Reklama

červenání

nikola (Čt, 22. 1. 2004 - 20:01)

ahoj lidičky,psala jsem něco na pp ale jak vidim patřim asi sem,:-),kdyby tu byl někdo z Varu prosim ozvěte se mi,jinak já vyzkoušela radu věcí a nic moc, nebo to tim strachem co zas příjde ani nepozoruju,vlastně nikam nechodim tak neni ani co pozorovat,:-),musí se to změnit,už to takhle dál nejde,navštívim kinezioložku nákou až ji najdu,jestě nevim kdo je dobrej,a tam se hledá příčina,to by mě zajímalo,co se mi stalo,že se tak moc stidim, je to fakt divný,vždycky jsem musela být středem pozornosti,a v 19 cti bum, a já se všude schovávám, myslim že najít příčinu by pomohlo nám všem, zkuste to,držim vám všem palce, jsme spolu :-)

laura (Ne, 18. 1. 2004 - 12:01)

Ahojte vsetci, chcela by som sa s vami podelit o svoje rady, len neviem ci to este vobec niekto cita, kedze ja som sa na tuto stranku dostala az teraz a ako vidim tento problem bol rozvinuty uz velmi davno...Ahoj,laura

Eva (Ne, 27. 7. 2003 - 21:07)

Teda já nechci vypadat jako objevitel, ale hormonální antikoncepci jsem přestala brát asi před čtvrt rokem a červenání se velmi výrazně zmírnilo. Když se nad tím zamyslím, vlastně ani nevím, jestli vůbec červenám. Myslím, že je to docela možný a logický, že to hormony ovlivňují, ne-li podmiňují. Nejsem si jistá, jestli to má tak velkou souvislost se sebevědomím. Bývala jsem patologicky nesebevědomá, nebyla jsem schopná se při řeči dívat někomu do očí, nikam jsem nechodila atd. a nečervenala jsem se. Dnes jsem na tom daleko, daleko lépe se sebedůvěrou a vida - červenám. Tak nevím - holky, schválně to zkuste, pokud berete ty "bobule" - změnit je nebo vysadit. Neprojeví se to hned, ono to pár měsíců trvá, než se tělo dostane do normálu, ale myslím, že to zabere. Taková je aspoň má zkušenost.

Marti (Ne, 27. 7. 2003 - 15:07)

Ahoj, já se kupodivu také červenám. Červenám se před svými dlouholetými spolužáky, věrnými kamarády, bystrými rodiči,zákeřnými záškodníky,i před dlouhověkými penzisty,dokonce sama před sebou,...Když jsem si o tom chtěla promluvit se svou mamkou, měla jsem z toho tak velký nervy, že jsem vypadala jako rozpálený uhlík. Mamka to samozřejmě komentovala slovy

eva (Po, 30. 6. 2003 - 12:06)

Taky se červenám a hrozně, nejhorší na to je, že úplně před každým a bezdůvodně. Myslím, že vím v čem je problém, jednou jsem byla ve velmi dobré náladě na jednom večírku, trochu jsem pila, ale ne že bych byla opilá, a tak jsem měla takovou veselou a rozvernou náladu, no a v té chvíli jsem si cítila tak jistá a bylo mi jedno jestli se začnu červenat nebo ne. Takže aby se člověk přestal červenat, potřebuje zvednout sebevědomí, ale jak na to? Může mi někdo poradit? Nechtěla bych se vždy opíjet jen proto, abych si zvýšila sebevědomí, ale zase ani nechci chodit k psychologovi, jednou jsem to zkusila a nic to nevyřešilo.Díky předem za rady. Uvítala bych Vaší pomoc /ohledně zvýšení sebevědomí/přímo na email, moc často totiž na tyto stránky nechodím.PS: Zkoušela jsem i takové ty věci, jak si říkat před zrcadlem, že jsem hezká,i jsem tomu věřila, taky jsem si představovala ostatní jako horší než jsem já, ale vůbec to nepomohlo zvednout mi sebevědomí a tudíž se nečervenat. Jediná věc, která mi zatím pomohla byl alkohol, ale ten už nechci.

