Seniorky na netu

zvítězila jsem!!!!!!!!!!!!!!!!!Jste zvědavé nad čím?!No přece -nad svou umíněností a geny po mé mamince.Když byla ve věku,ve kterém jsem ted já,tak pořád dělala na zahradě a já jsem se na ni zlobila,proč že to dělá a že at zahradu prodá a nedře se..A ona mě vždycky řekla,že dokud bude mít poslední zbytek síly,že na té zahradě bude dělat.No a já jsem ted v situaci maminky,blbnu na zahradě a nadávají mě moji chlapi/muž a synátor/Tak synkovi vždycky řeknu,že tak bl... jsem v jeho letech byla taky a že on k tomu taky dospěje.Včera jsem mu to připoměla,protože jsem ho viděla poprvé s m o t y k o u mezi bramborama,on totiž na zahradě dělá jen tehdy,když to jde udělat mechanizací/terrou/.Dnes ránojsem dosázela poslední sazenice,jsem sice ve "skluzu",jindy mám vysázeno do konce května,ale na to co jsem už letos stihla/dovolená,výlety,návštěvy příbuzných/jsem spokojená....Vaše příspěvky jsem průběžně četla,na lov slimáků chodím taky a to ráno/kolem půl šesté/ i večer,je to hrůza,co dokáží.Protože se snažím držet hesla,že "něco zlé pro něco dobré",tak se zase raduju z těch krásných rán,kdy vychází sluníčko,ptáci krásně zpívají,dělám si na zahradě co chci "dědouš"spí.No to je přímo nádhera!..Tak se mějte hezky,po tak dlouhé době jsem toho "naplkala"až až.Zd.

Ahoj děvčata, dlouho jsem nepsala ,jednak jsem nebyla moc v pohodě ,člověk jak ma před vyšetření ,tak se moc nechce , jinak dneska jsem byla a je to )))dobré zatím)))přidali mě 3 chemo ale to neva jinak u nás je zima nic teplího pořad prší mam květinky na balkoně , a nemohu tam sedavát což mě mrzí, jinak dobrý ,,,, já tetka polehuji dost , takže děvčatka přeji vám hodně zdráví to je hlavní věc , jinak dojdu tak se mějte zdrávím všechny ahojjjjjjjjjjjjjjjjjjj,

Tak ta moje známá dorazila krátce po druhé hodině s Ronou domů.Našla ji až v další vesnici za naším městem,celou zmáchanou,což si nedovede vysvětlit,protože Rona se vody bojí.No,hlavně,že jsou obě OK.
Tak pa,pa.

Děvčata,všechny zdravím a přeji pohodový den.Tady byla v noci docela velká bouřka,lijavec,ale nádherně se pročistil vzduch.Venku je svěže a přitom docela teploučko.
Dnes se k naší ranní procházce přidala známá se svoji Ronou.Je to napodobenina něm.ovčáka,povahu nehodnotím,protože nemá žádnou výchovu.Ale ráda by si hrála,bylo to vidět na přátelském uvítání se s Korou.Nechaly jsme je tedy vyblbnout se na rozlehlých lukách u trati.Rona se opičila po Koře,tak docela poslouchala,což moji známou nadchlo natolik,že se rozhodla nechat Ronu volně i cestou kolem náhonu.Kdykoli tamtudy jdu,vždy se u vody najde nějaký rybář,tak si Koru vedu na stopovačce,aby se pánové nelekli a měli svůj klid.Koře nijak nevadilo,že je na stopovačce a Rona volně.Zato Rona!!!Volná ,začínající se chovat podle svých zvyklostí odbíhala čím dál víc kam chtěla.Najednou se rozběhla k rybáři sedícímu na stoličce u břehu a čekajícímu až rybka zabere.Drcla mu zezadu do zad a v tu ránu zmizel v náhonu.Známá volala,křičela,ale kdepak Rona!! Namířila si to rovnou směrem k Čapí louce,známá letěla za ní a v náhoně stál rybář a strašně nadával a volal za známou ať počká ,až vyleze z vody.Ta zmizela v nedohlednu a tak se rybář začal vyptávat mne,jestli nevím,kdo byla ta ženská s tou psí potvorou.Nejdříve jsem se ho zeptala,jestli se mu nic nestalo.No,kromě toho,že byl celý mokrý,tak byl v pořádku.Potom jsem hned zapomněla jméno známé i Rony,ale dávala jem mu za pravdu v jeho rozčílení,což ho zklidnilo a začal mít smířlivější myšlenky.Pochválil Koru,řekl,že má v autě pro všechny případy věci na převlečení a pozval mě na kávu uvařenou na malém lihovém vařiči.Pozvání jsem přijala a tak jsme popíjeli výbornou kávu v lese u břehu náhonu.Pán mi vyprávěl o svém boxerovi,kterého měl moc rád a když mu zemřel,už si jiného psa nepořídil.Bylo to hezké posezení.Vracela jsem se domů,ohlížela jsem se na všechny strany,jestli neuvidím známou s Ronou,ale nikde nikdo.Už jsem jí i volala domů,ale nikdo to tam nebere,tak se holky ještě asi nevrátily.
Právě dorazila domů dcera.To je bezva,jen co se doma trochu rozhlédne,pošlu ji na nákup a já budu luxovat.
Taxe mějte a ještě nahlédnu.

