PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

LILY ,přesně to co říkáš :copak to nikdy neskončí? ,říká i má dcera ,když má blbý období:(nemá přímo PP,ale uzkosti spojené s agoraf.a depresi ,takže je to skoro to samé ,čím trpíme my,jen mi je líto ,že to mají takhle mladí lidi :(mě tohle začalo až ve 37 letech,,takže se s tím potýkám přes dva roky,ale když je holce 20 ,je to hrůza:(
Dr,ted dceři zvýšila dávku cipralexu z 10mg na 20,tak snad zas bude dobrá ,budeš dobrá i ty LILY ,jen ještě musíš vydržet ,prožívala jsem na začátku stejné úzkosti jako ty ,nedokázala jsem si vůbec plánovat budoucnost ,protože jsem si myslela,že skončím buď v blázinci ,nebo umřu.
Ale po půl roce s citalopramem jsem byla zas plná elánu a veselý nálady jak za starých časů,jen to chce TRPĚLIVOST!!!! :))

PAJKO ,já věděla ,že si to s rodinou užiješ ,poslalas agorku ,tam kam patří :))do pr...
správný přístup,jsi zářný příklad ,ŽE VŠE JDE ,JEN SE MUSÍ CHTÍT!!!

MARTINKO,krásný sny máš :))závidím :))
já ,když jsem se pokoušela snížit dávku AD,tak jsem začla zas mít noční děsy ,bušení srdí ze spánku a lekání ,to bylo špatný znamení,že vysazení se bohužel hned tak konat nebude ,na dopor.psych.jsem zpátky na 40mg,ale noční hrůzy jsou opět fuč.

KDEPAK JE EVÍKKRK?

jiřinko ,ano v Berouně to včera stálo za prd:(všude těžkooděnci ,lidi měli strach ,majitelé restaurací v centru houfně zavírali,já naštěstí v centru nebydlím ,náš domeček je na okraji.

přeji všem pěkný zbytek neděle a užijte si ji pokud možno v pohodě :))

Přeji všem krásnou neděli.
V naší nemocnoci zase neustále pouštějí v televizích na chodbách dokumenty o nemocech. Člověk tam čeká na nějaké vyšetření a vrací se domů s podezřením na několik vážných nemocí - podle toho, kolik dokumentů stihl vidět:-)

dobré dopoledne všem,
vidím, že se nám to zpomalilo psaní příspěvků, já si zkusila přehodit léky z rána na večer, ale nevim, zda to je dobře, mám slušnou paniku teď ráno. Připadá Vám taky vždycky, že to neskončí?Jak vnímáte své okolí? Já mám mozek obestřený strachem a na své blízké jakobych nedohlédla,respektivě hned je vnímám jinak kvůli derealizacím, to je trochu odpověď MARTINKO tak trochu i na to co píšeš, že se nějak nemůžu zachytit, protože v tu chvíli, chvílích derealizací jakoby nic nemá smysl, vnímám to úplně jinak.Chytré knížky bych mohla zkusit možná číst, mám skvělého přítele, který se mi snaží maximálně pomoci, a to jsem ho potkala v době svých potíží, ale v těch hrozných stavech to jde bohužel mimo mne, jakoby nebylo nic jiného než nekonečná úzkost se strachem.Taky jsme si pořídili pejska, už jsem to psala, a ani ten mě bohužel v těch chvílích nedokáže nijak ztlumit úzkost.Asi s tím pořád neumím dost bojovat, tak za každou radu, budu moc vděčná.MARTI: trpěla jsi někdy také derealizacema? Máš pravdu, že si člověk občas říká, že tak jak trpí on snad nikdo jinej nemůže trpět, mluvíme samozřejmě jen o psychice.To mi přišlo až do toho, než jsem začala chodit sem.
LAMIČKO: asi to bude tím předjařím, doufám, já mám pak tendence to hledat všude možně a na jednu stranu kvůli celkovym pochynostem o AD (hodně špatné prvotní začátky před 2 lety, nechci ani celý ten proces vzpomínat a mám to v hlavě natlučeno od 20, kdy mi to pořád rozmlouval bývalý švára).A toho se člověk jen těžko zbavuje, je to moje fobie, či další diagnoza.
Jdu si vzít k srdci co psala MISS a něco dělat.Všem co reagovali moc děkuji, jsem za to moc vděčná.
JIŘINKO:já nevím, co ty lidi dělaj na těch místech, buď profesionální deformace, nebo nevím co.Věřím v to, že jsi musela lékařku i navádět na léčbu pro dcerku. Dá se mluvit o maličkém štěstí, že si lékařka dala něco říct, mě za to psychiatr vyhodil a řekl, ať si najdu někoho jiného a to jsem mu jen chtěla sdělit, že antioleptika s AD už jsem brala a nedělalo mi to dobře.A za to mě vyhodil,teda telefonicky, protože jsem mu to volala.Co bylo dost nepříjemný byl fakt, že jsem měnila léky a měla vysazená jiná AD, tak mě nechal totálně lékově odkrytou (pouze s tím, co mi napsal, ale já vlastně nevěděla, jak si to dávkovat, protože mi dal ty antioleptika) a až po tom, co mu volala mamka,že to tak nenechá,tak druhý den zavolal, že se nějak domluvíme, že jsme lidi atd.,teď vím, že to dělal ale jen ze strachu,ne, kvůli zájmu pomoci pacientovi.Já ho zpět nechtěla, ale snažil se být tak milej, když mi volal, tak jsem tam šla, s tím, že se v klidu stejně domluvíme na odchodu a on div mi kafe neudělal. Teď to vypadá takhle to jeho jednání a jednání jeho sestry.
No, tak jsem si zase chudinka postěžovala,nemějte mi to za zlé prosím Vás.
Co nejklidnější den přeje Lily

