antipsychotika

já sem jen nakukuju, nestíhám to všechno číst, pardon - ta výstava je o historii psychiatrie a o jeíchj příšerných omylech, pak taky o lobotomickcýh operacích, též o tom, kolik pychiatrů se v Německu snadno a rychle dalo k nacistům. Je o psychofarmakách nadměrně předepisovaných v současnosti dětem - zejména v USA. Výsledky psychiatri jsou někdy tak otřesné - že z toho tam ti návštěvníci plakali.
Na konci výstavy byly nějaké dotazníky jak se nám to líbilo a zda máme zkušenost s psychitrií. Vedle men sedící rodinka (uslzená) se nechtěla pod dotazník podepsat (nebylo to nutné) ... zeptala jsem se jich Proč? (napadlo mne, že ten starch máme ještě z dob komunismu - starch podepsat se skoro pod cokoliv). Otec rodiny mi odpověděl, že proto, že potom co tady viděl, tak se nepodepíše proto - aby pro něj nepřijela sanitka.
Psychiatrie - ať už si o jejím působení při nemoci myslím cokoliv (já nic dobrého) ...tak ona je potvora ještě také (a to prokazatelně) velice zneužitelná a mnohokrát zneužita byla - v mnoha politickcých režimech, věteně toho našeho "milého" komunismu nedávného.
A moc bych za to nedala, že někteří aktéři těchto kauz - aktéři kteří prohlásili za šílence člověka i jen proto, že si moc stěžoval na úřady - myslím, že někteří tito doktoři stále ještě působí anebo se těší poklidnému důchodu ...zatímco některé jejich oběti se nikdy nedomohly odškodnění a zrušení disgnostické nálepky v jejich zdravotní dokumentaci.
Možná bychom byli překvapeni jaké kostlivce má i naš psychiatrie ve skříni.
Jinak - já si myslím, že za akždým psychickýcm porblémem je nějaká příčina - odavžuji se domnívat - že tam kde se mluví o endogenních depresích se jen ta příčina nenašla. Ale nevnucuji svůj názor a nikoho se tím nechci dotknout.
Štatsné dětství atd. jsou velmi relativní pojmy, znám knihu, kde depresí onemocněl z hlediska společnosti velmi šťastný a úspěšný muž ... protože žil v rozporu sám se sebou - pracoval pro firmy, jež stavěly cosi ... a on byl úplně vevnitř milovník přírody a odpůrce těch staveb ... lép se mu udalalo až tehdy když sladil touhy a hlas své duše s tím co v realitě žil.
Ale mluvím tu samozřejmě z pozice člověka věřícího a silně idealistického - nehodí s eto pro lidi, kteří hledají v potížích narušenou chemickou rovnováhu - která se opravuje dodávkami chemie.
Na to nevěřím ani zdaleka. Za tou narušenou chemickou rovnováhou něco je a to e třeba podle mne hledat.

Čtenářko,já si myslím,že máš zbytečné obavy pokud jde o ženské i ty sexuální problémy.Muži mají také po vyšších dávkách antipsychotik problémy.Ale ty odeznívají po snížení léků.Také s tím mám opakovanou zkušenost.Toho se opravdu neboj.Já jsem měl na mysli zda nesleduješ jak se drží ostatní věci.

Kikino, tak se mnou se táhnou deprese asi od hnusného dětství, tehdy nevědomě to začalo vzrůstat, vždy jsem brala AD, asi tak 25 druhů.

Pavle, jestli jsi to psal o mně, tak tady absolutně nejde o hormony, to by byla pěkná kravina !!!!!!!!!!!! Ale jde o něco moc důležitějšího.

Už jsem zpět, tedy přišla jsem trochu dříve, jedla jsem. Ano Pavle, Yossarian to došlo správně, co mám 5. den, je to teprve, ale pro mě je to hodně vzhledem k minulosti.
No dneska to nezačalo u psychologa moc dobře, protože mi před pár dny psal přes ICQ, že má syn nějaké zdravotní problémy a když s tím začal, tak jsem se zeptala jaké a zůstalo to bez odpovědi, dneska říkal, že ho to rozladilo, že musíme mít nějaké hranice. Přitom stačilo napsat asertivně, že o tom nechce mluvit, protiřečil si v tom, že říkal, jak bude mít náročný víkend, že má dost lidí svátky a narozeniny v rodině a že mu umřela kamarádka 48 let a mluví i dost sprostě, to nemůžu ani sem psát, to je úplně něco jiného, týká se to toho, co říkali ve zprávách ohl. té učitelky a žáků.
Takže mně šlo už pak o princip, že mi nikdo neodpoví, jakkoliv a když jsem mu to říkala, tak řekl, že se bál, že by toho třeba litoval, tak jsem mu řekla:,,Jardo, tak to jsem já silnější, než Vy."
Jinak jsme se bavili trochu o mně, ale přijde mi to takové jako vážně s kamarádem. Zítra jdu poprvé k nové psycholožce, ta je starší, tak to bude mít určitě lepší úroveň, lidi si ji chválí.

kikino,ano, já jsem se také ptal jí.Promiň

Tak na to ti musí odpovědět ona sama.

kikino,ano já s tebou souhlasím,ale v té rovině vnímání toho utrpení ,mohla také spatřit vedle obrouvské bezmoci i faktory,které mohou ono utrpení násobit,A já jsem chtěl vědět jenom ,jak to cítíla .Řeněme celkový pocit z toho všeho.

