PANICKÁ PORUCHA PP8

Pajko:-))),já ti někdy holky nahraju,hlavně J.To uvidíš rozdíl mezi pláčem a řevem.
I přes zavřená okna je to slyšet hodně daleko,jak jsem měla možnost zjistit,i manžel.Není hlas,jako hlas.Ale takové to novorozenecké plakání,to pravý,to je příjemný.Pokud není např.celou noc,že mamky , co to znáte.?:-)

Teda já jsem zavařená nejen v hlavě,tady je děsný dusno půl dne,na houpačkách jsem byla ouplný mimoněk:-((,chtěla jsem domů a holky né.Normálně stav bez hnutí větvičky,jak vzduch stál.Bouřilo,ale jen tři kapičičky spadly.

ze by to byl Kyjov?Normálně jsi mi zavařila hlavu.

Lindo, bydlím opačným směrem, Tvůj pocit byl správný :-), stejný okres a nevím, jestli ještě Tvůj doktor slouží v porodnici, kde jsem se narodila a kde nejspíše i Ty, pokud nebudeš rodit v Hradišti i Tvé miminko, ale nemluvím o HO, tam porodnici zrušili. Na Buchlov je vidět z veliké dálky, když je dobrá viditelnost. Vidím od dětství téměř celé panorama Chřibů.

Helgo, souhlasím. Mám 3 děti, i když jsem cítila, že návrat těla v šestinedělí je spojen i s hormonálními změnami, věděla jsem, že to tak je a co mám racionálně vysvětleno, obvykle zvládám velmi dobře, čekala jsem, že se tělo zase uklidní. Navíc jsem rodila na jaře a příroda byla v prvních měsících po porodu jásavá a já nakonec štěstím z toho, že jsem maminka, taky. Endorfiny krotily neposlušný serotonin. Po prvním porodu jsem psala diplomku a dokončovala školu, neměla jsem na psychiku čas a pak jsem rovnou šla pracovat. Mívala jsem slabé chvilky, ale rozhodně ne ataky nebo deprese a s agorafobií jsem se podvědomě rvala, ani jsem ten pojem tehdy neznala. Třetí dítě-konec listopadu, taky štěstí, ale v mém okolí dost dramatické tragické události a navíc začátek roku vždy snáším nejhůř, takže to mi zabrat dalo, ale když to rekapituluju, byla to otázka 2-3 měsíců a v květnu už jsem zase byla v kondici. Mě děti držely a drží nad vodou, jsou nejsilnější motiv a radost. Každý máme jiné podmínky, okolnosti, předpoklady apod. Rodit císařem přece není nemoc, ale pokud vím, nechávají maminky po císaři od miminek odpočinout. Za nás rooming neexistoval :(, minulo mě to, bohužel, chtěla jsem mít děti u sebe, jenže nám je sestry přinesly na chvíli kojení a zase odnesly. Ze zavinovaček jim trčela jen hlavička, celá tělíčka jsem viděla až, když jsem porodnici opouštěla. Hrozná doba :-( Možná je to tím, i jak vnímáme. Mě nikdy nenapadlo, že dítě řve, moje děti prostě plakaly, nečekala jsem, když jsem se rozhodla je mít, že budou tiché a přizpůsobivé mým psychickým stavům. Neber to zle, mám jako matka spoustu rezerv, prožívám jinak, než Ty a nerodila jsem císařem. Tak bych do toho neměla mluvit, jenže jsi mě oslovila.

no Pajko v těhotenství skvěle,ale zato šesti nedělí a asi tak pul roku po byla jsem zralá na sebevraždu,pamatuji si ,jak za mnou přišli do porodnice nemohla jsem ani promluvit jak se mě chtělo brečet,ruming je skvělá věc když je máma zdravá a v pohodě,ale když si máma po císaři potřebuje oddychnout a dítě řve a řve je to hotový peklo,srazilo mě to uplně na kolena a hodně dlouho jsem se dávala dohromady

Pajko,ano,ano,vím to,když jste mi pomáhaly před 2ma lety.Doktora jsi trefila na poprvé,je to mudr.Kudělka!Vidíš na Buchlov-to vypadá na Hradiště:)Jsem ve Veselí rok,bydlela jsem na Přívoze a tam je rohlík vážně na 5km.Ale proč jsem měla pocit,že jsi od hodonína.Zapomínám...

