jak se odmilovat ?

Dnes jsem se rozhodla, že nasaju trochu adventní nálady a šla jsem na procházku městem podívat se na vánoční strom, projít vánoční trhy a trochu se mi zastesklo. Výročí proběhlo krásně, ale už jsme zase ve starých kolejích. Tolik mi chybí být zase zamilovaná! A přestože nemám zimu ráda, uvědomila jsem si, že mé nejsilnější vztahy s bývalými partnery začaly právě okolo Vánoc. Ta atmosféra má něco do sebe - zima, vlhko, padající sníh a světla vánočních výzdob. Pořád se mi daří se mu vyhýbat a i když mám slabé chvilky, kdy ho chci potkat, pomáhá mi to lépe se s tím srovnat. Možná mi zima pomůže překonat tuto životní kapitolu, rychleji se stmívá, lidé jsou více doma než venku a příležitostí náhodně či "náhodně" se potkat je pramálo.

Mirando, to víš, že je mi...Pati, ani já tuhle poslední zmíněnou neznám, pamatuju si ale ..ó, ladilí, ještě mám fůru času, mám fůru času a tak spím v obilí..Jo, a když píšeš o té socialistické tvorbě, pamatujete na - sbírejte kameny, přijely k nám Plameny?:-)Dane, já ještě pořád všechny staré desky mám, většinou jsem je těžko sháněla nebo vyměnila na inzerát, to se kdysi dělalo.Jo, a jsem ráda, že jsi taky už velkej kluk.

Mirando, to máš krásné...tak tuhle neznám ani já. Jinak to, co se ti nelíbilo, byly ve své době tak trochu dada texty. Pořád lepší než nějaká ta socialisticky pozitivní píseň

Mirando, to víš, že je mi víc - mohl bych se vzít za ruku se zdejší ženou50+. Hudební kritik nejsem, ale od dětství obrovskej fanda - učil jsem se i písničky, které jsem našel na starých šelakových gramofonových deskách. Líbí se mi toho hodně; jak už jsi psala o sobě - něco víc, něco míň. Třeba jsem nesnášel svého času primitivní tzv. žvejkačkové melodie jako "Lády lou, lady lí, medvěd sedí na větvi". Ale to by bylo na dlouhé povídání mimo zdejší téma...

Dane, další pokračování jsem zhltla, a jinak mě překvapuješ, překvapuješ, překvapuješ!!Jsi snad - mimo jiné - hudební kritik?Taky mám podezření, že je ti více než 40 let, jinak bys nemohl pamatovat všechno to, o čem píšeš.:-)Díky za všechny písničky, které jsi sem uvedl, mám je ráda, a i když střední proud nikdy nepatřil mezi to, co jsem denně poslouchávala, vnímala jsem i tyhle písničky a mám je spojené s mládím.Jó, to jsem ještě žil(a)...:-)

Mirando, to máš krásné záliby! V literatuře bych Ti určitě nestačil. A s tou hudbou Tě teď dost odbývám, já vím.Mít tu mocjá hned bych vybral v snářikterý sen ti noc má dnes dátRáno pro nás oba slunce bude zářitDobrou nocnech o ránu si zdát(Zdeněk Petr/Vladimír Dvořák)Pokračování zítra.