Zdravím všechny, ráno s modrou oblohou tu vypadá dobře, i když je jen asi 11 stupňů.
Ale Sněžka je pořád u paty bílá, dokud tam sníh nesleze, potáhne k nám zima.
Už mám za sebou opět sběr škůdců, nesmím polevit, a sedím u kávičky.
Nelly, dřevo řežu na cirkulárce, přece se nebudu potit s ruční pilou, ale jenom občas, když už se ty zbytky prkýnek a pod. moc hromadí, nemysli si, že řežu fůru dřeva na zimu !!!!
Včera jsem navštívila lékařku a opět mám z té návštěvy zvýšený tlak - ač objednaná, dvě hodiny v čekárně a navíc s poslechem reklam na léky, to je něco na mně. Ale čeká se asi všude, tak jsem musela vydržet. Ale jak já to nesnáším - nač se potom člověk objednává ???????

Děvčata, děkuji za podporu, je to od vás milé. Dlouho se nám neozývá Markétka, snad je v pořádku. Mimi, Torinka je statečná, ale bolesti určitě nemá, to by nebaštila.

Tak odkráčím něco dělat, mám tu nějaké šití a nechce se mi do toho, mějte se a pa.

Ivo,jen aby to pivko nemělo jiný účinek! Aby ti ty slimáci v noci z toho pivka nezpívali pod okny :-D Ivanko,to víš, že když už je člověk v důchodu, řeší se tyhle vážné věci líp. Taky si neumím představit, jak bych to bývala dělala, kdybych ještě pracovala.
Mimi, myslím na Tebe i na Torinku, kéž by neměla bolesti, to že hezky baštila je na sto procent znamení, že jí nic nebolelo. Tak Vám oběma držím palce. Pro dnešek je to všechno, mějte krásnou dobrou noc!

Nezlobte se, že tak málo píšu, ale čtu vaše vyprávění vždy s velkým potěšením! Torinka se zatím drží, jednou je lépe, jindy hůře.... dneska byla úplně v pohodě, pěkně baštila, byly jsme párkrát venku a teď už spí, za chvíli půjdu za ní:-).
Dnes jsem byla na chvíli u kamarádky na kávičce, u té, co byla na operaci. Daří se jí dobře, vše krásně zvládá, jen ještě zítra jede do Phy pro výsledky histologie, tak samozřejmě držím palce.
Zítra se chystám opět sekat trávu, po deštích roste jako divá a plevel ani nemluvím...
Přeju všem pohodu a hezké dny, ahojky, M.

Děvčata já jenom krátce.Jestli vás maminky milovaly nic by vám nevyčítaly.Určitě jste udělaly co jste mohly,ale vždy si život nezařídíš podle potřeby.Člověk se musel podřídit práci atd.Není to teda můj případ naštěstí švagrová byla na mat.dovol.a já tam denně chodila po práci a byla do večera.Ale kdyby nebyla, bylo by dilema.Nikdo by mě místo nemohl držet. Za 2 měsíce bych šla v 48 letech na pracák.A to bylo v roce 95, kdy ještě krize taková nebyla.Takže si nic nevyčítejte.

