jak se odmilovat ?

Fialko, vím, jak ti je, vím...děkuji, mrknu zítra na ty zprávy ..

Mirando, děkuji. Ani se mi...Fialko, vím, jak ti je, vím to přesně.Ale kdybys to tak neprožívala, znamenalo by to, že jsi citově chudá. Možná se to u tebe srovná, aly kdyby ne, ber to tak, že to bylo krásné a že tě to obohatilo, že s nikým jiným by to takové nebylo a žes měla vlastně štěstí, žes to prožila.Nejdřív to nepůjde, ale čas to spraví.Začátky a konce vztahů se liší, někdy až tristně. Ale život jde dál, a jiným lidem se stávají mnohem horší věci, než se staly nám. Stačí si pustit zprávy.

Vzchop se a měj nějakou...snažím se, ale je tp zatím silnější než já...neposlechla jsem radu zkušenějších,,,,že když se zapomenu s cizím mužem, tak 3x a dost.....závislost asi vzniká při čtvrtém setkání

Mirando, děkuji. Ani se mi...Vzchop se a měj nějakou sebeúctu a nebo hrdost. Jednou tě bude mrzet, že jsi se zybtečně trápila kvůli volovi!

Olsene, já nemám nic proti...Mirando, děkuji. Ani se mi nechce moc psát. Ale možná si při tom psaní uvědomím tu realitu. Prostě asi už to je minulost, i když ON zatím nic takového nevyslovit naplno. Jednou...taky neměl chvíli čas, tak jsem mu řekla, že očekávám, že až budeme chtít jeden z nás vycouvat, tak že si to řekneme přímo. Ale ..možná mu to vyhovuje...má mě v záloze.. Já to chci takové , jak to bylo na začátku.Zkusit najít někoho jiného? Néé. Jeho jsem nehledala, náhoda tomu chtěla..a ..už bych srovnávala..Možná ...bud se zklidním já...a budu si žít ten starý život ...nebo se někdo objeví..ale hledat nemíním - nechci...

Tak asi jsi nemiloval/a...Dřevorubec na tom bud líp, zamiluje se jinde a má klid.Jen přecitlivělý chudák bude naříkat dalších 10 let, že ho už dotyčná nemiluje a klid nemá. A řeší co už je dávno vyřešené, a ta dotyčná je zamilovaná jinde. Tak takovému se neříká chlap ale slaboch. To ten dřevorubec je na tom líp. :))))Žijeme jen jednou!

Olsene, já nemám nic proti přátelským pusám a muže nebiju - dělám snad takový dojem?:-)Takové detaily mě popravdě ani nenapadly.Spíš mě napadá, žes sem o sobě vlastně skoro nic nenapsal - napravíš to?A pro fialku - udělej všechno pro to, abys to dokázala (viz poslední věta), víc udělat nemůžeš. A piš, ať se z toho aspoň vypíšeš. Spěchám do práce - večer napíšu víc.

Tak asi jsi nemiloval/a celým svým srdcem. Protože každý kdo miluje ví, že není vůbec snadné to co píšeš! Vytloukat klín klínem může tak nanejvýše dřevorubec, ale věrně milující člověk vytloukat lásku láskou, nikoliv! A nyní k Tobě Mirando, jak to naše kamarádství provedeme, zahájíme a co všechno bude povolené? Co třeba taková přátelská pusa na přivítanou, bude tolerována? To víš, bylo by mi trapné schytat pár facek hned při prvním setkání. Tak se raději informuji předem, děkuji Mirando a těším se na svojí novou kamarádku. :-)

Jednoduché, zamilovat se jinde :-D.A nekňučet nad rozlitým mlíkem.

Jednoduché, zamilovat se jinde :-D.A nekňučet nad rozlitým mlíkem.

už jsme se neviděli víc jak 6 týdnů, vždycky na poslední chvíli schůzku odvolá.Jednou je to práce, pak něco doma, včera to bylo nutné shánění léků pro syna...myslím, že jen nedokáže říct na rovinu, že už jsem pro něho vosk. Rozum říká, že bych to měla utnout a zachovat si zbytek důstojnosti. Ale ... nechci to být já, kdo to řekne nahlas, protože já bych se chtěla vidět pořád.Nejhorší je, že jsem mu posledně řekla, že už jsem dost stará na to, abych se srovnala s tím, že pro něho asi moc neznamenám...a pak jsem mu večer napsala, že respektuji jak jeho práci, tak i jeho rodinu...ale fakt jsem dost zralá to všechno respektovat. Poslední co bych chtěla je nahánět ho jako nějaká stíhačka...protože po tom asi nikdo netouží.Jenže ....když se těším na setkání ....a pak z něho sejde (po kolikáté už?), tak se cítím poníženě, smutně, mám chuť si dát panáka (ale pak si ho nedám, protože přece nejsem nějaká alkoholička), mám chuť plakat (ale proč? stojí mi to za to?). Fakt už mi není -náct! Nedokážu nic...nedokážu jít ani na oběd se starým kamarádem...nechce se mi nic dělat...Pořád přemýšlím, jestli jsem něco udělala špatně. Asi bych si měla konečně připustit to, že u něho uběhla již ta doba , kdy působily hormony (jak tu některá z vás psala) a jít dál bez něho.Dokážu to?

