PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

PAJKO
TAKŽE VLASTNĚ JÁ K PSYCHIATROVI TAKY NECHODÍM , TABLETKY MI NECHÁ NAPSAT KAMOŠKA CO DĚLÁ NA DĚTSKÉ PSYCHIATRII A JÁ TU SVOU DR. VIDÍM TAK JEDNOU ZA PŮL ROKU MEZI DVEŘMA ...

MANICKOO DEPRESIVNÍ PORUCHU JSEM SAMOZŘEJMĚ NEMĚL NA MYSLI .BYL TO VTIP I KDYŽ SE MŮJ ŽIVOT UBÍRÁL V TAKOVÝCH TO CYKLECH JEDNOU PLNÝ ELÁNU A PODRUHÉ BEZ ŽIVOTA....

Evikrk, Dášendo, to jsem celá já, představovala jsem si, jak Eva monitor otáčí obrazovkou od sebe, asi kvůli bacilům :-) otočit ve smyslu zbalit, mě nenapadlo :-)

Mely, myslím si, že v první fázi to bez chemie nejde, že se jenom dál vyčerpáváš a boříš do úzkostí. Když se bojíš antidepresiv, zkus to jen s léky proti úzkostem a na spaní. Podívej se na www.lundbeck.cz, tam je poučení stručné a dicela vyčerpávající, v sekci pro veřejnost.

Tome, hustý :-))) by řekl mladý člověk :-) Tak jsem se už tady dlouho nezasmála :-)

Johanz, Edušo, v atace se každý chová jinak, rozhodně ne vesele, ale jeho podstata je taková.

Renče ani nekritizuju ani emočně nijak neprožívám, ale z jeho chování na tom pohřbu vnímám potřebu exibovat a ublížit. Nedovolila bych si svobodovi soudit ani kdybych je dobře znala, vím, že prošli několika krizemi v manželství (kdo jimi neprojde?) a že zdravý dospělý mužský nespáchá sebevraždu z nešťastné lásky či žárlivosti. Kdyby to byl jediný jeho motiv, sám o sobě vypovídá o tom, že měl psychiku velice labilní. Logická mně připadá verze o depresi, je to sviňa nemoc. Nasvědčuje tomu i to, jak zhubl, smutek v očích a skutečnost, že se odborně neléčil. Na druhou stranu jsou zajímavé i názory k poloze ruka-zbraň. Vendula je silná osobnost, situaci kolem Renče na pohřbu zvládla jako dáma. Nemyslím si, že je dokonalá, nikdo není, ale to, co dokázala s Kapkou naděje by nedokázal každý. To z ní dělá šlechetnou láskyplnou bytost. A jestli on trpěl diagnózou deprese, pak si těžko dokážeme představit, jaký těžký pro ni život s ním byl...

Jitko B, mně taky připadá, že se vymykáš, že jsi pasivní člověk. Nečekala jsem např., že vydržíš tak dlouho bez práce, zejména op tom, co jsi dostudovala a rovnou pracovala, to je člověk takový rozjetý expres. Vzpomínám si, že jsem po studiu ještě nějaký rok pořád něco samostudovala, přitom pracovala a měla malé dítě. Nedokážu si představit, jak trávíš dny, ale mě by to zničilo... Maniodepresivitu si nepřej ani náhodou, nerouhej se, manická fáze je svým způsobem nebezpečnější, než depresivní, rozhodně ne příjemná, natož užitečná. Doktoři obezřetně hlídají, kdy přichází a hned ji tlumí.

Lily, k psychiatrovi nechodím, jenom mi píše léky. Ale to jen díky tomu, že můj stav je stabilizovaný a u psychiatra neexistuje psychoměr, zkrátka něco, čím by se třeba jako tlakoměrem zjistilo, jak na tom člověk psychicky je (a měli bychom všichni doma, jak nás znám :-) ). Kdyby začalo být hůř, všeho nechám a hned tam spěchám... Myšlení = aktivita mozku, tedy neměla jsem na mysli pouze fyzickou, obecně.

