PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

DEINO, přeji Ti co nejmíň chmurných myšlenek,a i když Ti řada lidí poradí jak se s tím vyrovnat, tak stejně si to musíš srovnat v sobě hlavně Ty sama a dušička bude bolet ještě dlouho, zvlášť když jde o tak mladého člověka.
Určitě je důležitý, že jsi byla oporou svému bratrovi, to je pro Tebe opět jedno z mnoha vítězství. A ještě sedět ve tmě .... brrrrr.
PAJKO, ještě že to odpojení jsi nikdy nedodržela!!!!! Je znát, že se snažíš každýmu pomoct vlídným slovem, radou, prostě každý si z toho vybere, co potřebuje. Ty životní zkušenosti a postoje jsou z Tvýho projevu znát.
Krásný večer

Pajko, díky za odkaz na www stránky, už jsem se na ten pořad koukla.
Krakonoško, buchta BE BE je moc dobrá, také jí dělám. U nás se toho sladkého sní hodně, pak nemáme kynout. V pátek přijel přítelův syn, k tomu moji dva kluci, tak jsem v pátek pekla šátečkové koláče s tvarohem bez kynutí, v sobotu prošívanou deku a dneska mřížák. Zítra mám jistotu, že nic péct nebudu, jsem celý den v práci. Někdy si připadám, že jsem se narodila s taškama v ruce a rovnou v kuchyni. Mohla bych pořád vařit a péct. Naštěstí mám od listopadu myčku, to je fakt věc. Ještě kdyby se to nádobí pak samo uklidilo.
Deino, chápu, že tě smrt kamaráda hluboce zasáhla, je to hrozná tragédie a musí to být pro tebe hrozně těžké. Mě takovéto zprávy dost zasáhnou, nedokáži na to přestat myslet a pořád si říkám, proč. Buď silná, myslíme na Tebe.

Deino - to je strašný, co prožíváš. Podle popisu to mohl být meningokok. Je zákeřný a může zabít velice ryhle.
Jsi úžasná, že to zvládáš. Jen tak dál!

Johanz, dobrý postřeh :-), to mě nenapadlo, ale vzhledem k Jitčiným myšlenkám bych dodala - nešťastná či neopětovaná láska...

Valentýno, díky :-) a vidíš, nad každým příspěvkem váhám, jestli nejsou marná, nadbytečná a trapná slova. Už jsem mnohokrát příspěvek stopla, vymazala a doktorku odpojila.

Deino, je normální, že Ti z toho nějakou dobu bude smutno i bezmocně, ale pohlídej si fantazii, aby se neubírala tam, že si budeš představovat v takové situaci sebe nebo své blízké. Jsem přesvědčená, že to dokážeš. Dokázalas za necelé 4 měsíce obrovský kus práce na své psychice, je to pořád ještě krátká doba a to, co se stalo pro Tebe i zkouška, kterou běžný život občas přichystá každému z nás. Vedeš si dobře, bylo by nenormální, kdybys v tyto dny byla bezstarostná a veselá.

Ahoj všichni.Zdravím Vás ze severu.Dnes jsem byla tatkovi na oslavě 60narozenin.Sešli jsme se celá rodina,byla to legrace.
Jinak mě od rána bolí v krku,hlava a klouby.Takže se řadím k nakaženým.Doufám,že to ustojím,ve čtvrtek už přijde zedník obkládat koupelnu.
Deino je mi to líto s kamarádem.Je to tragédie.
Pajko ty jsi strašně fajn.Vždycky dokážeš všechno vysvětlit,každého slovem pohladit.Měla jsi být psycholog.

JITKO
KDYBY V TOM VÝČTU NEBYL STRACH SE SMRTI TAK BYCH ŘEKL ŽE TO JE LÁSKA.....

DANDY,mela bys mit ty fotky v mailu...
Jinak padla tady myslenka,ze jak by vypadal vztah dvou panikaru-ja jsem takovy vztah prozila:-)Zitra napisu vic,pa pa

PAJKO,diky,ja vim,ze nesmim byt tak vztahovacna,strachem nicemu nezabranim,ale ten prvotni sok-napadalo me cokoliv.Jeste ve stredu jsem s nim mluvila-bylo mu 17,takovy mily,hodny kluk.Jsem v poradku,zvladnu to,jen me stve ta bezmocnost:-(

Pajko,taky jsem to takhle mívala,začátek jakékolv akce/ cesta,kino,koncert.../ k nepřežití,potom zlom a závěr vždycky v pohodě!Jedna paní doktorka mi řekla,že příčina může být,mimo jiné v dlouhém,nekonečném porodu!!To je celkem věrohodný,ne?
Deino,není na to co říct,jen dojít k pravé příčině toho proč tvůj kamarád zemřel a nevztahovat všechny boly a neštěstí světa na sebe,to by ses z toho nikdy nedostala!Myslíme na Tebe!