Romano, taky se mi stalo, že jsem u rozvodového soudu plakala. Tohle žádný lék na světě neuhlídá. Dva lidé plní lásky a pak na jednou stojí před soudem, něco končí
a zejména myšlenka na děti rozplakává :(

Nemám problémy jezdit autem, naopak, jenom už neřídím denně, neřídím téměř vůbec. Přestala jsem dojíždět a pokud nejedeme do práce s přítelem do práce spolu, přejedu těch 5 km autobusem. Normálně jsem se vyklepala jako před expozicí. Pak to zase pominulo, takže jsem nakonec seděla za volantem, syn měl nejdříve strach, ale uklidnila jsem ho, že kdybych nebyla v pohodě, nesedla bych za něj, nehazardovala bych. Takže takový polo-happy end, aha - auto, kterým jsme jeli bylo Polo :-) takže Polo polo-happy end.
Doma jsem byla už úplně v klidu, uvařila jsem večeři, sedli jsme si k vínku a povídali si, dobře jsem i spala. V sobotu sena nás přišel zbytek potomků = syn s rodinou, uvařila jsem pro všechny 2 komplentní jídla, měly jsme a máme nějaké narozky, tak jsme si je rovnou oslavili. Vnoučata se chtěla dívat na dobu ledovou, snachu jsem donutila, aby mi přivezla koš nevyžehleného prádla a 2 hodiny jsme to jejich a naše žehlila (jsem žehlicí maniak). Taky jsem opečovala pokojové květiny, dělá jim dobře, když je hladím a chválím :-) ani se mi nechtělo odjet, jenže jsme měli jazový večer, který jsem tak tak stihla. Nechtělo se mi, jak jinak, že?, ale musela jsem tam, protože to organizoval přítel, bylo z toho nakonec moc fajn jamování, museli nás o půlnoci vyhnat. Teď uklízím, měli jsme tu celý týden dceru přítele s vnučkami a peru, jenom vařit nemusím. Jsem ráda, že jsem zase ok, že jsem to nejen přežila, ale si užila :-)

Dandy, kolik je Tvé kudrnaté dceři let? Od malinka jsem byla taky kudrnka, ale postupně se mi vlasy narovnávají, i když ta přirozená vlnitost je pořád. Jeden můj syn měl úplně rovné vlasy, ve 14 letech odejel na 4 měsíce k bráchovi do Californie a vrátil se mi o 15 cm vyšší a kudrnatý !!!, nebyla to trvalá :-) a už mu to tak zůstalo. Hormonální přeměna udělala své.
Představuju si, jak se bojíš v tunelu... Co myslíte, mohlo by pomoci, kdyby třeba člověka, jakmile se vjede do tunele, začala líbat? Prostě nahradit hrůzu jiným extrapozitivním podnětem? Takže by se člověk ustrašený nakonec na tunel těšil... :-)

Dito, máš recht, máš přečtenou PP i mě.

Johazi,
kdyby zrovna nic, tak ty knihy mě vždy alespoň odvedly pozornost od velkých trablů.

V nemocnici jsem měla podobný zážitek hned na začátku mé nemoci. Dokonce mně tekly slzy z toho, co jsem tam slyšela v rádii.