Lindo, Ty jsi kousek ode mě. To budeš Borýska asi rodit v mém rodném městě a gynekolog bude PK, IK nebo SK :-), tipuju SK, jestli chodíš do poradny u vás :-) A rohlík můžeš mít ke koupení i pár metrů od baráku i na venkově, hezký výhled a rohlíky jsem měla vždycky blízko :-) jenom je jím na stará kolena výjímečně.

Petro, neodkládej AD. Jdi do toho. Zkus je. Začni malinkým množstvím, menším, než Ti předepsal lékař, tělo už Ti napoví, jak se s nimi je ochotno sžít. Když to nepůjde, nebudeš je brát, můžeš, nemusíš, ale je hloupost nezkusit vzít si lék, který pravděpodobně vylepší kvalitu Tvého života.

Mně v těhotentsví bývalo taky supr, absolutně zdravě, už vím, že zejména proto, že hormony, které střeží těhotenství, působí proti těm, které provokují ataky. Nemá to tak každý, protože každý z nás má jinou chemii organismu a taky třeba další diagnózy. I zdravé ženy prožívají těhotenství rozdílně, některá má první měsíce kruté nevolnosti a jiná je nikdy nepoznala. Byla jsem v tomto směru opravdu šťastný typ.
Nově příchozí, mrkněte se na stránky www.lundbeck.cz, je tam v sekci pro veřejnost dost zajímavých odkazů.

Ej od Buchlova už žádné slunéčko jasné, ale padavé šedé nebe a včera navečer nám na zahradě pršely provázky deště z blankytné oblohy a na kousku šedi oblohy kdesi ve východním rožku se vytvořila duha a pak se ještě dublovala, aby ten úkaz už stál za to, krása :-)

Pěkné odpoledne

Copak Jiřinka?
Myslím na ní..

ROUBENKU ANO ČEKÁ TĚ TICHÉ RÁNO,V NOCI KLID A PŘES DEN PTÁCÍ,
TVÁ ROVNOVÁHA SE TI VRACÍ...

Dituško.........děkuju,když já u doktorů byla za půl roku 3x sono,2x laboratoře všechny možné,a tak zlé to není,ale prostě zlobí mě to a tak si říkám,že to neni možné,aby mi bylo takhle blbě od syndromu drážd.trakčníku a zužených žlučovodů,žlučník už nemám,a od zánětu žaludku,,,,,,,,,,,,,no prostě jsem slušně řečeno pěkné trdlo a sama nad sebou žasnu co to hledám na tom internetu.A mám na sebe zlost.
Za tohle by mi můj psychiatr tedy zvedl perka,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,končím s fnukáním,stejně to nepomůže ,,,,,,,,,,,,,,jen mě to rozhodí

LUCKO - a už to máš dlouho? nepomáhají třeba rehabilitace? Je mi 28 a nedovedu si představit s tím žít celý život...

Jo a abys Hani nebyla sama,kdo si nadává za tyhle hnusný myšlenky, tak: moje dítě odpadlo o pul 12 vestoje u mého klína a jas přeneseno krátce poté do postele chrní doted...což nebývá tak časté...mno a mě nemůže napadnout " ta je chudera asi příchoí bouřkou znavená"..mě rovnou šukne v mozku a myšlenka je zplozena cobydup "žije proboha"?

nnnooo a protože právě načasovaně s mým naloženým talířem volá MAMííí, tak žije....

Petro, já beru sertralin už tři roky. Alkohol, jen když už není vyhnutí (oslava), tak jen trošinku na jazyk.
Já mám sice depresivní poruchu, ale ta panika, strach, úzkost, dýchání, vyčerpanost, únava ..to mi není cizí. Ono to je všechno na jedno brdo.
Někdy je dobře, někdy zase z ničeho nic hrozně.
Ale určitě bude líp

Haničko sluníčko,
panikař maličko!
Roubenka ti dodá glanz,
to poradí i pan Johanz.

Játra nejátra,
každý s netem zapátrá,
když se NĚCO šustne,
"co když v tělíčku mém něco houstne"?
na nás si chocholoušek zgustne...

--nevěš hlavu,jdi do toho,pokud tě fakt něco zdravotně trápí a bolí,tak nečekej a jdi k dr.Může to být stejně tak banálnějšího charakteru,jak nemusí,ale ono bude,takže čas na roubenku a ježdění ti ještě hafol zbude!!!
Zdravím od špenátu s bram a volským okem a posílám dusno,tmu a bouřku.pa

Hani,radši hledej plánky na osazení roubenky.Já vím,hloupé myšlenky neukočíruješ,ale víš jak tam bude fantastický čaj?A třeba maliny?