Grešličko, Johanko - myslím, že každý má v životě situaci, kterou by s odstupem let udělal jinak, která ho mrzí a má výčitky, že byla taková jaká byla...Nedávno R. Brzobohatý mluvil o svém životě,že bylo také plno takových situací - ale má na to jednu radu - vzít zpátky to nejde, tak nemá cenu se tím celoživotně trápit a přemýšlet nad tím...Inu, lehká rada, kdo to dovede hodit za hlavu, ale není to asi tak jednoduché...
Moje filozofické hloubání nebude dlouhé, jdu ještě ven, nalíčit pivko na slimáky, jestli to na ně zabere a nalezou do misky. Teď byly dva dny velice pěkné, slunečné, ale předpověď počasí mě trochu rozladila, že prý zbytek týdne nebude pěkně...no, nic s tím nenaděláme, taxe mějte pěkně a dobrou....

Ahoj všichni na babinci! Dnes tu máme hezky, sluníčko už se na nás usmívá, je ale dost vítr.
Grešličko, vidíš, jak jsou ty životy a osudy podobné? Jak píšeš, že máš výčitky svědomí, tak jestli to je ze stejného důvodu, jako je mám já - že maminka musela jít umřít do špitálu - tak, holka, asi to cítíme také stejně. Ale já už bych si ke konci nevěděla rady a asi bych ani už nebyla schopna pomoct. Přesto ty pocity, jako máš ty - mám také. Nelly,děkuji ti za tvá slova uznání, vůbec to moje psaní tady nebylo myšleno, že čekám nějaká slova uznání - o to víc mne to od Tebe překvapilo a zahřálo u srdíčka. Víš, že jsi první, kdo mi tohle řekl?
Bosorko,tak ty takhle pohotově fotíš? Já jsem dostala ke kulatinám taky foťák,ráda fotím, ale musím se přiznat, že spoustu věcí, které ten foťák umí,já ještě neovládám.Když se narodila vnoučátka (mám 3, jsou jak stupínky, od dcery vnučku (3), vnoučka (5) a konečně od syna vnučku (1)-vymodlenou,) tak jsem fotila jak vzteklá, ale teď s nima taky tak často nejsem a tak i fotek už je méně.
Kamarádky, přiznávám se, že se mi to psaní a čtení tady stává rituálem,hrozně se už ráno těším, co se zase od vás všech dozvím. Tak pište a mějte se co možná nejlépe. Nelly - to je doma klídek, když jste doma jen samy dvě holky,viď?

Oprava - že mi budou / chroustíci / oporou....

Ahoj děvčata,venku je střídavě slunečno a doma nastal klid,protože muž odjel na chalupu s ruksakem napakovaným samými mnou stvořenými dobrotami,které se mi podařilo do dnešního dne uchránit./Pro úplnou záchranu jsem ještě večer upekla makovec,spojila marmeládou a polila čokoládou./
Mardagmo,opravdu to nemáš lehké a chápu,že na sraz nepřijedeš.Tvoje a Johančino vyprávění mě vrátilo do doby,kdy mi náhle zemřela maminka a já celá sklíčená a bolavá jsem tu smutnou zprávu sdělovala sousedce,která pečovala o stále ležící a o sobě už nevědoucí maminku.Tehdy mi řekla, ať jsem ráda,že jsem si uchovala maminku v paměti takovou,jaká opravdu byla.Obě si zasloužíte velké uznání a máte můj obdiv.
Bosorečko,ty ani nevíš,kolik energie a elánu kolem sebe rozdáváš.
Děvčata,ty fotky ještěrek nemají chybu.Jsou zachycené přesně v tom pravém a neopakovatelném okamžiku.Tyhle záběry jsou nejen dílem pozorovacího talentu,ale i hlubokého estetického cítění.Nelichotím,fakt je to nádhera.
Milá Bosorko,kdybys bydlela blíž,věř,že bych tě s radostí brala na svoje toulačky a věřím,že i naše psí holky by se rychle skamarádily.
Grešličko,víš,to tvoje hubení škůdců nemá na chroustíky žádný vliv.Věřím a vím,že mi bude oporou zrovna tak,jako Květiny židle.
Květo a Mimi,myslím na vás každý den.Kamarádky moje milé,držte se.
Moje drahé přítelkyně,jste tak vzdálené a přesto tak blízké.Pište,vzpomínejte,mám vás moc ráda.

Hezké ránko, u nás opět podmračené a s drobnou vodou.
Večer i ráno jsem sbírala slimáky, sice nerada, ale nedalo se nic dělat, je jich opravdu moc a ničí mi všechno. Nelly, včera jsem zachraňovala broučka i včelku, ale dnes jsem tu slimáčí havěť zahubila, říkali v televizi že nejméně drastické a nejrychlejší je zalít vařící vodou, což jsem učinila. Není to pěkný začátek dne, ale je to nutné.
Johanko, i moje mamka si zlomila nohu pod krčkem, ale já ještě chodila do práce s trvalo to dva a půl roku, nakonec jsme to stejně neustáli a mamka nezemřela doma.Tak taky vím o čem je řeč, já mám navíc výčitky svědomí.
Tak končím, volala mi vnučka, že si něco zapomněla doma, tak ten papír jdu vyhledat a pádím směr škola, abych to stihla do přestávky. Hezký den.