Lucko - empatická určitě jsem, ale nemám žádnou autoritu. A to je u vychovatelky velký problém. Když jsem na nějaké dítě zakřičela, tak se mi klidně smálo do očí. A to bylo ve školce! Neumím si představit, že bych pracovala třeba ve výchovném ústavu.
Poslední dobou přemýšlím o tom, že jsem si zvolila špatný obor. Ale zároveň nevím, který by byl pro mne lepší. Mám pocit, že bych dobře nezvládala nic.

Dášenko moc hezkys to napsala a magor nejseš, umíš si jen vychutnávat chvíle,kdy jsi v pohodě a pepka ti nesedí za krkem.. Jo a s těma dětma/ a k tomu se hlásím i já/ svou přecitlivělostí a neschopností přijmout jakoukoliv nespravedlnost a ústrk na bezbranných/děti, zvířata,staří lidé/stáváme se automaticky jejich ochráncema at už v rodině,je li potřeba nebo v běžném životě!! To tam taky píšou no a to na mě sedí...já jsem strašná dryjáčnice, když někde vidím nějakou nepravost,když se někde strkaj dětí,nebo se třeba nějak ohrožujou,už to řeším nebo ve frontách zásadně vstoupí-li babička nebo těhotná okamžitě jí cpu dopředu,za němého úžasu ostatních atd....můj manžel mi za to nadává ale mně to jinak nejde!!
O zvířatech a nějakém násilí kolem nich ani nemluvím!!

LUCI ,možná na tom něco je :-))moje babi ,vždy když jsem s ní a malou Ančou v létě na chalupě mi říká :jak tě tak pozoruju ,tak obdivuju tvoji bezmeznou trpělivost s tou malou :))tu výdrž si hrát ,odpovídat na nekonečné otázky typu-proč ,nač a jak to ?milionkrát za den a že jsi pořád v dobré náladě a v pohodě :))
LUCI a víš ,že jsem s tím svým pohodářstvím už šla i dost lidem na nervy ?třeba mé kolegyně mi často řekly ,že jsem divná ,že se pořád usmívám a jsem dobře naladěná :))asi jsem jim připadala trochu "jak "magor :))a to ještě nevěděly ,že já fakt jsem :-))

Patricie ,Evi krk už Ti odpověděla za mě ohledně neurolu ,tak jasně ,že se může ,ale nemělo by se to s ním přehánět ,jelikož jak jistě víš pak by mohla vzniknout závislost ,ale při občasnám zobnutí není čeho se BÁT :-))

oprava přecitlivělá

Dášenko,protože jsme přecitlivělí tělesa ale zas nás může utěšovat,že ve statistkách píšou,že my ÚZKOSTNÍ JEDINCI jsme prý nejlepší a svou empatií nejvhodnější vychovatelé at už všeobecně/učitelé,vychovatelé...JITULE!!!! atp./ nebo svých dětí!!! Tak se budem nadýmat ne???Teda jestli to tak je..

LUCI ,to máš taky zajímavý poznatky ,já nevím proč nemůžem být jak "normální lidi" :-))proč ze všeho tak vyvádíme a vše nás vyvede z míry ?
ach jo ,vždy mám chuť si nafackovat :-)))

DEINO ,je vidět ,že děláš pokroky a velký :))gratuluju k Tvénu rozhodnutí ,budeš na sebe pak pyšná ,že ses odvážila a překonala strach !!Jen tak dál ,držíš se výtečně :-))

Patricie velmi častý projev nás panikářů je neschopnost přijmout do svého těla vnitřně i povrchově cizí předmět /fobie/.Moje kamarádka takhle málem zešílela z nového kloubu v koleně/ taky trpí PP/,chtěla aby jí to zase vyndali!!!!
A já jsem to taky v menším zažila,nechala jsem si udělat oční linky ..permanentní makeup a asi 3 dny jsem to musela silně rozdejchávat,točila se mi hlava a bylo mi na zvracení,pak to přešlo ale nutila jsem se na to nemyslet!!

