psychóza

Tak přesně tuhle psychózu sestra měla, ale dítěti nic neudělala. Psychiatr ji ředepsal nějaké léky, po kterých byla pořád ospalá, brala je asi půl roku. Pak si je sama vysadila, protože si myslela, že už je to v pohodě. Jenže se to vrátilo, museli ji odvézt zpátky na psychiatrii a ty prášky musí brát další rok.

To je poporodní/laktační psychóza, to se bohužel může přihodit i ženám, které k tomu jinak předpoklady nemají... Prý se to dá úspěšně léčit, jen se musí včas, protože se staly i případy, kdy taková matka novorozeněti ublížila...

Ahoj všem, moje sestra měla před pár lety po porodu psychozu, ale už nevim jakou. Chvilku byla strašně veselá, za chvíli dostala hysterickej záchvat a byla schopná po manželovi hodit vázu, nebo brečela. Byl to děs. Pak si ji vzali do parády psychiatři, daly jí silný prášky a ona je zas v cajku.Teď se teši na přírustek do rodiny...K

Jak jsem koupila, tak prodávám. Bylo to tak v příručce pro pac. v čekárně u psychiatra před pár lety.
Myslím, že taková nemoc jako schizofrenie je dost proměnlivá a když se určitý projev vytratí, může ho časem vystřídat jiný... Pac. mají nejrůznější bludy apod., a ty se prý mohou v průběhu života měnit.
Ale nemůžu říct z vl. zkušenosti, schizofrenií netrpím (mám jiné psych. problémy).

Selene,já si myslím, asi na rozdíl od Vás,že schizofrenie je předvídatelná.Jako pacient cítíte,zda se Vás ještě dotýkají a jak,dřívější ,chorobné problémy.

Schizofrenie je prý dost nepředvídatelná co do dalšího vývoje, četla jsem v příručce, že kdo se léčí, jedna třetina z nich se vyléčí úplně, druhá má občas ataky nemoci a třetí tomu propadne úplně... Ale to spíš určí až psychiatr.

Zdenku,jsem přesvědčen,že jsem již mimo tuto nemoc.Beru stále udržující dávku léků.Trvalo to 25 let.

Vazeny pane Pavle. Onemocnel jsem psychozou ve svych 29 letech. Rad bych se Vas zeptal, zda jste se z schizofrenie vylecil a jak dlouho to trvalo. Dekuji za odpoved. Zdenek.

Veroniko,je mně přes 5o let a pracuji jako dělník.

Pavle, děkuju za odpovědi, určitě mi to takto stačí.Ještě jsem Vás chtěla poprosit, zda byste mi mohl říct Váš věk a alespoň obecně co děláte, aby si čtenáři mohli vytvořit představu.Ještě jednou moc díky.

Veroniko,schizofrenie u mě propukla v mých 32 letech.Vznikla jako důsledek neschopnosti nalézt přijatelné řešení,východisko, z velmi náročného problému.Projevovala se tím,že jsem se hermeticky uzavřel a přestal komunikovat na pracovišti.Zprvu jsem dostal silné průjmy/strachy jsem se z problému podělal/,což postupně přecházelo ve zmatenost,pocity sledování vojenskou policií.Skutečnost,že jsem byl okolnostmi donucen se s problémem nikomu nesvěřit, postupně vedla k tomu,že jsem hledal odpovědi na správnost či nesprávnost svých dílčích rozhodnutí, postupně od různých nahodilosti až i z projevů počasí,lidí,rádia,televize a pod.Před propuknutím nemoci jsem vedl normální život a těžko by se dalo odhadnout,že takovouto nemoci kdy onemocním.Myslím,že na tuto nemoc má skutečně vliv výchvy.Zastávám názor,že to co nás odlišuje od zvířat je schopnost rozumovat,přemýšlet a jednat na podkladě určitých pravidel,norem,vnitřního řádu.Pokud tyto pravidla,daná především výchvou, jsou nějak defektní, tak není člověk schopen se vyrovnat s určitou,specifickou ,životní překážkou.Je to třeba otázka míry konformity s režimem,ale i další.Halucinace,jak je chápu dnes, vlastně se u mne dostavily až po relapsu nemoci.Dnes se cítím dobře,postupně jsem se naučil rozlišit svět racionality a svět fantazie.Stačí Vám to takto.

Pavel:Pavle,omylem jsem napsala Vaše jméno do kolonky jméno, tak se omlouvám, byla to zpráva ode mě Vám

Jasně,rozumím Vám.Zajímaly by mě odpovědi na tyto otázky:
1.Kdy u Vás schizofrenie vypukla a jak se projevovala?
2.Jak vypadal Váš život před schozofrenií?Dalo se už tehdy vztušit, že se něco děje?
3.Co podle Vaše názoru způsobilo, že tato nemoc vypukla právě u Vás? Mohl na tom mít podíl způsob výchovy Vašich rodičů?
4. Jak se cítíte teď?
Děkuju moc za pomoc a ochotu, pokud by se Vám na cokoliv nechtělo odpovídat samozřejmě to chápu a respektuju:-)

Veroniko Veroniko ty jseš i tady?A proč nechceš komunikovat veřejně?Jestli je to tak čisté jak píšeš tak to nech na lidech jak se rozhodnou.

Veroniko,rád Vám odpovím i zde.Nevím jaké otázky máte na mysli,zkuste to.Dal bych Vám mail,ale z něho je patrné celé mé jméno a to tady spolu s touto diagnozou vystavovat nechci.Není se zrovna čím chlubit.

Pavle,dekuju moc za ochotu:-)nevim,jestli je to vhodne takhle veřejně.Nemám Vám raději napsat na nějaký mail?

Ahoj Jarko, je možné, že kamarád je zrovna v depresivní fázi psychózy a v takovém stavu se člověk moc s nikým scházet nechce. Třeba se to změní, až ho přejde deprese. Já trpím jinou formou psychózy, ale depresivní stavy taky zažívám a v tu chvíli je zpravidla člověk nejraději sám.

Ahoj,mám nemocného kamaráda, je maniodepresivní, a už jsem ho neviděla dva roky, když mu volám tak je rád,nebo si někdy píšem sms, ale vidět se se mnou nechce. Mám se s tím smířit, že to už jiné nebude? Děkuji.

Veroniko,rád Vám pomohu.Ptejte se.

Ahoj,měla bych na vás velkou prosbu...píšu článek o schizofrenii a ráda bych k němu připojila krátký rozhovor s někým, kdo onemocněním prošel nebo prochází.Našel by se nějaký dobrovolník či dobrovolnice?Šlo by jen o 3-4 otázky.Vše by bylo naprosto anonymní,např.přes mail nebo chat.Děkuju. Můj mail je rozhovorVK"seznam.cz