.“ (Přísloví 28:26) Aby nás srdce dobře vedlo, musí být podobně jako kompas „seřizováno“ podle správných hodnot. Kde je můžeme najít? Mnozí je hledají v Bibli, protože si váží její moudrosti a otevřenosti.

HODNOTY, KTERÝM MŮŽEME DŮVĚŘOVAT
Je zřejmé, že hodnoty, o kterých se píše v Bibli, byly lidem ušity na míru. Zamyslete se nad několika příklady. Bude řeč o lásce, laskavosti, štědrosti a poctivosti.

Láska k druhým.
„Pokud jste se naučili milovat, pak na vaše dveře určitě zaklepe štěstí,“ píše se v knize Engineering Happiness—A New Approach for Building a Joyful Life. Je jasné, že lásku potřebujeme. Bez ní nemůžeme být opravdu šťastní.

Co říká Bible: „Oblékněte [si] lásku, neboť je dokonalým poutem jednoty.“ (Kolosanům 3:14) Muž, který tato slova zapsal, také řekl: „Jestliže . . . nemám lásku, nejsem nic.“ (1. Korinťanům 13:2)

Taková láska je něco jiného než fyzická přitažlivost nebo pouhý sentiment. Řídí se zásadami. Podněcuje nás, abychom pomáhali cizím lidem, kteří se ocitli v těžké situaci, a nečekáme, že nám to oplatí. V 1. Korinťanům 13:4–7 se píše: „Láska je trpělivá a laskavá. Láska není žárlivá, nevychloubá se, nenadýmá se, nechová se neslušně, nevyhledává své vlastní zájmy, nedá se vyprovokovat. Nevypočítává urážky. Neraduje se z nespravedlnosti, ale raduje se z pravdy. Všechno snáší, . . . ve všem vytrvává.“

Pokud taková láska schází v rodině, trpí tím všichni, především děti. Jedna žena, která se jmenuje Monica, napsala, že byla v dětství fyzicky i citově týrána a sexuálně zneužívána. „Chyběla mi láska a byla jsem zoufalá,“ řekla. V patnácti letech se přestěhovala k prarodičům, kteří jsou svědkové Jehovovi.

„V průběhu dvou let, kdy jsem u nich bydlela,“ pokračuje Monica, „mě učili, abych byla přátelská a laskavá a zajímala se o druhé. Díky nim se z plaché dívky stala mladá žena, které si druzí váží.“ Teď je Monica šťastně vdaná a spolu s manželem a třemi dětmi dává najevo svou lásku druhým tak, že jim pomáhá poznat Bibli.

Zvlášť rafinovaným nepřítelem lásky je materialismus. Materialisticky zaměření lidé si myslí, že hmotný blahobyt a požitky jsou těmi nejvyššími hodnotami. Z mnoha studií však vyplývá, že ke štěstí nám stačí překvapivě málo peněz. Lidé, kteří přijali materialistické hodnoty za své, vlastně investují do nespokojenosti, což v podstatě potvrzuje i Bible. V Kazateli 5:9 je napsáno: „Kdo miluje peníze, nikdy se jich nenasytí, kdo chce být bohatý, nikdy nebude mít dost. Také toto je marnost.“ (Slovo na cestu) V Bibli najdeme i tato slova: „Ať je váš způsob života oproštěn od lásky k penězům.“ (Hebrejcům 13:5)

Laskavost a štědrost.
„Nebylo by skvělé, kdyby člověk přišel do obchodu a mohl si koupit štěstí na celý život?“ píše se v článku uveřejněném organizací The Greater Good Science Center, která působí při Kalifornské univerzitě v Berkeley. „Tato myšlenka není tak bláznivá, jak se na první pohled zdá, pokud všechno, co kupujete, je pro někoho jiného.“ Co z toho vyplývá? Když dáváme, jsme šťastnější, než když dostáváme.