Martina (Ne, 1. 6. 2003 - 22:06)

Mym obrovskym mindrakem je, ze neustale cervenam. Je mi 27 let, mam slusne zamestnani, vlastni byt, pritele, ktery me miluje, ale chybi mi sebevedomi a jsem strasna stydlivka. Nejedna se jen o cervenani v pritomnosti nejakeho muze. I kdyz me na ulici zastavi 70-leta babicka a zepta se me kolik je hodin, jsem cervena az na... Stydim se mluvit. Kdyz vim, ze je na me obracena pozornost, ze se na me nekdo diva (staci jeden clovek, ani jich nemusi byt vic), ze mam neco rict... Pripadam si trapne a nevim co mam delat. Vubec nejhorsi je, kdyz nekdo utrousi poznamku "ty mas ale rumenec". To jsem jeste cervnejsi a nejradsi bych se propadla do zeme. Muze mi nekdo poradit, pomoci s mym problemem? Predem dekuji. Martina

Eva (Út, 13. 5. 2003 - 00:05)

A ještě něco - pokud vím, tak Rubicol je určený pro problém s chronicky červenou pletí, která má jiné příčiny i léčbu. Ale jistá si 100% nejsem.

Eva (Út, 13. 5. 2003 - 00:05)

Ahoj holky,je to fakt svým způsobem úlevný, že je nás tolik... Já se začala hodně, až "patologicky" červenat teprve před pár lety. A strašně vám rozumím, když mluvíte o životní komplikaci. Je to opravdu nejhorší, když si uvědomíte, jak se vám rozpalují uši a pak líce - a začnete se propadat hambou za to, že červenáte... A ty "roztomilé" řeči kolemstojících, kteří vás na to upozorňují, jako byste to samy nevěděly... Pracuju krátce v muzeu a když mi řekli, že budu mít někde jakési úvodní slovo, zachovala jsem se jako srab a odmítla. A to jen kvůli vědomí, jak hrozně zrudnu a jak to všichni uvidí... Přitom umím souvisle mluvit, umím napsat něco, co má hlavu a patu a pak to přečíst,... ale to, že na mě všichni zírají... Červenám někdy i když vyprávím něco manželovi... Taky mi sem tam někdo řekl, jak je to roztomilé, ale mě to úplně paralizuje. Věřím, že příčina může být v jednom jediném zážitku a když ho někdo odhalí, že se to zastaví úplně. B-komplex mám doma v šuplíku, jen co dopíšu, pustím se do něj. Taky mám zkušenosti od svých blízkých s kineziologií, kterou jste tu už někdo zmínil. Kineziologie je výborná věc, jen to chce narazit na dobrého odborníka. Vaše tělo odpověď na příčinu zná a kineziolog tu odpověď, která je uložena kdesi ve svalech, rozluští. Nestydím se jít k psychoterapeutovi, ale myslím, že kineziologie by neměla být tak sáhodlouhá záležitost, jako jsou asi terapie. Taky jsem si říkala, jestli mají vliv na červenání hormonální změny - tedy i užívání antikoncepce. Nemáte o tom někdo ponětí? Takže ještě jednou - všechny vás hrozně chápu, i když díky i za ty podpůrné příspěvky o tom, že vlastně o nic nejde:-) Mějte se fajn a netrapte se.

simca (Út, 6. 5. 2003 - 19:05)

Mily Jirko,mohl bys mi vysvetlit jak ten B-komplex funguje? Myslim,ze tusim,ale uvitam tvou odpoved. predem dik a napis jestli to stale pomaha

Jirka (St, 30. 4. 2003 - 18:04)

No já si koupil na červenání Ruboril a moc teda napomáhá, potom sem si koupil B-Komplex stál asi 150 Kč a už se pomalu přestávám červenat. Mohu jen doporučit.

michala (Pá, 11. 4. 2003 - 14:04)

Právě jsem hezky zčervenala před šéfem - musela jsem trochu lhát, abych kryla záda kolegovi (šlo o naprostou drobnost, ne o nějaký zločin :-) - tak jsem se chtěla uklidnit a napadlo mě, že mrknu na internet, jestli třeba nenarazím na něco o červenání a musím říct, že mě Vaše příspěvky upřímně pobavily i mě potěšily ve smyslu, že na této planetě se nečervenám jenom já. Tak vám všem chci poděkovat za zlepšení nálady. já i přes věčné červenání vystudovala VŠ i mám dobrou práci, zdravé dítě (které se nijak nečervená....tedy zatím) i partnera. Nejsme nijak "divní", někdo je bledý, někdo zrzavý, někdo má nohy do X ....to jsme na tom ještě dobře,ne? :-)někdy se sama sobě zasměju, jak hezkou barvičku jsem pro nic za nic chytla, jindy mě to trochu naštve, ale asi ne tak, abych se šla někam léčit. Hlavu vzhůru.