(pokračování)Při dlouhých debatách s Pavlou jsme samozřejmě o Běle také hovořili - byly přecekolegyně, byť ne moc dlouho, zato ale s ní trávila celé dlouhé dny, takže ji dobře poznala. Nechtěl jsem své bolístky nijak rozmazávat, takže jsem byl raději stručný a omluvil se, že jsem o ní tolik mluvil, protože jsem jí byl prostě plnej. Rozesmála se tím svým zvonivým hláskem: "No dyť jo. Zkrátka to tak je."Opravil jsem ji: "Tak to BYLO."Ale teď byly každá jinde a nevěděly o sobě. A já o Běle také ne.I když jsem občas překvapoval, přišel den, kdy jsem sám měl být překvapen. V práci mě požádali, abych doprovodil jednu slečnu na vzdálené pracoviště jiného útvaru, kde měla brigádně vypomáhat. Nešlo ani tak o zaškolení - práce byla jednoduchá; slečna se spíš bála, že nápor v cizím prostředí napoprvé nezvládne. Když jsme tam přijeli a čekali v malé kancelářičce, objevila se tam - Běla. Pamatuju se, že jsem (nevím proč) nebyl vůbec překvapen. Usmála se, mého půvabného doprovodu si ani nevšimla a řekla "Co tu děláš?" "Pracuju," řekl jsem nevzrušeně a bleskově jsem ji přejel pohledem - nijak se nezměnila, na pravé ruce tentýž jednoduchý stříbrný prstýnek, takže se nevdala. Podobné pracoviště jsem jí kdysi nabízel jako výpomoc, když na tom byla finančně bledě - jenom jako vedlejší přivýdělek na pár hodin s tím, že soboty bych za ni odpracoval já, aby nepřicházela o víkendy. Tenkrát to odmítla ("Připadala bych si jako mrcha"). Jak na tom byla teď, jsme si ovšem (jak jinak) neřekli.

Ahoj Mirando, po Tvém...No jo, hodně lidí (vč. mého bývalého přítele) si na začátku myslí, že jsem učitelka.:-)Ale nejsem.A taky nejsem technický typ, takže zbývají jen jazyky, příroda, hudba a literatura.Dane, jdu spát, ale ráno mrknu, jestli jsi nám připsal další díl. Těším se!

Pati, promiň, ale nějak mi...jojo je to tak

Ahoj Mirando, po Tvém posledním řádečku jsem se ubezpečil, že máme oba společného ještě něco - hádej co. Jsi češtinářka nebo korektorka? :-)

Sorry - Co mně připadalo...

takž nakonec jsem to...Pati, promiň, ale nějak mi nepřipadáš o moc šťastnější než my ostatní, takže tudy cesta asi taky nevede.Já mám dnes výročí - před dvěma lety jsme se poprvé trochu rafli a mělo to nedozírné následky. To, co mě připadalo bezvýznamné, bylo pro něj rozhodující.Pak jsme si už jen telefonovali, už jsme se nikdy nesešli.

Ano, taky jsem to četla, a...takž nakonec jsem to nejlépe dělala já. Byla jsem netrpělivá, zlobila jsem hodně, a nikdy jsem u toho chlapa nehodlala být jen milenkou, takže žádná symbioza :) nehrozila

Já jsem to nečetla, ale Uzel je víc komik a showman než psycholog

Ano, taky jsem to četla, a souhlasím s Tessie i s Valerkou.A musím taky konstatovat, že i když jste jako milenky ukázněné a trpělivé, nezlobíte a nežárlíte, žijete s milencovou rodinou v přátelské symbióze, i tak jste stejně po čase opuštěny nebo vyměněny.Ale tak to asi musí být.Já mám dnes splín.

Pan Uzel to podle mého názoru spíše než jako psycholog vidí jako chlap a velice velmi paušalizuje...konečně který chlap dokáže připustit, že existuje žada milenek ženatých, které milenci ničit roidnu netouží, stejně jako nemají potřebu toho chlapa uzurpovat pro sebe a mají ho na chvilky pro radost a potěšení stejně jako ti ženatí své milenky.

Radim Uzel: Trpký osud...Dane, už jsem četla. Název mě praštil do očí, když jsem šla kontrolovat poštu. Myslím, že to bylo spíše zaměřeno na svobodné nezadané milenky ženatých mužů, i když leccos se dá aplikovat i na milenky vdané.

Radim Uzel: Trpký osud utajovaných milenek (dnešní Novinky, Seznam.cz) - četli (četly) jste?

Ale ne - v pohodě. 30 ne -.....a ten můj se neozývá už ani ve všední den :-( bééé

Zrovna s Ašanah jsme na tom...Pati, vůbec ne, je tu velice příjemná společnost a i ta věková hranice dává v příbězích smysl. Však i já se jednou dostanu tam, kde jste teď vy. Všechno strašně letí a jak tu jednou Tessie moc hezky psala, všichni jsme tu na krátkou návštěvu.