Deprese!Chci umrit!Muj pribech

Když si myslíš, že to SAMA nezvládneš, zkus to řešit odborníky.

Já je zvĺádám,ale bolí mě srdce celý život se zhroutil

Tak se mi zdá, že se moc lituješ. Co takhle zkusit jednat jako osoba. Jako JÁ. V životě jsou větší problémy, které budeš muset zvládnout. SAMA.

Chci umřít protože nemám kamarády táta se zajímá jen o to jak mi jde škola a já to nevydržím matka mě nechce a já moji matku nechci ani vidět celý dny probrečim protože se nemám komu svěřovat kamarádky mě opustili a můj kluk se semnou rozešel.

něco bych věděl, ale je to...JO DIK SY CE STO NEPSALA ME ALE METO DOCELA POMOHLO

Teio,ukaž mi jediného člověka,co nemá dluhy.To je to nejmenší.Horší je špatné zdraví.

Teio, Lucrezia to řekla i za mě... Život nekončí! Uvidíš, že přijde ještě spousta hezkých věcí. Nejsi zodpovědná za dluhy svých rodičů - a nakonec i ty dluhy se vyřeší... Vzdělání si ještě doděláš, když budeš mít chuť a vůli, a obojí podle toho, co píšeš, máš. Moc Ti přeju, abys potkala někoho hodného, kdo Ti pomůže udržet se nad vodou!

Prosím poraďte mi někdo ...Teia, rozumím Tvému strachu a beznaději.

Nicméně, uvědom si, že nejsi zodpovědná za dluhy svých rodičů. To v prvé řadě.

Za druhé-chápu Tvou snahu jim pomoci, ale jelikož jsi dospělá a pracuješ (jestli jsem to dobře pochopila), musíš se postarat především o sebe, jinak bys jim stejně byla k ničemu.
Takže postav se na vlasní nohy, osamostatni se, a vzdělání si můžeš dodělat později, na to není nikdy pozdě.
Pokud mají rodiče nárok na hmotnou nouzi, soc. příspěvky, nechť je využijí, pomoz jim v tom, vyřídit to.
Ale uvědom si, kde začíná a končí Tvá zodpovědnost a neber na sebe víc, než Ti náleží. Chraň svou psychiku, jen tak můžeš být nápomocna i jim.

Prosím poraďte mi někdo už nevím co dál už mě nebaví žít tenhle život :(... před třema roky jsem musela odejit nedobrovolně ze škole kterou jsem milovala což mě uplně zlomilo:( rodiče mě šoupli na první školu která se jím hodila a tehdy to všechno začlo přestala jsem poslouchát, já nejlepší studentka premiantka..... chodila jsem za školu, neučila se tak mě nechaly opakovat .Když jsem nastoupila znova do škole už stím že se budu snažit tak mi vážně onemocněl táta a nakonec i já jsem onemocněla .... když jsem se vrátila po nemoci do školy tak mi ředitelka sdělyla že mě vyloučily ze studia za nedodržení docházky:( Bylo to strašny doma jsem dostala strašně vynádáno že jsem neschopná, nic neumím ani se o sebe postarat.... vše jsem si teda musela zařídit sama uřad práce, práci protože mě nechtěly vzít na žádnou školu, nakonec mě přijaly na jednu školu ale podmínka byla jít od září a tak jsem musela jít pracovat. Bohužel to ale nebyl konec nybrž polovička z mích problému Poté co otec ukončil marodění odvezli mamku do nemocnice že má trombozu žil .... z rodičů vylezlo že máme velké dluhy kterí nemáme zaco splácet snažila jsem se jim pomoct ale akorát sem se dostala do dluhů sama.... Ted bych mela chodit do škole ale bohužel nemam na pomůcky ani na autobus mám dluh a jsem uplně vyřízená ....strašně se bojím a nevím co dělat..přemyšlela jsem už i o sebevražde :( prodala jsem všechny svoje věci ale k ničemu to nebylo , naši se doma strašně hádáj dluží kde mužou hrozí nám exekuce....už nemužu dál pora=d te mi prosím někdo
:( je mi teprv 19 jsem bez škole a mám strašny strach

Probůh proč mu radíte ? vy volové ! budete mu zaručovat po zbytek života věčné štěstí blahobyt a potravu ? ne ? tak kurva proč mu radíte aby žil dál. neserte se mu do jeho žovota takovým způsobem aby jste si pozvedli své vlastní ego. nic není správné. správné je jen to co určí většina ne to co si myslíte a vy se o něj a jeho zbylé starat nebudete ! Vzpamatujte se " neručíte mu za zbytek života v klidných dnech, proto mu jej nemůžete doporučovat. jste sobečtí a hnusní jako celý tento svět !