Holky stálé i nové ahooooooooooooj
Tak ukázka toho ,jak se chová klasický pp a agorafobik,dlouho scháníme malinkou roubenku,když jsme jí konečně sehnali,tak já přemýšlím,zda jí koupit či ne,protože mě neustále zlobí zažívání a i přes vyšetření si říkám,co když mám něco uplně blbého ,no a bla bla a dnes mám říct ano či ne a místo toho řeším,jestli nejít na další vyšetření a pak se rozhodnout,no uplný trdlo,jak řekla moje kamarádka,vždyt ti může zítra na hlavu spadnout cihla co blbneš.Ano blbnu,sedím u netu a hledám si příznaky rakovina jater a žaludku.No zralá na pár ................
Tak takhle se chová dost dospělá panikářka ,která momentálně asi nepřemýšlí hlavou.Tak mi držte palce ,at se rozhodnu rozumně a hlavně druhým radím ,jak vytěsnit blbé myšlenky z hlavy a ted jich tam mám plno.No tak zatím

Já zas portský, rum a metaxu.
Lucko, to měla být fotka jak hezky sedí, ale právě si začala lehat a to ji to asi bolí a tak se tváří takhle.
S tím chodníčkem a kytkama. My tam nechodíme, je to ke kůlně na dřevo a tak , když je na podzim mokro a bláto, tak se tamtudy jezdí s kolečkem. Jen při sekání s nima musím šibovat, protože manžel řve, že se na to může kvůli těm kytkám už vy...., že je mám všude.

Petro,mám dvě holky,prášků se neboj-bez nich nevím ,kde bych dnes byla.Vážně.Můj příběh je dlouhý a vesměs všem zde známý,zkráceně-podobný všem.Jen u mě se úzkostné stavy a obavy z nemoci a smrti stupnvoaly od dětství,ale na to jsem přišla až před pár lety,kdy mi vše po prvním porodu propuklo.Bála jsem se snad všeho,všude-ven jen s někým,pak už ani to ne, doma arytmie stejně jak venku,bušení,dušení,třesy,motáky,hrůza vzpomínat.Opravdu za sebe tady vždy píšu,že Apo-parox můj kamoš.Aspon zatím.jeden a pul tabl mě tehdy zachránilo,ožila jsem a začla teprv poznávat,co to je žít běžným způsobem,tak jak by se čekalo.Po dvou letech vysazení,čekání druhé dcery,po porodu nebylo nejlíp,ale už ne tak děsivě,jak kdykoliv roky předtím.Důležitým výsledkem antidepresivní léčby je uvědomit si za stavu pohody a dobré mysli:-),jak a proč se v nás co děje,pomůže i dobrý psycholog,četba o problému s PP apod. no a pak už je zbytek na nás.Trénink,trochu pevnější vůle a v když bude hůř a nezvladatelně,tak víme,kam zajít,co brát.Dosud malinko kojím,beru jednu tabl Apo-paroxu rok a půl,cítím,že nejsem stropro,někdy hůř jindy Ok,jsem denně vystavena stresu( ony i podvědomé úzkosti jsou stresorem pro člověka),jak dnes skoro každý,jen každý ho máme kvuli něčemu jinýmu a jinak ho prožíváme a zvládáme.Když už nezvládáme,tělo si začne škemrat o změnu,aby se samo nezcvoklo,takže to dává najevo tělesnými příznaky.A ty jsou různý.Leč podobný.Někdo jich má pár,jiný snad všechny.Já zažila spíš to druhý.Na AD si jistě nenavykneš a s postupným vysazováním bys stejně začla po dohodě a spolupráci s lékařem.Druhé mimino zvládneš,zvlášt když v těho poprvé jsi byla OK.
Alko -až ti AD zaberou,poznáš to lehce,jak vyměněná...-občas si dát deci dvě neuškodí,jen to je třeba kdyžtak napřed vyzkoušet po trošince,rozhodně ne víc a často.Miluju šmapáno:-).

Já taky,ahojky.

JOJO...TAK DÍKY MOC ZA POKEC A OPATRUJ SE AHOJ....

Takže do třetice?To bude hezký!Mě je vynechali v 6-tém týdnu.Ale myslím,že pokud by byl důvod se bát,poslali by mě na nějaké speciální vyšetření.Každopádně,určitě se na to zeptáš.Určitě se to vzhledem k tvému přání po čase dá upravit.