PANICKÁ PORUCHA PP8

Jiřino: Já ti neumím dát vysvětlení. To má jen tvoje dcera v hlavě a tvoje snahy jít ke kořenům problém jsou liché. Nezáleží na tobě, zaleží na tvé dceři. A hlavně i když je nezletilá, psychoterapie je věc jen mezi terapeutem a pacientem, rozhodně Tam nemá co dělat rodič. Zrovna nedavno jsme to řešil s terapeutem, jak ho stíhá matka jednoho pacienta, že musí vědět co si říkají atd. To pak není terapie...

Navíc spokojené a dobré rodiné zázemí z tvého pohledu, nemusí být stejné z pohledu dcery.

zuzka - diky za radu...

ZUZKO ahojky!!! Dnes jsem si řekla, že si udělám píšící den, kupodivu i po dlouhé době frmolu mám dnes v práci klidnějc, takže toho využívám.
Já právě vím, že když se jí AD zvýší, samozřejmě postupně, tak že dojde k vyrovnání té hladiny serotoninu a opět to bude v mezích únosnosti, stejně tak, jako když začala brát první AD. Taky nemohla spávat, měla velké návaly, výkyvy tlaku, omdlívala, což teď už se jí naštěstí nestává, pouze chytá balanc a vyšetření měla přes CT a bylo v pořádku, věřím, že i ta magnetická resonance by dopadla stejně. Je to prostě jen a jen psychická záležitost. V době, kdy jí bylo nejhůř, kdy omdlívala, jí jednou naměřili tlak 68/39, byla tak ledová, jako by na ni sáhla .... Ještě teď mě omele zima, když si na to vzpomenu. jediný štěstí v té době bylo, že nikdy nespadla tak blbě, že by si třeba ještě rozbila hlavu, nebo se nějak jinak zranila. pouze jednou měla vzadu velkou bouli.

DUCHMERY, vidíš, líp bych to Jiřímu nedokázala napsat, Ty jsi to tak perfektně shrnula. Prostě to jsme my ženský, musíme fungovat, i když je ouvej, když se kolem nás vše bortí a na nás je, aby jsme byly po ruce, vždy nápomocny a to vnitřní rozpoložení dostává zabrat. Opět z Tebe mluví moudrost a zkušenosti, takový jednoduchý vysvětlení, ale co za ním se všechno odehrává .... a dceři gratuluju, holt roky nám utíkají všem a Ty se drž!!

LEO, mohu napsat jen za sebe. Já bych rozhodně v jiném stavu absolvovala jen to, na co se cítím. Myslím, že teď je pro tebe naprosto nejdůležitější donosit v klidu a v co možná největší pohodě dítě - ostatní teď fakt není důležité. A že nebudeš sedět celých 9 měsíců doma? Tak za prvé tě čeká už je měsíců 6 a za druhé, víš kolik je žen, které proleží celé těhotenství v nemocnici na kapačkách? Ani na záchod si nemohou dojít a přece jsou šťastné, protože se jim dítě podaří donosit. Na trénování PP budeš mít celý zbytek života!

JIŘINKO ahoj. Týna to přežila ve zdraví)))))
Víš moc mě to mrzí se Šárkou, říkám si, že ty stavy má strašně moc silné - to zatmívání před očima atd. Musí být hrozná bojovnice, že vůbec zvládne chodit do školy!!! A jak to, že je jí tak strašně zle - vždyť bere AD ne? Já vím, že jsi psala o nemoci, o příteli, o něčem nepříjemném ve Vídni, ale trvá to už nějak moc dlouho ne? Hele, nech jí udělat tu Magnetickou resonanci, pro jistotu...