Tak jsem ještě nakoukla, než půjdu do peří a vidím, že jste se rozepsaly. Nelly, dík za vysvětlení posloupnosti Tvých pejsků. Úplně ta Tvoje láska k nim sálá na dálku.Mardagmo, to je fajn, že ses ozvala, ale po tom, co popisuješ, jaké máš trable s maminkou, se vůbec nedivím, že nemáš čas na psaní, spíš Tě obdivuji, že si ho na nás uděláš. Kdybys věděla, jak vím, o čem mluvíš. Moje maminka několik let ztrácela zrak, navštívila jsem s ní několik doktorů i očních klinik, ale nedalo se s tím nic už dělat, byla to sítnice a nešlo to už operovat. K tomu měla ještě silnou artrozu v rukou,hlavně v pravé, takže některé prsty vůbec necítila a málo s nimi pohybovala. Byla to vražedná kombinace, protože tím, že málo viděla, mnohokrát se spálila na těch necitlivých prstech a vůbec o tom nevěděla,takže se jí to dlouho hojilo. To ještě bydlela skoro 130 km ode mne - sama v bytě (do Prahy za žádnou cenu nechtěla). Jezdila jsem za ní každých 14 dnů,střídaly jsme se se ségrou a naštěstí v tom samém městě bydlel i její švagr s rodinou, tak jí také pomáhal.V zimě jsem ji měla u sebe tak 2-3 měsíce, ale už chtěla "domů".Pak se stalo,že v kuchyni upadla,zlomila si krček,byla 1/2 roku v nemocnici ,jezdila jsem za ní každý týden(to už jsem byla v důchodu) a denně,celých 14dnů jsem za ní chodila do nemocnice,pomalounku jsem s ní chodila,přišla jsem za ní po obědě a odcházela jsem až když jsem ji uložila. Když mi ji dali domů,vzali jsme ji do Prahy, ale ani ne za měsíc jí znovu praskla kost, kde měla šroub, takže znovu do nemocnice, pak mi ji dali domů,to už jen ležela, takže všechno, o čem píše Mardagma,jsem s ní absolvovala,včetně krmení,protože pak jí praskla i pažní kost, takže to už nemohla vůbec nic. Denně jsem jí masírovala,natírala, aby neměla proleženiny,pořídili jsme zvonek, aby mohla kdykoliv na mne zazvonit - i v noci, což se také dělo- třeba jen chtěla vědět,kolik je hodin. Takže já jsem to zažila jen rok, tak vím, o čem Mardagma mluví. Mamince bylo 91 když zemřela.
Bosorko,obdivuji Tvoji energii,já jsem dnes převlíkla postele,vyprala,pověsila a připadala jsem si jak po bramborové brigádě.Tak mějte všechny krásnou noc a báječné sny a zítra nashle!

Zdravím děvčata, jsem stále v jednom kole, někdy mám pocit, že v několika najednou. Ale řekla jsem si, že letos s těmi resty musím něco udělat. Takže teď jsem lakovala starou kredenc, dostala jsem ji už vloni, nebyla chuť s tím něco dělat a hlavně jsem potřebovala postupovat podle nějakého harmonogramu, aby se mohla škatulata hýbat kam mají, jinak by ten chaos v domě nikdo nikdy nerozmotal.
Dnes jsem při té vší práci pozorovala boj ještěrčích samečků o tu holku co u nás na zahradě sídlí. Myslela jsem, že tu měla dva nápadníky, až z fotek jsem zjistila, že byli tři.
Nelly, až se zase půjdeš toulat nocí, vem mě prosím sebou. Já to mám moc ráda. U nás jsou také světlušky, tak se těším, až bude jejich čas. Makové buchty nejím, ale dnes jsem udělala vyjímku, když byla od tebe, rozdělila jsem se s bábinkou a Ťapinou, dík.
Mardagmo je dobře, že jsi se ozvala, já to s tou mojí bábinkou zatím nemám tak špatné, ale už se ji také bojím nechat doma přes noc samotnou, sousedi, kteří mi na ni dávali pozor jsou v Kladně, pán, 80, je mozkové příhodě, tak až se vrátí a prý už asi do 14 dnů, budou mít sami co dělat. Tak teď také musím zajišťovat hlídání na některé moje výjezdy, kam ji nemohu vzít. No a to jsou tři víkendy v létě, tak snad její sestry přijedou jak slíbily. Ale alespoň že funguje takhle. Neumím si vůbec představit až bude hůř...
Kamarádky milé, mějte se krásně Bosorka.