Já se zblázním 5 měsícu od rozchodu a já ho furt miluju,já ho nechci milovat..nemám ráda tady ten pocit..

Olsene, jestli máš pěkné, pevné rameno a dost kapesníků - sem s tebou!:-)

Ale já jsem nikam flintu...Tak to je príma, že flinta v žitě neleží!:-)Určitě je to i štěstí a moc Ti přeji, aby se ten vhodný protějšek do Tvého života vloudil a věřím že jo, protože jsi fajn ženská. Kdo ví, jak to bude se mnou, začíná být pro mě víc než kamarádem, tak abych sem za měsíc nenapsala: "Pomóc, chci se odmilovat...bééé bééé" ;-)

Mirando, vem příležitost za pačesi, některé situace se již neopakují.

Mirando, když se podíváš třeba na mě, tak uvidíš všechny známky mužnosti, prostě pořádného chlapa se vším všudy! Moc rád Tě budu mít za kamarádku. Mám rád když mi žena pláče do ramenou, mohu ji nabídnout čistý kapesník, objat a pohladit ji vlásky. Jsem velice soucitný a rád Tě vyslechnu a podpořím. Takže Miri, nebudeme už ztrácet čas a s kamarádíme se? :-)

Ahoj Mirando...občas...Milá Ivano, díky za milý vzkaz, možná cítíš podobnost našich životů, to, co právě prožíváš, mám já dávno za sebou, totiž odpoutání od nevěrného manžela.Teď je to něco, co už nebolí, co už neřeším. Bolí mě teď docela jiné odpoutání, ale hodně mi pomáhá psát sem a číst obdobné příběhy, ne že by cizí neštěstí nějak potěšilo, ale člověk ví, že v tom není sám.Ty jsi možná právě nastavená svou situaci řešit někým třetím, komu propadneš podobně jako já, s kým do toho půjdeš naplno a kdo tě odpoutá od minulosti.Jen nevím, jak jsi na tom s dětmi a jestli ti to nebudou zazlívat. Samzozřejmě nemyslím, že bys jim řekla o svých paralelních vztazích, ale přece jen, atmosféru doma tohle nějak ovlivní.Já bych teď pro změnu uvítala aspoň nějakého kamaráda, kterému bych se vyplakala na rameni - obrazně. Stačilo by mi, že bych v něm dokázala vidět chlapa.Ty měj hezký den a napiš.

nechápu, proč se tady...Prý slušní lidé. :DDDD Hlavně nono je slušná.

Nono - promiň, přiznám se,...Ahoj Mirando...občas nakouknu a čtu a ty jsi mi něčím hodně blízká. Možná způsobem uvažování a vidění světa a opravdovostí pojímaní vztahu dvou. Máš v sobě cit, který není komu dát, protože někdo nastavil příliš vysoko laťku. Tady lze být upřímní a napsat o sobě to, co člověk nikde nahlas nevysloví, ani před tou nejlepší kamarádkou.Tak tedy-já jsem velmi dlouho vdaná a mám dvě v podstatě dospělé děti. Je to hodně neuvěřitelné, ale já se snažím odmilovat do svého vlastního muže. Pokud to nedokážu, budu se trápit. Mám milence a musím si přiznat konečně upřímně, že je to berlička. Můj muž měl taky milenku, ale ukončil to, byl to krátkodobý úlet, řádově v týdnech a milenka, ač vdaná tlačila na pilu a netajila se vlastnostmi,které žena tajit má. Nabil si nos, obrazně řečeno. Nicméně jsme se odcizili. Milenec byl ten, komu jsem se chodila vyplakat na ramínko. On se do mně zamiloval, já ho mám ráda jako nejlepšího kamaráda svého života, tedy nerovný vztah, jak jistě pochopíš. Postupem času jsem pochopila, že se musím citově odpoutat od vlastního muže, pokud mám dál přežívat ve zdraví, protože on žije svým životem. Už ne milenkou, ale prací a zájmy a mně vytěsnil ze svého života. Je to hodně paradoxní chtít se citově odstřihnout od vlastního mnohaletého partnera, ale můžeš mi věřit, že na tom pracuju s přesvědčením, že je to to nejlepší, co pro sebe mohu udělat. Mám bytostnou potřebu lásku dávat a přijímat a ten, kdo o ni stojí pro mně není tím pravým a tam, kam bych ji chtěla investovat, není zájem. Pprekérní , že ? Drž mi pěsti Mirando, stejně jako já tobě....kamarádka.

Nono - promiň, přiznám se, že jsem tvůj příběh pozapomněla, je mi to líto, to muselo být hrozné. Takhle někoho ztratit jsem se vždycky bála, ale teď to bolí podobně, jako by se mi to taky stalo.Ještě že stojím Olsenovi za nějaké žertíky, zasmála jsem se (ale ne vtipu), Olsene, díky.:-)