Co říká Bible: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Skutky 20:35)

Často platí, že to nejlepší, co člověk může dát a co je také nejvíc odměňující, je dát něco ze sebe – svůj čas a energii. Je to patrné z jedné situace. Karen uviděla na parkovišti tři ženy – matku a její dvě dcery –, jak sedí v autě s otevřenou kapotou. Matka a jedna z dcer potřebovaly stihnout letadlo, ale auto nešlo nastartovat a objednané taxi pořád nejelo. Karen se nabídla, že je odveze, i když na letiště to bylo 45 minut. Ženy to s vděčností přijaly. Na zpáteční cestě Karen uviděla druhou dceru, jak stále čeká v autě.

„Manžel už je na cestě,“ řekla.

„Výborně. Jsem ráda, že jste v pořádku,“ odpověděla Karen. „Jedu zrovna do sálu Království, což je takový náš kostel, abych tam pracovala na zahrádce.“

„Vy jste svědek Jehovův?“ zeptala se žena.

„Ano,“ přitakala Karen a pak si spolu ještě chvíli povídaly.

O několik týdnů později dostala Karen dopis. Mimo jiné se v něm psalo: „Maminka ani já jsme nezapomněly, co úžasného jste pro nás udělala. Díky vám jsme let stihly. Moje sestra mi řekla, že jste svědek Jehovův, což vysvětluje vše. I maminka je svědek, jenže já jsem přestala být aktivní. Ale už brzo s tím něco udělám!“ Karen byla šťastná, že mohla pomoci svým spoluvěřícím. „Plakala jsem radostí,“ říká.

Spisovatel Charles D. Warner napsal: „Jednou z nejkrásnějších kompenzací . . . života je to, že nikdo se nemůže upřímně snažit pomoci druhým, aniž by tím nepomohl sobě.“ Bůh totiž nestvořil lidi sobecké, ale takové, aby napodobovali jeho nádherné vlastnosti. (1. Mojžíšova 1:27)

Poctivost.
Bez této morální hodnoty se neobejde žádná civilizovaná společnost. Nepoctivost je živnou půdou pro strach, nedůvěru a společenský úpadek.

Co říká Bible: „Kdo bude hostem v [Božím] stanu?“ Odpověď zní: „Ten, kdo chodí bezúhonně . . . a mluví pravdu ve svém srdci.“ (Žalm 15:1, 2) Opravdová poctivost, podobně jako i jiné vlastnosti, o kterých se psalo v tomto článku, je rysem osobnosti. Není ovlivněna okolnostmi a nesleduje vlastní zájmy.

Vraťme se ke Christině, která našla tašku plnou peněz. Nechtěla se obohatit, ale ze srdce si přála udělat radost Bohu. Když se tedy zoufalý majitel peněz vrátil, řekla mu, že se jeho peníze našly. Její poctivost na něj udělala silný dojem. Zapůsobilo to i na jejího zaměstnavatele, který ji později povýšil na vedoucí skladu, což je velmi odpovědná práce. Rozhodně jsou pravdivá slova z 1. Petra 3:10: „Kdo by chtěl milovat život a vidět dobré dny, ať zadržuje . . . své rty, aby nemluvily podvod.“

„[CHOĎTE] CESTOU DOBRÝCH LIDÍ“
Z morálních hodnot zapsaných v Bibli je vidět, že nás Stvořitel hluboce miluje, protože díky nim můžeme „[chodit] cestou dobrých lidí“. (Přísloví 2:20; Izajáš 48:17, 18) Když to děláme, dáváme tím najevo svou lásku k Bohu a máme z toho velký užitek. V Bibli je dokonce tento slib: „Drž se [Boží] cesty, a on tě vyvýší, abys vzal do vlastnictví zemi. Až budou odříznuti ničemní, uvidíš to.“ (Žalm 37:34)

Ty, kdo se řídí biblickými měřítky, čeká úžasná budoucnost – život v pokojném světě, kde nebude žádné zlo. Hodnoty, o kterých se píše v Bibli, si opravdu zaslouží naši pozornost.

