Ježíš Kristus, Boží Syn

: Bůh není věštec, ale...Vnímání času je jak dobře víme relativní a čas je jenom technická orientační pomůcka. Jelikož Bůh stvořil čas současně s vesmírem, může se pohybovat i mimo něj. On mimo něj ve skutečnosti stojí každý, jen mu to tak nepřipadá. Tedy to že s vesmírem stvořil čas, přišlo ve skutečnosti jeho vnímání, ale k tomu je potřeba pozorovatele. Pozorovatel je nejdůležitější součástí děje, a proto se také dosud nepodařilo zkombinovat kvantovou mechaniku (mikrokosmos) s obecnou relativitou (makrokosmos), zde je v koncích, protože zatím nenalezla novou koncepci. Proto tvrdit že "vidění budoucnosti" je v rozporu s fyzikou přinejmenším odvážné, jelikož se dosud nepodařilo sjednotit několik nadějně vypadajících teorií. Naopak zasvěcený fyzik uzná, že v tom je stále zatracený chaos, zatímco laik má hned jasno, že fyzika už vše vysvětlila. Bohužel nevysvětlila, a nevysvětlí, pokud nedojde k reformě. Avšak několik průkopníků se zajímavými modely se již vyskytuje v oblasti teoretické fyziky, ale díky konzervativním a zarezlým přístupům jsou jejich teorie jen nesměle a s obavami přijímány.Realita není taková, ta je jen taková jak ji chce každý vidět. Otázkou také je, jak tu přírodu chceme poznávat a objevovat. Na výše uvedeném problému mikrosvěta s gravitací těles a jejich nesouladem, je vidět, že se s takovým poznáním můžeme jít nechat leda tak vyfotit.Vyznávání mnohobožství neboli polyteismus je čistě pohanské pojímání náboženství, které dnes přetrvalo snad jen u domorodých kmenů, ezoteriků a mystiků.Tím, že si Bůh vybere někoho oslovit, zdaleka není omezení jeho svobodné vůle, většinou jde o člověka, který ho chtěl poznat, protože toužil po skutečné pravdě, ne po té, kterou si myslí a říkají lidé. Vybere-li si ale i někoho, kdo o to nestál a neoslovil ho, opět mu nijak neomezil svobodnou vůli, protože ten člověk si toho ani nevšiml nebo tu "nepochopitelnou věc" dále nezkoumal, zatížen vnějšími vlivy rušivými.

Vatikán a církev jsou sice...: Bůh není věštec, ale Bůh. Nemusí předpovídat budoucnost. Protože stojí mimo čas, vidí všechny události minulé a budoucí jako jeden celek.Další tvrzení, které je založené na zbožném přání, a nelze nijak dokázat. "Vidění budoucnosti" je v příkrém rozporu s fyzikálním poznáním, podle kterého je čas pouhou lidskou abstrakcí, vzniklou vzájemným porovnáváním různých simultánních a sukcesivních fyzikálních procesů z hlediska toho, kolik procesů B může sukcesivně proběhnout mezi začátkem a koncem procesu A. Navíc je boží zření budoucnosti z pozice "mimo čas" i v příkrém rozporu minimálně se starozákonním pohledem na boha. Ve Starém zákonu se bůh mnohokrát až subsekventně dozvídá o různých lidských činech, a teprve na základě těchto informací se dodatečně hněvá, či případně naopak nehněvá.Realita je proto taková, že s rozvíjejícím se poznáním přírody a fyzikálního světa musí náboženství stále sveřepěji popírat zcela evidentní poznatky, a stavět svá vymyšlená božstva stále více a více mimo cokoli, co je jakkoli relevantní ve světě, ve kterém skutečně žijeme.I kdyby ale bůh stál mimo čas, viděl minulost, přítonost a budoucnost "jako jeden celek", už svým informováním vybraných osob o budoucích dějích a událostech by omezoval jejich údajnou "svobodnou vůli", tradičně nábožensky založenou na nevědomosti a neinformovanosti.

