jak se odmilovat ?

Dane, tvoje hudební připomínky mám moc ráda.A když tak přemýšlím, co tě vedlo k tomu zájezdu (asi jsem přehlédla nějaké podrobnosti o knihách apod.), tak už asi vím. Tys byl v tom vztahu v submisivním postavení a když jsi nemohl mít Bělu, tak aspoň kousek něčeho, co patřilo jí.Znám tenhle pocit ze vztahu, kdy jsem byla v podobné roli - ukořistit cokoliv, co je JEHO.Nevím, jestli znáš tenhle pocit z druhé strany, já ano, protože jsem ve vztazích byla většinou v dominantním postavení, proto můžu říct, že kdybych se to dověděla, tak by mě to naštvalo. Takže je dobře, že to Běla neví.A ještě k těm vztahům - mnohem víc jsem si užila ty vztahy, kdy jsem se podřídila. Mít navrch mě nebavilo a nakonec jsem ty vztahy ukončila. Bohužel - ty druhé zas byly ukončeny druhou stranou.A tak to v životě je - jednou jsi dole, jednou nahoře.:-)Jen já se teď dole válím na můj vkus už příliš dlouho.

Pro radu123: Je potřeba si roztřídit pár základních věcí. Stojíš v každém případě o její návrat? Asi zbytečná otázka - píšeš, že ji miluješ. Pak je dobré jí to říct. Telefonujete si, takže nejvhodnější okamžik a způsob je na tobě. Prý jsi ji zklamal - to se stává, je to lidské (a odpouštět je božské). Čím? - za zdravotní změnu nikdo nemůže, to neřešme, to by pak nebyla partnerkou do nepohody; - tvým pitím? pak ji můžeš přesvědčit, že už to tak není (ovšem nesmíš ji zklamat znova). Pro mě je nejzáhadnější tvoje věta, že když se odstěhuje, budeš rád (čtu to dobře?). Nevím, v jaké souvislosti to zaznělo nebo ti to jen tak "uletělo"? Ale i tak je snad domluva možná...Snad jsem si jí měl všímat víclásky někdy pro pár slůvek zvadnouDnes už vím a všem můžu říctjistou nemáš nikdy holku žádnouTo vím(Dalibor Janda)

Horor nebyl. Dokonce ani nevím, zda se o mé návštěvě v Dobrošově vůbec dověděla. Nezapomeňte, že v té době jsme se už nepotkávali, neexistoval telefon (tedy pro mě; ona měla všechna moje čísla a dovedla si je najít, když něco potřebovala). To focení už nebylo nic víc než dodatečné zadostiučinění pro mě (taková "vnitřní pomsta" - chcete-li). Primárně mě naštvalo, že ze mě při té nabídce znovu udělala blba. Stačilo přece říct "Děkujeme, ale my přímo tam máme chalupu". (Až mě překvapuje, jak krátká věta to je.) Vždyť i ta knížka, kterou tenkrát tolik sháněla, byla na toto téma, tak jsem si snad informaci zasloužil... Tedy ona to byla spíš kopie, kterou jsem pro ni vytvářel z těžce vypůjčené brožury skutečně knihařským způsobem (to znamená první list/poslední list, druhý list/předposlední list atd., až se vám to uprostřed sejde a sešijete to); mimochodem jenom vytisknutí barevného přebalu bylo drahé jako celá původní knížečka. Ale pro ni jsem chtěl všechno perfektní. Pokud jde o "celkovou koncepci" (Miranda), tak mám rád jasno a věci dotažené do konce. Protože pak často "litujeme toho, co jsme mohli udělat a neudělali" (Tessie).

Není to nějaký horor?Horor možná následoval, když Běla zjistila, že v její nepřítomnosti Dan fotil její novou chalupu.Tohle asi myslel Dan jako epizodu, která zapadá do jeho celkové koncepce.

Není to nějaký horor?

"Účastníků...dane, já jsem asi trochu pomalejší, ale mně tady uniká smysl toho všeho...Prosím, pro nás méně chápavé jasně a srozumitelně.:-)

"Účastníků zájezdu" bylo nakonec dost. A jakmile se naskytla příležitost, zajel jsem do utajené vesnice osobně. Bylo poledne, horko, asfalt jen tekl. Po návsi se pohybovala jen jedna žena, která brzy zaregistrovala cizího pocestného v džínách. Úsměv mi vyvolala představa, jak stylově řeknu "Dobrý poledne, teta. Prosím pěkně, depa tady vostávají Zahájskejch?". No řekl jsem to jinak, nicméně vesničanka byla sdílná: "To je támleto dlouhý stavení. Ale teďko tam nechoďte, už odjeli. Byli tady o svátcích." (Myšleny dny 5.a 6.července.) Tak jsem měl alespoň klid na to, abych si chalupu pěkně vyfotil. Byla to taková moje satisfakce; ve společnosti pak ledabyle vytáhnu barevnou fotografii a ukážu všem to, co lidské oko nemělo spatřit.Pokračování příště.

(Pokračování)Nevím už, jak dlouho mi to trvalo, ale z mých neplodných úvah se náhle vylouplo jediné slovo: DOBROŠOV. Ano, tak to jednou řekla Emě. Běla totiž dlouho hledala a najela spoustu kilometrů, než konečně našla vytouženou chalupu (koupili ji pak prý dohromady s bratrem). Kde, to se (jak jinak) tajilo. Jméno obce jsem zaslechl až náhodně z jejich rozhovoru a už jsem na to pozapomněl. -Počítač se ochotně rozběhl a na obrazovce naskákaly údaje: Dobrošov 1.obec na Slovensku, 2.obec u Náchoda, 3.obec v okrese Písek. Po přiblížení bodu 3 se na mapě ukázal v plné parádě 11 kilometrů od Milevska kraj, který jsem jí nabízel: Klisín, Hrazany, Hrazánky, Kovářov (vzpomínáte na druhý díl Homolkových? "Čoveče, sem je to daleko i auťákem!")Bylo po záhadě; jen blázen by platil za rekreaci, která by mu nabízela překrásné výhledy -- na vlastní chalupu. Zůstala jen trpká pachuť, proč mi to ta bestie nemohla říct rovnou.

