jak se odmilovat ?

Posílám všem skoroadventní pozdrav-už jsem zavěsila věnec na dveře a začal se z nebe sypat sníh-jako pápěří...taky jste si všimli, že nikdy není svět tak tichý jako když je bílá zasněžená zimní noc ? To něžné pápěří tlumí kroky ... svět se mi zdá jaksi velebnější. Byla jsem na výstavě betlémů, jesliček, vánočních ozdob, věnců, svícnů, ikeban a dekorací a byla to příjemná chvilka. A ráda zajdu sem, kde se scházejí lidé veskrze citliví a plní lásky-dýchá ta schopnost milovat naplno z vět všech-Mirandy, Valerky, Ašanah, Pati i ostatních. Hodně přemýšlím o všem, co píšete a hodně srovnávám. V mnohém se poznávám. Ale v něčem si připadám zas jiná. Asi jsem zmínila, že v rodině, kde jsem vyrůstala se city nenosily a že ani manžel je neumí dávat najevo. A já jsem sice v mládí bývala holka se srdcem na dlani, ale když žijete s mužem sice v jádru dobrým, ale pořád pro vás jakoby za sklem, člověkem, kde máte občas pocit, že přitulením, přimazlením, objímáním byste si jaksi zadala-změní vás to. Těžko se to slovy vyjádří. Zadala není dobré slovo, ale jiné mně v dané souvislosti nenapadá. Ale v jeho rodině bylo srdečnosti taky poskrovnu. Odnaučila jsem se být takovou tou ženskou, co se umí mazlíkovat, vlichotit, používat ženské zbraně a ne moc trefně, ale asi přibližně řečeno, jsem sedávala už jako vdaná v koutě-nicméně i tam mně protější pohlaví nacházelo, objevovalo-a snažilo se-dlouho se mi zdálo, že mou lásku nikdo nechce, nepotřebuje, nebo aspoň její projevy...až jsem se odnaučila je dávat a pak náhle jsem byla tou, kdo víc přijímá. Kdo je ten, komu sms chodí, majly chodí a nemusí moc psát...ani telefonovat, ani se snažit. Jen v té přehršli mužů, kteří o vás projeví zájem se vzácněc najde ten jeden, kde funguje TO. Chemie, stránka fyzická i psychická. Je šťasten ten, kdo potká aspoň jendou za život někoho takového. Barevnou duhovou kuličku v šedivé změti chaotického světa.

Pati, Valerka to napsala tak...Teda - ponožky plést určitě nebudu, ale představa, že už se nikdy s nikým nepomiluju - se mi také nelíbí. A nějak ve svém okolí nevidím nikoho, koho bych opravdu chtěla. Není problém sehnat muže - je problém sehnat muže takového, kterého bych opravdu chtěla - jinak to nemá pro mě žádný smysl.Pro Valerku - já neznám situaci, kdy bych já chtěla a manžel ne, to si vůbec neumím představit. U nás byla situace vždy spíše opačná, v tomto poradit neumím. Nemá třeba nějaké zdravotní problémy, o kterých nechce mluvit?

Pati, Valerka to napsala tak krásně, že líp to nedokážu. Možná bych jen ještě dodala, že máme na výběr, jestli budeme jednou vzpomínat, kolik jsme ve vší počestnosti upletly po večerech ponožek,nebo - jak jsme se slastně ponižovaly.Neber to nijak zle, jasně že chápu i tvůj názor.Mirku, promiň, že špatně čtu a zapomínám, jsem nějak čím dál nepozornější. A díky, žes na to reagoval a vyjasnil mi to.Dane, není možné, že TOHLE pamatuješ, to se mi nechce věřit! Já jsem tou druhou z Brna myslela Ilonu Čákovou, která tam teď žije a taky to zpívala. Jarmilu Veselou pamatuju (Sluneční ostrov je - ...to slunce se má, to nedělá nic, jen toulá se po nebesích?), Až rozkvetou lípy je písnička z Polní pošty, tam ji často hrávali, když jsem byla malá. A uváděl starý známý cimrmanovec Miloň Čepelka.Mitr Blue a Proč jdete sám asi neznám, ale i tak to bylo od tebe pohlazení - potěšil jsi mě, díky !!:-)

Ne, Mirando - taky mám tu písničku spojenou právě s Juditou Čeřovskou; mám její nahrávku dokonce ve francouzštině. Tou "druhou z Brna" myslíš patrně Jarmilu Veselou (Sluneční ostrov, Proč jdete sám, Až rozkvetou lípy). Já si od nich pamatuju jinou společnou písničku, Mister Blue - tam se mi ale líbila víc J.Veselá.