: Lidské poznání...Je málo věcí, které věda může spolehlivě vyloučit, ale něco přece jenom ano, alespoň na základě empirismu z pohledu člověka. Třeba to, že tělo s živými orgány na nám známé úrovni není stavěné pro život ve vesmíru, protože by nepřežilo radioaktivitu. Tedy představa jakési tělesného a tedy očima viditelného "špagetového monstra" vychází jen ze scifi filmů. Nadruhou stranu, ale věda už zná i živé extremofilní organismy, které jsou nejen schopny, ale dokonce vyžadují extrémní podmínky, jako hluboký mráz nebo dokonce žhavou lávu. Čili s jistotou něco vyloučit na základě kritických domněnek se musí pracovat velice opatrně, navíc s přihlédnutím, že naše pozorovací smysly jsou omezené. A proto člověk i přes veškeré své jakékoli dosavadní poznání, nemůže určovat a rozsuzovat co je výmysl a nesmysl jen proto, že mu to jeho omezené poznání a představivost nedovolí. Tento přístup se může sice na první pohled jevit jako racionální, ale ve skutečnosti je to projev omezeného vědění.

: Jednou z šelem z Janova...Vatikán a církev jsou sice lidé, ale jejich systém lidé nejsou, a protože je ten systém mocný, dravý a nenasytný je připodobněn k šelmě.Bůh není věštec, ale Bůh. Nemusí předpovídat budoucnost. Protože stojí mimo čas, vidí všechny události minulé a budoucí jako jeden celek. Nedá se ale v žádném případě mluvit o determinaci nebo predestinaci, protože díky naší svobodné vůli je k dispozici soubor pravděpodobností (teoreticky 1 až nekonečno), a na ní je závislý náš "osud". Bůh nás může směřovat a pomáhat nám, ale do naší vůle nám zasahovat nebude. Množinu všech našich alternativ máme plně ve své moci a každý může dojít ke spokojenosti.

To je jen známé dogma....: Lidské poznání prostřednictvím lidské vědy bude vždy neúplné. To jistě ano, nicméně to není důkazem existence nějaké "svobodné vůle" jako negace či omezení kauzality. Neúplností lidského poznání by jinak šlo obhajovat i právoplatnost jakéhokoli jiného výmyslu či nesmyslu - včetně špagetových monster v jakémkoli solárním systému či galaxii.

Boha si nelze nijak...: Jednou z šelem z Janova zjevení v Písmu je právě církev, konkrétně Vatikán, který má významnou roli v ovlivňování našeho světa, s dopady latentními, nijak výrazně neregistrovanými, avšak z hlediska budoucnosti fatálními.Jinak i Vatikán jsou, pokud vím, hlavně lidé. Když se to bohu hodí, může tedy platně předvídat budoucí lidské jednání, i když lidem předtím daroval svobodnou vůli. A tuto svou předpověď pak může samozřejmě tlumočit prostřednictvím Ježíše Krista a formou dramatického zjevení i komukoli se mu jen zlíbí - třebas i jakémukoli Janu dlejícímu na ostrově Patmu.

Ano, učení o tzv....To je jen známé dogma. Lidské poznání prostřednictvím lidské vědy bude vždy neúplné. Už jen proto, že to není v souladu s kauzalitou. Naopak, čím více se bude věda vyvíjet, tím více bude objevovat svých mezer, nedostatů a nezodpovědných otázek. Jednoduše a logicky řečeno, pokud by chtěl člověk poznat vesmír přes svoje nástroje, musel by ho sám stvořit. Opačné tvrzení je jen bláznovství a fantazírování. Dosažení moudrosti znamená uvědomění si tohoto faktu.Spousta přírodovědců si tuto skutečnost uvědomila a doznali v pokoře svou bezbrannost vůči poznání světa. Včera nebo v pátek jsem sem dal odkaz, v kterém jsou desítky těch nejzámějších vědců, kteří si Boží existenci uvědomili. Nechci je sem všechny vypisovat, ale možná by to bylo i poučné. Byť se svých výzkumech neobešli bez použití přístrojů, Boha nalezli použitím vlastní hlavy. Proto poznání Boha je osobí věc a nelze o tom psát objektivně s očekáváním přesvědčení neznalého.Mezi ně patřil překvapivě i Darwin, ostatně i on má právo na osobní přesvědčení, do kterého nikomu nic není.Charles Darwin: "Nikdy jsem nepopíral existenci Boha. Jsem přesvědčen, že vývojovou teorii, je možno úplně sladit s vírou v Boha. Je nemožné dokázat a pochopit, že velkolepý a nadevše nádherný vesmír a stejně tak člověk povstali jen náhodou. Toto považuji za hlavní důkaz existence Boha."A to zvolil ještě dost alibistickou formu. Přece jen žádnému vědci se lehko nepříznivá, že se mýlil.A tedy lidem co poslouchají jen oficiální stanoviska vědy, než aby naslouchali sobě, těm hrozí, že zůstanou mezi posledními, kteří Boha nenalezli. Jednoduše proto, že ho nehledali, anebo mysleli prostřednictvím televize, kde dovolili myslet a rozhodovat druhým za sebe samé. Čímž se nevědomky, avšak zcela dobrovolně vzdali své svobodné vůle. Žádný div, že potom jakoukoli možnost svobodné vůle popírají.