Proč může být těžké milovat Boha

00:0000:00
„‚Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je největší a první přikázání.“ Ježíš Kristus, 33 n. l. *
Milovat Boha není pro některé lidi snadné. Připadá jim záhadný, odtažitý, nebo dokonce krutý. Svědčí o tom následující výroky:

„Modlil jsem se k Bohu o pomoc, ale zároveň jsem měl pocit, že je vzdálený a že je skoro nemožné se k němu přiblížit. Bůh byl pro mě něco abstraktního, ne někdo, kdo má city.“ (Marco, Itálie)
„Upřímně jsem chtěla sloužit Bohu, ale zdál se mi vzdálený. Myslela jsem si, že je tvrdý a že lidi jenom trestá. Nevěřila jsem, že by měl nějaké něžné city.“ (Rosa, Guatemala)
„Jako dítě jsem byla přesvědčená, že Bůh na nás hledá chyby a je připravený potrestat nás, kdykoli si to zasloužíme. Později jsem si myslela, že si od nás drží odstup. Byl pro mě jako nějaký předseda vlády, který řídí záležitosti národa, ale o lidi se ve skutečnosti nezajímá.“ (Raymonde, Kanada)
Co si myslíte vy? Je nemožné Boha milovat? Tuto otázku si křesťané kladou po celá staletí. Ve středověku se například většina obyvatel křesťanských zemí k všemohoucímu Bohu nemodlila. Proč? Měli z něj chorobný strach. Historik Will Durant to vyjádřil takto: „Jak by se mohl obyčejný hříšník opovážit přijít s modlitbou k trůnu takového hrůzu nahánějícího a nepřístupného panovníka?“

Jak došlo k tomu, že lidé Boha považují za „hrůzu nahánějícího a nepřístupného“? Co o něm doopravdy učí Bible? A bude pro vás snadnější ho milovat, když se o něm dozvíte pravdu?

běž do prdele kreténe i se svejma trolama vyšinutej kryple. Se zfetovaným blbcem, který nemá celý měsíce nic jinýho na práci než hanobit víru jiných, nemá smysl diskutovat. Právě tobě straší ve škebli jakýsi bůh čuráku,proč by ses jinak tady hádal idiote, kdyby ve tvým vymeteným vědomí neexistoval.

různá náboženství...> Proto kdo hledá Boha nemůže nejprve minout jeho neměnné zákonitosti našich osudů, které stanovují to, že cokoliv komukoliv uděláte ať v dobrém či ve zlém, se vrátí v příhodný čas.

Z nezucastneneho pozorovani spolecnosti ovsem nic podobneho nevyplyva. Silni tyji na ucet slabych, a mnohdy za to do sve smrti nebyvaji potrestani.

Nekteri verici sice tvrdi, ze tem, kteri zneuzivaji svoji casnou moc, to muze byt nejakym bohem ci osudem spocitano kdesi na onom svete, respektive v jejich pristim zivote na tomto svete, nicmene podobna tvrzeni maji vsechny znaky zboznych prani ci ideologicke demagogie.

ale jak si tedy mám...> Existují tedy výmluvné doklady toho, že podle názoru Židů, kteří žili ve druhém století n. l., křesťané ve svých spisech používali Boží jméno.

Tohle ze je nejaky platny argument ve prospech bozi existence?

Jak jednoduché

Jak jednoduché

Moje řeč

Kopírovat hromady pitomých keců, to vám dycky šlo. Ale vyjádřit stručně a pádně vlastní myšlenku, to se vám eště nepodařilo.