Do rána jsem měla krásný sen - u moře, v hotelu, ani jsem se z toho nechtěla probudit. Ještě v bdělém stavu jsem si ho nechávala doznít, ba jo :)

Cavky, nestiham Vas citat,a le vsetkých Vas pozdravujem, možem Vam povedat že nedostatok casu zmiernuje paniku odkedy som zamestnana mojim Samuelom na 24 hod. denne aj ked mi je zle na paniku nemam cas, ked som sa dovtedy nemusela o nikoho starat asi to bolo horsie. Teraz este ma to chytne no jo...a pozorujem sa stale najma tep srdca pred tým som mala vždy nad 120 dnes som sa priserne zlakla lebo som mala len 50 zda sa mi to dost malo, samozrejme hned som studovala choroby srdca no hroza :)))

Dita- co nepisnes mail vidim že kadernicka to tentokrat zbabrala ako pises

jirina- hehe dik že si si na mna spomenula :))na akom kanali to ide Vasa Miss? my mame len CT1 CT2 a Primu...prepokladam že to pojde niekde na Nove..ktoru nemame

http://www.tiscali.cz/weat/posloupnost.php?img=13&den=070224&typ=1

ZKUSTE TEN ODKAZ, MŮŽETE SI TAM SPUSTIT 24 HODINOVOU ANIMACI POHLEDU Z DRUŽICE A UVIDĚT JAK PŘES NÁS PŘECHÁZEJÍ FRONTY.
JE TO TROCHU POMALÉ, ALE JÁ MÁM TO NEJPOMALEJŠÍ PŘIPOJENÍ NA SVETĚ....
POMALEJŠÍ BY BYLO, JEN SBÍRAT TY INFORMACE POŠTOU...(BRITSKOU)

Johanz, tak to klobouk dolu, kvasinkari jsou proti vam fakt uplny bridilove.

Lama, netrpim ani panickou poruchou, ani kvasinkama, ale vsiml jsem tech vysokejch poctu komentaru v obou diskuzich a tak mne zajimalo, co na ta temata asi tak jeste lze rict a vidim, ze je to jako bezedna studne.
Preju hodne paniky a diskuzi o ni a hodne stesti v boji s kvasinkari o prvenstvi na doktorce.cz.

ANO MARTINO
KNIHY PLNÉ VELKÝCH PRAVD....JENŽE ČERT ABY SE VTOM VYZNAL, KTERÁ PRAVDA JE PRAVDIVĚJŠÍ

JEDNOU JSEM ZASLECHL V NEMOCNICI ,JAK SE Z REPRODUKTORU LÍNOU TONY ,KTERÉ SE NEDAJÍ NAZVAT JINAK, NEŽ ANDĚLSKÉ.....NO NĚJAK JSEM PAK ZAPOMĚL ZAJÍT TAM ODKUD SE VYSÍLALY, ALE DODNES SI TO PAMATUJI...

MARTINO
TEN KONÍČEK V SOUVISLOSTÍ Z VÁLKOU ,MI EVOKUJE SBÍRAT RUČNÍ GRANÁTY. OVŠEM ,KDYŽ SE SPLETEŠ UŽ NEBUDE CO SBÍRAT...

Ad děti - vím, že také nechci synovi nic zakazovat, ale můj muž má tyto tendence. A také vím, že děcko držet jako ve skleníku je ještě horší, než mu dovolit nahlédnout do opiového doupěte. Děcka by se měly sami uvědomit, že mají za sebe jakousi odpovědnost. Ale určitě je nutné procházet tvrdou realitou a jejími trabli, aby se utužily. Nemůžeme ani sami za sebe dát ruku do ohně, že budeme pořád "dobří", stejně tak za naše děti. Ale pokud se už od dětství probouzí v jedinci INTUICE, tak pak člověk i v dospělosti k velkému zlu nesklouzává nebo se mu zavčas rozsvítí v hlavě.

Já při své intuici na věci života mám špatný "čich" na lidi, hodně mě využilo nebo chtělo pořádně vyždímat. Zato můj muž každého zrentgenuje zavčasu. Na druhou stranu se ale téměř s nikým nechce setkávat a lidem se straní. Proto se učím jít zlatou střední cestou, ale s těmi lidmi je to pro mě stále dost složité, bohužel.

