Předvídají sny budoucnost?
Aby problém objasnila, vybrala si expertka za pokusné “králíky“ 2324 studentů, kteří se připravovali ke zkouškám na pařížské fakultě Pierra a Marie Curieových, kde vyučuje. Její tým se jich v první den zkoušek dotázal, zda se jim předešlou noc zdálo o zkouškách a zda ve snu zkoušku udělali či nikoli. Pak vědci čekali na skutečné výsledky zkoušek.
A závěr? Noční scénáře, které byly většinou pesimistické, neměly z hlediska předvídání věcí žádnou hodnotu. “Studenti, kteří ve snu zkoušky neudělali, u nich ve skutečnosti nepropadli,“ konstatovala profesorka Arnulfová.
Zajímavé však bylo, že všech prvních deset přijatých mělo noční můry, kdy se jim zdálo, že přišli na zkoušky pozdě nebo odevzdali prázdný list papíru. Obecně se dá říci, že čím více studenti o zkouškách snili, tím byly jejich známky lepší. Jakoby se mozek v noci cvičil a v předvídání zkoušek redukoval strach z neznámého.
A jiné vysvětlení? “Náš mozek produkuje tisíce snů, na které se nepamatujeme. Když pak nastane skutečná událost, vzpomeneme si na sen, který se k ní vztahoval, a tak máme dojem, že jsme ji předvídali,“ říká profesorka Arnulfová, kterou citoval francouzský týdeník L'Express.
Vědci zjistili, jak dosáhnout toho, aby lidé zůstali ve snu při vědomí: je třeba stimulovat jejich mozek slabým elektrickým proudem. Jde o velký objev v tajemné sféře snů. Říká se tomu “průzračný sen“. Ve spánku si uvědomujete, že sníte a ovlivňujete běh událostí. Proberete se z ošklivého snu, prožíváte úžasná dobrodružství, vyhnete se smrti. Dosáhnout tohoto vědomí vyžaduje často dlouhodobou práci. Vědci tuto problematiku zkoumali od 19. století, ale teprve nedávná studie zveřejněná v časopise Nature Neuroscience znamená jistý průlom.
Němečtí vědci objevili, že stimulace pomocí elektrického proudu vyvolávají tento účinek během fáze spánku označované jako paradoxní, kdy vznikají sny, na něž si vzpomínáme.
Expertka na spánek, psycholožka Ursula Vossová z Goethovy univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem a její tým uskutečnili sérii pokusů se 27 muži a ženami. Po třech minutách nepřerušeného paradoxního spánku vyslali vědci skrz lebku slabý elektrický proud do frontální a temporální zóny mozku. Jde o bezbolestnou proceduru. Krátce poté pacienty probudili a tázali se jich na jejich sny.
Když vědci použili frekvenci 25 nebo 40 Hz, většina pokusných osob uvedla, že se viděly jakoby zvenčí, že byly jakýmisi diváky, kteří se na sebe dívají na obrazovce. Rovněž často říkali, že si uvědomovali, že sní.
Vědci hodlají tuto techniku využívat pro terapeutické účely. Podle jejich studie by tato metoda mohla přispět k léčbě některých příznaků schizofrenie. Mohla by také pomáhat obětem posttraumatického stresu zbavit se nočních můr tím, že by je ponořila do stavu průzračného snu, aby mohly snění přímo ovládat, uvedli vědci.
Zdroj: ČTK
Komentáře
Není to tak primitivní, že něco zažíváš, a pak dostaneš dojem, že se ti to zdálo. Spíš to vypadá tak, že se ti něco zdá, ty si to zapamatuješ nebo dokonce zapíšeš (protože to byl živej a divnej sen), a pak se to stane. Neříkám, že přesně do detailu, ale určitý hodně divný a charakteristický prvky to má společný. Čili dokážeš rozlišit, co bylo v tom snu jinak než potom v realitě.
Ty kecy o bohu a "energii" s tím samozřejmě nemaj nic společnýho, to si dotyčný jen přihřívá svou náboženskou polívčičku... ale na snech prostě je něco divnýho, co mě nutí věřit, že je to jakejsi chaotickej odraz "vyšší reality", kterej občas dostane zřetelný a smysluplný vzorce.
Možností je zde více.
