Téma k ukamenování!

Myslel jsem , že tohle téma je o tom jak moc jedno (a taky druhé) pohlaví hodnotí a vybírá své protějšky na základě lidských vlastností. Což bylo zajímavé. Nebral jsem to jako provokaci chlapů a nechtěl jsem se jich nijak zastávat , s tím co jsi o nich napsala , se dá vcelku souhlasit . Tyto bezcitné řeči o vzhledu by se třeba daly (nevím) zařadit do kategorie jakýchsi postpubertálních silných řečí. A o těch se dá taky říci , že některým holkám mohou imponovat.
Jinak bych si skoro troufl říct , že ženské hodnotí a vybírají své protějšky ještě míň na základě lidských kvalit jak chlapi . Kluk dokáže ocenit na holce , když je hodná , ale opačně to funguje méně.

Děkuji Robovi za jeho příspěvek, musím říct, že je přesně o tom, co jsem si přála přečíst.
Není tedy jenom o obranné automatické reakci - "Vždyť vy ženské to děláte také!", i když chápu, že je to přirozené, proto jsem také toto téma nazvala "k ukamenování".
Rob ale teď přinesl svůj pohled, jak se na tohle dívá chlap. Má samozřejmě pravdu v tom, že je důležité dělat rozdíly mezi lidmi, kteří na sebe úplně kašlou a pak trpí sebelítostí poněkud neoprávněně a mezi těmi, kteří se snaží. Já moc ráda čtu o tom, že oceňuje svoji ženu za to, že se o sebe stará a dokáže to právě rozlišovat.A v práci má chladné vztahy s některými ženami ne proto, jak vypadají, ale protože možná opravdu jsou krávy.
Já se svoje děti také snažím vychovávat tak, aby pro ně tato lidská stránka při přijímání druhých nebyla to určující.
Ale myslím, že v tomto případě je hrozně důležitý faktor toho "škatulkování", o kterém jsem se zmínila v prvním příspěvku.
Někdy je těžké zbavit se nálepky, kterou nám přiřadí okolí i jen podle vzhledu a přesvědčit ho, že je v nás i něco dalšího a třeba i úplně jiného než by se na první pohled mohlo zdát.
Já jsem se např. mnohokrát v životě setkala s tvrzením, že tlustí lidé byli automaticky označeni za líné, pohodlné a bez vůle něco změnit. Můj názor to tedy rozhodně není, ale byla jsem až překvapena z toho, jakým šmahem a bez jakýchkoli dalších poznatků o nich byli ti kritici schopni takovou "kategorii" určit.
Já sama jsem se poměrně nedávno setkala s vlastně legrační reakcí jednoho pána na mou osobu. Jsem stavařka, dělám v současnosti nějaké bytové rekonstrukce. Zmíněný pán na mne dostal kontakt od známého. Měli jsme schůzku, kde mi nejdříve složil kompliment kvůli vzhledu, což jsem pochopitelně byla ráda,
ale pak, když jsem začali přistupovat k problematice projektu, najednou se na mně podíval výrazem se směsicí nedůvěry, údivu a rozpaků a řekl

Na co se ohánět rovnou Talošema z jižní Itálie? Byla tu řeč o cizincích z civilizovaných zemí, ne?
Jinak - taky jsem proti tomu zevšeobecňování. Pokud je někdo hulvát a neumí se chovat, je jedno, jestli je to Ukrajinec, nebo Eskymák.

No, to jsme si to nandali navzájem...

S kritikou je nutno vždy začít u sebe. Právě vy, ženy máte plné hlavy oblékání, módy, drbů, pomluv a hodnocení "podle oka". Vy, to prvé co na člověku hodnotíte, je oblečení a vizáž! Když by se dvě ženy, např. z toho večírku, bavili potom o nějakém muži, tak jej nebudou popisovat jako toho, co mluvil o tom a o tom, ale to je ten co měl na sobě....a teď se košatě rozmluví o zevnějšku. Mám pravdu dámy, pánové?

A ještě poznámka na konec: velmi mě rozesmály názory na cizince. Jednak paušalizování a urážení všech českých chlapů bez rozdílu a také naivita a neznalost.
Doporučení: zkuste si třeba nabrknout Itala z nejjižnější části Itálie. Jo, dokud Vás bude nahánět, to bude nádhera, ale až budete jeho .... .

