jak se odmilovat ?

A každá chvilka štěstí, o které Miranda píše, má svou obrovskou hodnotu, i ta sebekratší. Dává našim životům smysl a náplň a proto není sobectví si ty chvíle brát a za určitých okolností je i krást potají. Jsme tu jednou jedinkrát. Na návštěvě. A tahle skutečnost je přibávajícími lety v našich životech čím dál více aktuální.

Přemýšlím o řádcích od Mirandy. Myslím, že v lásce by měla být asi jiná měřítka než v běžném životě, práci ... v lásce má v mých očích hrdost poněkud jiné místo-když člověk miluje opravdově a celým srdcem-pak by měl za lásku bojovat a použít všech ve svých vlastních očích přijatelných prostředků. Ten, koho milujete je ve výlučném a neopakovatelném postavení ve vašem životě-oproti vašim známým, kolegům i přátelům. Láska je něco vyjímečného. Proto ve vztahu k ní jsou chvíle, kdy hrdost nahrazuje potřeba, vůle a snaha lásku dokázat. Všechno má své hranice, ale v lásce jsou tyto hranice posunuty. Aspoň to tak cítím. V životě často více než věcí, které jsme učinili, litujeme těch, které jsme nakonec neudělali... u mně to tak mnohdy bylo.

Musím jít spát, nebo ráno nevstanu, ale jestli máš noční, tak jistě vymyslíš něco, co už dávno zapadlo, ale co udělá radost.Dobrou noc!:-)

Dane - no jasně, to znám !!!Já mám ráda skoro všechny hudební žásnry, některé víc a jiné méně a málokteré vůbec. A hrozně mě těší, že tolik pamatuješ.Nebo tě možná baví šťourat se ve věcech pro pamětníky...:-)Pati, snad jsem se tě nijak nedotkla, to bych vážně nechtěla.

Souhlasím s Mirandou, že je tady dneska tolik krásného čtení! Radši ani nepíšu :-). Mirando, "to slunce se má" je stará americká věc, s různými překlady nebo beze slov jako orchestrálka. Sluneční ostrov je mladší (1959):Můj ostrov plný krásvím, že já se tam vrátím zaspíseň ostrovů hrát si dámv rytmu bubnu bonga si zazpívám.Třpyt hvězd už zhasíná/je čas už jíti spát/vždyť musím den nový přivítat/když z moře nám bude vítr vát.Má to ještě dvě sloky, poslední je o tercii výš. Samotný text vypadá dnes kýčovitě, ale celek je krásně zahraný - myslím, že Jarmilu Veselou doprovázel orchestr Gustava Broma (nahrávku nemám).

Pati, já jsem už skoro dva...Co dodat, každá to máme jinak. Já jsem nikdy ženské zbraně vědomě nepoužívala. Vždy to bylo buď a nebo. Ano nebo ne. Chceš nebo nechceš. Ovšem nikomu bych dle sebe neradila

Pati, já jsem už skoro dva roky hrdá a řeknu ti, že mě ten stav vůbec neuspokojuje.Takže všem holkám doporučuju svou nehrdost zabalit do maximální ženskosti a něhy a kdykoliv to půjde, vybrat si svůj kousek štěstí a lásky.Po tom, co mám za sebou, jim nic jiného poradit neumím.

Tessie - píšeš krásně,...Ašanah, jak tomu máme rozumět, že se ti ozývá každý den, ale zároveň ti uniká?

valerko, v žádném...Pati, ani mě nenapadlo, že jsi to myslela jako kritiku. Jen jsem si říkala, že stojíš na druhém břehu řeky a chtěla jsem ti napsat, jak jsem to měla. Tohle vysvětlení je pro to, aby nevzniklo nedorozumění.

Pati, někdy člověk kašle...člověk by chtěl být hrdý-á, ale je to silnější než nějaká hrdost...a já tak zoufale už potřebuji svoje sezení u "psychologa" ...a ...on se stále neozývá :-(Zatím jsem hrdá a po minulém týdnu, kdy jsem mu napsala na mobil i zkoušela volat (ale byl nedostupný), tento týden odolávám..jak to dlouho ještě vydržím - to nevím......ale vím, že když zavolá (jestli teda vůbec), tak se budu snažit si to zařídit tak, abych se s ním mohla sejít. Hrdost sem, hrdost tam...

Pati, máš pravdu a...valerko, v žádném případě jsem to nmyslela jako kritiku a už vůbec si nemyslím, že by ses za to měla stydět. Jen mi to přišlo smutné. Ke stydění se jsou v životě jiné věci

Dnes píšete tak, ale TAK krásně, že mi stačí jen číst...:-)

Ašanah-patří k těm...Ano, Tessie, to je svatá pravda.

Valerko, je to smutné, ale...Pati, máš pravdu a nemyslím si, že bych se za to musela stydět. Někdy je to tak přirozené jako se nadechnout. Za dob studií na VŠ jsem se bláznivě zamilovala do jednoho zadaného muže. Tam u mě hrdost padala, abych s ním mohla strávit co nejvíce času a bylo mi jedno, jestli v posteli, či v divadle. Prostě jen jeho přítomnost mě uspokojovala. Ale kvituji i tvůj názor, ono to totiž z pohledu nestranného pozorovatele nevypadá příliš dobře.

Ašanah-patří k těm těžko polapitelným mužům. Ale ruku na srdce-už jsem to zmínila dřív-ti čitelní, snadno na zavolání dostupní muži procházejí našimi životy nakonec tak nějak nepozorováni, nepovšimnuti a když si jich všímáme, pak většinou na krátkou dobu.

Teda - ponožky plést...Ašanah, manžel by měl být po zdravotní stránce v pořádku. Holt ho více bere porno na internetu, než se věnovat vlastní ženě. Nevím, co se s tím dá dělat, vzdát to nechci, protože vidím, kam se to se mnou ubírá. Na druhou stranu i ty síly o záchranu ubývají, takže je to všelijaké. A jak jsi to řešila ty v tom opačném případě? Říká se, že žena nemá chuť doma, když do hry vstoupí další muž, i když třeba jen platonicky.

Ašanah, psali jsme ve...Tessie - píšeš krásně, opravdu. U nás se city také neprojevovaly a jako malé se mi zdálo těžké vyslovit i "Děkuji" - že je to příliš citově zabarvené. Opravdu si stát za svým vztahem jsem dokázala až asi ve 30ti - ale to jsem už byla vdaná a měla dvě děti (jsou úžasné a jsem za ně moc ráda). Nikdy dřív se mi nestalo to, co s Ním a asi už ani nestane. Teď se mi ozývá každý den. Vždy věděl, co k němu cítím a že si to představuji jinak. Ale říkal, že to vidím jen ze své strany, že si mě váží a vše co mu řeknu, považuje za důvěrnou informaci. Je pravda, že nikdy nic nesliboval. Pořád mi nějak uniká.

Teda - ponožky plést...Ašanah, psali jsme ve stejnou chvíli podobnou myšlenku-ano, je těžké někoho takového najít...je to hodně vzácné, takové setkání-a poznamenává nás na celý další život.

asi jsem tím vším chtěla říct, že každý z vás podle mého názoru tu kuličku našel, uložil do tajné zásuvky svého srdce a když mu bude ouvej, vždy zásuvku otevře, vyndá maličkou duhovou krásu a potěší se z jejích odlesků.

Pati, někdy člověk kašle...Valerko, je to smutné, ale asi to tak máš. Já se vždy snažila, abych z toho vyšla v tomto směru s čistým štítem, i když jsem utrpěla ztráty jinde. Ono to není jdnoduché