Získejte zpět mládí
Čím vyšší je koncentrace homocysteinu v krvi, tím větší je riziko duševních i fyzických projevů stárnutí. Naše látková výměna proti této aminokyselině bojuje. Zda tento boj vyhráváme nebo prohráváme, rozhoduje o tom, zda stárneme nebo nikoliv.
V našem těle je 20 různých bílkovinných stavebních kamenů, aminokyselin. Osm z nich jsou esenciální kyseliny, to znamená, že je musíme denně přijímat ve stravě, nemůžeme si je tedy sami vyrobit. Jedna z těchto esenciálních kyselin je methionin, který hraje rozhodující roli v otázce našeho biologického stárnutí.
Když sníme dobrý oběd, jedna část dobrého methioninu se přemění ve špatný homocystein, který je škodlivý a způsobuje stárnutí. Naštěstí se homocystein přemění ve vlastní látkové výměně zpět v methionin a další neškodné látky. Čím více homocysteinu zůstane, tím nebezpečnější a hrozivější se stává tato látka v našem těle. Když zůstanou hodnoty homocysteinu v krvi dlouhodobě zvýšeny, může tato látka buňky poškodit a zrychlit proces našeho stárnutí.
Na produkci životodárného buněčného proteinu se podílí ve všech našich tělesných buňkách něco mezi 10 000 až 200 000 ribozomů (bílkovinných továren).
Zhruba deset sekund průměrně trvá vytvoření jedné bílkovinné molekuly, za den tedy člověk vytvoří triliony molekul bílkovin. V čele všech bílkovinných molekul, které se nepřetržitě tvoří, stojí aminokyselina methionin, která je srovnatelná s lokomotivou, za kterou je připojený dlouhý vlak.
Naše tělesné buňky mohou být dostatečně tvořeny proteinem jen tehdy, pokud mají k dispozici dostatek methioninu (který se z větší části zpětně vytváří z homocysteinu).
Když chybí methionin, jsou naše buňky v útlumu. Klesá celkový počet ribozomů, zatímco se současně zvyšuje koncentrace škodlivého, buňky ničícího homocysteinu v krvi.
Dostatečné množství methioninu je předpoklad našeho duševního a fyzického zdraví. Vysoké koncentrace homocysteinu znamenají nemocné buňky a projevy stáří v celém těle.
K tomu, aby se homocystein přeměnil v methionin jsou potřeba vitamíny B6, B12 a hlavně kyselina listová. Lidé s takzvanou „hyper- homocysteinemií“ (mají mnoho homocysteinu v krvi) mají většinou příznaky nedostatku těchto tří životodárných vitamínů.
Vitamíny B6, B12 a kyselina listová se používají k tvorbě enzymů, které produkují methionin.
Kyselina listová je dárcem methylové skupiny (-CH3), která přemění homocystein zpět na methionin. Vitamíny B6 a B12 jsou součástí enzymů, které přemění homocystein na neškodné látky. Metabolismus methionin - homocystein byl nalezen i v bakteriích, což potvrzuje jeho význam pro život jako takový.
Vitamíny B6, B12 a kyselina listová jsou neškodné a jsou rozpustné ve vodě. Jejich přebytek nepůsobí toxicky, nýbrž je vyplaven močí. Samozřejmě extrémně velké dávky užívané delší dobu našemu organismu škodit mohou. Není tedy nebezpečné, když se potřeba těchto vitamínů pokryje vyváženou a zdravou výživou, ani když se jejich příjem zvýší potravinovými doplňky (pokud se řídíme pokyny na příbalových letácích).
Vitamín B6 (pyridoxin) je zvlášť hojně v játrech, játrovém salámu, sojových nebo tofu-výrobcích, v ořechách, semenech, jádrech, mořských rybách, krabech, svalovině, drůbeži, banánech (báječná B6 - přesnídávka), ve špenátu, avokádu a celozrnných výrobcích. Celozrnné můsli ke snídani odešle hned poránu „B6-příděl“ do tkání. Vynikajícími doplňky stravy jsou pivovarské kvasnice a melasa.
Vitamín B12, cobalamin je druhá nenahraditelná látka pro výrobu omlazovacího methioninu. Je obsažen jen v živočišné potravě, například v játrech, rybách, ústřicích, krabech, ve žloutku, mase a v drůbeži. Vegetariáni mohou svoji potřebu zajistit mlékem, jogurtem, produkty z mořských řas nebo kyselým zelím. Také určité bakterie žijící v našich střevech produkují vitamín B12, ale tam jej nedokážeme vstřebávat. V Indii a jiných zemích žije malinký hmyz, který dodává vitamín B12 do obilných klíčků. To vysvětluje, proč tyto národy a kmeny, ačkoliv se živí výlučně rostlinnou stravou, mají dostatek vitamínu B12. U nás se však obilí stříká insekticidy a jinými jedy, naši potřebu vitamínu B12 nemůžeme pokrýt těmito nepatrnými živými bytostmi v obilí.
Tohoto vitamínu potřebuje člověk denně jen 2 až 4 mikrogramy, což znamená za celý život množství o hmotnosti jediného zrnka čočky.
Kyselina listová, třetí důležitý vitamín, je dostatečně obsažená v játrech, zeleném listovém salátu, zelené zelenině, jako je brokolice, špenát, pórek a mangold, v květáku a růžičkové kapustě, v čočce, chřestu, sóji, celozrnných výrobcích a vaječném žloutku.
B vitamíny působí ve výměně látkové všechny společně, např. vitamín B12 má bez vitamínu B6 jen poloviční účinnost a naopak.
Zdroj: Klaus Oberbeil - 100 tipů jak omládnout, ComputerPress
Den má 86400 sekund, takže se podle článku vytvoří 8640 molekul a ne triliony, jak se nám autor článku snaží namluvit
- Odpovědět
Pošli odkaz