Musim kritizovat osobu...* V den, kdy Bůh stvořil Adama, udělal ho k Boží podobě.+ 2 Stvořil je [jako] muže a ženu.+ Nato jim požehnal a nazval je Člověk*+ v den, kdy byli stvořeni.+
3 A Adam žil sto třicet let. Pak se stal otcem syna ke své podobě, ke svému obrazu, a dal mu jméno Set.+ 4 A Adamových dnů potom, co se stal otcem Seta, bylo osm set let. Mezitím se stal otcem synů a dcer.+ 5 Tak všechny Adamovy dny, po které žil, dosáhly* devíti set třiceti let, a zemřel.+
6 A Set žil sto pět let. Pak se stal otcem Enoše.+ 7 A potom, co se Set stal otcem Enoše, žil ještě osm set sedm let. Mezitím se stal otcem synů a dcer. 8 Tak všechny Setovy dny dosáhly devíti set dvanácti let, a zemřel.
9 A Enoš žil devadesát let. Pak se stal otcem Kenana.+ 10 A potom, co se Enoš stal otcem Kenana, žil ještě osm set patnáct let. Mezitím se stal otcem synů a dcer. 11 Tak všechny Enošovy dny dosáhly devíti set pěti let, a zemřel.
12 A Kenan žil sedmdesát let. Pak se stal otcem Mahalalela.+ 13 A potom, co se Kenan stal otcem Mahalalela, žil ještě osm set čtyřicet let. Mezitím se stal otcem synů a dcer. 14 Tak všechny Kenanovy dny dosáhly devíti set deseti let, a zemřel.
15 A Mahalalel žil šedesát pět let. Pak se stal otcem Jareda.+ 16 A potom, co se Mahalalel stal otcem Jareda, žil ještě osm set třicet let. Mezitím se stal otcem synů a dcer. 17 Tak všechny Mahalalelovy dny dosáhly osmi set devadesáti pěti let, a zemřel.
18 A Jared žil sto šedesát dvě léta. Pak se stal otcem Enocha.*+ 19 A potom, co se Jared stal otcem Enocha, žil ještě osm set let. Mezitím se stal otcem synů a dcer. 20 Tak všechny Jaredovy dny dosáhly devíti set šedesáti dvou let, a zemřel.
21 A Enoch žil šedesát pět let. Pak se stal otcem Metuzaléma.+ 22 A potom, co se stal otcem Metuzaléma, Enoch dále chodil s* [pravým] Bohem* tři sta let. Mezitím se stal otcem synů a dcer. 23 Tak všechny Enochovy dny dosáhly tří set šedesáti pěti let. 24 A Enoch stále chodil+ s [pravým] Bohem.+ Pak již nebyl, neboť Bůh* ho vzal.*+
25 A Metuzalém žil sto osmdesát sedm let. Pak se stal otcem Lameka.+ 26 A potom, co se Metuzalém stal otcem Lameka, žil ještě sedm set osmdesát dvě léta. Mezitím se stal otcem synů a dcer. 27 Tak všechny Metuzalémovy dny dosáhly devíti set šedesáti devíti let, a zemřel.
28 A Lamek žil sto osmdesát dvě léta. Pak se stal otcem syna. 29 A přistoupil k tomu, aby mu dal jméno Noe*+ a řekl: „Ten nám přinese útěchu od naší práce a od útrap našich rukou, jež pocházejí ze zemské půdy, kterou Jehova proklel.“+ 30 A potom, co se Lamek stal otcem Noema, žil ještě pět set devadesát pět let. Mezitím se stal otcem synů a dcer. 31 Tak všechny Lamekovy dny dosáhly sedmi set sedmdesáti sedmi let, a zemřel.