Veroniko, ale pokud dobře čtu, tak píšeš o jediném muži, který se až takto chová. Takže se trochu divím, že v konečném důsledku zevšeobecňuješ.
Jenom stručně několik mých poznatků: na mém pracovišti, kde již pracuji 10 roků mám dodnes s některými ženami chladné vztahy, protože jsou to s prominutím namyšlené krávy a já jsem v jejich očích nula se kterou necítí potřebu ztratit ani milé slovo. Takže je to i z opačné strany.
Bohužel jsou lidé, kteří nejsou moc fyzicky přitažliví, otázka je, zda se s tím snaží alespoň něco dělat. Moje manželka je třeba dost při těle, ale pěkně se obléká, dbá o sebe a přes tento handicap o ní řada lidí říká, že jí to sluší. V práci máme také jednu paní, která má podobný problém, ale ta chodí neupravená, nenalíčená, vlasy hrůza. Možná kdyby navštívila vizážistu, tak z ní bude úplně jiná žena.
Ale chtěl jsem spíše napsat, že je to o kvalitě lidí, jejich mravní vyspělosti a je pravdou, že větší část lidské populace má tendenci se velmi negativně a i nahlas vyjadřovat o fyzických nedostatcích jiných lidí. Ostatně to sama na konci Tvého příspěvku píšeš. Ale myslím si, že je to i o výchově. Moje matka (ač silně věřící!!!!) má tendenci se velmi neomaleně vyjadřovat nejen ke vzhledu, ale i k oblečení jiných lidí. Mě tato vlastnost s odpuštěním tak sere, že naši dceru jsme odmala vedli k tomu, podle čeho má hodnotit ostatní lidi a když někde v médiích nebo mezi lidmi zaslechne takovou nevhodnou poznámku, tak úplně "roste".

SomeGuy:
Víš, myslím si, že to, o čem píšu, ještě zdaleka není o vybírání protějšků, tak naivní zase nejsem. Snažím se psát o tom, jak mne mrzí, že to, co se nazývá alespoň "slušným chováním" s trochou empatie, často nenacházím ani u lidí, u kterých by se to možná dalo předpokládat.

Veroniko je hezké že požaduješ po chlapech , aby si své protějšky vybíraly na základě lidských kvalit. Tak jak to děláte vy holky . Jenom čirou náhodou se asi spousta z Vás často zabouchne do sebevědomých bezohledných sobců, kteří jsou vám pak nevěrní s kým se namane a zachází s váma jako s shitem, za což je ještě více milujete.

