jak se odmilovat ?

Mirando, sundej růžové...No jo, takové věci se někdy po dvacetiletém manželství stávají, byl to oboustranně cílený milenecký poměr, pro který jsme oba měli obdobný důvod, poměr s dohodnutými pravidly, která jsme oba dodržovali.A pro by nemohl být úžasný?On prostě BYL.A jestli si v tom libuju... to nevím.Spíš z toho nemůžu vybřednout, protože po něm je neskutečně těžké někoho najít.

Cyrile, nejdříve k tvému...Mirando, sundej růžové brýle!!!! cituji - Měl úžasnou povahu, intelekt, byl jedinečný v sexu, a oceňovala jsem i to, jak hezky pečoval o svou rodinu - a měl cílený milenecký poměr s Tebou? Úžasný chlap, opravu. Myslím že sis ho idealizovala. Zapomeň na něj, najdi si někoho, kdo Tě bude hoden. Tím že na něj stále myslíš se ale nevyléčíš a Ty si ve svém stavu zjevně libuješ.

Možná si jej zbytečně...Cyrile, nejdříve k tvému oříšku. To nedefinovatelné NĚCO, co se nám zdá krásné, je většinou důvodem, proč je nedokážeme opustit. I když jsi neodpověděl na mou otázku, ve které životní fázi se nacházíte, tak teď usuzuju, že v té, která předchází hnízdění.Nejseš si jistý, jestli kouzlo nezmizí a časem nezbydou jen nekontrolované reakce tvé přítelkyně.Ano, přesně tak jsem to taky měla se všemi partnery, v něčem byli dobří a v něčem ne.Většinu jsem jich opustila a někteří mě, ale ze všeho jsem se brzy dostala.A v tom je právě rozdíl oproti osudové lásce. Ten, co mě opustil, neměl jinou chybu, než že mě opustil. Měl úžasnou povahu, intelekt, byl jedinečný v sexu, a oceňovala jsem i to, jak hezky pečoval o svou rodinu. Ani teď, po mnoha měsících, na něm nemůžu najít žádnou chybu.Takže počítej s tím, že když si svou partnerku vezmeš, jistě někdy později potkáš svou osudovou lásku.A jestli ji opustíš, bude ti celý život scházet její kouzlo.Tak to prostě v životě je.

Možná si jej zbytečně maluješ do růžova, vždy se naše představy velmi liší od toho za koho člověka považujeme a kým skutečně je.To je třeba si uvědomit, že fantazie je bezbřehá, ale realita kolikrát tvrdá.Já si myslím, že na tu svou lásku mám pohled docela objektivní, rozhodně vím,že není žádný anděl, ráda dělá naschvály, provokuje, někdy bezmězně někdy meze zná.Každopádně je to oříšek, ze všech oříšku nejoříškovatější :D.Co mně na ní přitahuje ,je něco neuvěřitelně krásného uvnitř, nevím přesně co to je, nedokážu to definovat, jen vím, že jsem nikdy nic takové s nikým předtím nezažil.Na tom bych ale náš vztah rozhodně stavět nechtěl, protože pokud bych zjistil, že to nedefinovatelné má jméno a ne moc lichotivé, nevím co by nás drželo pohromadě.

Mirando, ty se děvče...Cyrile, když tě opustí chlap, kterého bezmezně miluješ, tak jde sebevědomí strmě dolů - to k tomu podceňování.Zvednout ti ho může zas jen jiný chlap.A k tvé lásce - dost záleží na tom, kolik je vám let, jestli jste ve věku, kdy se zakládají rodiny, tam je asi vaše "válka" problém. Ale jestli máte plození za sebou nebo naopak daleko před sebou, tak proč to nenechat tak, jak to je?Tím myslím žít každý zvlášť a neopouštět se. Všichni asi máme strach skončit vztah ve chvíli, kdy není na obzoru žádný další, to je celkem normální.Klidná ale zatím nejsem.Ať narazím na jakéhokoliv chlapa, vidím nebetyčné kvalitativní rozdíly oproti bývalému příteli.

Mirando, ty se děvče zřejmě v něčem podceňuješ :-)Taky mám problém s nešťastnou láskou, ale nějak to nechávám plynout a doufám, že se to jednoho dne nějak všechno rozuzlí. S partnerkou se máme rádi, ale ne ve všem se shodnem a nikdo nemíní udělat žádný krok vpřed ani vzad. Takže je to pořád na mrtvém bodě. Oba se trápíme,ale víme, žít spolu by jsme nedokázali a bez sebe taky ne.Takže je to takové celou dobu roztoužené, bez nějakého světýlka v dálce.Takový malý hororek, někdy si říkám, že bych to nepřál největšímu nepříteli a z toho se třesu hrůzou, že by to mělo skončit.Takže trochu taková schíza, takže nic nového pod sluncem, můžeš být Mirando klidná.

pro Nono: mezi námi šlo o plánovaně milenecký vztah, s ničím jiným jsme nepočítali. Ano, docela určitě mě už nechce, když se víc než rok neozval.:-)Ale moje city to neanulovalo.Bolí to prostě pořád.A pro Cyrila: Monika je zřejmě hodná holka, proto to napsala.

