Hypochondrie

Mě psychiatr řek že když člověku opravdu něco je tak se mu to nejčastěji stane při nějaké činosti a né v klidu v sedě když na to pořád myslí a osahává si ta místa tak pak prý psychika pracuje a zdá se to všechno ještě horší.No lexaurin je prd,chce to pravý antidepresiva a mě pomohli tak po týdnu braní už sem začala pociťovat jak to ze mě odchází a jako sem i začla nabírat sílu,už sem necítila tu bezmocnost a vyčerpání.

Já jsem byla u psychiatričky a první věta, na kterou se zeptala po vylíčení všech mých příznaků byla: "a máte hotová všechna jiná vyšetření,hlavně neurologické?" Vím, že to myslela dobře, ale ve mě se zvedla vlna pochybností - "co když opravdu mám nějaké fyzické onemocnění?". V uchu mě hučí hlavně v levém (jako parník) a nejvíce bolí hlezenní kloub (tak že tu nohu nemohu dát ani do tureckého sedu), pak ty mžitky před očima,hlavně když je slunce,tak vidím spoustu "mušek".Mám doma Lexaurin a Neurol jako pohotovostí,ale nechci to brat,když je to pry návykové.Za jak dlouho Ti Mariko zabraly ty antidepresiva?

Jano tyhle příznaky co popisuješ tak já od psychiky měla úplně stejný.Zdá se to nemožný ale fakt i z psychiky de mít takový věci,úplně sem cítila z ničeho nic bolesti svalů a kloubů,hlavně dole v nohách a škubání ve svalech,brnění i v rukách a v hlavě,občas pocit na mdlo,závratě a i ty bolesti zad a v uších mi občas hučelo..Pak sem brala antidepresiva a všechno to zmyzelo.Nestyď se zajít si za psychiatrem popiš mu co tě trápí a čeho se bojíš.

Nevíte, jestli můžou z psychosomatiky bolet i klouby? Mé příznaky jsou: brnění končetin, hlavně v klidu, bolesti hlavy, cukání ve svalech, bolesti svalů, hučení a šumění v uších, mžitky před očima, bolest zad v bedrech a nově mě bolí klouby, hlavně v kotníku, bolí to docela dost, ale upřímně - k lékaři se mi už po těch milionech vyšetření nechce :-) Kdybych se těhle bolesti zbavila, klidně bych brala i ty antidepresiva, ale pořád si říkám, co když to není od psychiky... Je to začarovaný kruh...

pro další do party: vím, jak ti je, obcas si pripadam ze svět jde uplně mimo mě ale úplně, prostě jak když jsem uzavrenej do sebe, pritom vím, že když na nic takového nemyslím, jsem s partou, dobrou holkou atd. kecám s kamosema na bazene nebo tak, tak je mi strasne fajn, to si na nic ani nevzpomenu, jenže jakmile prijdu domů, tak zacnu hledat priznaky co mi je a spojuju to s ruznyma nemocema, je to děs, ale nestydím se za to :), vím že je to problém jako každej jinej, zatím se mi k psychologovi nechce a antidepresiva se mi brat taky nechtějí a to je pritom venku tak krásně, jenže mě v kuse něco bolí - jednou slachy na nohou tak, že nemuzu skoro ani chodit, podruhý mě zase brněj ruce když se probudím :) (10 sekund), dále se z toho nemůžu vůbec soustredit když mi nekdo neco riká, strasně se potím, ale to vše jsou psychosomatické potíže :), zkuste najít na netu a něco pohledat o tom, ale mě pomáhá když se podívám občas na tuhle stránku když jsem v těžké depresi, přectu si ze v tom nejsem sám a jedu dál :), ale ten život je strasne krasnej na to, abych v 17 tesně pred 18 zazival takovyhle starosti, když ostatní si uzivaji naplno .... chtělo by to asi holku, zatím jsem žádný delší trvalý vztah neměl :(, ted by mi to vážně pomohlo, jinač zkuste saunu, bazén a tyto relaxacní veci, chce to neco nového prozit, například jedte na machac, kamkoli, hlavně se odreagujte

jenže jak se toho zbavíme, když trávím čas s někým a nemám možnost se pozorovat nebo si vyhledávat možné nemoci a příznaky na internetu, je to celkem fajn, ale jakmile jsem sama tak si nedokážu zabránit a místo práce trávím čas vyhledáváním a pořád se v tom udržuju, poraďte jak z toho ven, jak to řešíte vy a jak se vám to daří, antidepresiva už znovu brát nechci, ládovat do sebe chemii, ale sama to zatím taky nezvládám

Lino,jako bych to psala já...Jak vidím tak nejsem jediná.Teď mám zrovna problém a už mám v hlavě ty nejkatastrofičtější scénáře. Je to hrozné, nemohu se na nic soustředit a nic mně nebaví.No asi to dobře znáte.

jsem na tom plus mínus stejně jako mnozí z Vás, úzkostná porucha, neustálý strach z nemocí, hledání a asi i vyvolávání si příznaků, znáte to kdo hledá najde, kéž by si šlo stejně vsugerovat i to že jste zdraví, že Vám nic nehrozí a u toho zůstat, a kéž by se podařilo zapomenout všechny ty načtené vědomosti týkající se nemocí a jejich příznaků, ale kdepak tohle se mi z mozku vymazat nedaří, je to kolotoč ze kterého momentálně nemůžu seskočit

Kolik je ti roků?