Ne ne, skvělej jsi ty, a to dokonale !!Takhle podrobné znalosti mám snad jen v hudbě FCT, a to ještě jen v určitém odbdobí.Dane, smekám před tebou, a dokud nás někdo nenakopne, ráda s tebou vyměním ještě nějaké vzpomínky.A taky si ráda přečtu nějaké pokračování..:-)

Mirando :-), už mi to taky připadalo moc s tou hudbou, ale Tys mě teď úplně dostala s touhle bombou, zrovna jsem si to zpíval, protože to vyšlo tenkrát v předvánočním čase: Tina Mari!! Jedna z mých nejoblíbenějších, i foxtrot jsem se na ní učil tancovat. Složil ji Bob Merill, českých textů bylo několik, znám ji s Gustavem Bromem (překlad myslím Vlastimil Kudrnáč), kdybych se nestyděl, napsal bych to tady celé. I německý text byl šmrncovní (Hip! Ich fand die Spaghetti gut! Hophop! Der Chianti ging mir ins Blut!)A dost...aby nám nezrušili diskusi. Ale jsi fakt skvělá.(Ti Kučerovci byli dřív.)

Správně, Mirando - tu...Dane, my jsme to tu zamořili hudbou!!:-)To je hrozné, jak my oba pamatujeme stejné věci, ani se mi tomu nechce věřit.Moje docela nejstarší hudební vzpomínka je Tina Marie, co byla nejhezčí v Neapoli, za ní nebo spíš před ní už nic není, jen tma a nevědomí - nebo možná Kučerovci?:-)A jasně, že Semafor jsme doma sledovali od raných začátků, měli jsme gramofon a všechny desky, které tenkrát vyšly.Zas tak moc jich nebylo.Dnes nikdo nepíše, holky asi pečou cukroví nebo shánějí dárky.A já si dělám bene.

Správně, Mirando - tu píseň skutečně nazpíval v českém překladu Karel Gott. Pro zajímavost: letos jsem ji v Itálii slyšel naživo v originále, kromě jiných ještě starších; jejich provedení (malá skupina) bylo ovšem občas strašné, že bylo obtížné poznat, oč jde. Největší úspěch stále sklízí Volare-Cantare (1958).Omlouvám se za nedostatek času, doteď jsem měl různé společenské povinnosti, dokonce i v Rudolfinu. "Tam bejvá vždycky slušně naladěný piáno, a potom - a to je to hlavní - tam choděj fajnoví lidi."(Jiří Šlitr: Tři tety)

Sorry - hodba=hudba.:-)

tak teď jsi Danovi zamotala...Pati, Danovi jsem ale určitě hlavu nezamotala, myslím, že se orientuje v hodbě jako takové poměrně dobře.

Nedopadlo to nijak, od té...Ašanah, asi je potřeba, aby to v tobě dozrálo. A jestli jsi setkání zatím neuskutečnila, možná o něj až tak nestojíš.Dárky k Vánocům by mě tedy určitě nezastavily :-), já už mám všechno nakoupené přes internet - ale mám smůlu, mě nikdo nikam nezve.:-(Pro radu123 - tady je každá rada drahá. Tvoje chování nechápu ani já, možná ti tedy nezbývá nic jiného než začít docela od nuly a vybojovat si znovu její důvěru.Jsou před námi Vánoce a tak nějaké dárky, dvoření a pozvání kamkoliv, to by mohl být dobrý začátek.

Teda Dane!! Jsem jako kšanda...Nedopadlo to nijak, od té doby jsme si nenapsali. V pondělí a ve středu byl na příjmu - ale nenapsal a já také ne. Teď před Vánocemi se mi ani nechci se nějak psychicky rozhodit, nemám ještě ani nakoupené dárky, tak to budu asi řešit až později. Kdo ví, sama nevím.

ja bych se ted chtel zeptat byl jse zenaty pak jsem se rozvedl ne mou vinou a zustal jsem sam se synem našel jsem si přitelkyni planovali jsme snad vše zařidili jsme si byt prostě vše a pak jsem měl srdečni arytmii oživovala mě dlouho než přijela zachranka byl jsem měsic v nemocnici daly kardiostimulator a šel dom jenomže jsem se zmenil už jsem nemohl jezdit na hory nechtěl jsem prostě nic a začal jsem pit nakonec řekla že se odstěhuje a ja na to neřekl nic jen že budu rad pomahal jsem ji se všim a začalo me to bavit jenomže jsem si uvědomil že ji ztracim ted si jen volame a ja lituju toho dne kdy jsem ji nechal jit ja ji pořad miluju ale ona už řekla že mě ma moc rada ale že jsem ji zklamal už nevim jak dal...

Dane - není to Gottova...tak teď jsi Danovi zamotala hlavu

... a ještě k těm představám.Zjistila jsem, že psaný text je pro mě důležitější než spousta věci, které očima člověk vidí na první pohled.Psaný text mi přináší tolik informací, že i kdybych se téte a téte podrobně vyptávala, nedověděla bych se víc.

Jo Mirando, taky si přesně...Dane - není to Gottova píseň?Mně střední proud nikdy moc neříkal, a Gott taky ne.Co např. staří Poutníci? A nebo ze zcela jiného soudku - co Carmina burana?