Ahoj, podle vašich komentářů vidím, že opravdu rozumíte, o čem je řeč. Dopovím tedy ještě celý příběh z večírku, na začátku jsem nechtěla, aby to bylo příliš dlouhé.
Dotyčná nešťastnice už porodila svému manželovi dvě děti, což jsem jejímu kritikovi na její obranu sdělila a on na to zareagoval: "No jo, je strašně tlustá, ale to se při tý její konstrukci přece dalo očekávat!"
Přiznám se, že tahle věta už mi definitivně vyrazila dech a bohužel jsem nebyla schopna odpovědět nic, natož použít reakci, kterou správně navrhl v příspěvku Zdeněk.
Musím říct, že jsem v tu chvíli snad ani necítila vztek, bylo mi to jen strašně líto, skoro mi vhrkly do očí slzy. Ano, ona by samozřejmě bez řečí poskytla lékařskou pomoc i člověku, který by si o ni "neopřel kolo" a nejen kvůli Hippokratově přísaze, ale prostě proto, že je hodná a obětavá. Svého vzhledového "handicapu" si je vědoma, znám i její slzy z doby, kdy jí kvůli tomu bylo smutno a nevěděla, jak svůj problém řešit.
Teď porodila dvě děti a on, který se k nim ve čtyřiceti sám ještě nedopracoval, hodnotí jen to, že po těhotenstvích je asi patřičně tlustá. Já jsem s ní ve stejném věku, máme 34 let a také mám dvě děti, tudíž si tedy umím představit, jaké to je, co těhotenství dokáže s tělem udělat. Myslím, že kdyby teoreticky existovala možnost, aby si to nějaký muž aspoň jednou vyzkoušel, už by si pak netroufal hodnotit to jen takhle těžce zjednodušeně. Někomu se v těhotenství hormony doslova zblázní a velice těžko se případné tělesné změny regulují pouze vůlí. Já sama jsem byla na konci těhotenství vždy v létě, bylo to tedy na mně dostatečně patrné. Bez jakékoli zaujatosti ale musím říct, že pokud mne v tramvaji někdo pouštěl sednout, tak to byly ? osmdesáti procent ženy, protože si uměly představit, jaké to je.
Na mně "naštěstí" těhotenství výrazné stopy nezanechala, jen nemám po několika letech kojení nijak výrazné poprsí. Ale musím říct, že mi to bylo vlastně úplně jedno, až v jedné paradoxní situaci jsem si uvědomila, že to třeba nemusí být tak úplně ok. A bylo to - jak jinak - kvůli hodnocení muže. Před několika lety mi tedy na jednom takovém večírku jeden kamarád po několika skleničkách řekl: "Veroniko, ty jsi fakt krásná ženská." Po chvilce ale dodal: "Myslela jsi někdy taky na to, jaký to je mít velký prsa?"
Vím, že to řekl zpola v legraci, ale mně to přece jen zaujalo. Napadlo mne, zda bych měla nějaké větší výhody nebo zda bych byla lepším člověkem, či to měla prostě snadnější, kdybych měla třeba čtyřky. Pamatuji si, že večer potom jsem se na svoje prsa dlouho dívala v zrcadle a poprvé mne napadlo - no, ono to asi možná není tak, jak by mělo být. Pak už jsem to sice stejně jako předtím nijak neřešila, ale pamatuji se, že mne to tenkrát vlastně na chvíli psychicky rozhodilo.
Některé kamarádky neustále podstupují úmorná cvičení nebo i liposukce, atd., a zažila jsem, že se jim muži někdy dokonce smějí, že jsou praštěné, bláznivé a příliš vzhled řeší. Přitom ale vůbec nezohledňují to, že do značné míry je k tomu možná přiměli sami.
Chci podotknout, že se pohybuji mezi lidmi, kteří jsou z devadesáti procent vysokoškolsky vzdělaní jedinci. I já jím jsem. Kdysi jsem si myslela, že to, o čem píšu, se týká jen nějakých neinteligentních, zanedbaných, pouze pudově orientovaných lidí. Ale teď mám pocit, že tohle s inteligencí a vzděláním někdy nemá nic společného. Je to všechno prostě o jednotlivcích, někdo prostě je dobrý a vnímavý člověk, někdo ne. Tomu se asi nelze naučit. Asi se jen my musíme snažit dělat tu neuvěřitelně mravenčí práci - učit se přijímat sebe sama, nehledě na mínění ostatních. Přiznám se, že já to zatím příliš neumím.

Lolle má pravdu, většina cizinců z civilizovaných zemí se chová mnohem lépe než čeští muži. Tak se tam chovají k ženám přistěhovalci.

Lolle, myslíš, že cizinci tohle nedělají?

Veroniko,tak jak se chobvají chlapi někdy až nevychovně,ženy to umí naprosto stejně.Ať tak,či onak,je to hnus.
Chceš názor mužskýho,pokusím se Ti tu přetlumčit názor svého přítele,ale trošku svými slovy.Citovat ho nechci,navíc si to všechno doslovně stejně nepamatuji,tak se nezlob.
Žena by totiž měla být ozdobou svého partnera jak po fyzické tak po psychcycké stránce.Nejlépe je,pokud je drobná,štíhlá(ne vychrtlá!),hezkej obličej,umí se upravit a nevypadá pak jak vosková fygurýna.Nejlépe prý přírodní vzhled,kterému se může občas pomoci...
Co k tomu dodat?Občas mne tím zaráží.
No nic,pokud jde o to, proč tohle muži říkají o těch ženách co nevypadají jako modelky je i to,že mají třeba sami nízké sebevědomí a maskují to silnými řečmi.
Jednoho konkrétně takového znám.Podle jeho řečí jsem si myslela,že má doma MISS.Když jsem však jeho manželku poznala,žádná MISS,to nebyla a není.Je to normální ženská,nic extra,ale je hodná, milá, příjemná....Že není nejhezčí?Krása není vše...
Takže asi takhle.
(Jinak já jsem jedna,řekla bych,z obyčejných žen,s nízkým sebevědomím.Po ulici chodím s hlavou sklopenou,stydím se a přitom k tomu prý nemám důvod,což si občas sama doma také někdy řeknu.A proč tomu tak je?Je to problém z dětství,který ve mne vypěstoval můj otec).
Tenhle problém nevyřešíš a odpověď je v psychologii.
Měj se hezky.Vlasta