Ahoj lidi
Dlouho jsem tu nebyla ani nemam čas konečně jsme se přestěhovaly do vysněneho domu ja jezdim a trenuji ob den na koni a až na malinkate výkyvy mi je fajn až před tydnem jsem si vzala neurol na horach krome toho beru pravidelne NEUROL SR,0,5 CIPRALEX a ted mam zas nepřijemný stavy a zas se kontroluju jsem z toho na nervy při treninku na koni jsem se ted tak zpotila a vyvolala jsem si paniku samozřejmě jsem to hned vzdala a to skoro po roce bojim se že jsem zase v tom . Do toho mi posledni týden pořad jakoby přeskakuje srdce a z toho se hned spotim je to nepřijemny ,má z vás někdo taky takový problemy? nebo už o nich slyšel ? dik za odpověd zatim pa

Deino, to je síla. Já totiž dřív taky mapovala nemocnice, myslela jsem, že jsem sama. Nejsem, hurá!
Pojedeš letadlem? Já v červnu (možná) mám totiž ke všemu ještě takovou "menší" klaustrofobii

Ahoj,vy jste toho zase napsali,se neda stihat:-)
DUCHMERY,jak jsem se rozhodla?
Moc jsem o tom premyslela, vsechno,co tady padlo je pravda a ja si uvedomila,ze to risknu.Zvladam uz vsechno,jen to cestovani je nejvetsi problem-POSTAVIM SE TOMU CELEM!!!!
Proste jsem se rozhodla,ze nekam pojedu.Bud do toho Holandska nebo do Benatek se svym pritelem.Vcera jsem si obehala cestovky,vzala par katalogu a uz planuju....sice prvni,co me zajimalo byly nemocnice:-),ale zvladnu to!!!!!

Dostaly...

Patricie a Dášendo..to je přesně ukázkovej příklad nás pošukářů..mně se takhle dělávalo zle hlavně u zubaře,s otevřenou hubou plnou těch hejblátek!! A to je zubařka taky moje kamarádka,Dášendo to je snad ještě horší,když má člověk u sebe blízkého člověka,je jakoby daný,že by měl být v klidu ale ono to funguje naopak! Právě z toho falešnýho pocitu bezpečí člověk ještě víc znervozní a tedy u mě hlavně ten pocit,že ted v tomhle okamžiku,když si to mozek přeje nemůžu prchnout ..no magor!!Ale vždycky jsem to i s krůpějema potu přečkala.
Jestli jsi Eviko poslala žrádlo i mně,v tom případě je pro mě dnešní pošta TABU!!Vůbec tam nepolezu. Děláš mi to naschvál,Trautenberková,jedna!Ale děkuju..
Pankrác hlásí sluníčko a ptactvo volající po jaru!

Patricie, s tím alkoholem , mě je druhý den blbě i po jedné skleničce. Občas zahřeším, ale čím dál míň.
Já beru neurol. Pokud vím, dává se ke všem AD bez rozdílu. Takže určitě můžeš.

díky Dášendo, tak myslíš, že k tomu Seropramu můžu i Neurol? (na Seropram už jsem "zvyklá") ale z jiného léku mám obavy.
Ty nehty,
to je zvláštní, co. Tolik jsem je chtěla a pak jsem tam dostala záchvat. Dokonce jsem si je pak musela doma upilovat, jak mi to bylo nepříjemné. Nechápu to. Teď už je mám zase a už se nebojím :-)
Alkohol,
opila jsem se se Seropramem několikrát. Když máte v sobě pár skleniček, je vám krásně. Ale den poté! Strašná kocovina, záchvat, motání, derealizace, pocení, ve finále pohotovost pak injekce "Apaurinu" (prý to je modifikace zahraničního Valia) Naposledy mi bylo tak hrozně několik dní, že teď se tak bojím, že nepiju vůbec. Nemůžu.

Jsem doma, jen jsem jak starej závislák nakoukla, beru psa a jdu ven.
Dášendo, není zač. Už dumám, co upeču. A kuřátka budou taky.
Lenko, Lucko, vy se mi vracíte. Tak by mě zajímalo, jestli jste kuřata dostaly?