32 A Noe dosáhl věku pěti set let. Potom se Noe stal otcem Sema,+ Chama+ a Jafeta.+A když začalo přibývat lidí na povrchu zemské půdy a rodily se jim dcery,+ stalo se, 2 že si pak synové* [pravého] Boha+ začali všímat+ lidských dcer, že byly pohledné; a brali si manželky, totiž všechny, které si vyvolili. 3 Potom Jehova řekl: „Můj duch+ jistě nebude jednat vůči člověku na neurčito,+ neboť on* je také tělo.+ Proto jeho dny jistě dosáhnou sto dvaceti let.“+
4 V těch dnech se prokázali být na zemi Nefilim,* a také potom, když synové [pravého] Boha dále měli poměr s lidskými dcerami a ty jim rodily syny, byli to ti silní,* kteří byli v dávnověku, pověstní muži.*
5 Jehova tedy viděl, že špatnost člověka na zemi je hojná a že každý sklon+ myšlenek jeho srdce je po celou dobu* jenom špatný.+ 6 A Jehova pocítil lítost,+ že udělal na zemi lidi, a v srdci ho zabolelo.+ 7 Tak Jehova řekl: „Setřu z povrchu zemské půdy lidi, které jsem stvořil,+ od člověka až po domácí zvíře, pohybujícího se živočicha a nebeského létajícího tvora,+ protože opravdu lituji, že jsem je udělal.“+ 8 Ale Noe našel přízeň v Jehovových očích.
9 To jsou Noemovy dějiny.
Noe byl spravedlivý muž.+ Prokázal se mezi svými současníky* [jako] bezúhonný. Noe chodil s [pravým] Bohem.+ 10 Časem se Noe stal otcem tří synů, Sema, Chama a Jafeta.+ 11 A země se stala zkaženou v očích [pravého] Boha+ a země byla naplněna násilím.+ 12 Tak Bůh viděl zemi, a pohleďme, byla zkažená,+ protože všechno tělo zkazilo svou cestu na zemi.+
13 Potom Bůh řekl Noemovi: „Konec všeho těla přišel přede mne,+ protože je země plná násilí kvůli nim; a hle, zničím je spolu se zemí.+ 14 Udělej si archu* ze dřeva pryskyřičného stromu.*+ Uděláš v arše oddělení* a pokryješ ji uvnitř a vně dehtem.+ 15 A uděláš ji takto: tři sta loket*+ délka archy, padesát loket její šířka a třicet loket její výška. 16 Uděláš co?har [střecha nebo okno]* pro archu a ukončíš ji na míru lokte směrem vzhůru* a vchod do archy umístíš do jejího boku;+ uděláš ji se spodním [podlažím] a druhým [podlažím] a třetím [podlažím].
17 A pokud jde o mne, hle, já přivedu na zemi potopu*+ vod, abych zničil všechno tělo pod nebesy, v němž je životní síla+ činná.* Všechno, co je na zemi, vydechne naposled.+ 18 A já s tebou sjednávám smlouvu; a vejdeš do archy ty a tvoji synové a tvá manželka a manželky tvých synů s tebou.+ 19 A z každého živého tvora každého druhu těla+ přivedeš do archy po dvou, aby se s tebou zachovali naživu.+ Bude to samec a samice. 20 Z létajících tvorů podle jejich druhů a z domácích zvířat podle jejich druhů,+ ze všech pohybujících se živočichů zemské půdy podle jejich druhů* tam k tobě vejdou po dvou, aby se zachovali naživu.+ 21 A pokud jde o tebe, ty si vezmi každý druh jídla, které se jí;+ a shromáždíš si je, a bude sloužit jako potrava tobě a jim.“+
22 A Noe přistoupil k tomu, aby učinil podle všeho, co mu Bůh přikázal. Učinil [to] právě tak.+