Včera jsem na chatu na chviličku nakoukla a svatosvatě jsem grešličce slíbila, že se ozvu. Tak to plním !!! Čtu tady něco o chystaném srazu, i když mi nějak uniklo kdy a kde, ale ono to nevadí, já mohu tak maximálně na den a ještě né celý, odjet na více dní a na noc, tak to vůbec nepřipadá v úvahu.Ne že bych nechtěla, to já jsem pro každou legraci a ráda bych vás poznala osobně, ale máma je velmi málo soběstačná, nedokáže se obléci, umýt, jen jídlo sní sama, když se jí to všechno nadrobno pokrájí a zamíchá do specielního kastrůlku, večer jí musí někdo uložit, občas k ní vstát v noci, to bych tu tátovi opravdu nemohla nechat.A navíc, sama nechodí, kvůli slepotě a celkové ztuhlosti, takže jí musí pořád někdo vodit i po bytě. A hlídání ( tedy bratr) mám vždy dohodnuté přesně na celý rok dopředu vždycky jednou za měsíc na celou sobotu a pak v létě dovolenou, oni s manželkou pořád někam jezdí a cestují, tak to musí vědět a kvůli mně by určitě své plány neměnili, to jsem si naprosto jistá a zvlášť, když by tu museli spát. A místa je tu málo, táta by tedy musel na chatu, ( tedy ne že by nebyl rád), ale je to opravdu komplikované.A navíc, s přestárlými lidmi jsou ještě určité problémy, kdo to prožil, tak pochopí o čem mluvím a mámě by bylo velmi trapné, kdyby v těchto momentech musel zaskakovat můj muž, tedy její zeť a navíc chlap. Takže o srazu si nechám jen snít a pak si vše přečtu tady na diskusi. A třeba příští rok, když se sraz vyvede a budete si to chtít ještě jednou zopakovat, tak budu už moci jet také.
Ale zas takový chudák nejsem, nemylte se, teď jsem třeba byla na odpoledním představení v divadle, muzikál Carmen, někdo tu kdysi psal, že je má rád - tak vřele doporučuji, moc se mi to líbilo a myslím, že to nebylo jen tím, že se dostanu málo. Lucce to tam moc slušelo a ta role jí moc seděla, ona je taková životná, dá se říct i smyslná (v dobrém slova smyslu), tak myslím hrála sama sebe. A hudba krásná výprava také.
Tak se mějte fajn, každý v rámci svých možností, nenechte se ničím otrávit, já se o to moc snažím někdy i s úspěchem . Zdravím

Dnes jsem přišla na to,jak poručit větru,dešti.Stačí napsat ,že je zataženo a bude asi pršet a během hodinky se venku začne vyjasňovat a posléze vykoukne i sluníčko.
Johanko,Nelly byla fenka něm.ovčáka před Korou.Moc jsem ji měla ráda a ona mě.Právě u ní jsem se zamilovala do povahy něm.ovčáků,chytrých,ochotných se učit,charakterních,ohleduplných,hravých,vyrovnaných,schopných rozeznat,kdy je třeba být ostražitý a kdy je to hra a toho svého člověka mají radši,než sami sebe.Taková byla Nelly a taková je i Kora.
Grešličko,jakou pilou,že jsi to řezala?Cirkulárkou nebo tou ruční? Ta první mě napadla,když jsi psala,že musíš uklidit pilu.
Ta tvoje záchránná akce k oživení chroustíka,je přímo kouzelná.Z několika málo řádků na mne dýchá tvoje láska k přírodě živé i neživé v podání vtipně úsměvném hladí,moc hladí na duši.Až mi bude smutno z lidí,vzpomenu si na tvého chroustíka.
Ivo,to mě mrzí,že ty řezy cestou někdo snědl.Je vidět,že se krade už i na netu.No nic,posílám tobě i děvčatům každé makovou buchtu,tak si ji nenechte sebrat.
Jak píšeš o tom svém strachu,tak jsem si vzpomněla,jak kdysi dávali pozdě večer krimi "Svědek na zabití ."No hrůza a děs! Byla jsem doma sama s Almou.Po filmu jsem prohlédla vnitřky všech skříní,nahlédla pod postele a zamkla jsem se s Almou v ložnici. Ta sebou buchla do postele a během několika minut doslova hlasitě chrápala,takže jsem ji musela budit,abych slyšela,jestli se nikde nic neděje.A hlídala jsem celou noc!
Děvčata psala jsem Zdeně,odpověděla mi po několika dnech na mail,je v pohodě,stále někde cestuje,tak snad se někdy i ozve.
Tak zatím ....