LINDO, dcera bere AD už 2 roky, konkrétně cipralex a teď právě řešíme, jest-li ještě začít zvyšovat, protože naše dětská psychiatrička řekla, že máme zvýšit o 1 prášek navíc a na druhý den Šárka skoro nevstala z postele, spadla a nemohla vstát, otevřít oči, komunikovat, prostě byl to velmi silný účinek, z kterého se opět asi 3 dny vzpamatovávala, takže jsem chtěla začít spíš čtvrtkou /teda tak malý prášek ani nejde pořádně rozpůlit, ne tak rozčtvrtit/, ale Šárka se spíš už toho bojí, v poslední době toho zažila dost špatnýho a nechce nechat s sebou experimentovat. No a já jsem hlavně sháněla psychiatra, který má zkušenosti s PP, depresema .... protože ta dětská je spíš zaměřená na hyperaktivní děti, problémové a sama se prořekla, že s problémy PP nemá takové zkušenosti, takže jsem vyhledávala konzultaci s dospěláckým psychiatrem, ale bohužel narážela jsem na neochotu, odvolávali se na normy, že nejdřív ji můžou vzít až v 18 /je jí 17/, jiný doktor nás označil jen za další "kus" nemohoucích. Prostě byla jsem z toho všeho značně rozčarovaná a otrávená a znechucená a vůbec, důvěra v lékaře mi šla rapidně dolů.
Jezdíme i k psycholožce, už byla na 3 sezeních, ale pořád neřeší důležitý věci, budu tam muset před další návštěvou zavolat a říct, co ji teď nejvíc trápí v otázce psychiky. Já v podstatě všechno vím, vím i jak jí pomoct, ale nemůžu to rvát na silu, je to mladá dívčina, život před sebou, potřebujeme to řešit s nezúčastněnou osobou, na tu dá spíš. Takže je to takový zamotaný.
A Lindo, pokud Ti vyšly krevní testy v pořádku, to je to nejdůležitější pro Tvůj klid, vždyť si vem Edušu, druhý prcek je už na světě a píše, že se cítí velmi dobře a užívá si mateřskou a tak to má být!!!

Ahoj všem. Já bych tak chtěla být Heppy i heppy. Ale nestěžuju si. Zrovna ráno jsem myslela na Eduš, ozvala se, Evikrk, ozvala se, Jiřinku ozvala se, včera jsem byla v KV a myslela na Lily, večer jsem četla že žije,ještě mi chybí Jituš, jak jí je a co její pejsek!? Chtěla bych reagovat na Vás všechny ale nezvládám to, ale aspoň na Jiřího. Myslím že má pravdu ale.....bohužel ženy mají a znovu píši ,,bohužel,, citlivější dušičku a navíc ,,tzv.velkou náruč,, trápí je vše, co zažívají její blízcí a pak Ty obzvláště citlivé dopadnou tak, že nezvládnou tu zapeklitou psychiku. Myslím že je tu dost nás, které jsou bez AD jak jen to jde, ale při problému se i já přikláním k braní neb, ten život pro panikáře a pak jeho rodinu není k žití, doplatí na to všichni okolo. Víš Jiří, je hezké se věnovat jen sobě a pracovat jen na sobě, mě to psycholožka také učí, moc jsem si z toho vzala, ale když ti někdo těžce onemocní, dojde k havárii, úmrtí apod. a ty musíš fungovat jak pro sebe ale především pro druhé protože prostě život jde dál a lidi okolo tebe musí jíst,mít čisté prádlo a musíš do práce,atd.každá dosadí určitě další důležité - vždycky je nutné to probrat ze všech stran. Takže jsem nechtěla být za chytrou, ale z mého pohledu ,,nejstarší,, to tak je. Díky za přečtení až sem!?A moc zdravím všechny bojovnice a bojovníky, za tu dobu co sem chodím je nás tu dost, co se dali do kupy, takže to nevidím tak černě. Páčko všem i sportovkyním a maminkám - ó jak závidím malé děti - my slavili včera 35 let dcery, ach jó - raději nemyslet, jinak bude depresivno! Pa M.

Mam ist sa previezt autom a velmi chcem. Ale je to 30 km za mesto a mna chyta panika...Mala by som ju prekonat nemozem tehotna stale sediet doma celych 9 mesiacov...ale co ked to malemu nerobi dobre? Uz rozmyslam ze ak pride tak ju predycham ved zomriet nemozem akurat ma velmi bude boliet brucho vlastne ma uz boli lebo uz som v napati ale mam to malemu urobit. Inac dnes som zacala 12 tyzden...

Dobré ránko sluníčka,tak tady se bude dnes i sportovat?Z vyšetření mám první půlku.Krevní obraz v pořádku.Takže AD Burýskovi snad neublížili(než jsem se to dozvěděla).Jsem klidnější.Jinak je tady krásně.Jiři,já toho moc nepochopila,ale kamarádčina dcera se psychicky zhroutila a psychiatrička jí moc pomohla.