pomuze ti jedine buh!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ahoj
Neztracej nadeji-deprese ji sice hrozna nemoc a nezaberou jen prasky-nejvic cas a vira,ze bude vsechno v poradku.Taky jsem si uzila sve a byla jsem podle jinych s IQ na nule.Nikdo si to neumi predstavit .Je jen nadlidsky vykon do te prace vubec jit.Hlavni vec je najdi si nejen psychiatra,ale hlavne psychologa se kterym o problemech budes mluvit.Lidem,ktery o tom nic nevedi se nesveruj-nema to cenu.Neboj se pomalu delat vetsi kroky a ikdyz se ti zda,ze to neni mozne,Vsechno je mozne.Mne pomohlo uplne jinak zacit a to od zakladu-ziju v cizine.treba by jsi mela zmenit zamestnani-mozna cvicit,ale vsechno postupne a s chuti,nebo naopak drasticky rychle jako ja.Proste skoc do vody a plav.Hlavne pokud mas pocit,ze uz to nejde nech se prosim Te radeji hospitalizovat a neboj takovych lidi je tam spoustu a nediv se,kdyz uvidis,ze hlavne chytrych lidi je tam spoustu a hlavne se zeptej proc chytrych.Hlupaci vetsinou nemysli.Preji Ti hodne uspechu a uvidis,ze Te ceka stastna budoucnost,

existuje někde něco kde by...Psycholog, možná psychiatr.

Zdravim vas vsechny.Nevim kde...existuje někde něco kde by člověku fakt pomohly? tady na tom internetu jsou jen žvásty o tom, že si lidi pletou depku a depresy jako nemoc, jenže já touhle nemocí fakt trpim. v práci mě mají za línou holku nízkého iq, ale já mám intelekt v pořádku, jen se bojím třeba něco udělat, o něčem rozhodnout, ne proto že jsem hloupá, jen pro to že jsem apatická a mám strach ze zodpovědnosti.jenže nikdo mi nevěří ani nepomůže.zbývá sníst prášky, jenže jaký? abych neumírala dost dlouho, žíly si podřezat nemám odvahu a pistoli nevlastním. jestli někdo na něco přijdete pošlete mi to na emeil [email protected], ale asi už bude pozdě, jsou to hrozný stavy a nikdo mi nedokáže ani nechce pomoct.

ČLOVĚKA NEZNIČÍ OKOLNOSTI, ALE POSTOJ, KTERÝ ČLOVĚK ZAUJME.
Když se člověk nechá ničit problémem, tak ho ten problém zničí. A když se člověk rozhodne, že mě žádný problém nezničí, tak ho žádný problém nezničí.
Jde o to zaujmout správný postoj k problému a zničit v sobě sebelítost.
Je potřeba na sebe ZAŘVAT - JÁ NEJSEM NĚJAKÁ CHUDINKA ZTRÁPENÁ.
(tohle mi pomohlo z deprese do života )

Ahoj Lidi,je mi 33 let a...Ahoj, mě je 32 a vím jak se cítíš. Tohle prožívám taky. Chce to něco dělat, vím že se nechce a není nálada, ale pohyb hodně prospěje. Vyraž někam do přírody, ať už pěšky, nebo na kole a uvidíš že bude alespoň o chlup líp. A hlavně to chce ničím se nenervovat, to co už nezměníš, tak to hoď za hlavu.

Ahoj Lidi,je mi 33 let a posledny mesic to jde se mnou do haje,zacalo to stresem,ktery jsem prestal zvladat,najednou byli pro mne neresitelne i te jednoduche veci,ktere jsem v pohode pred tym zvladal,a skoncilo to az zachvatem,ktery jsem prozil pred 2 dny,cely jsem se chvel...citim se spatne,a najednou uz pro mne nefunguji ventily,kterymi by jsem to ze sebe vypustil,a to mne zrazi pocitove stale niz a niz...Mam pocit,ze niz to uz ani nejde.

Máte někdo zkušenosti s preparátem Venlafaxin Mylan?. napište prosím M

Je mi 52 let.Přežil jsem 8.infarktů 3x CMP a pořád stálo zato žít. Teď mám další dvě mozkové příhody,jsem odkázaný na berle,mám rakovinu a nechci už žít-pomozte mi prosím [email protected] 28.3.2011 SP2CH88888

Cus,
Tak s tim souhlasim. Ja taky nemel lehky zivot, nejdrive sem byl na zakladce dluznik totez na stredni rodice neplatili internat, pak sem utekl z domova, rodice na me nabrali pujcky, prisel sem uz ani to radej nepocitam. Muj problem byl, ze moc verim lidem, nedokazu je nechat ve srackach, ale sam sobe pomoci neumim, ale uz ty deprese sou desne, jen sedet nebo lezet a nic nedelat?