Byla by? Už s ním máš...Pati, někdy člověk kašle na hrdost a jedná tak, aby se vnitřně uspokojil. Mně se to několikrát za život taky stalo. To, že se člověk sebeponižuje, jde stranou, protože i ta krátká chvilka štěstí (dá-li se to tak nazvat) dokáže člověku dodat potřebné palivo, ale ta bezvýchodnost je právě v tom, že po čase zase potřebuje natankovat.

Ašanah, neřekl bych, že...Mirku, neutrální půda může být řešení. Aspoň bych to pro sebe mohla definitivně uzavřít. Ale jak to zařídit? Řekla bych, že kdyby jeho zájem byl natolik velký s postranními úmysly, něco by ho napadlo. Zatím se mu vyhýbám a i když je to stále ve stádiu, kdy bych mu řekla ano, chci pozornost manžela. Doufám, že to mezi námi nevyšumí, za pár dnů slavíme výročí a je to určitá výzva načnout další rok s jinými vizemi.

Nebo čekat na tu maximální...Byla by? Už s ním máš zažito, tak už víš, jestli ano nebo ne. Neshodnu se s ostatními, že raději paběrkovat než nic. A konkretně si myslím, že jet za ním na jeho výzvu je velmi sebeponižujíccí

Dane, díky za info. V dnešní uvolněné době si snad ani nedokážu představit, jaká partnerská/rodinná situace by mi hnula zažíváním, ale myslím, že nejen pro přítomné bude lepší, když toto zůstane opředeno tajemstvím. Jak píše Miranda, musel jsi jí být obrovsky oddán a potom chápu i ten kolotoč čtyř a půl let.Mirando, špatně jsem se k Valerce vyjádřil. Dej tomu čas byl odkaz na souseda, né na manžela. Vím, že asi nemá sílu cokoliv s manželem řešit a tvou poslední větou jsem myslel v podstatě to samé, že když to nebude soused, objeví se jiný muž, který jí dá to, co doma chybí.

Dane, ty ji musel milovat bláznivě, šíleně, jinak bys nebyl schopen toho, co jsi pro Bělu dělal.Už jen to, že si to přesně pamatuješ a dokážeš o tom psát. To mi napovídá, že možná ani ty nejsi ještě docela venku z toho vztahu a potřebuješ to nějak ze sebe dostat. A jinak - tu písničku si pamatuju ještě z doby, kdy ji zpívala Judita Čeřovská. Tys ale asi myslel na tu z Brna, která ji přezpívala.Ašanah, myslím, že ty musíš dojít k bodu, kdy se naučíš příjímat to, co se ti nabízí, a nechtít něco, co dostat asi nemůžeš. A jestli je pro tebe tato láska osudová, stejně jinou nenajdeš, dokud sama v sobě ten cit nějak nezvládneš - na to ti můžu dát i potvrzení.Ale klidně ho ještě chvíli napínej, než tam zajedeš, však si to zaslouží.Mirku, před tvou empatií se hluboce skláním. Ale nemyslím si, že když tomu dá Valerka čas, že se to spraví. Jen se to usadí a sex se stane něčím, o čem se nemluví, co je prostě tabu. Manželství se snad kvůli tomu nerozpadne (jestli Valerce dobře rozumím), ale spokojené nebude a ona bude hledat to, co jí v životě chybí.A jednou bude tam, co jsem teď já.Dnes se mi zdálo, že mám mít rande s někým, koho jsem milovala jako mladá holka několik let, byl ale o hodně starší a dnes ani nevím, co s ním je.Od probuzení už ale zase myslím jen na toho posledního.

(pokračování)Rád jsem Bělu překvapoval. Těsně před tím, než odešla od nás z podniku, zbavovala se všech zbytečností. Například já jsem dostal ibišek, který se v kanceláři časem rozrostl tak mohutně, že by se jí těžko vešel do auta."Proč chceš vyhodit taky tenhle krásnej svetr?""Má skoro všechny knoflíky utrhaný a já jsem líná je přišívat."Tak jsem se vypravil v neděli do práce a ve vrátnici jsem si vyzvedl jejich klíč, že jdu na opravu. V tašce jsem avšak neměl nářadí, ale šitíčko. Knoflíky byly po kapsách, ani jeden nechyběl. Dal jsem se do toho a svetr, který jí tak slušel, byl zachráněn. V ostrém poledním slunci zářilo na svetru i několik jejích vlasů; napadla mě dávná pověra z bílé magie o přivolání lásky. Neměl jsem v úmyslu to zkoušet, nicméně jeden vlas jsem si schoval na památku. Měla dlouhé rovné vlasy asi jako Olga Sommerová, ale mahagonové barvy a málokdy je nosila volně - vyčesávala je nahoru sepnuté jako Tereza Dequenová (Belgie, hlavní cena na filmovém festivalu v Cannes 1999).V pondělí ovšem panovalo překvapení. A vlas jsem stejně ztratil...

