ROMOVÉ - žijí tu s námi

Oni nemají přehled, jestli projde dovnitř? To tam může vlézt každý nekontrolovaně.

Tak sem na ubytovnu volala měli tam psaný dvě čísla a na jednom je pořád obsazovací tón a na druhym mi řekli že je to personální oddělení.Tak asi napíšu těm lidem co znaji jeho rodiče.

Miluno naznačuje ti, ať mu dáš pokoj. Rozchod. Je to od něj sprosté. Uvidíme, jak zavoláš na vrátnici.

Od neděle večera vyplý.Ale celou neděli už mi to nezvedal i když to vyzvánělo a to sem udělala 7 hovorů a to dopoledne i odpoledne a večer už to bylo vyplý.

Takže on už ty mobily má vyplý třetí den?

Spíš ty vůbec?

No nevim, asi pravdu. Ze se mu nemuzes dovolat, tak jenom jestli je na ubytovne.

Aha,tak sem koukla ještě jednou tak sem číslo už asi našla.Tak mam tam zavolat zítra? A co byste řekli na mym místě?

Proc si nenajdes cislo na tu vratnici a nezavolas tam? Jestli tam je?

Nebo mě napadlo jestli ještě nedělá že je v nemocnici.Ale zase když si vzpomenu tak on moc bez práce na ubytovně sedět nevydržel.Říkal třeba že když nepřijdu tak si veme službu a byla to sobota.Fakt nevim.Je to jak kdyby se po něm propadla zem.Slovák se mi snaží po zprávách utěšovat ale mysl ho srovnává s K.a moc se mi to nedaří abych se přepla na jinýho.Ke K.sem pocítila strašnou lásku že to nejde jen tak mávnout rukou a jít za jinym, ještě když ani nevim proč má všechno vyplý.Teď něco napíšu a myslim to upřímně i za všechny zkušenosti s ostatníma partnerama..S K.to byli nejkrásnější chvíle mého života.Takovou něžnost,úctu ke mě a souznění a rozumění si jako bych koukala povahou na svoje dvojčátko sem nikdy nepocítila.Já už i u toho psaní brečim ale musí to jít ven.