Mám takový strach, strach že umřu strach z každé nemoci....mám už také srach odruhé a začínam pozorovat jestli jim také něco není je to fakt děs.....

Jo můžeme pokecat.Ted si jdu užívat ven krásného dne a doufám ,že i vy.Až bude trochu času zase juknu.Mějte se všichni krásně a zkuste nemyslet na nemoce.

ROMANE až budeš brát neuroleptika tak tě to třeba přejde jako mně..

mě bude ted 18 :).... je to děsný a doufám, že to brzy přejde uplně, ale tobě preju to samé at se psychicky z toho dostanes, rad bych s tebou o tom pokecal :) a promluvil normalně

Jo Romane přesně!Zažívám strach úzkost atd.Když si myslím ,že mím nějakou nemoc hned si najdu příznaky,které na to sedí.Hned se kontroluju a sleduju ,no a to víš ,že je vždycky najdu.Někdy nemůžu ani na nic jiného myslet.Ráno se probudím a moje první myšlenka je na nemoc a večer když jdu spát moje poslední myšlenka je na nemoc.Ještě,že mám děti které dokážou rozptýlit.Někdy si říkám jseš mladá tak neblbni a užívej si života.

Taky zažíváte úzkost takovou jako já? že prostě v kuse bojujete sami se sebou uvnitř a bojíte se toho že máte nějakou vážnou nemoc ( u mě RS ), a všecko si pak spojuju s ní, jakoukoli blbost a bojím se občas jako svině... je to děs, stačí aby se někdo zmínil o nějaké nemoci a začnu hned myslet nad mýma nemocema :D:D a spojovat si to

To je jasný, taky sem chodim tak 1x za 14 dní :), nekdy jentak jako dneska a nekdy když mám úzkost, tak sem chodím vzdycky

Tak jsem si našla pár tel. čísel na psychology a v pondělí je obvolám.Emo přesně po smrti maminky to se mnou jde z kopce.Taky měla rakovinu a od za čátku potíží za 4 měsíce zemřela.Schizáku asi máš pravdu bude to nejspíš alergie.Měsíc jsem ted užívala antibiotika na zánět okostice.Ale to hypochondrovy nevysvětlíš:).A víte co je zvláštní ?Zánět okostice mě vůbec nerozhodil sice to bolelo ,ale psychicky jsem byla v pohodě.Ale když jde o nějakou závažnou nemoc to jí hned mám a už blbnu.Romane máš pravdu ještě ,že se můžeme tady svěřit člověk který takové stavy nezažil těžko uvěří .Jestli to nevadí tak si sem občas přijdu vylít srdce ,mějte se a děkuju. Eva.

zdravím Váš, šel jsem se sem jentak podívat a pozdravit :), je mi celkem v pohodě už, na RS už nemyslím, asi je to tím, že za pár dní jedu kvůli páteři do Usti n/L na výrobu protézy (bederního pásu) páteř mam v desolátním stavu od sezení u PC... a hraní cs s kamarády :) cca 3,5 roku... je mi Vás fakt líto, protože prožíváte úplně to samý co já :), já s tím bojoval odmala, ale vždycky jsem byl zdravej, nic mi nebylo, a pak to začalo blbým pupínkem na noze od kterého se mi vytvořil zánět a lezel jsem v nemocnici, potom jsem se zacal extrémně soustredit na každou blbost, popadávaly mě náhlé zimnice + pocit na zvracení a takový zvláštní pocit u srdce, jakoby přestalo bít, nebo nevím, těch nemocí co jsem prožil už bylo spousty, ale stále mě somaticky trápí - bolest bederní páteře, bolest svalů a kloubů, padání vlasů a ucpaný nos bez rýmy - ale polypy to nejsou, byl jsem s tím dvakrát na ORL a nic, jen otok sliznice :), nic jinyho mě netrápí... ale je fajn ze si o tom tady muzeme pokecat :)

Tak když to tak čtu sem se přesně hodim,žerou mi stejný pocity jako vás a každej den mi něco bolý a to je mi 26 let..ztěhle stavů se mi vytvořili panický stavy,úzkosti s agorafobií+deprese..Příde mi že všechno je nesmyslný,pořád dokola a že všechny nás stejně zlikvidujou nějaký nemoce..Při špatnym počasí se mi to jen zhoršuje což je vlastně teď pořád,trochu líp mi dělá teplo a slunce ale to už taky pořádně neni.Občas mě chytali pocity že se zbláznim a zhroutim,pomoch mi až setralin s rivotrilem,teď sem to vysadila protože je to lepší ale nevim na jak dlouho až příde podzim tak se to může probudit zas,asi každej tady víme dobře svoje..Držte se a snažte si říkat že nemoci a bolesti k sobě patřej a že to tak máme všichni-snažim se to taky říkat.

EVO-to může být nějaká ALERGIE já to jem měl taky..a opčas mám--s rýmou