jak se odmilovat ?

Pati, některé to tu...Zrovna s Ašanah jsme na tom věkově podobně Napsala jsem to proto, že je to pro pochopení v této diskuze docela důležité. Doufám, že jsem tě neodradila

Valerko, my už jsme tady...Pati, některé to tu zmiňovaly, u některých se to dalo odhadnout podle životních zkušeností, ale zrovna u Ašanah jsem si nebyla jistá.

Ašanah, děkuji za...Ale ne - v pohodě. 30 ne - skoro 30, ještě několik málo let chybí :-)... pro pati: věku zralejšího až zralého ---- ale ne přezrálého :-D snad - a ten Můj se neozývá, no jo, víkend, to má jiné, domácí zájmy

Ašanah, mám hodně podobný...Valerko, my už jsme tady většinou věku zralejšího až zralého věku. Takže asi v jiném životním období

To je složité. Jsem vdaná...Ašanah, děkuji za odpověď. Nechtěla jsem tě potrápit a ani spekulovat co by kdyby:-) Netušila jsem, že jsi v manželství 30 let. Asi musím být pozornější čtenář, pokud jsi to tu už zmiňovala.

To je složité. Jsem vdaná...Ašanah, nechci dělat chytrou,ale myslím, že tvůj přístup je ten nejrozumnější...

Ašanah, mám hodně podobný...To je složité. Jsem vdaná skoro 30 let, už jsem jiná než tehdy, zavál to čas, už ani nevím a zdá se mi zbytečné teď nad tím přemýšlet. Důležitá je přítomnost a co žiji teď, ne co bylo a co by bylo, kdyby.

Myslím, že nebyl žádný...Ašanah, mám hodně podobný rodinný model akorát narozdíl od tebe bez intimního soužití. Pokud neexistuje nepřekonatelný rozdíl, je hloupost rodinu bortit. A to ti manžel neimponoval už od začátku? Nebo jsi na to přišla po počáteční zamilovanosti?

všechny vás zdravím v tom adventním čase, přeji všem moc lásky, příjemných pocitů...a méně trápení s láskami tajnými :-)..já, ač dost stará ženská, mám to v hlavě někdy jako puberťačka - možná to na tom to vzrušující - být zase napjatá, až ho uvidím :-)

Ašanah, můžu se zeptat,...Myslím, že nebyl žádný zlom a stereotyp také nic nezpůsobil. Prostě to tak je. Když se podívám na manželství svých známých, každé je úplně jiné a do nějakých šablon se většinou nevejdou. Prostě jsme rodiče našich dětí, bydlíme spolu, máme každý svoje známé - ale také společné známé. S nimi trávíme třeba silvestry, dovolené. Nějak to neřeším. Ani nevidím důvod to řešit, myslím ve smyslu nějakých převratných změn.

Velarko - nebylo to tím, že...Ašanah, můžu se zeptat, kdy u tebe nastal ten zlom? Mohl za to stereotyp? A jak jste se přes to dokázali přenést, když normálně fungujete?

Mně lze zatím v současné době na počátku adventu zastihnout ve stavu bytí a mysli zmíněném v předchozích dnech Mirandou-ve stavu hrdosti, která ještě není ve fázi z nouze ctnost. Jsem hrdě sama ( tedy s rodinou ) a momentálně mi to vyhovuje. V předvánoční čas hodně bilancuju, co vybilancuji letos a jaké závěry a poučení z letošního roku vyvodím a kdy hrdost, nebo přesněji řečeno mou dobrovolnou a proto příjemnou samotu naruší jiné pocity a touhy a momentální introvert ve mně začne být nervní zatím nevím... přeji všem hezký advent.

Mirando, ten osudový v tvém životě byl právě natolik dobrý, že rozmazlovat nemusel, jeho předchůdci v tvém živoitě třeba tak jedineční nebyli a museli to nějak kompenzovat ve svých vlastních očích, aby měli záruku tě zaujmout nebo si tě udržet...muži jsou živočichové, kteří ovšem málokdy něco ve skutečnosti dávají zadarmo, sice rozmazlují, ale jen když ví proč a těch důvodů je mnoho. Třeba pocit, že jsou ještě mladí, zdatní, žádaní, zvyšujeme jejich sebevědomí a to oni sakra potřebují a s věkem víc a víc-většinou.