+ ze všech divokých polních zvířat, která Jehova Bůh udělal.+ Začal tedy ženě říkat:+ „Skutečně Bůh řekl, že nesmíte jíst z každého stromu zahrady?“+ 2 Na to žena hadovi řekla: „Z ovoce stromů* zahrady smíme jíst.+ 3 Ale o [jedení] z ovoce stromu, který je uprostřed zahrady,+ Bůh řekl: ‚Nebudete z něho jíst, ani se ho nedotknete, abyste nezemřeli.‘“+ 4 Na to had řekl ženě: „Určitě nezemřete.*+ 5 Bůh totiž ví, že v ten den, kdy z něho pojíte, se vám zcela jistě otevřou oči a zcela jistě budete jako Bůh* a budete znát dobré a špatné.“+
6 Žena tedy viděla, že strom je dobrý k jídlu a že je něčím toužebným pro oči, ano, strom byl žádoucí na pohled.*+ Tak si začala brát z jeho ovoce a jedla je. Potom nějaké dala i svému manželovi,* když [byl] s ní, a on je začal jíst.+ 7 Pak se jim oběma otevřely oči a začali si uvědomovat, že jsou nazí.+ Proto sešili fíkové listy a udělali si bederní pokrývky.+
8 Později slyšeli hlas* Jehovy Boha, který se procházel po zahradě v době denního vánku,*+ a člověk* a jeho manželka se před obličejem Jehovy Boha odešli schovat mezi stromy zahrady.+ 9 A Jehova Bůh volal člověka a říkal mu: „Kde jsi?“+ 10 Nakonec řekl: „Slyšel jsem tvůj hlas v zahradě, ale bál jsem se, protože jsem nahý, a tak jsem se schoval.“+ 11 Na to řekl: „Kdo ti pověděl, že jsi nahý?+ Jedl jsi ze stromu, o němž jsem ti přikázal, abys [z něho] nejedl?“+ 12 A člověk přikročil k tomu, aby řekl: „Žena, kterou tys mi dal,* aby byla se mnou, ta mi dala [ovoce] ze stromu, a tak jsem jedl.“+ 13 Jehova Bůh tedy řekl ženě: „Co jsi to udělala?“ Žena na to odpověděla: „Had — on mě podvedl, a tak jsem jedla.“+
14 A Jehova* Bůh přistoupil k tomu, aby řekl hadovi:+ „Protože jsi to udělal, jsi prokletý mezi všemi domácími zvířaty* a mezi všemi divokými polními zvířaty. Budeš lézt po břiše a budeš žrát* prach po všechny dny svého života.+ 15 A položím+ nepřátelství+ mezi tebe+ a ženu+ a mezi tvé semeno*+ a její semeno.+ On*+ ti+ zhmoždí* hlavu+ a ty+ mu*+ zhmoždíš patu.“+
16 Ženě řekl: „Velmi zvětším útrapy tvého těhotenství;*+ v bolestivých porodních křečích budeš rodit děti+ a budeš dychtit po svém manželovi, a on bude nad tebou panovat.“+
17 A Adamovi řekl: „Protože jsi naslouchal hlasu své manželky a pojedl jsi ze stromu, o němž jsem ti dal tento příkaz:+ ‚Nebudeš z něho jíst‘, je zemská půda kvůli tobě prokleta.+ V útrapách budeš jíst její výnos po všechny dny svého života.+ 18 A poroste ti trní a bodláčí+ a budeš jíst polní rostlinstvo. 19 V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nevrátíš do zemské půdy, neboť z ní jsi byl vzat.+ Jsi totiž prach a do prachu se vrátíš.“+
20 Potom dal Adam své manželce jméno Eva,*+ protože se měla stát matkou všech živých.+ 21 A Jehova Bůh přistoupil k tomu, aby udělal pro Adama a pro jeho manželku dlouhé kožené oděvy a aby je oblékl.+ 22 A Jehova Bůh přikročil k tomu, aby řekl: „Hle, člověk se stal jako jeden z nás v poznání dobrého a špatného,+ a aby snad nyní nevztáhl ruku a skutečně nevzal [ovoce] také ze stromu života+ a nejedl a nežil po neurčitý čas —“ 23 Nato ho Jehova Bůh* vykázal ze zahrady Eden,+ aby obdělával zemskou půdu, z níž byl vzat.+ 24 A tak vyhnal člověka a postavil* na východě zahrady Eden+ cherubíny+ a planoucí čepel meče, který se neustále otáčel, aby střežili cestu ke stromu života. A Adam měl styk se svou manželkou Evou, a ta otěhotněla.+ Časem porodila Kaina*+ a řekla: „Zplodila jsem* muže s Jehovovou pomocí.“+ 2 Později opět porodila, [totiž] jeho bratra Abela.+
