antipsychotika

ahoj Britto, taky se mi nechce věřit, že by to psal Pavel

Hezké ráno Britto.Chci se Tě zeptat,oč Ti vlasně jde.O to dostat se z nemoci do nějakého přijatelného stavu,nebo uvažuješ pomstít se doktorům a zažalovat je,nebo máš dobrý pocit z toho se ve svém problému stále přehrabovat.Napiš.

to nedělají anonymy Britto ale josska

Jenže Yossarian,na mě byly silný i ty mini dávky,natož nějaké ráno a večer,byla jsem potom fakt jako mumie a neměla jsem šanci se z toho dostat,protože mi to dávali pořád a dodnes nevím proč,čím jsem si to zasloužila...vždyt ti říkám,že jsem nic nedělala ani neříkala,protože jsem ani nemohla,když to na mě tak šíleně působilo,tatkovi stačil jeden blbej tisercin,mě vždycky jeden blbej diazepam,natož takové dávky,jako jsou antipsychotika...asi se jim prostě nelíbilo,že jsem protestovala proti těm jejich lékům,že mi to nedělá dobře,tak prostě zvyšovali,místo toho,aby ubrali a třeba mi to vůbec nedávali...já neměla vůbec šanci se z toho dostat a cokoliv říct...řekni upřímě,jak by se ti líbilo,kdyby do tebe hustili nějaké sračky a tys věděla,že ti je zle právě po nich?A za to všechno utrpení,které sis prožila,tě ještě nazvou cvokem a zhuntujou ti tak celé tělo,celou tvojí pěknou budoucnost?Nezačala mi žádná psychoza,to bych o tatkovi mohla říct taky,když byl oblbnutej tím tisercinem a to jsem mu zakázala ten zeldox,kterej řekl,že taky zkusí...já byla prostě obět,ne magor,který si to zasloužil...ani jsem nevykládala žádné nesmysly,ani jsem před práškama nebyla nijak mimo,ani jsem netrpěla nějakým stihomamem.Nepřála bych nikomu,aby musel vydržet to co já...a že jste to měli všichni,tomu nevěřím,to byste ty léky nejedli,to byste to hodili do koše jako já a já musela nedobrovolně trpět těma účinkama v léčebně a trpět na tom ještě doma,protože jsem se bála co to se mnou udělá a neměla jsem ani jeden den klidnej...

Tobě taky haprovalo srdce po spolknutí seroquelu?Ty jsi taky po tom prášku upadla do bezvědomí?Tobě snad taky dali prášek na srdce?Můžeš mi laskavě vysvětlit,co na mě bylo psychotického před tím,než jsem si s těma práškama vůbec začala?Nejdřív se musím dostat do nějakého psychotického stavu,aby se musel léčit a ne že dostanu antipsychotikum a pak se mi zvyšujou a měněj léky,protože jsem díky tomu jako mumie a úplně odstavená z života...Fakt bych takovouhle životní zkušenost nepřála ani svému největšímu nepříteli...Tak mi pověz,co na mě bylo psychotického před práškama...už mě znáš a víš ten můj příběh,takže chci konkrétní odpovědi a ne přiblblou teorii o tom,že u mě prostě vznikla jakási psychoza,která musela být léčená...Vždyt ani doktoři neměli z čeho usoudit co mi je,když jsem jim nic neřekla,nepasovala jsem ani do jednoho typu psychicky labilního člověka,ani co se týče nějaké poruchy osobnosti...

A anonymům vzkazuju,aby si tady přestali hrát.A jestli se vám tohle téma zdá o ničem,tak sem laskavě nechodte,nikod se o prázdné stránky ani o urážky neprosil...
Jestli nemáte co říct,tak mlčte laskavě...
Já bych se jen chtěla dopátrat,co na mě bylo tak pošahaného,že jsem si prostě tyhle prášky zasloužila...možná právě pro to,že jsem mlčela a nic jsem neříkala a to jim třeba přišlo divné...no co já vím,ale spousta lidí má mnohem horší průběhy než já,ted myslím,ty začátky,ty problémy,s kterými proto přišli k psychiatrovi...at to byli jenom třeba ti,co trpí hraniční poruchou a třeba se řežou...nebo sebevrazi

Dobrou