Boha si nelze nijak...Ano, učení o tzv. "svobodné vůli" je opravdu tradičním základem teodicey. A křesťané se této tradice drží, i když veškeré moderní poznání svědčí o univerzální kauzalitě. Jen kvantová mechanika zatím zůstává probabilistická, avšak ani kvantově mechanický probabilismus není slučitelný s představami o svobodné vůli jakýchkoli hmotných objektů, jimiž i lidé jistě bezezbytku jsou; navíc je i tento probabilismus podle mého názoru jen odrazem neúplnosti lidského poznání světa mikročástic, a jistě bude i on dříve nebo později nahrazen tvrdým determinismem.Sveřepě tradované a proti všem důkazům znovu a znovu reiterované představy o tzv. "svobodné vůli" jsou jen žvanivou vycpávkou k iluzornímu překlenutí fatálních rozporů, které křesťanskou i jakoukoli jinou náboženskou víru oprávněně staví zcela ad absurdum, a diskvalifikují ji z jakéhokoli racionálního diskursu.

A to ti není proti srsti...Boha si nelze nijak přivlastňovat, je tu pro všechny a stejně tak před ním všichni rovni. Není toho kdo by nehřešil.Ustavit v lidském kvalitní společenství musí právě jenom lidé. Jako jediným tvorům na Zemi jim bylo dáno vůle svobodné. Bůh není despota, který vede každého násilím k dobru, je natolik spravedlivý, že dal každému možnost volby, na jakou stranu se přiklonit. Nemělo by pro Něho ani nás smysl, aby vše činil bez naší vůle. Proto abychom mu nečinně přihlíželi nás nestvořil, pak bychom zde nemuseli být. Stěžujeme-li si na poměry současného světa, pak jeho stav jen reflektuje příklon ke straně zla na misce vah.Jednou z šelem z Janova zjevení v Písmu je právě církev, konkrétně Vatikán, který má významnou roli v ovlivňování našeho světa, s dopady latentními, nijak výrazně neregistrovanými, avšak z hlediska budoucnosti fatálními.Bůh nikdy nikoho nepovolal k tomu, aby se činil jeho zástupcem, jako to dělají autority církevních organizací, kteří Jeho jména zneužívají k svému prospěchu. To je obrácená strana Boha. Byl díky těmto organizacím znelíben mnoho lidem.

To máš tak On na to...Toho kdo si zaslouží jméno ušlechtilého muže neváže nic k dobru ani zlu, neboť se ve svém konání neprotiví cestě, které se říká Tao. Jak si to vysvětlit? Příčina je v tom, že jeho dech je chladný a jeho mysl je nezaujatá, takže do jeho srdce se nevkrádá úcta ani chvála. Tužby světa se nedotknou jeho citů je-li to osobnost dosti pevná se srdcem nespoutaným. Takový muž jehož srdce nepoznalo úctu ani chválu je schopen vymanit se z morálních naučení a svěří se své přirozenosti. Nedotčen tužbami světa nestranně posoudí vznešené i prosté a zjedná si přístup do nitra všech živých tvorů aniž by tím rušil cestu Tao. Zbaven morálních příkazů chová v srdci jen důvěřivé spoléhání a protiklady dobra a zla nad ním už nemají svou moc. Oddán veliké cestě Tao zbavuje se duše a nic ho netíží. Ten kdo nepřikládá životu žádnou velkou cenu lépe ho může ocenit.

"Podle tebe". O...A to ti není proti srsti důvěřovat nějaké duchovní osobě či troj-osobě, která ve tvých představách není schopna ustavit v lidském světě kvalitní společenství, jež by dokázalo uchovat své základní hodnoty aspoň po dobu dvou tisíc let? A to dokonce i přesto, že dokonce i lidstvo samotné má být podle představ křesťanského náboženství božím výtvorem?Nebo snad považuješ za kvalitní boží výtvor hlavně sám sebe, a zbytek lidstva máš jen za podpůrné mamlasy?