Možná jsi o něm - bez jeho vědomí - získal nějaké informace před tím snem, a nějakým surrealistickým způsobem se ti ty informace zakomponovaly do toho snu.
Eventuálně tvůj mozek tomu člověku podvědomě - ať již na základě nějakých svých vrozených disposic, nebo získaných zkušeností - přisoudil nějaké vlastnosti, o kterých tě nikdo neinformoval, které nicméně ten člověk měl, a tyto jeho vlastnosti se opět v nějaké formě projevily v tom snu.
A možné je nakonec i to, že nějaké podobnosti mezi vlastnostmi či životními událostmi toho člověka ve tvém snu a v realitě byly čistě náhodné, nebo že je ten člověk z nějakého důvodu dokonce jen předstíral.
Sečteno a podtrženo, necítím se vytržen. Lidé často chtějí věřit v jakoukoli formu nadpřirozena, a rozmanité nahodilé, nebo i relativně dobře přirozeně vysvětlitelné, koincidence rádi přidávají k lepšímu jako rádoby doklad existence takovéhoto nadpřirozena.
Trpěla jsem sociální fobií, řešila jsem to s psychologem, až jsme došli ke snům. Potom už šla léčba rychle, i když byla bolestivá.
Od té doby své sny "poslouchám".
Nemám nejmenší potřebu měnit ti náhled na svět, ale myslím, že máš k tomu nadpřirozenu zbytečně uzavřenej vztah. Nebo snad neuznáváš možnost, že některý zákonitosti věda neobjevila nebo ani nemá kapacitu zkoumat, protože jsou příliš složitý, závislý na mnoha proměnných nebo dokonce inherentně subjektivní?
Smysluplnost snů jako vnějších signálů mi zapadá do mýho nejasnýho obrazu o říši těchto tajemných fenoménů. Kdybych to tak neměl, snad bych pořád eště zkoušel věřit, že to žádnej vyšší smysl nedává. Ale spíš bych to ani nemusel řešit, protože by se mi takový věci ani neděly.
Zásadní problém je, že lidé chtějí věřit v tajemno a nadpřirozeno, jelikož jim taková víra skýtá i naději na nějakou formu věčnosti. A chceme-li v nějakou věc věřit, často hledáme indicie, že daná věc existuje, nebo jiné věci, které objektivně žádnými podobnými indiciemi nejsou, sebeklamně interpretujeme jako indicie existence dané věci.
Z hlediska kritického rozumu je ovšem takový postup chybný, předpojatý.
Místo abychom zúčastněně a roztouženě hledali důkazy či indicie toho, ŽE nějaká věc V, po jejíž existenci toužíme, skutečně existuje, měli bychom správně nezúčastněně shromažďovat a analysovat VŠECHNA relevantní fakta, která nám jsou schopna pomoci co nejobjektivněji posoudit a odhadnout, ZDA takováto věc V existuje.
Tady se někdo vůbec neumí vyjadřovat. Lidé by ale měli umět co nejpřesněji vyjádřit, co míní, a na ty, kteří toho nejsou schopni, by mělo být hleděno nepříznivě.
Současná společnost však podporuje a odměňuje lenost v myšlení a lenost ve vyjadřování.
Tady se...Ať hledám jak hledám, tak nevím mám-li na tebe D. hledět jako na toho, kdo není schopen se vyjádřit a hledět na tebe nepříznivě, nebo je tvé vyjádření jen v těch dvou slovech, pak ale další tvůj komentář, promiň, mi připadá jako tvoje vlastní sebechvála. Ale jinak přeji zdraví, štěstí a , zřejmě tohle potřebuješ - více pochopení pro ostatní, podle tebe méně chápavé. Asi jsi hodně velký inteligent a nějaký průměr nebo ještě níž, je pro tebe jen póvl.
Při vší skromnosti se domnívám, že říct něco takového by bylo něco zcela jiného než říct, že sny "nejsou vědecké".
Asi jsi neprošel rodínnou a školskou výchovou, ve které by byl na precisnost vyjadřování kladen velký důraz. Tak jako, obávám se, velká část příslušníků dnešních mladších generací. Nebo se mýlím?
Rozhodl se proto utlouct k smrti nejen samotné řemeslníky, ale i celé jejich rodiny, včetně těhotných žen a nemluvňat.
- Odpovědět
Pošli odkaz