Hrůza z injekční jehly

včelí jed je cca 10x účinnější než vosí nebo sršní.

Pro Zanetu: Bodnutí od včely je horší, s tím přirovnáním ať na mě nechoději.

Take bych ráda nasla způsob...Ahoj reaguji na tvuj komentar jsem ve stejnem stresu jako ty chtela bych to lecit ale nevim kde take mam pearsing ani nevim jak jsem to zvladla ten kdo tohle nema nikdy nepochopi nas stres

Take bych ráda nasla způsob...když mi berou krev,tak i já koukám jinam a sestřička vždycky,jestli se mi nedělá špatně,tak jí řeknu,že ne,jen se na to nemusím koukat.Ale jinak musím říct,že čím jsem starší tím víc se bojím třeba zubaře,ani zamlada jsem se nikdy tolik nebála,tak jako dnes.Jednoduše zavři oči,jiná rada není,ucítíš,jak kdyby tě píchla včela.Lehce se to řekne,já vím,já už den dopředu než mám jít k zubaři,tak už jsem malinko nervozní.Asi to musí každý překonat.

Take bych ráda nasla způsob...zainvestuj do botoxu, bude tě to stát peníze a o jehle tak nebudeš přemýšlt. A budeš z toho mít radost

Take bych ráda nasla způsob jak se teto fobie zbavit, ja se nebojim bolesti, nebojim se ani krve, silenen se bojim jen te jehly a hlavne odberu. Uz jen z toho ze tu pisu do diskuze mi silene busi srdce a je mi zle. Uz spoustu let se vyhybam doktorum, kde by mi ji mohli vzit a vim ze riskuju sve zdravi ale nemuzu si pomoct. Mivam zachvaty paniky i pri obycejne navsteve u doktora, kdyz si vsugeruji ze by mi krev mohl chtit vzit. Je to dost velky problem, jednou byh chtela mit deti a nedokazu si predstavit jak bych prezila tehotenstvi a caste odbery. nikdo v mem okoli to nedoze plne pochopit, zvlast proto ze mam piercing a to mi nevadilo. Prosim pomozte. Povedlo se nekomu sveho strachu zbavit?

Přeskočila jsem jméno a ani se nepodepsala, tak napravuji.

Pro Allici: Nechci už otevírat debatu na téma reakcí, jen si prosím pozorně přečtěte, o jakou radu jsem žádala - ne jestli dcera má jít před zákrokem na WC či nemá (že ano, to snad po nehodě u tak velké holky napadne každého rodiče hned automaticky), ale prosila jsem jiné rodiče, pokud se též setkali s podobnou neadekvátní reakcí na inječní jehlu, zda nemají recept, jak postupovat.A druhý dotaz se týkal vhodné ochrany před tou nehodou; možná jsem měla skutečně připsat, že návštěva WC nepomohla. Kačo, pro informaci tvoji i ostatních, kteří se třeba musejí bohužel s podobným problémem vypořádat - řešení bude na delší dobu. Z internetových poraden jsem dostala dvě odborné odpovědi, už jsme objednané do psychol.ambulance. Zatím nevím z čeho problém vznikl, ale jeden psych. poradce mi docela podrobně popsal v mailu různé důvody vzniku psychického bloku a panického strachu, který je rozumově neuchopitelný a zatím nezvladatelný. Proto, jak psala Ivana o svém bratrovi, ani dceři není moc platná návštěva toho WC, protože je už v jakési psychické křeči a nedokáže se vymočit úplně. (Nakonec jsme se s dcerou domluvily na ochraně, i když Sašo dopředu jsme nic nezkoušely, to mi přišlo moc, ale bylo to třeba, protože i když předtím na záchodě byla, tak stejně říkala, že jí to moc nešlo a ochrana pak pomohla.)Ty přemrštěné obavy prý vůbec nemusejí vzniknout jen strašením lékaři a nemocnicemi, což - jak jsem psala - jsme nikdy nedělali - ale prý i na základě povídání s kamarády, z nějakého filmu, vlastní přecitlivělou fantazií a podobně. Píšu to zjednodušeně, náprava spočívá v odhalení těchto příčin, nalezení původu strachu a v jeho postupném zvládání. Nebyla jsem přítelem nějakých psychologických rozborů a konzultací, ale teď dám na rady odborníků, sama se laicky do toho pouštět nebudu. Snad to pomůže. Takže pokud jste na tom někdo podobně, nestyďte se hned vyhledat odbornou pomoc, spoléhat se na to, že problém se upraví časem sám, je zbytečné trápení.

OlaTady reagujete neadekvátně vy, žádala jste o radu a Kača se snažila poradit a to v dobrém úmyslu a pokud čtu, nikoho neurážela ani nezesměšňovala. Každý není psycholog či jiný odborník, prostě někdo má problém a někdo se snaží poradit, jak umí. Je možné, že podruhé už se raději pokoušet nebude.Omlouvám se, že je to sice od tématu, ale vaše reakce mě zarazila.