Ahojky, včera jsem už nestíhala napsat, tak to snad teď zvládnu, ale jsem ráda, že jsem si toho hodně přečetla a je tu i dost nových lidiček.
JIRKO, jen chci na Tebe reagovat s tím, že dobře se vše říká, hůř se to zpracovává a i když jsme v případě mé dcery a sestry šly tzv. až dovnitř problému, taky jsem se snažila najít příčinu a pak hodnotit důsledek, ale souvisí to s jednotlivýma povahama, a to, co se Tobě může zdát v současný době už jako samozřejmost, někdo se to učí celý život a nemusí se to ani podařit.
A asi těžko mi vysvětlíš, jak je možný, že se od 12 let začínají objevovat příznaky u jinak spokojenýho dítka, který se nemuselo ničím stresovat a vyrůstá v klidné, fungující rodině....

Šárka se stále necítí nejlíp. Od té doby, kdy brala homeopatika, rozešla se ne zrovna nejlíp s přítelem a ve Vídni se jí stala hodně nemilá věc, to je pořád špatný jak se spaním, návalama, váhou, padáním vlásků, úzkostí, výkyvama nálad, točením hlavy, nesoustředěnost ....
V žádným případě nechci zbytečně do ní cpát AD, ale obávám se, že ten hormon je tak oslabený, že se tomu stejně nevyhne.
Opět funguje přírodní zákonitost, že ten zdravotní problém, který jsme chtěli řešit homeopatiky /nejedná se o PP/, odezněl sám díky tomu, že se rozešla s tím klukem. Kdyby se rozešli dřív, nemusela by jsme zkoušet ta homeopatika a nerozhasila by si celý organismus, protože je vidět, že je velmi citlivá na jiné vlivy vůči svýmu tělu. S tím souvisí samozřejmě i ty vlasy, které díky špatné psychice potřebují delší čas na vzpamatování a snad se to zase zlepší, i když je mi kolikrát z toho do breku, ale snažím se nedávat nic najevo, abych ji neoslabovala. V průběhu týdne si tak 1x dá prášek na spaní, aby si odpočinula, jinak jde do postele s tím, že opět neusne, což budu muset řešit s psycholožkou, protože se jí to daří až tak po půlnoci a pak má fakt málo spánku a přes víkend dospává tak do 11.
Jinak se mi podařil sehnat kontakt na psychiatra ve Zlíně, který bere už od 15, ale mladá nějak nechce, já to zase nechci řešit bez jejího vědomí, protože důvěra je mezi náma strašně důležitá, tak fakt nevím, je to takový zapeklitý.
Fakt ji i obdivuju, protože je to každodenní boj, když jede ráno do školy, tak v natřískaným autobusu přímo odpadá, pokud teda nesedí, říká, že má černo před očima i při chůzi, třeba 4 kroky ani neví, kam šlape, pak se jí před očima rozjasní, a za chvíli zas. Nejvíc se snaží soustředit přes přechody, aby je zvládla co nejrychlejc. Prostě takový obyčejný věci, který nám zdravým nedochází, jsou pro Vás s PP fakt neustálý boj a stojí Vás to všechno tolik úsilí .....
V těch zpětných příspěvcích jste to napsali moc hezky, že opravdu při dočasných problémech AD zaberou bez vedlejších účinků u těch, kteří je mají "jen na vzpamatování organismu" při nějakým vypětí, úmrtí, vyčerpání, ale pro Ty, kteří opravdu řeší PP a deprese, depersonalizace .... mají AD vedlejší účinky a těžko se toho člověk zbavuje po celý život, pouze to může ustát svou psychikou a teoretickýma zkušenostma a hlavně tím, co už se mu podařilo při atakách prožít a následně ukočírovat. Asi to píšu moc složitě, ale v podstatě si to vysvětluju i sama sobě, abych pochopila jednotlivý psychický pochody.
Uvidím, co udělají prázdniny, každopádně jde ke mně na brigádu, tak aspoň bude mít nějakou činnost a nebudou se jí honit v hlavě černý myšlenky!!!
Starší dcera odmaturovala s vyznamenáním, tak udělala radost nejen nám, ale hlavně sama sobě, aby si začala víc věřit, že to všechno zvládne. Tento týden ji čekají přijímačky, tak uvidíme, jak se zadaří.
No já jsem hodně rozhozená, snažím se to neřešit hned neurolem, ale mám velkou žaludeční nervózu, těžko se uklidňuju, to zpětné vypětí se holt na mě podepisuje.
LUCKO, tak si hezky zahraj tenis, doufám, že hraješ v kryté hale, když Vám tak prší, u nás je stále sluníčko!
ZUZKO, ahojky, neboj Týna má určitě štěstíčko, aby nikde neslítla!

