Nebezpečné dětské hry

Padesát drepú pak zadrzet dech a druhý te chytil zezadu a zmáckl hrudník az jsme omdleli dnes bych si za to dala pres hubu tenkrát nám to neprislo nebezpecné dnes hodne.

Skákání do vody na jedněch rybích sádkách z takovýho nějakýho jeřábu, člověk se musel trefit ze tří metrů do takový malý vpustě metr a půl na metr, pod tím teda byla pět metrů hluboká velká nádrž, ale kdyby se někdo netrefil...

Dát v létě nad dveře na hajzlík nebo do třídy kýbl vody. Taková malá Niagara osvěžení. Slabší povahy se vždycky skoro nervově zhroutily:)

Natentovat do papírovýho pytlíku a dát to někomu za dveře, pak to rychle zapálit, zazvonit a fičet za roh. Úspěch zaručený, obvykle to dotyčný rozdupal po vlastní předsíni:)

My jsme šli po cestě mezi zahradami a v dálce jsme viděli jak šly staré báby z lesa a nesly nůše ze dřívem. Bylo nás šest. Někdo dostal nápad že se vyserem přes cestu. Tak jsme všichni sedli na bobek a vykadili se. Pak jsme čekali až báby dorazí.Zalehli jsme a pozorovali jak to musely přelézat, přeskakovat aby do toho nešláply.Nadávaly a zkoumaly kdo to udělal. My se chechtali jako debilové. Jedno jsem nepochopil,jak jsme všichni naráz našli v sobě tolik hoven. Za pár dní jsme přidali druhou řadu a pak třetí.Báby nadávali a nám bylo hej!

No, dělali jsme spoustu magořin:)
Nejhorší asi bylo dráždit psy na jednom takovým oploceným pozemku, prostě je něčím nalákat, třeba buřtem pod vrata, aby dělali co největší virvál:) No a jednou ty vrata nebyly zamčený a mít tam někdo stopky, trhl bych rekord v běhu na 1000m:)

Jsem z Břeclavě a tam máme přímo ve městě pěkný splav. Do toho jsme v dětství skákali, jako Indiáni ve filmu. Ale šlo to, jenom když bylo vody "akorát", ne moc ani ne málo. Bylo to v pohodě,než se jednou přistěhovala rodina s malým klukem, ten nás u toho viděl a skočil si taky, akorát že hlavou na plovoucí kládu.
Ale měl štěstí a zachránili jsme ho.

Všelijaký výbušný flašky a bouchadla, v naší třídě byl jeden takový pyroman:) Jednou ten spolužák udělal na učitelku nějakou bombičku , dal jí to pod nohu učitelského stolu, ono to bouchlo, ale trochu víc, rozštípalo to tu nohu až k desce a ten stůl se skácel...

no, nebezpečná hra z dětství? jízda na tramvaji , ale z venku:)

Takový dost blbinky o život, jeden si vlezl hlavou napřed do sudu s vodou, vystrčil nohy nahoru a ostatní počítali, jak dlouho tam vydrží. Divím se dodneška, že se nikdo neutopil. A vzpomínám si taky, jednou na čundru takovou trochu blbou sázku, kdo vypije kotel vody. No nevypil ho nikdo, ale pár lidí do sebe vyklopilo tolik vody, že se okamžitě pozvraceli. No, aspoň jsme si tenkrát vyčistili žaludky a zalili les:)

No, nablbli jsme se hodně, za barákem byl kopec, dělali jsme si minikáry z kočárků, tenkrát byly takový bytelný a s pérováním, ne jako dneska , ty polystyrenový kolečka a plastový trubky a neuveze to ani pytlík brambor a vzali to šůsem až kam to dojelo:) nevzpomínám si, že by to někdo odnes hůř než rozbitým kolenem, nebo silničním lišejem:) Jistě, nebyl to takovej adrenalín jako dneska, měli jsme jaksi trochu respekt k policajtům a to i později, až měl každý Čézetu, Jawu, nebo něco podobnýho.
Dneska mladý víc baví nastříkat ti tajně auto sprejem, nějaký nesmyslný xichty a patvary a dát to na nějakej blog nebo se střískat jak hovada a ještě to prezentovat na Youtube a ještě je dneska bejvalý chartisti hájí jako pouliční umělce a je to pro ně snad náhrada za orgasmus, nebo co. A to je docela škoda. Protože mě by bejt zase mladej bavilo sprejování klikyháků a arabesek asi stejně, jako třeba kradení sušenek v sámošce, trochu strachu a za to ještě menší sladká odměna,(čili houby po tom, dělal bych to leda z nouze) ale když tě chytli, to bylo tenkrát rodeo:) No a to těm mladým hodně schází, nevím proč jsme od USA nepřevzali i schopnou policii. Protože někde končí adrenalín a začíná hra nejenom s úctou ale i se smrtí. A dnešní mladí nemají ani půlku naší úcty k životu toho druhýho, co jsme měli, přesto jaká byla doba, my.

No, tak prohlížím net a občas se někde někdo pochlubí, jaké "bejkárny" dělal v dětství. My jsme taky pěkně blbli, třeba jsme se věšeli za nohy ze stromu a počítali, jak dlouho to kdo vydrží. Nebo zkoušeli, jak hluboko kdo zajede v rybníku do bahna. Nebo takový minirodeo na ovcích, to občas končilo i špitálem. Dnes už to lidi tak "netáhne" asi proto, když mají k dispozici drogy a střílečky na PC a když můžou "soutěžit" o to, jak dlouho tančit, dokud nepadnou na dýze, nebo technopárty.
Tak se pochlubte, jestli jste taky v dětství hráli něco, při čem šlo o život:)