A Abel se stal pastevcem ovcí,+ ale Kain začal obdělávat zemskou půdu.+ 3 A když uplynul nějaký čas,* stalo se, že Kain přistoupil k tomu, aby přinesl nějaké ovoce zemské půdy+ jako oběť Jehovovi.+ 4 Ale pokud jde o Abela, ten také přinesl něco z prvotin+ svého stáda, dokonce jejich tučné kusy.+ A zatímco Jehova příznivě hleděl na Abela a jeho oběť,+ 5 nepohlédl příznivě na Kaina a na jeho oběť.+ A Kain se rozpálil velkým hněvem+ a obličej se mu začal protahovat. 6 Na to Jehova řekl Kainovi: „Proč ses rozpálil hněvem a proč se ti protáhl obličej? 7 Jestliže se obrátíš, abys jednal dobře, nebude vyvýšení?+ Ale jestliže se neobrátíš, abys jednal dobře, u vchodu se krčí hřích a dychtí po tobě;+ a ty, ty ho ovládneš?“+
8 Potom Kain řekl svému bratru Abelovi: [„Přejděme na pole.“]* A tak se stalo, že když byli na poli, Kain přistoupil k tomu, aby napadl svého bratra Abela a zabil ho.+ 9 Později řekl Jehova Kainovi: „Kde je tvůj bratr Abel?“+ a on řekl: „Nevím. Jsem [snad] strážcem svého bratra?“+ 10 Na to řekl: „Cos [to] udělal? Poslyš!* Krev* tvého bratra křičí ke mně ze zemské půdy.+ 11 A nyní jsi prokletý a vypovězený ze zemské půdy,+ která otevřela ústa, aby z tvé ruky+ přijala krev tvého bratra. 12 Až budeš obdělávat zemskou půdu, nedá ti zpět svou sílu.*+ Staneš se tulákem a uprchlíkem na zemi.“+ 13 Na to Kain řekl Jehovovi: „Můj trest za provinění je příliš velký, abych jej unesl. 14 Tak mě dnešního dne skutečně vyháníš z povrchu zemské půdy, a budu skryt před tvým obličejem;+ a musím se stát tulákem+ a uprchlíkem na zemi, a je jisté, že kdokoli mě najde, zabije mne.“+ 15 Na to mu Jehova řekl: „Proto* kdokoli zabije Kaina, bude trpět sedminásobnou pomstou.“+
A tak Jehova ustanovil pro Kaina znamení, aby ho neudeřil nikdo, kdo ho nalezne.+ 16 Kain tedy odešel od Jehovova obličeje+ a usadil se v zemi Uprchlictví,* na východ od Edenu.
17 Pak měl Kain styk se svou manželkou,+ a ta otěhotněla a porodila Enocha. Potom se zabýval stavbou města a nazval město jménem svého syna Enocha.+ 18 Později se Enochovi narodil Irad. A Irad se stal otcem Mechujaela a Mechujael se stal otcem Metušaela a Metušael se stal otcem Lameka.
19 A Lamek přistoupil k tomu, aby si vzal dvě manželky. První se jmenovala Ada a druhá se jmenovala Cilla. 20 Časem Ada porodila Jabala. Prokázal se být praotcem těch, kdo bydlí ve stanech+ a mají hospodářská zvířata.+ 21 A jeho bratr se jmenoval Jubal. Prokázal se být praotcem* všech, kdo hrají na harfu+ a na píšťalu.*+ 22 Pokud jde o Cillu, ta také porodila Tubal-kajina, kováře* všech druhů měděných a železných nástrojů.+ A Tubal-kajinova sestra byla Naama. 23 Lamek tedy složil pro své manželky Adu a Cillu tato slova:*
„Slyšte můj hlas, vy manželky Lamekovy;
dopřejte sluchu mé řeči:*
Muže* jsem zabil, neboť mě zranil,*
ano mladého muže, neboť mi dal ránu.*
24 Jestliže má být Kain pomstěn sedmkrát,+
potom Lamek sedmasedmdesátkrát.“
25 A Adam přistoupil k tomu, aby měl opět styk se svou manželkou, a tak porodila syna a dala mu jméno Set,*+ protože „Bůh mi ustanovil jiné semeno* místo Abela, neboť Kain ho zabil“,+ jak řekla. 26 A Setovi se také narodil syn a on přistoupil k tomu, aby mu dal jméno Enoš.+ Tehdy se začalo vzývat* Jehovovo jméno.+