Lily,
jsi velký bojovník, vydrž!! Já válčím s nemocí 11 let a pokud si najdeš něco či někoho, čeho se můžeš přidržet v době trablů - koníček, člověk, tak se s ttím dá přežít i 3. světová :) Vždy jsem si říkala, že víc trpět než já, snad už nikdo netrpí. Až internet mně ty lidi odhalil a už vím, že lidé mají řadu těžkých trablů - prý je to výzva, abychom se změnili. Každý má jinak těžký úděl, někdo trpí jako Kristus na kříži a jiný světem prochází jako lempl a vše mu prochází. Otázkou je, jestli i on je vůbec šťastný. V největších krizích mně vždy pomohly a uklidnily
chytré knížky a modlitby či meditace při relaxační hudbě.

Radku vtipálku, jak jsi sem zabloudil? Od paniky je ke kvasinkám přece jen daleko. Panika z kvasinek, to je tvůj problém ?- jestli to zachází až ke kompulzivně-obsedantní poruše, tak jsi vítán coby velmi erspektivní přírustek.

K TOMU NAŠEMU METEOROTROPISMU...

ASI SI POSTAVÍM MALOU HYPERBOLICKOU KOMORU(NEBO HYPERBALICKOU) A VŽDYCKY JAK PŮJDE TLAK DOLU TAK SI DO NÍ VLEZU A AŽ PŮJDE NAHORU TAK SI S NÍ VYLEZU.

NO JO, ALE KDY BUDU CHODIT DO PRÁCE?(UŽ VÍM BUDE MÍT TVAR SKAFANDRU A BUDE POHYBLIVÁ....

RADEK
MY TADY OVŠEM JSME UŽ ŠESTÝ DÍL TAKŽE NÁM KVASINKÁŘÍ MAJÍ CO ZÁVIDĚT

JIŘINO
CO CHCEŠ DĚLAT?KDYŽ NE PLAKAT TAK SE SMÁT A PLÁČE UŽ BYLO DOST

DÁŠENDO
JSEM RÁD ŽE JSEM NA TVÉ TVÁŘÍ VYVOLAL USMĚV.

A TEĎ JDU KOUKNOUT NA TY SVLEČNY MISSKY 2007

Tahle diskuze co do poctu komentaru brzo dozene diskuzi o kvasinkach. Kdybychom obe diskuze sloucili, treba pod nazvem "Panicka porucha z kvasinek", tak strhame vsechny rekordy doktorky.cz.

Lily, dnes je odpornej den, mám to taky a ještě mě to chytlo na cestě, ale připrav se, že ti bude blbě i zítra. NE Z AD, ALE Z 3.STUPNĚ zátěže, jestli ses dívala na počasí. Tohle předjaří je šílené, my PP jsme navíc meteorotropní a trpí úplně všichni.

AHojky, tak jsem zůstala sama doma, teda ještě s neschopenkou a naší myškou, holky se vydaly na akce, Šárka jela poprvé na diskotéku do KM, tak jsem zvědavá, jak to zvládne. A můj jel na bowling, který jsme měli zamluvený s pár známýma už 3 týdny, jenže nemoc mi to nedovolila. Teda sama jsem nebyla, ani nepamatuju.
Jak jste psaly holky o těch zkušenostech s Vašimi dětmi ohledně drog, tak Anetka, když jí bylo 14 - 15, začala chodit s místní partičkou, kde se popíjelo, brali drogy ... Věděla jsem to, dokonce si mě zavolala i třídní a dětská doktorka, jest-li o tom vím. Nezakazovala jsem jí to, ale snažila jsem se vysvětlit různý okolnosti, co se může stát, pořád jsem věřila, že to zvládneme. A opravdu asi po měsíci s nima skončila a to bylo v době, kdy ji poprvé zavedli do jejich "kutlochu" a tam měli všechno možný. Mladá se tehdy vymluvila, že jí není dobře a od té doby už mezi ně nešla.
Víte, byla ve mně malá dušička, nechtěla jsem jí to vymlouvat násilím a zákazama, tím bych asi tomu nepomohla, ale přišla na to sama a v tom zrádným věku, kdy děcka zkouší vše možný, to ustála. Nezačala ani kouřit, ani pít, ani nic horšího. Doktorka mi pak říkala, že mě obdivovala, že jsem doma neztropila nějakou scénu.
Ale na druhou stranu, kdyby tomu podlehla, nevím, co bych dělala. Asi bych si vyčítala, že jsem nebyla přísnější, že jsem jí vše povolovala.
To je právě ta moje blbá vlastnost, nic nezakazovat. ALe je fakt, že holky zatím vše dodržují.
Takže tolik ke zkušenostem s drogama a dalšíma neřestma v naší rodině.
JOHANZI, no ty máš historky, s tím jídlem mi to tedy moc směšný nepřipadá.
DÁŠENDO? dnes jste měli v Berouně veselo, teď to ukazují v televizi - anarchisti, demonstranti. Jako kdyby těch neštěstí bylo málo, Ti mladá už neví, jak by se zabavili.
Jinak Dáši, díala jsem se na fotku na spolužácích, ANdulka roste jak z vody.
TOM vypadá dobře rošťácky, JOHANZ opět perfekt fotečka.
Tak asi půjdu dát nějakou baštu a skouknu MISS. A naši MISS pozdravuju!!!
Jinak zdravím všechny mily človíčky z těchto stránek a gratuluju Evce ke zdárnému zdolání všech zkoušek.
LILI, teda to, co jsi psala o tom psychiatrovi, to je něco neuvěřitelnýho. Jak píše TOM, je to profesionální zaslepenost, bohužel to znám i od naší dětské psychiatričky, kterou jsem musela sama navádět na léčbu pro naši Šárku, samozřejmě díky Vašim radám. Jinak vůbec nevím, jak by pokračovala v té léčbě dál.
Je to beznaděj pro toho, kdo se nemá s kým poradit, ale Ty Lili máš tady řadu lidiček, kteří jsou znalí věci a dokáží opravdu velmi dobře poradit a naslouchat. Určitě to zvládneš!!!!!