Deino, to je trauma, které by vykolejilo a rozklepalo i nepanikáře. :( Takové věci se stávají, příčina se vysvětlí. Jestli Tě něco takového má potkat, tak Tě to nemine a nemá na to vliv, jestli se budeš klepat strachem nebo ne. Takže ten čas, který je nám na světě vyměřen, bychom měli dokázat prožít a užít si a ne se jím probát a doufat, že i duševní pohoda přispěje ke zdraví, tedy dlouhověkosti. Některé smutné věci a jevy je potřeba vzít na vědomí, ale ne vztahovat si je na sebe ve smyslu, že dopadnu stejně. Včera jsme tu probírali srdeční šelesty a chlopně a asi Renča se zmínila o vlivu potápění na srdce. Takže např.smrti Karla Zicha bylo možno předejít tím, že by své srdce nevystavoval zátěži potápění... a kdoví, co by ho potkalo jiného...?
Drž se, jsi šikovná, žes tu nepříjemnou nakonec ustála.

Ahoj decka moje,prominte,neignorovala jsem vas..jen jsem byla na dne.
DANDY,fotky poslu co nejdriv..DASENDO,diky za zeptani-nepribrala jsem ani deko:-(
V patek mi umrel kamarad-zcela nahle.Zacal zvracet,ztracet vedomi a v sanitce umrel.Nikdo nevi proc.Nemuzu jist,spat,porad o nemuzu pochopit-a pak se clovek nema bat,ze umre:-(
Ten den jsem jeste vezla na pohotovost meho mladsiho bratra,taky zvracel a omdlival.Poslali ho na CT s podezrenim na krvaceni do mozku.Cekala jsem na neho sama v cekarne ve tme(nechteli mi rozsvitit),uplne jsem se z toho vseho rozklepala a chytla ataku,fakt brutalni.Jsem premyslela,jestli mam zacit rvat,lehnout si na zem,nebo co,ale nastesti zdravy rozum zvitezil a ja to ustala.Bracha byl nastesti v poradku,ale jsem plna smutku,tak nejak prezivam..hezky vecer

Iveto, já beru Zoloft, jsem s ním spokojená, moc mi pomohl.

Laňko Lamko, u mě dominují abstraktní nebolestivé příznaky. Pocit, že zešílím, že umírám, třes, horko, zima, horký pot, studený pot, instabilita, pocit, že nemám hmat, necítím tělo-jsem jenom zpanikařená myšlenka, průjem, světloplachost, labilita, ale závratí bych to nenazvala. V supermarketu se mi jede líp s vozíkem, než kráčet bez něj, takže třeba procházky s dětmi v kočárku byly snesitelnější, než bez něho. Ale musím říci, že pes byl pro mě obrovský motiv vyjít ven a venčit ho. Kvůli naší fence jsem potlačila i agoru a jí jsem její denní dávku kroků prostě dopřála :-). Jestli budeš pokračovat učebnicově, tak každým dnem bude strach menší. Taky mám odzkoušeno, že moje úzkost roste do poloviny cesty, kulminuje na počátku a pak někde cestou a jakmile se zlomí k návratu, už se cítím vítězně v cíli a jsem celkem v klidu. V obchodech bývá na konci občas překážka = fronta u pokladny, ale i tose dá zvládnout. Jinak se stydím, protože jsem celý víkend byla zalezlá doma, sice aktivní, ale zavřená, i když dnes jsem absolvovala společenský oběd v restauraci zcela v klidu.

Lamo, já tedy obdivuju, že jsi schopná vlézt do letadla. To je můj přetrvávající problém- cestování do zahraničí, zejména letadlo je pro mě noční můra :-(

Ahoj Lamo ,agorku nemám a příznaky při atace se mi už několikrát poměnily .Napíšu ty poslední:hrozný pocit na zvracení až zvracení,pocit šíleného pálení celého těla ,asi jako když tě zalévá sopečná láva ,hrozný vlny vedra a zimy ,pocit na omdlení ,točení hlavy,neschopnost jít ,stát a držet se na nohou ,dobrý ne ?:-))
tak přeju hodně síly na utínání HLAV tý mrše :-))

Moje příznaky - pocení, rychlé bušení srdce, mdloby, třes v celém těle, tlak na hrudi, pocit že se nemůžu nadechnout, strach ze smrti, podlamující se kolena, neschopnost do sebe cokoli dostat (třeba se jen napít bylo nemožné),... K tomu myšlenky na to, že už to nevydržím, že takový život nemá cenu a jestli by nebylo lepší to ukončit navždy!
Fuj. Ještě si to pamatuju tak živě, i když jsem pořádný záchvat neměla asi půl roku. ťuk, ťuk, ťuk na dřevo.