Ahoj z hor.
Já zas výborně střílím. Teda nevím, jak dnes, protože klepatůra, cukatůra dělá svoje.A za mlada jsem vrhala koulí. Jinak nejsem zrovna sportovní typ.
Zdravím všechny při pondělku, u mě nic moc, potřebovala bych někam vypadnout.
Johanz, dík. Je krásná.
Mějte se dobře a ahoj.

jo trochu to umim z mládí ale pořád leje,tak jsme to o kousek posunuli..

HRÁT TENIS???????? A ty to umíš? Já ho hrála jednou, dvakrát v životě a místo, abych popoběhla, tak jsem si instinktivně raketu přendávala z pravé ruky do levé. No, jsem antitalent. Ale pingpong a bedmington mi docela jde!

proto jsem dnes vstávala už v noci :-)

teda v 8

Ahoj Zuzko
no jo i když se nic nevalí,tak máme v hlavě časovanou bombu s nastřádanejma hnusama,bohužel
drž se.... v 10 jdu hrát tenis, já tlustoprdka,to zas bude hanba :-(((
pak ti napíšu

Lucko, už si vzůru??? Tady taky leje, Týna mi zdrhla ven, hajzl - ani se mi jí nepodařilo nalákat na laskominy, je děsně vypráskaná, tak jsem to vzdala a děj se vůle Páně...
Jirko - na mě se nic nevalí, rodinu zvládám, manžela a děti naprosto v pohodě, nebýt PP, tak jsem v podstatě HAPPY (neboHEPPY?)člověk, no tak asi abych si moc nevyskakovala, tak jí holt mám....
DITO dík za fota, holčičky jsou sladký....
A Johanz ta je taky sladká.
Kde je OLGA???? Asi jí syn nechce pustit k počítači, že jo?!

Ahooj Dášendo a žlučníku :-(

já chci taky foto Eduši a dětiček..děkuji a moc ti to přeju,že se cítíč dobře :-)

Leje tu jak z konve

Johanz ta je nádherná :-) !!!!!

Potíže co máte jsou odrazem vás samých. Já byl také citlivý atd. Prostě tam kde jste vy a bez jediného prášku jsem se z toho pomocí pschoterapie a uvědomění si, že za vším sotjím já, zbavil.

A k tomu vracení se nemoci během celého života... to je tak když si jen pocity umrtvíte pomocí AD, pak neřešíte příčinu jen příznak, jako když máte zlomenou nohu a užíváte léky na bolest, to že noha nebolí neznamená, že je vyléčená. A stejné to je s AD to že nemáte příznaky poruchy neznamená, že jí již nemáte a po vysazení AD a sebemenším závanu nepohody to máte zpátky.

Je to jako plevel, když se ho chcete zbavil tak musíte od kořene(ů). Jinak si opravdu budete hovět v PP celý život a dobře vám tak, když se vám do toho rytí v hloubákch duše nechce a nechce se oprávněně, protože vše je pak horší. Jako když píchnete do vosího hnízda, ale stačí to ustát a nakonec máte vyhráno.

Život není na události sterilní místo a opravdu by se člověk měl naučit zvládat vše co přichází sám, bez léků.

Je ti ze života špatně? Vše se na tebe valí? Máš pocit, že nezvládáš rodinu, mažela, děti? Ale ty musíš a už nemůžeš?! Tak tu máme skvělé moderní a účinné léky, vše se během pár týdnů změní a ty budeš opět mít sílu do dalších dnů plných flustrace a zklamání!

Martino jdi do prdele. Stačí?

Nemenovaný kreténe to, že trávicí enzymy působí mimo slinivky i na žlučník apod. neví jen Hloupý Honza, který se na svět kasá, aby ho s dobyl s rancem buchet.