Predpokladam ze zde verici jsou krestani.
pro 68 procent svetove populace je bible sbirka povesti a pohadek, tak proc jehova je jediny spravny buh a ne jiny?

Musim kritizovat osobu pisatele kdyz me cituje a dava mi nesmyslny otazky o necem co jsem nerekl. kdyz tu chce kopirovat clanky tak ne k mym komentarum.

a myslíte si, že vám podobných je v 21. století na světě většina? Chyba! Ateisté jsou na světě ve výrazné menšině. Bezvěrců je na planetě jen 16 procent.
Křesťané tvoří nejpočetnější náboženskou komunitu ve světě následovaní muslimy, hinduisty a buddhisty. Oznámila to
dnes ve Washingtonu americká výzkumná společnost Pew Research Center.
Podle její studie založené na 2500 dílčích průzkumech ve víc než 230 zemích se na světě ke křesťanství hlásí 2,2 miliardy lidí.
Některé z náboženství podle výzkumu vyznává 84 procent obyvatel zeměkoule. Křesťané tvoří 32 procent, muslimové 23 procent (1,6 miliardy věřících), hinduisté 15 procent (jedna miliarda), buddhisté sedm procent (půl miliardy) a židé 0,2 procenta (14 milionů věřících). Na 400 milionů lidí vyznává některá z menších náboženství, zejména na americkém kontinentu, v Číně a v Austrálii.
Lidé bez vyznání tvoří 16 procent světové populace, je jich 1,1 miliardy. Skutečnost, že se nehlásí k oficiálním náboženstvím, podle amerických výzkumníků neznamená, že jejich život postrádá duchovní rozměr a víru.
Dvě třetiny muslimů žije v soustředěných společenstvích v Indonésii, Indii a Pákistánu. Křesťané jsou rozptýlenější, zhruba stejný počet jich žije v Evropě, Latinské Americe a subsaharské Africe. Největší křesťanská společenství jsou v USA, Brazílii a Mexiku. Pokud jde o židovské náboženství, 44 procent jeho vyznavačů žije v USA, čtyři procenta v
Izraeli.
Průměrný věk muslimů je podle studie 23 let a hinduistů 26 let. Obě skupiny jsou pod celosvětovým věkovým průměrem, který je 28 let. Všechny ostatní náboženské skupiny jsou starší, průměrnému křesťanovi je 30 let, věřícímu židovi 36 let.

nudnej jses ty, jen kopirujes...A co ty? Jseš si stopro jist,že bůh neexistuje? Nebo jen nevíš a požaduješ důkazy?

nudnej jses ty, jen kopirujes... sem nekopíruješ ty nějaké antiboží články,tolik věřících a žádné vědecké rozbory o tom, jak tito lidé žijí podle tebe v bludech.