Lidé na vozíku a sex.

Holky čau! Ani nekoukáte na čt-1? On na vozíku, ona mladá a krásná!

nevadí, není každej den posvícení.
koukám na Sněžné noci, po dlouhé době dobrý film.
ale psát můžu.

Jo Karin, také jsem čekala, že se vzmůžu na něco, ale píšu jak brok celé dny a jen pracovní věci.

Chtělo by to nějaké sexytéma.

ellis, myslím, že zase míříme obě stejným směrem.
já ale když zapaluju svíčku, tak jen svým babičkám.
psychologie mi není cizí, mám kamaráda, který mi často a dobře poradil, ovšem skupinovou terapii bych absolvovala jedině po smrti, do toho by mě nikdy nikdo nedostal.
ty nejsi narozdíl ode mě introvert, možná, že proto ti nakonec tohle udělalo dobře.
čekala jsem, že mi napíšeš, ale nic.
jenže já umím čekat.

OK. Karin, já vždy mluvím o sobě, o svých radostech, o svých křivdách. Asi tři roky jsem paní psycholožce říkala asi to co píšeš ty (ale já ti opravdu netvrdím, že předstírách, lžeš sama sobě apod.) A pak taková skupinová terapie - to je bývají velmi silné prožitky, protože se to v sobě otevírá, pojmenovává, to co léta někam tlačíš a říkáš - Ne já jsem silná, odvážná, vše zvládající....no a pak jsem se pos...a.... A už mlčím.....

Trochu jsem tu psala a stále píšu, byli jsme na obědě u matky, chytli jsme se kvuli stomům - je na ně naštvaná, že z nich padá listí = bordel -pak jsme posbírali Zweigel a Veltlín, teď jsem zatopila v krbu..

Byla jsem se projít po rodné dědině a vlezla jsem i do kostele. Kostel hlídala paní a ta mi nabídla - "nechcete si zapálit svíčku?" tak jsem souhlasila, ale komu???? KOmu jinému než tomu, který mi už tolikrát ublížil....

Léto skončilo.

kdo mi těch sto roků zaplatí, kdo mi těch sto roků vrátí?
ne, ellis, nedráždím ho proto, aby na mě zbytečně neupíral pozornost. Nevěrná žena musí působit jako věrná a naopak.
jako křivdu tohle rozhodně nepociťuju, křivdu cítím úplně jinde, ale o tom dnes ne.
pro mě tohle období je už předzimní, mám ráda babí léto, ale zimu a déšť ne.
NE!
Těším se na duben.
a ty - máš sklizeno??
A kde jste vy, kluci??

Karin - do jaké míry jsme ohleduplné a do jaké promiň blbé???? To je, že se necháme omezovat, že jsme nesvobodné? Kdo si myslíš, že nám to vrátí? Co když se ti ta ohleduplnost do tebe vryje jako křivda a ty si tu křivdu pak budeš vylévat na někom???

MOJE UVÁHY - pozor, já vím, že mluvím o sobě, o svých zkušenostech. Je dávám téma k diskusi.

No já jak vidíš jsem tu furt. Dneska ráno, jistě, pak večer. Oběd u mé matky s celou famílií, odpoledně vinohrad. Zítra asi během po úřadech, ale večer jistě. Začíná mi krásné, hektické období - sklizeň roční práce.....Mňam, to mám ráda...

všechny vás zdravím, nejsem s mužem svých snů - vlastně ano, jsem, ale ty sny už jsou tak nějak out, jsem pod manželským dohledem.
:-)
musím si dávat pozor, on je na moje "psaní" dost háklivej, nemá to rád.
a já se snažím být ohleduplná.
ale po vás se mi moc stýská...
zítra??

Dobré ráno,

kua, proč je tu všude zase takový bordel???

Inu, protože jsou všichni doma...

Jdu pokračovat se svou prací - s prací na PC - bordel ať si uklidí ten, komu vadí. Já to uklidím až zas všichni vypadnou - to je zítra. Stihli by to zabordelařit do večera znovu.

Nojo, většina normálních lidí má mraky nejrůznějších aktivit. Já jsem na PC skoro furt. Dneska píšu jednu žádost na půlmega...

Nějak to tu uslo. Du čumět na fotbal, ale když to bude nuda tak se ještě stavím.

Nevím, kde je Karin. Někdy mívá přes víkend "své dny" - to je myslím s mužem svých snů.

Ani mně determinace - to, že něco je určeno - nevyhovuje, někdy až děsí. Snažím se žít tak, abych nelitovala...a jsem smířená s tím, že všem je nadělováno spravedlivě. Že mám jen to trápení, které dokážu unést. Že trápení- problém je tu proto, abych upgradeovala, abych vážila hodnoty jinak...Jsem smířená a šťastná zároveň. Možná vyrovnaná. I zase si ohřeju svoji polivčičku - i díky mé psycholožce...

Jasně a to jsem tu tvrdil. Osud neexistuje. Za drtivou většinu životních proher i výher si můžem sami. A jenom zlomek je otázka štěstí nebo smůly. Vy holky jste tu předhodily osud a vyšší moc. A kde je Karin?

To bez debat.

Já to vidím jako půl na půl - jak kdy. Někdy si můžeš sám za úspěcha i průsery, někdy se prostě štěstí unaví a sedne i na vola - sorry, někdy má člověk smůlu, že kdy je od ho..a, tak na něj spadne i WC.

Netvrdím abys za úspěchem neviděla svoje zásluhy. Ale svuj podíl můsíme vidět i na neuspěchu.

Proč nemám vidět za štěstím vlastní zásluhy?

Třeba makala jsem - uspěla jsem. Skutečnost, že získám ve velké soutěži grant je moje zásluha nebo štěstí????

Všichni máme v životě štěstí i smůlu , někdo víc štěstí, někdo smůly. Jenom jsme pokrytci, kteří za štěstím vidí vlastní zasluhy a za smulou osud.

A proč mám nebo nemám štěstí? A proč mám nebo nemám smůlu? To není vyšší moc či osud????

Nazdar, Holky žádná vyšší moc, žadný osud není. Je jenom štěstí a smůla a je jenom na nás čemu jdem v životě naproti. Když se na některé zdánlivě nepochopitelné věci podíváte zpětně, tak většinou najdete jejich příčinu. A většinou je to naše vlastní chyba.