Šumava hlásí krásně od rána.Venku je doslova hic.Prohlížela jsem kytky za oknem listy mají samou díru od krup,ale kvetou.Snad se jim nic nestane.Až dnes,když jsem plela zahrádku poctivě 3 hod.jsem viděla jak jsou listy prostřílené.No jo,kroupy udělají své.Dneska jsme utrhli první okurku ve skleníku a sebrali 4 jahody.Byly dobré.Míša se neozývá doufám,že na srazu nenamrzla.Světlušky nám lítají po dvoře a když si odpustím telku a sedneme večer na siestu máme to i s netopýrem.Hodně jsem jich viděla,když jsme jezdili pod stan do Nové Pece tam jich bylo mraky.Kde ty loňské sněhy jsou.Dneska už jsem ráda na chalupě ani moře mě už nijak zvlášť neláká,když slyším jak se zase něco někde převrátilo.Jezdili jsme hodně s podnikem autobusem a říkám"zaplať pán Bůh,že jsme vždy dojeli bez maléru.Tak děvčátka,kdo nemáte sluníčko,zítra dorazí i k vám,kde by bylo? Hned je veseleji.

Prve jsem měla opožděné kafe, ale Nelly, bohužel, koláč nedorazil, asi jsi dala špatné PSČ, nebo jestli jsi to posílala po PPL, tak tu dobrotu snědli, jestli po holubech, tak asi taky. Musela jsem vzít zavděk delissou, u nás se už všechny placky snědly.
Takže tady opravdu sluníčko, občas vyleze mráček, ale jako když se bojí, hned zase zaleze...no, díkybohu.
Nelly, dobře popisuješ půlnoční pouť kolem hřbitova a loupežníka. To jsem si hned vzpomněla na svoje mládí, když jsme chtěli jít do kina, tak to znamenalo sice si ducha kulturou oživit, ale pak domů busem. Ten jezdíval v půl jedenácté v noci - to ještě lidi chodili na odpol. směny a to ještě jezdily autobusy. Copak o to, spolužačky to měly ve městě přes dvě ulice, ale já tím busem a pak asi 2 km v noci domů. Naši rádi nebyli, ale co mohli se mnou dělat, já jsem se utěšovala tím, že zrovna nikdo netuší, že bych mohla v noci jít. Ale - když jsme jednou byli na Plese upírů - to byl ten první v 70tých letech, ne potom ty naše odvary- a jestli si vzpomínáte, na tu úplňkovou, vymrzlou noc, jak ty saně tam jedou a do toho vlci vyjí...Tak jít sama, v těch 22,30...:-(( byla jsem ráda, když jsem brala za kliku u rodného domku, to mi věřte ...
Taxe mějte, zatím pa.

Popolední pauza - honem rychle pár písmenek.
Pořezala jsem nějaké dřevo a srovnala do přepravek, tak mám vyděláno, teď to ještě zametu a uklidím pilu, a pak teprve bude zasloužené kafíčko. Venku je hezky, sice sem tam přelítne mrak a je trochu chladno, ale sluníčko vykukuje a krásně hřeje, tak u toho kafe bude dobře.
Světlušky - to je něco, co dnešní děti snad ani neznají, občas je na zahradě vidím, ale moc málo, totéž chroust. Prve jsem zachraňovala malého chroustíka, nevím co to je za broučka,ale vypadá jak malinký chroust, topil se mi v kýblu na plevel, vypadalo že jsem přišla pozdě, ale po několika dýchnutích (nikoliv z plic do plic, pouze do dlaně na toho prcka) se zmátořil a odkráčel.
Tak jsem se ozvala, jo a s Mardagmou jsem mluvila včera, je v pořádku, jen nestíhá,
jdu na ten úklid a kafčo.
Pa.