holky musite si najit cizince ,ti nasi cesky burani si nedokazi ocenit a branit svoji zenskou ,je to smutny ,ale tak !!Cizinci te zboznuji jak si a jsi stale pro ne jako princezna a stredem pozornosti. Ty nasi..umej jen blbe kecat,chodit po hospodach a chlast pivo HNUS!!!

Zdeněk:
Myslíš tedy, že tady se nějakého rozumného, vysvětlujícího nebo třeba ospravedlňujícího pohledu od muže nedočkám? Já se domnívám, že zdejší diskuse sleduje široké spektrum lidí, určitě tedy ti, které zmiňuješ - prostě poněkud zvláštní jedinci s nějakým výrazným problémem, ale i lidé, kteří dokážou mít zdravé a racionální názory.
A ty přece také jsi jedním mužským zástupcem, který zde teď přispěl, co si tedy o tom všem myslíš ty? Mne by skutečně zajímal nějaký "mužský" pohled na tento problém. Já si totiž myslím, že to, o čem píšu, opravdu není nic výjimečného, mnoho z nás se s tím setkává, ale znám daleko víc spíš ty ženské stesky než postoje mužů.
Nemyslím si, že by Veruš neměla pravdu, mužům se v určité míře také někdy děje něco podobného, ale jsem ženská, řeším to teď tedy z ženského pohledu, proto mne zajímá názor "druhé strany".

Veruš, jo, s tím lze jen souhlasit.

Veroniko, problém bude v tom, že ti muži kteří přemýšlejí a chovají se jinak než ten "popsaný kamarád z večírku" sem buť nechodí a nebo sem nepíšou. Toho dotyčného bych se zeptal, jestli si je jistý, že někdy nebude potřebovat pomoc od ní jako lékařky.

Ale ..ono je to trochu složitější, to nevybíravý hodnocení mužů provádějí nejčastěji ženy-učitelkym, matky, celebrity...Jsou toho plný média. Mě to taky štve, protože pak má zakomplexovanej kluk strach si se mnou něco začít. Jsem sice černovláska a připomínám cikánku, ale taky mě mají za příliš krásnou.

velice s tebou souhlasím, myslím že se tohle děje všude a taky se mi to nelíbí.