Ondra (Po, 24. 3. 2003 - 20:03)

Necervenaji se jenom holky!Já taky:)Barva se stupňuje podle toho jak pěkná holka na mě promluví.Taky mi to docela vadí,ale představte si chlapa s makeupem......Četl jsem,že je na to nějakej krem(Ruboril tuším).Hodně štěstí

simona (So, 8. 3. 2003 - 15:03)

ahoj Jindro, precetla jsem si tvou zpravu,uplynula nejaka doba a tak me zajima jak jsi psal o tom zakroku jestli vis neco vic. Zda se to u nas provadi a kolik tento zakrok stoji. dekuji a drzim palecky

Marie (Út, 4. 3. 2003 - 13:03)

Ahojky cervenacci,ja se take porad a porad cervenam.ALe zjistila jsem,ze cim mene na to myslim,je to lepsi.Studuji na VS,a komunikace s ostatnimi studenty a pedagogy je tu nutna...Snazim se posledni dobou vtipkovat,delat si legraci s ostanich(samozrejme jen kamaradskou)a hlavne smat se a smat se.Mam pocit,ze jsem na dobre ceste prestat se cervenat.Vyzkousim k tomu make-up a bude to.Drzte se a nevzdavejte se!!!!!

Jirinka (Ne, 12. 1. 2003 - 11:01)

Jo,jo..červenání je peklo.Já se nikdy nečervenala, pak sem začala chodit na novou školu a jedna z mých "kamarádek" mi neustále opakovala, jak sem červená, až sem nakonec opravdu byla.Stačilo vstoupit do školy a okamžitě sem zrudla.Můj život se stal o tolik těžším...:,-( Všimla jsem si, že tím ze třídy netrpím jenom já a o to je to těžší. Příjde mi, že tam neděláme nic jinýho, než že na sebe koukáme, kdo je jak červenej...prostě psycho!

Návštěvník (St, 11. 12. 2002 - 10:12)

Najlepsie pomaha smiat sa z toho vtedy,ked to pride (aj ked na to nemas naladu,prinut sa),vtedy sa uvolnis a spontanne to odzneje. Cim budes krcovitejsia a cim viac na to budes mysliet,tym to bude horsie. Zasmej sa tomu aj vtedy,ked si na to len spomenies. Ved ono je to z isteho pohladu fakt smiesne,ze takato blbost ti chce nicit zivot nie? Pomaha to,smiech lieci!

Návštěvník (St, 27. 11. 2002 - 14:11)

Když mi bylo ...náct a červanala jsem, bylo to možná milé. Slýchavala jsem "jé ta se pěkně červená". Už mi není "ani třicet pět" a když s někým ve vyšší funkci mluvím, nebo řeknu něco špatně apod. ten pocit pálení na lících prostě nenávidím. Nikdy jsem to, ale nebrala nějak tragicky, ale věřím, že je to psychika!

Návštěvník (St, 20. 11. 2002 - 15:11)

Ahoj. Zdravím Vás všechny. Jano, byla bych ráda, kdybys napsala, jak si pořídila u psychologa - myslím, že některé z nás by tě rády následovaly. Cose make-upů týče, měla by se tím začít zajímat nějaká kosmetická firma, protože mě zatím žádný nepomohl.P.

Návštěvník (Ne, 10. 11. 2002 - 22:11)

Zdravím, já už se snad červenám od mateřský školky.Teď už jsem si na červenání i zvykla. No i když jsou chvíle kdy si uvědomím, že se červenám a hned zčervenám víc. A to jen z toho pocitu, že jsem si uvědomila, jsem červená. Mě spíš vadí ten pocit. Když mám přednést referát před spolužáky, je to pro me utrpení a to je znám. Co až budu muset mluvit před někým cizím. Radši ani domyslet.Jestli někdo máte nějaký recept, jak se zbavit studu mluvit s někým. Mě dělá problémy mluvit i s kamáradama.Poslední dobou se lidem snažím dokonce vyhýbat!!! Prosím tedy o pomoc dík

Návštěvník (Ne, 10. 11. 2002 - 22:11)

Zdravím, já už se snad červenám od mateřský školky.Teď už jsem si na červenání i zvykla. No i když jsou chvíle kdy si uvědomím, že se červenám a hned zčervenám víc. A to jen z toho pocitu, že jsem si uvědomila, jsem červená. Mě spíš vadí ten pocit. Když mám přednést referát před spolužáky, je to pro me utrpení a to je znám. Co až budu muset mluvit před někým cizím. Radši ani domyslet.Jestli někdo máte nějaký recept, jak se zbavit studu mluvit s někým. Mě dělá problémy mluvit i s kamáradama.Poslední dobou se lidem snažím dokonce vyhýbat!!! Prosím tedy o pomoc dík

Reklama

Přidat komentář