K vašim vážným úvahám aspoň trochu poezie.Kdybys řekl "Pojď"půjdu s tebou třeba závějíchci pouští i zahradou jítchci usínat s tebou i bdítjen řekni a jájsem na věky tvá(Malý vůz)

jenže v našem věku by...Nebo čekat na tu maximální a mezitím si užít, toho co je? Nevím, pro mě by ta maximální byla s ním. Maximální nemusí přijít - co pak na smrtelné posteli? :-)

Roky utíkají. Právě. Vím...jenže v našem věku by láska měla být buď maximální nebo radši nic

Mirku, plácal jsem se v tom skoro 4 a půl roku; dýl mi to trvalo jen u mé studentské lásky, ale to jsem byl mlád a nezkušen. Rodinné poměry tady opravdu nehodlám rozebírat, protože by to mohlo narušit nejen "dějovou linku", ale někomu třeba i zažívání.

Valerko, manželství jako...Roky utíkají. Právě. Vím to.

Já myslím, že už se s...Ašanah, neřekl bych, že všichni muži jsou v mimomanželských vztazích citově ploší. Spíš je za tím určitá pohodlnost řešit "problém" a taky jakýsi obranný mechanismus, aby do toho nespadli po hlavě. Jestliže je to u vás, jak píšeš, zakonzervováno, musela by to být tvá iniciativa, aby se něco změnilo. On totiž z toho vyrozuměl, že to tak mezi vámi může být. Pokud je to celé jinak, tak se omlouvám za tuto domněnku.Valerko, dej tomu čas. Pokud osud bude chtít, potkáte se na neutrální půdě a třeba se to rozsekne. Nevím, jak tvůj manžel uvažuje, ale koleduje si o problém, když tě nechává sexuálně vyhladovět. Věřím, že existují manželství bez sexu, ale potom musí ten druhý zákonitě hledat jinde.

Já myslím, že už se s...Ašanah, to těžko odhadnout, i když je to dost možné. Nikdy jsme v podstatě nebyli úplně sami (na chodbě je to nebezpečné, kdykoliv může odkudkoliv někdo vyjít). Možná by došlo právě na tu výměnu čísla a pak by se to třeba rozjelo. A nebo vůbec ne a jenom bychom se pozdravili a prohodili pár zdvořilostních slov. Vůbec v něm nedokážu číst. S manželkou jsou si první partneři, takže existuje možnost, že tam může být touha po nepoznaném. Čekat na něj nebudu, spíš myšlenky odeženu a když překvapí, překvapí a zlobit se nebudu. U tebe je to složité, ale přeci jenom aspoň tam máš určitý příslib, kontaktuje tě, i když má asi jiné úmysly než ty. Já bych v mém rozpoložení byla i za to vděčná:(Mirando, u manžela pořád vedou hrátky na počítači a nevím, jestli jsem tu zmiňovala, že jsme byli i u sexuologa s nulovým efektem. Nenabízím se, tedy bylo období, kdy jsem to zkoušela, ale přeci jenom jsem jeho žena a některé snahy jsou skutečně ponižující. Když jste tak žili dvacet let a bez dětí, to jste přesto k sobě měli tak blízko, že jste to nevzdali?

Valerko, manželství jako tvoje může klidně fungovat, jen to tak nenech moc dlouho.Mně tohle (bratr a sestra) fungovalo 20 let, a to jsme ani neměli děti!A pak se najednou něco v životě stane, a všechno je jinak.Ašanah, neber si příklad z nikoho, jen ty sama víš nejlíp, co chceš, tak po tom jdi. Roky utíkají zatraceně rychle.

Ašanah, jako člověk jsi mu...Vím že jsou ženy, kterým by to takto vyhovovalo. Mám kamarádku, která říká: " Kdyby tak bydlel někde daleko, přijel jednou za měsíc a pak zase odjel". Ona má přítele, který se patrně zamiloval a chce se s ní vidět několikrát týdně. Jenže to je zase opačná situace.Je pravda, že nevím, na jaký zázrak vlastně čekám. Když si uvědomím, kolik mi je let, možná sice na zázrak čekat můžu, ale při tom také můžu být ráda, že je to aspoň jak to je. Jen se v tom neutopit.

Taky zrovna nejsi v...Já myslím, že už se s tím nedá nic dělat, tento stav už je zakonzervovaný takto dost dlouho.Valerko, a kdybyste se setkali náhodou, nebo "náhodou" někde daleko od domova, třeba na schodech nějakého úřadu na druhém konci města - třeba takto daleko od domova - by se nějak rozhoupal?