Kolegové, mohu vás prosím ještě jednou otravovat? Potřebovala bych pokud možno úplný výčet příznaků, jakými se PP u vás projevuje. Sekám hydře hlavy, ale ony rostou jak houby po dešti. Takže bych byla ráda nachystaná na to, jaký typy hub to budou. Takže: mám za sebou dušnost, tachykardii, odosobnění, neovladatelný třas, točivou hlavu a dnes také střeva si řekla svoje. Uklidnila jsem se a upozornila psa, že zítra jdeme na pole zas. Pes souhlasil. Moje tělo se zachovalo tak, že do sebe vecpalo chleba se sádlem, 5 tvarohových šátečků, mangový džus a teď střídavě žmoulám kyselou okurku a zobu oříšky. Hrůza, je to docela špatně kontrolovatelné. Ale jinak to celé začíná nabývat docela groteskní podoby, což je fajn. Čtete Harryho Pottera? Pamatujete na to strašidlo v 3.díle, do kterého se vtělují vaše nejhorší strachy? Dá se zahnat jedině posměchem. Tak si prosím se mnou představujte, jak je moje mastná brada legrační a rychlá střeva k popukání. A napište prosím, co mě čeká dál. Brečet nebudem, budem se bavit. Platí?
Jo, kdože to plánoval jít do kina? Podařilo se ti vydržet do konce?

TADY UŽ VIETOR TICHNE...
ODVÁŽÍM VNOUČKA DOMŮ TRAMVAJÍ:-(

Dano, www.czech-tv.cz v on-line vysílání je archiv, tam si můžeš přehrát spoustu pořadů včetně Uvolněte se, prosím.

PP muž s PP ženou, když to na ně nepřijde ve stejný okamžik a nemají stereo duo ataku, tak poho a když jsou synchronizovaní, nemusí sanitka apsoň jezdit dvakrát, vezme to z jedné vody, dvě mouchy jedním Diazepamem :-)

Lucie, co kočenka? Už jsi dlouho nereferovala, jak si u Tebe vegetí :-) Aha, už napsalas :-) Naše kočenka měla koťata a ještě jí ani nebyl rok, takže ty kočky dnes dospívají strašně brzy, asi předčasně :-)
Souhlasím s Tebou, že rozmazlování škodí, taky jsem byla nechtěný miláček, benjamínek, jenom s tmavými kudrnkami, ale souhlasím s Lamou, je třeba ty hlavy sekat, žádná už nenaroste do původní velikosti a hrůzy. Nejhorší je zůstat pasivní, ustoupit svému strachu.

Petře, taky jsem myslela, že jsi zdravý bez léků, ne zdravý bez potíží.

Lamo, strach je na posr..., mně to jde vždycky přes střeva a je nás tu takových víc. Myslím, že je to normálka. Musíš počítat i se svým venčením. Viděno mýma očima, míra Tvého strachu byla docela vysoká, ale zvládlas to, překonala ji, děvčico šikovná :-) chce to odměnu !!! Na rozdíl od Lucie si myslím, že bys měla pokračovat. Pokud to jde jen přes střeva a ne přes pohotovost, tak to jde.

Báro, zdravím Tě, taky miluju slovenské zdrobňování sloves, také lubozvučné.

Marti, :-)

Be Be buchtu taky někdy "péču", je mňam, mňam, nejvíc ji miluje náš kluk.

Dášendo,
tak Dituš jsem psala, že jsem měla po dokumentu o umírání sny o pohřbu jako ona různé myšlenky. A s Tebou jsem zase podobná, že se vybavuji s kdejakým "děťátkem" na ulici či v obchodě a někdy i ty staří lidi se se mnou dávají do řeči ba dokonce i lidi postižení. Prý jsem dle manžela "zaopatřovací ústav".

Tady u Uherského Hradiště máme vichr jak blázen, ale neva, nachvíli jdu stejně se psem. Kluk šel také ven - mimořádně - no ten bude vyfoukaný :) a to má trochu zase rýmu. Pá, pá, Vaše stará známá!