Panická porucha PP7

Jo Neuroly bych prala, kdybych ještě ějaké měla :o((

Evíčku,důležitý je,že víš,co ti je a od čeh,vždyt sama víš,že nejhorší pro lidi a pro nás pošuky je,když je nám zle a nevíme od čeho!!To si pak přivodíme ještě horší stav ale ty to víš,takže se napij třeba ledový coly,jestli ti je těžko od žaludku asi jo,když si zvracela a pomalu se dej do úsměvu,ty léky jsou hnus ale nic jinýho to není,takže už je vše v pohodě!

Manžel už spí, stará se o mě a je taky unavený. Musím spoléhat na to, že se to nějak vyřeší. Já jsem totiž byla 2,5 roku bez potíží. Je mi zle co mám nové léky, před tím jen silné úzkosti a deprese. Teď záchvaty, křeče, nespavost, úzkost.

Evíčku a kde máš manžela?bojíš se samoty?Asi ne,to je ti vážně blbě jen z těch léků,no tak s tím uděláš ráznej konec,hned zítra,prostě si mysli,žes snědla třeba zkažený jídlo a je ti blbě po tom,za chvíli ti bude fajn a normálně do sebe od zítřka per Neuroly,jsi ted moc rozhozená,paradoxně lékama....ale za pár dní budeš OK!!!

Víš, já byla docela v pohodě, než mi změnila léky. Jsem z toho už vyčerpaná.

Já už jsem si za poslední dva týdny prožila peklo, zvládnu to. Doufám.

aha,no to nevadí,žes to všechno vyzvracela,ten Neurol ti v krvi určitě zůstal,ten už byl dál než v žaludku,pomalu se začneš zklidnovat..neboj,neklepej se,hlad si pejska,on něco vydrží a mysli na to jak si ráno v klidu jdeš k paní doktorce pro jiné,osvědčené léky a hlavně Neurol!!...musíš se dát do klidu...už je ti líp?,už jo... zklidnuješ se vid?

A to byly poslení co jsem měla. Jiné nemám.

Nueroly jsem si vzala, ale je mi zle od nervů od žaludku a bohužel Neuroly jsou v toaletní míse i s večeří :o((

Já nejsem fňukna, ale tohle je i na mě opravdu moc.

nestresuj ho, jen mu to všechno vypovídej,on to unese,prostě jen mluv,už je ti určitě líp.....dalas ty Neuroly?

Mě je spíš zle po těch lécích, už to trvá dva týdny a já se držím zuby nehty.

Bohužel s ní i ten poslední Neurol :o((

Mám pejska, golden retrievera, ale nechci ho stresovat, on to cítí. Je to horší, venku je všechna pracně nacpaná večeře :o((

Evíčku...už je líp??

už sis dala ten neurol??neboj nejsi sama,máš pejska nebo číču??jestli jo tak si s nima povídej..za 8 minut jsi v pohodě....

Evíčku neboj máš v sobě už Nerol?? pokud ne lupni ho a nebo dva a počítej sim do deseti a říkej si pomalu jen 10 minut a chod si po bytě ...jen deset minut...pak to zabere a ono to přesně za deset minut zabere a už se ti nic nestane,ono se ti ani tak nic nestane...nikdy se nikomu nic při tom nestalo...neboj pomalu začneš citit ten klid...uvidíš...jen deset minut!!!!!!

Dneska jsem byla ráda že jsem konečně snědla normální jídlo a šlo to nakonec teď všechno ven. Mám za dva týdny 6 kg dole. Jsem strašně slabá, spát nemůžu.

Lucie, já mám další záchvat, jsem tu sama, hrozný.Musím to nějak zvládout.

holky přemýšlela jsem tuhle o tom,jak,cítí,jednaj,řešej, prostě žijou lidi tzv.zdraví,tedy nezasaženi v průběhu života nějakou tou psych. poruchou,nebo nemocí nebo co to je.....dobabrala jsem se klasicky až k slzám a lítosti sebe sama,ztracených 10 let života,no ztracených, už jsme si to tady mockrát říkali,je to jen relativní ztráta,co všechno člověk i v tý svý bezmoci a neschopnosti normálně fungovat objeví a najde sám v sobě, i v lidech z okolí,i v lidech nejbližších..... nevím ale jestli je to víc,než normálně žít a nebát se každý další minuty,kdy mi zas v hlavě něco přeskočí a já se začnu bát vlastních myšlenek,abych si nevyvolala další paniku a nebo vlastních rukou a nohou,které klidně jdou,zatímco já stojím.....ale přeci jen.. často si říkám třeba by bylo všechno jinak,kdybych se tolik nebála,10 let odmítání všeho,vždycky rozkročená mezi ano a ne a to ne většinou zvítězí a o to jsem se pak cítila hůř..ale už je to strašně dlouho pryč,věřím, že navždycky...stejně si budu do smrti představovat jaké je to žít s jakoby nezatíženým mozkem tímhle prožitým svinstvem,já už sice paniky nemám asi 20 let,agoru jsem dá se říct taky pokořila až na její dno ale je jasné,že i když jakoby normálně prožívám svět, vím o tom,jestli mi rozumíte,není to samozřejmost jako u většiny lidí...jedu po dálnici a najednou si uvědomím,bože tady jsem kdysi chtěla vystupovat za jízdy nebo měla vždycky ataku obklopená kamionama, bez možnosti úniku,nejhorší byl střed cesty,kdy návrat i cíl byl nejdál....v obchodě ve frontě přemýšlím o tom jak jsem tu frontu 1000 krát vzdala ale úžasný je,že si tu paniku už nevyvolám,že jo?...jak jsem už psala mozek prostě zapomněl,on už neví jak na to,jak mě zase zničit,prostě je v klidu aspon co se týká pp...v lese jsem vždycky skoro zkolabovala bolestí hlavy a míhající se sluníčko mezi stromy by mi při otevřených očích určitě vyvolalo epilept. záchvat,takovej pocit jsem vždycky měla....bože já jsem byla vážně magor!!!!!
no všechno je pryč,moc děkuju...je tady zase přechod jo my se máme-:)
tímto Vás zdraví Vaše ukecaná L.je tu tolik nových lidí,je mi jich strašně líto,ten boj je fakt dost hnusnej ale dá se vyhrát!!!

Dášendo,vydrž co nejdýl bez AD,jsi fakt velkou nadějí pro zdejší,já jsem jinej případ,vždyt víš,mě se to tak nějak pustilo bez léků,stářím a únavou!!!-:)))

Eviko,kočka moje je miláček největší,nemazlí se mrcha ale dělá neskutečný kousky!Co pleteš?? Na vnoučata??,když jsi kvůli nám pustila ty dráty!-:)))))Mám ráda Tvůj humor!!

Eduš děti jsou nejvíc,co my holky v životě máme,ta láska k nim a povinnost odvede myšlení jiným směrem a z nejhoršího jsi venku ale to ty víš...dočetla jsem se tady zpětně,že někdo jde kvůli pp na potrat,jedna rada...nedělej to!!!!Vím o čem mluvím-:((((