Olo a jaké je teda to řešení? Tak to tady napiš. Je klidně možné, že tu bude hledat pomoc někdo s podobným problémem. A taky jak se vám povedlo překonat ty odběry na konci srpna.

Paní Olu docela chápu. Sama už mám děti velké, jsem babičkou, v důchodu, naštěstí ani děti ani vnuci žádné takové problémy neměli. Ale bratr když byl kluk, tak ano, i s těmi mokrými kalhotami. Maminka byla též bezradná, protože chodila s ním a dokonce (to nevím, jak moc to bylo výchovně správné)s ním šla před injekcí někdy až na WC, ale jak byl nervózní a ve strachu, tak se nikdy nedokázal vyčurat. Ani před maminkou, ani sám. Vzpomínal na to potom v dospělosti, že to byly pro něj stresující zážitky. Chtěl mamince vyhovět, ale jak byl zablokovaný, tak to nikdy nešlo, až občas do kalhot. Kathy to pojmenovala opravdu přesně: kdo to nezná, ten nepochopí.

Pro Alenu a Kaču: Moje reakce je naprosto adekvátní. Nebo myslíte, dámy, že mě řešení s WC před zákrokem opravdu nenapadlo poté, co se to přihodilo poprvé? Že bych potřebovala radit ve věci, která je tak samozřejmá, že mi ani nepřišlo podstatné se o tom tady zmiňovat? Kdyby to fungovalo a návštěva WC předtím pomohla, že bych si dělala starosti a obracela se na různé odborníky a zkoušela se ptát i zde, jestli někdo z rodičů nemá podobné zkušenosti? Na anonyma vůbec reagovat nemá smysl. Dlouho jsem zvažovala, jestli tu mám náš problém vůbec ventilovat, právě kvůli "radám" typu anonyma z dnešního rána o pár fackách a studené vodě, takových je na tomto fóru plno, jak jsem si všimla, a to na Doktorku zajdu velmi zřídka. Kdyby to Kačo a Aleno bylo tak jednoduché, jak píšete, vůbec bych sem nepsala. Zkuste se trochu vžít do mé situace a pak se snad nebudete divit, že jsem považovala Kačinu radu jako jednu z toho druhu pár facek a studené vody. Jestli jsi to Kačo myslela upřímně a moje reakce ti přišla nepřiměřená, tak se omlouvám. Proto jsem ale také psala, že nevíš, oč jde. Zdá se to jednoduché a také jsem byla přesvědčena, že návštěva WC těsně předtím problém odstraní. Neodstranila, je mi to divné, ale je to tak, právě proto jsem se začala zajímat víc.Odborných rad se mi už naštěstí dostalo, už se podle nich zařizuju. Žádný z odborníků to nezlehčil způsobem 'Ať si zajde předtím na záchod a je po problému'; bude nás to stát sice čas a návštěvy různých ambulancí, ale věřím, že to dcera dokáže s touto pomocí rychle překonat.

Fuj. Aleno díky, že ses mě zastala.Je fakt, že nevím o co jde, protože já se při tom ještě nepočůrala, ikdyž jinak ty injekce taky dost nesnáším - mám špatnej zážitek z dětství.

Nevím Olo, proč hned tak drsná reakce. Nápad Kači se mi zdá nejlepší, co tady zazněl - pokud bude mít těsně před zákrokem prázdný močový měchýř, tak se počůrat nemůže.

Neadekvátní reakce na banální bolest je hysterie. Léčba patří psychiatrům. První pomoc je pár facek a studená voda. Jakékoliv ustupování je zcela nevhodné a stav zhoršuje.

Ještě pro Kaču: Nechceš taky poradit Kathy, že by bylo lepší, kdyby neomdlévala?

Kačo, evidentně nevíš, o co jde a máš mě zřejmě za slaboduchou, když předpokládáš, že bych na tohle řešení sama nepřišla a potřebovala k tomu nějaké rady.

A co kdyby si před tím došla na WC? To by možná bylo taky řešení, ne? Co myslíte?

Já vím, že to zní divně, ale možná by pak byla dcera jistější.

Sašo, díky za příspěvek. I když mi to přijde divné dávat plínku čtrnáctileté holce, jiné adekvátní řešení mě nenapadá. Už jsme o tom s dcerou dneska mluvily, trochu se ošívala, ale samozřejmě taky preferuje to, aby případné nezvládnutí nikdo další neviděl. U nás na poliklinice je prodejna zravotních potřeb, zítra tam spolu jdeme, tak věřím, že nám poradí. S tím vyzkoušením na nečisto jsi myslela i použití?