Díky vám všem, co se mi snažíte ukázat cestu, ale u mě jde asi o něco podobného schizofrenii, rozum přesně ví, kudy cesta nevede, a city si z něj dělají vysloveně legraci a klidně mě už druhý rok sužují.Možná jsem si to zasloužila, za všechny chyby, které jsem v životě udělala, za všechna příkoří vůči jiným osobám.Možná nastala obávaná životní pravda "všechno se ti jednou vrátí"?V každém případě, díky vám za trpělivost a shovívavost, s jakou komentujete moje příspěvky, ráda bych s vámi probírala případ někoho jiného, ale v poslední době nikdo moc nepíšete.Asi jste v máji všichni zamilovaní šťastně?:-)Moniko, tys byla pravděpodobně v trochu odlišné situaci, tím nechci říct, že v lehčí. někdo byl závislý na tobě - mi vyplývá z posledního příspěvku?

Mirando, jakže to světlo nemáš, vždyť ti právě teď Monika říkala, že z tvých řádků vyzařuje bohatství tvé duše.

Moniko, tvoje slova jsou...Mirando a nemohla bys, treba casem, az to nebude bolavé, vycházet z toho, že on tě nechce? A zřejmě ani za milenku, pokud je ženatý?

Mirando, taky jsem byla v...Moniko, tvoje slova jsou moudrá a pravdivá a přesně takovýto postoj jsem měla celý život - do té doby, než jsem poznala svou poslední-osudovou lásku.Na mně opravdu nikdo nic nepozná, protože se fakt snažím, ovládám se. Ale cítím prostě něco jiného. A těžko si člověk poručí, co má cítit a co ne.Nemysli si, že kolem sebe vrhám naštvané pohledy, to vůbec ne. Ale takové to vnitřní světlo, které jsem mívala, to prostě už nemám.A nemůžu najít nové.

Moniko, fuj, to je pravdivý,...Mirando, taky jsem byla v tvé situaci. O něco podstatného jsem přišla. Z vlastního rozhodntí, když to začalo svazovat a já si to nemohla kvůli rodině dovolit. Má milá, věř mi-létat se dá i jinak než ve dvou. Vím, že ti zním jako fráze a klišé, ale rozhlédni se kolem sebe po jarní přírodě, pohlédní zpět na svůl žvot i bohatství, které ti nadělil jen tím, co tuším přes řádky-bohatstvím tvé duše a uznáš, že máš na to létat....a kdo tu schopnost má, vyzařuje radost, která přitahuje lidi kolem jako květy včelu a zpětně to přináší pocit štěstí a přesvědčení, že stojí za to se narodit a chodit po této zemi po nám vyměřený čas.

Skvělý přivýdělek...jdi už do háje, spamere

Mám touhu.

Ver. nemá žádnou chybu, až na to jak se chová? A jak se tedy chová když nemá žádnou chybu...

to Ver.,věř!

to Ver. věř

Ahoj.Mám problém.Měla jsem kluka,mého spolužáka.Je dokonalej,nemá snad žádnou chybu,(byla jsem jeho první protože je mladší)až na to jak se chová...Rozešli jsme se více méně kvůli tomu.Jenže jelikož ho vidím kařdý den,den co den,nemohu na něj zapomenout a odmilovat se.sice ho už nemiluju tak vášnivě jako když jsem s ním chodila,ale neskonale se i pořád líbí a mám po něm touhu,i když vím jaký je.. :( Co mám dělat

Poletíš Mirando, neboj :-)

Moniko, fuj, to je pravdivý, co píšeš !!!Mně je právě hrozně smutno, ale když si představím, že bych měla jít třeba jen na procházku s nějakým jiným mužem, tak se mi prostě už předem nechce, děsím se srovnávání, děsím se všeho.Celý život jsem se domnívala, že osudové lásky jsou jen v literatuře, v červených knihovnách. A teď vidím, že potkat ji znamená chvíli být šťastná k zbláznění a pak zbytek života truchlit.Promiňte, nepíšu nic nového, ale ulevilo se mi.Chtěla bych zase letět.