tak dnes ještě jednou ahoj,

tak tak blbě, jak je mi poslední dny mi nebylo zhruba no možná i měsíc, nebo se to aspoň netáhlo takhle celý den.
Hrozný úzkosti, nebo panika, jen bez bušení srdce, studené ruce, horkost v hlavě, vyděšenost,deprese, napětí a úzkost na hrudi, že nevim co bude, derealizace, a takový pocit nelogičnosti ze všeho, v hlavě zmatek a nesoustředěnost.Když mi k tomu bušilo srdce, věděla jsem, že je to PP, ale takhle mám pocit na PP, jen bez silného bušení srdce, máte někdo obdobný zkušenosti? A taky mě tradičně napadá, nedělají mi to po měsíci AD?
A jede bludný kruh jak mašinka, je to k ničemu, nikdy se z toho nevyhrabu. A co je zvláštní, tak mi to přichází tak po 3 hodině. Mohly by mi tohle dělat AD?Nebo míváte několika denní propady i Vy, co si myslíte, že Vám AD sedí? Taky po nich hodně zapomínám a jsem ospalá.Vím, že mám hodně otázek, protože je mi tak bídně, že nebýt by byl pro mě dar.Nezlobte se za ty žvásty.Jsem ráda, že to mám kam napsat, dřív jsem se tím mučila a nebo oolí svých blízkých, kteří to stejně nemůžou nikdy dostatečně chápat. Jak moc bych nám všem přála klid, bez úzkostí, PP, myšlenek.
DÁŠENDO: Tvoje dcera také trpí PP?Znám ten pocit, i já jsem mojí mamce hodněkrát brečela v klíně jak malé dítě, i když je pravda, že ona na mě v dětství tak nějak neměla vůbec čas, tak jsem pocit jistoty neměla nikdy.Teď jí to mrzí, ale taky má svý za sebou, je po rakovině a začínají se jí teď dělat otoky na ruce:-( Dřív jsem jí hodně vyčítala, že tím, že se mi a sestře nikdy nevěnovala mi to zavinila. Toho jsem se zbavila až v léčebně, že jsem dokázala odpustit, jen kdyby ta hlava jinak fungovala. Ještě jednou se nezlobte, připadám si trapně, snad to neberete jako sebelítost, nějak se teď prostě nezvládám a nevim, jak věci řešit ohledně doktora, když jsem totálně hotová a vyklepaná.
Raději končím.
Co nejlepší večer všem.

Zdravím, mám za sebou pracovní sobotu, teď mě čeká hlídání tří psů, protože mladí jdou plesat. Už jsem je vykoupala (ty psy), teď ještě sebe a snad si užiju klidný sobotní večer (ťuk, ťuk, ťuk na dřevo). Zkoušela jsem to tu proletět, ale nějak se nemůžu soustředit, tak vás jen zdravím a přeju klidný zbytek víkendu.

Johanz ,pěkně vám vyvařují v tom hotelu ,jen co je pravda:))to jsem se zas pobavila :))dík :))