Ahoj, k tomuto tématu mne přivedlo několik věcí - všimla jsem si, že hodně rubrik je tady založeno na dotazech - Jak se vám líbí: prsa, zadek, vlasy, výška atd. Zaujalo mne, kolik lidí to tak výrazně řeší. A pak mám několik vlastních zážitků, z nichž včerejší byl pro mne impulsem, abych sem napsala.
Byla jsem na večírku, kde se pochopitelně vedly řeči o všem možném, došlo i na moji kamarádku Němku, již si vzal jeden společný kamarád. Ona je z mého pohledu skvělá a příjemná holka, ale bohužel nemá to, co mužská část populace tak výrazně cení - pohlednost. Je velká, blond, ale silnější, má prostě tzv. "almarózní" vzhled. Mužům se fyzicky opravdu nelíbí a už jsem v její nepřítomnosti slyšela na její adresu komentáře nejrůznějšího nelichotivého typu, aniž ji ale dotyční kritici blíže znali. Včera se jeden muž,vysokoškolák, který se asi jinak nedá označit za úplně negramotného burana vyjádřil tak, že jejího manžela nechápe, ona přece vypadá tak hrozně, že on by si o ni neopřel ani kolo! Musím říct, že se mi z toho zvedl žaludek. Ona je ještě ke všemu lékařka a protože je znám oba, musím říct vlastní názor - tento kritik jí nesahá ani po kotníky.
Častokrát v životě jsem se ale s tímto pohledem setkala
a musím říct, že je mi to líto. Jakoby ženy, které nedisponují ceněným "zbožím"- krásou, byly snad opravdu "téměř na odstřel". Někdy se mi dokonce zdá, jako kdyby na nich muži snad doopravdy nebyli schopni ocenit nic jiného.
Někdy mívám pocit, že se snad dívají na ženu jako pětileté dítě na obrázek namalovaný temperami a popisují a vnímají jen to, co vidí- to jsou oči, to jsou vlasy, to je nos atd. Že snad vůbec nevnímají nějaký jiný rozměr. Vím, že nemohu zevšeobecňovat a naštěstí existují i jiní muži,ale přesto je tento "omezený" pohled hodně rozšířený. Znám více žen, které jsou kvůli tomu pochopitelně smutné - nejsou "princeznami" a pokud chtějí uspět, musí mít opravdu velice výrazné kvality ve všem ostatním, aby tento "handicap" vyvážily.
Možná si myslíte, že jsem jedna ze zapšklých, odmítnutých a smutných, ale myslím, že to není pravda. Mužským hodnocením, které někdy slyšívám, bývá, že jeden do druhého drkne, pískne a řekne - "Hele, ty vole, čum!" Jsem vysoká, subtilní blondýna, takže mám asi jistý druh pochybného "štěstí". Ke mně se muži často chovají, že by se to dalo hodnotit - "Hele, já jsem támhle tomu velkýmu klukovi na vedlejším pískovišti ukradl kuličku, to jsem borec, co?" Někdy se snaží prostě udělat "dojem" a to způsobem, který mi v duchu připadá až legrační a nemá vlastně žádný účinek. Ale já si zase na tohle nechci stěžovat, nemůžu říct, že by mi projevy zájmu byly nepříjemné. Je mi spíš líto některých mých kamarádek, které, byť jsou to často skvělé bytosti, musí někdy překonávat kvůli vzhledu velké množství překážek. Také si nepamatuji, že bychom někdy s holkami nějaké muže takhle tvrdě a nevybíravě hodnotily. Domnívám se, že pokud bychom se na muže dívaly podobně, tuším, že asi tak dvě třetiny těch, které denně potkávám na ulici, by prostě neměli šanci. Ale je už to asi tak v přírodě zařízeno, pochopitelně s tím nic nenadělám a nezměním to.
Nejlépe to myslím dělají ti, kteří se nad tohle vše dokážou povznést a vůbec to neřešit, ale není to vůbec lehké. Z mnoha rubrik i tady na chatu čiší problém související s nedostatkem sebevědomí a to s sebou zákonitě nese právě i velký problém se schopností se nad něco povznést.
Znám ale jednoho známého, který je matematik, ředitel střední školy a už asi deset let nosí v uchu náušnici. Ptala jsem se ho proč, vždyť mu to může v jeho postavení působit problémy. Odpověděl, že ho baví sledovat okolí a dívat se, jak ho chtě nechtě musí vyjmout z té "škatulky", do které ho zařadili. Jak přes veškerou svoji rigidnost a neschopnost jiného pohledu musí lidé uznat, že není žádným hloupým a neschopným idiotem, za kterého ho i jenom kvůli nošení náušnice automaticky někdy mají.
Já se ale také někdy musím zkoušet "povznášet". I když tedy asi nejsem tou, o kterou by si muži "neopřeli kolo" např. kvůli tloušťce apod., musím je zase já přesvědčovat,že nejsem jen "načesaná blondýna", ale že jsem i obyčejný člověk, který tak jako ostatní, také přemýšlí a pracuje.
Pokud si tohle přečte nějaký muž, přála bych si, aby ještě předtím než mne zhodnotí jako "totální krávu" a feministku zapřemýšlel, zda se také někdy nechová tak, jako výše popsaný "kamarád" z večírku a že tím třeba mohl někdy nějaké holce také zbytečně ublížit.
Mějte se fajn.