Oddanost a spiklenectví ve vztahu-ano, patří to tam, určitě. Jsou to mimo jiné city a pocity, které většinou jsou zárukou trvalosti vztahu. Jednou se mně ptala známá, zda jsem si všimla, jak se mnaželé v mnohaletých vztazích začínají sobě podobat a mluvila dokonce i o vizuální podobnosti. Pozorovala jsem naše rodinné známé a leckdy něco takového postřehla. Jsou tu takoví, kteří oba sportují a oba mají po třiceti společných letech štíhlé vytáhlé postavy, stejný styl oblékání, podobná gesta a grimasy, jsou tu takoví, kteří se v průběhu společně odžitých let tak nějak podobně zakulatili, mají podobný styl vyjadřování, chutě, vyznávají stejné životní styly-gaučink a dobré jídlo ... všude to není stejné, ale i já pozoruju, že určité věci, modely chování jsem přebrala od manžela, on ode mně, máme podobné nebo stejné názory na knížky, lidi, filmy. A přesto všechno se najde u většiny z nás v tom dlouholetém vztahu někdo, s kým je více si co říct a souznívá se víc. Samozřejmě jsem si i v takovém případě kladla otázku, jak by vztah s takovým druhým vypadal po dvaadvaceti společných letech, zda by měl vůbec šanci existovat. Myslím, že pevnost pouta k mému vlastnímu mnaželovi pramení především z faktu, že jsme zplodili tři děti, kterým on je z mého pohledu dobrým otcem, což je dnes pro mně hodně rozhodující. Jsem typem člověka, který dokáže být přelétavý a nestálý, do chvíle, než jsou tu děti, které považuju za největší závazek, obrovskou zodpovědnost a zajistit jim stabilní domov a zázemí za prvořadý úkol ve svém životě. V té souvislosti mně napadá všetečná otázka, co se mnou a mou stálostí a zodpovědností ve věcech vztahu bude, až moje děti vyletí z hnízda, ale jak znám běh věcí ve svém životě i naší rodině, dětem u nás bude dobře natolik dlouho, že jejich odlet z hnízda mně zastihne coby vetchou stařenku, která už opravdu nebude mít darebné myšlenky. Achjo, no...nojo.

Mám něco podobného - a...Vždyť já vím...:-)A jestli by stál oschůzku?Myslím, že po tom, JAK jsme se rozešli, by musel jedině kontaktovat on mě, já jeho nemůžu.Vždyť víš.Ať žijou pomazánková odpoledne.:-)

Ašanah, trochu je to jako -...Vánoce před námi - a nestál by o schůzku, nebo neodpověděl by na sms?

Ašanah, trochu je to jako -...Mám něco podobného - a přítele, se kterým si píšu každý den a je to přátelství, o které já ale stojím. Přátele mám, dnes třeba s přáteli "pomazánkové odpoledne" - které skončilo až nyní.

Já si nedovedu představit...Ašanah, trochu je to jako - mám rád právě to pivo, který právě piju...:-)... a tu lásku, kterou právě žiju.Tím myslím, že to, co právě máme, nám připadá nejlsepší.Já už můžu porovnat po té době všechny svoje lásky, jen mi připadá nespravedlivé, že s mužem, kterého jsem kdysi opustila já, si často telefonuju, protože vím, že se mu po mě stýská.A ten, po kterém se stýská mně, mi nikdy nevolá.Kde je tady spravedlnost???

tak takový rozdíl si...Já si nedovedu představit už nic. Ještě ráda budu za to, co mám. Přesto tehdy to byla nádherná setkání, třeba s burčákem v parku a podobně, prožili jsme spolu moji autoškolu, návštěvy ve sklípku, táboráky - ale to už je dávno.

Ve své době jsem měla...tak takový rozdíl si nedovedu představit ani v nejčernějších snech. I když kdo ví, vyjímka potvrzuje pravidlo