PetřeI, já si taky myslím, že jsem tím obohacená až dost a že už stačí. Já měla ataku 2x. Ale jak se říká: "Co tě nezabije, to tě posílí". A já si teď po tom všem, co jsem si prodělala myslím, že jsem už dost silná a vůbec si nepřipouštím, že by to mělo ještě jednou přijít.
Pavle, přece je logické, že to Jozefínu dojalo, bylo jí líto, jak ostatní dopadli, jak ev. může dopadnout ona sama.

Kájo,moje manželka mě několikrát navštivila v době hospitalizace v jedné nemocnici.Dodnes má z toho trauma,ale ne jenom z pohledu na pacienty,ale i po rozhovoru s některými i z ošetřujícího personálu.

Kájo,já tě chápu.Neviděl jsem onu výstavu.Chtěl jsem jenom ,aby Jozefína uvedla svůj důvod pro pláč.Podle mně je těch důvodu a příčin pro pláč více.

Kikino, to máš teda bohužel-bohudík pravdu. Však na dřívější Depresi i na současném fóru , kam píšeš (někdy i já, takže možná píšeme :-)) jsem toho (hlavně dřív) napsal celkem dost...myslím, že jsme měli naprosto stejnou diagnózu...já ji musel jednou dokonce zvládat ambulantně, ale s odstupem času vím, že i takovéto hrůzy člověka svým zbůsobem obohatí.Ovšem podotýkám, že mi stačí, jak jsem obohacený a víc už nechci!!!
Více se o téhle problematice asi povídá na "naší" diskuzi,ale on jakýkoliv poznatek může být k něčemu dobrý, jak píšeš.
Pěkný den petrI.

No je pravda,že jsem si přisvojit termín tz,většiny psychických nemocí,tedy né všech.To je jasné.Asi jedině psychiatr by mohl řící, zda jde o většinu či menšinu.Spíš jsem vyšel z toho, co udádí některá literatura.V každém případě se tedy vyplatí zapřemýšlet.Ježíš říká,ten největší lékař,učitel je ve vás.Je to váš život.Chtěl jsem jenom dát ve prospěch svojí zkušenost.

Pavle jak se můžeš tak hloupě ptát,proč Josefína plakala. Taky jsem viděla ty dokumenty o schizofrenicích a jinak podobně nemocných lidech. Myslím,že na každého jen trochu citlivého člověka to takhle zapůsobí. Schiz.je určitě nejhorší strašák pro všechny,mnohem větší než jakákoli reálná nemoc.
Když si s tebou vlastní mozek pohrává a ty nemáš sám sebe pod kontrolou.Brrrrrrr
Proto ten pláč,strach a lítost.

PetřeI, díky, ty sakra dobře víš, o čem mluvím.

Ano Pavle,po traumatu z dětství a následné schizofrenii matky jsem zkončila na antidepresivech.Osvém celkovém uzdravení pochybuji,zážitky se vracejí,ale jsem určitě v přijatelném stavu.

Já jsem si to také myslela, ale není to můj případ. Jak mi tedy někdo vysvětlí, že mám deprese po prožití pohodového dětství, manželství, zdravé syny, dost dobrou práci, fin. zajištění a zdraví, až na ty depky ? Pokud ví, tak deprese je špatný stav chemické rovnováhy mozku, který se musí léčit dodáváním určitých chem. látek zvenčí.
Já vím, že to sem nepatří, ale snažím se tady na fórech sledovat příčiny a nepříčiny těchto nemocí.
Britta je chytrá holka, ale nějaký problém tam asi bude a to dost velký.

Patrně má svou pravdu Kikina i Pavel.Např.deprese se dělí mj. na ty , které vznikají z nějakého podnětu (jak myslí Pavel) a na endogenní,( kterou má na mysli asi Kikina), která vzniká bez příčiny, zjednodušeně řečeno, jako kdybyste dostali jakoukoli jinou nemoc. Pavle prožil jsem si endogenní (asi i Kikina) a je pravda , že z toho se svojí myslí a pozitivním myšlením nevymotáš...tady pomohou jen antidepresiva, která pak , byť v malých dávkách, někteří užívají po dlouhou dobu, možná i celý život.
Přeji všem pěkný den a tímto zdravím Kikinu :-)) petrI.

Kikino a jnak jsem radil Brittě,ona mluví o schíze a je víc jak zřejmé,že musí se sebou něco začít dělat a né jen papat léky.

Kikino,ano myslím si ,že většina psychických nemocí má svůj původ v nezvládnutí nějakého problému ,situace atd ,jako důsledek chybějících vzorú chování a jednání , nebo různých prožitků,traumatů z dětství.Odsud tedy plyne i možnost uzdravení nebo alespoň se dostat do přijatelného stavu a jinak plnohodnotného života.