Apfie urcite nemela doma kostel

Filemonovi1 Filemonovi, našemu milovanému a spolupracovníkovi, Pavel, vězeň pro Krista Ježíše, a Timoteus, [náš] bratr, 2 a Apfii, naší sestře, a Archippovi, našemu spolubojovníkovi, a sboru, který je v tvém domě:

cirkve jsou zneuziti uceni Krista pro penize, Jezis nedelil lidi na duchovenstvo a laiky. Ucil "zdarma jai dostal, zdarma davej". A Pavel napsal "Kdo nechce pracovat at ne ji". Dnesni slovo cirkev, je spatvareni puvodniho slova ecclesia, coz nebylo nic jineho nez zhromazdeni, jak Pavel pozdravoval ecclesiu, ktera se schazela v dome jedne krestanky. Slo o skupinu sobe rovnych krestanu, kteri se schazeli ke cteni Pisma a modlitby, nic vic. Vsechno nadto je obchodovani s Bozim slovem.

"Podle tebe". O můj názor nejde. Ježíšovo záměrem nebyla církev v pozdější a dnešní zvrhlé podobě, která s "bohem" v zádech si autoritativně prosazuje svévoli a zasahuje do chodu světa. Jeho záměr byl původní, tedy shodný s tím co kázal svým posluchačům. Předáváním generací z člověka na člověka a povahy na povahu z toho vyrostlo to co je teď. Lidé spekulují a představa moci je lákavá. Ti co nevěřili v učení Krista, založili církev, kterou vidíme teď. Dobrý a čistý záměr chodem dějin zmutoval v monstrum, díky povaze člověka a jeho podléhání svodům.

Jejich diagnóza musela...Ježíš tedy podle tebe žádnou církev neustavil, respektive jeho církev už dávno zanikla?

Jejich diagnóza musela...oprava: církevní hodnostáři

Jejich diagnóza musela dostat nějaké pojmenování, to je to škatulkování a byrokratická nutnost jejich stav někam zařadit. Tím nechci říct, že tu demenci neměl, ale to že nikdo neví co při ní zažíval. Neznamená, že když tu nebyl přítomen duchem, že ho to muselo nutně dělat apatickým ke všem vjemům.S psychiatrii, ale i církví se shodneme, protože církev není nic jiného než ovládání členů z pozice autority a s niterní osobní vírou nemá nic společného. Pravý věřící by neměl být závislý na žádném členství, protože v něm se začíná vytrácet autorita Boha a smysl víry a naopak jsou uctíváni vyšší představitelé v okázale honosných šatech, což je absolutně stejné jako jednají politici a vyšší úředníci. Tam není Bůh, ale jen "bůh" jako nástroj poslušnosti. Ve skutečnosti valná většina těchto vyšších představitelů církve v žádného boha nevěří a stejně tak tomu bylo i v historii, kdy tito církevní hospodáři se prosazovali jako samozvaní správci, vládci a inkvizitoři, s "bohem" coby iluzí, účinného nástroje k poslušnosti a moci nad lidmi. Nic takového ale nemá s vírou v Boha společného, spíš se takové jednání dá nazývat pravým opakem.

Tak kdepak se léčíš? Už nám to tady konečně prozrad'. :-)

Vůbec už slepá důvěra v...Být stižen těžkou demencí, nekomunikovat, a nakonec ještě projít sérií mrtvic, tomuhle ty říkáš "dostat rozum"? Proč ale vlastně ne - uvěřit v nějaké stvořitele a vládce všehomíra, osobní spasitele, matky boží a podobné figury, to už dneska bez podstatného mentálního hendikepu nejde.Tím nechci říct, že to Nietzsche dopracoval až tak daleko. Tu demenci a ty mtvice ale ke konci svého dosti krátkého života opravdu měl.Jinak s tím tvým výrokem na adresu institucionalizované psychiatrie celkem souhlasím. K institucím obecně je třeba chovat zdravou skepsi. Nicméně obávám se, že psychiatrie je daleko větší pomocnicí lidstva, než je církev nevěstou spasitele lidstva nebo Ježíš ženichem církve. Církev je daleko spíše o oblbování lidí, pedofílii, intrikách či restitucích.