Ježíš Kristus, Boží Syn

Zase tady rozséváš lži...Tvrdit o někom, že lže, je dost troufalé, od někoho kdo nezná pravdu. Jestliže tvrdíš, že jsi věřící a budeš číst pozorně, pak zjistíš, že mezi Biblí a tím co je psáno paní Cibulkovou není rozdílu.Chápu, že pro někoho může být velice nepříjemné vzdát se dosavadního způsobu života, neboť si většinou člověk o sobě mylně myslí, že je dobrý nebo že víra za něj učiní to co on má sám udělat, obrátit se, dle výzvy Jana Křtitele. Sám Ježíš o těchto věcech ducha mluvil v podobenstvích a když někoho inspiruje k sepsání toho jak to doopravdy je, pak to nazýváš lží? Jak obhájíš toto své tvrzení před Kristem.Myslíš si, že se tě bude ptát, koho smí inspirovat k psaní, komu se má dát poznat a přes koho chce působit?

Co je to LGBT?

Mně je úplně jedno, v jaká hovna věříte nebo nevěříte, pobožní. Ládujte si do hlavy jaké chcete sračky, čtěte si jaké chcete knihy, srkejte si do úst oplatky, líbejte farářovi nejen ruce, ale třebas i prdel. To jsou všecko vaše aktivity, které nikomu nevadí. Je to vaše věc. Jednu věc ale nechápu. Proč se serete do jiných lidí? Proč se serete do sekulárního světa? Proč v USA zakazujete učit evoluci? (tady na to nemáte moc) Proč chcete bát ženám ateistkám právo rozhodovat o svém těhotenství? Proč tak toužíte po majetku jiných lidí? K čemu jsou vám restituce, když tvrdíte, že váš Kristus je blízko a máte si ukládat poklady v nebi a ne na zemi? Proč se serete do osob LGBT? Pamatuji se, jak jste v roce 2006 podepisovali petice v kostelích proti RP. Co je vám do toho? Proč se pobožní serete do záležitostí sekulárního světa?

Dík za radu. Včera k obědu...Plácneš aspoň občas ňákou tu ošetřovatelku po zadku ? :-)

Hezký krásný den přátelé,opět ukázka z knihy Soudu a milosti k nedělnímu rozjímání.Již jsme řekli, že křesťanští světci naplnili úkol, jímž bylo spojení a sjednocení s Ukřižovaným, jaký na Zemi byl vytvořen, že nebylo většího od stvoření člověka. Právem si proto zaslouží, aby ho bylo vzpomínáno na Zemi po celý čas, pokud na ní člověk bude žít. Celé události, jež jsou v Písmu jako život Pána Ježíše Krista, zasluhují největší pozornosti. Jimi začala nová epocha lidského života – čas velkého obratu ve vývoji celého kosmu, k němuž se nyní lidský duch poutá, i toho, kde jednou v budoucnosti bude působit. Bylo to mocné zachvění celou hmotou, jíž se dotkla Božská Moc a Síla. Cesty člověka v ní se zastavily ve svém pádu do hlubin, a pronikány ze všech stran mocným působením Krista, obrátily se směrem opačným. Tak člověk odvrácený od Boha, hledící dolů, obrátil se naráz a stál tváří v tvář před Bohem. Od té doby krok za krokem se k Němu přibližuje. Jak se přibližuje, mění se. K Bohu by nemohl přijít takový, jaký byl. Do Božích světů nesmí sebou vnést nepěkné způsoby života, zemské zákony a řády, jež diktovalo zlo. Pod silným vyzařováním Lásky, jež nad ním zasvítila jak slunce v jasném ránu nad Zemí, odkládá část po části své hrubé, drsné obaly, složky a prvky, jež z něho činily nízkého tvora, jenž nezná Lásku – Boha nádherných projevů, které ze života tvoří ráj. Jak se mění člověk, mění se i vše kolem něj. Celý způsob života, zákony a řády životních projevů, celé soužití se jinak projevuje. Lidstvo hledá cesty, jak se přizpůsobit onomu vyššímu, co na ně shora působí, aniž o tom ví. Je samozřejmé, že zásluhy o to nové, co vchází do zemského života lidí, co mění a změní zcela životní projev, nepřičítají se Bohu, ale člověku. Je to ovšem zase ona nevědomost, neznalost pravého stavu věcí. Bohu se vždy přičítá jen to nemilé, nepříjemné, co člověka tísní, jakoby On si na lidstvo vymýšlel tresty a přál mu zlé. Co však pěkného je vytvořeno, to je považováno za dovednost člověka. Jistě i tato neznalost věcí pomine a člověk zaujme správný postoj a vztah ke všemu, k Bohu, životu i sám k sobě. Dospěje k tomu určitě a jistě, jako určitým a jistým je život sám. Lidská inteligence, jakmile se rozvine a zjemní, bude schopna přijímat z Božských zdrojů silné proudy Moudrosti a Pravdy a ty pak zpřesní životní pojmy, odhalí zákony života i všechny významy jednotlivých dějů. Pak člověk pochopí, pozná správně svůj úkol i místo a stane se kladným pomocníkem vesmírného díla Božího. Nemůžeme ovšem říci, že pochopí všichni naráz a stejně. Vývoj jde a půjde vlnovitou cestou. Vyšší vědění obsáhne vždy jen určitý počet duchů, jež vystoupí výš a uvolní místo dalším. Dveře do vyššího života jsou úzké, velké zástupy se do nich nevejdou. I v tom je velký záměr Boží, jako je moudré a neskonale dobré a krásné vše, co činí. Toto je pro věřící naprosté absolutno, z toho musí vždy vyjít, stojí-li před záhadou či problémem. Lidský rozum na současném stupni vývoje nemůže si učinit ještě představu, co člověka ještě čeká. Máme s ním proto hluboký soucit a ten nás vede k pomoci. Pomáháme rádi slabším bratrům, kteří vedou těžký zápas s vlivy zla, s démonismem, jež ovládl nitra lidí, takže z nich plynou nedobré myšlenky, city, slova i činy. Pomáhat může jen ten, kdo sám v sobě boj vybojoval a zvítězil nade vším zlým, jemuž z každé myšlenky a citu vyzařuje tajuplná božská síla lásky. Ta přemáhá temnotu duší, vše zachraňuje a obrací v krásu a mír. Kdo však má v sobě, ve svém nitru boží sílu lásky? Jen ten člověk, komu ji tam vložil Bůh. On dal každému člověku z této síly jasný a čistý paprsek, ale on je jako jiskra zasypaná popelem, jako perla v moři ke dnu přitisknutá spoustami vod. Proto nepůsobí ve vědomí lidí jak by měla, nekrášlí život jemnými krásami niterných božích citů, jež přeneseny do vyššího života v činech lidí, v jejich vztazích a soužití, vytvořily by na Zemi ráj. Naším úkolem je tuto zasypanou jiskru a zapadlou perlu znovu vložit na pravé místo, dát ji do centra našeho nitra, do vědomí, snímat z ní nánosy, odstranit je, a pak, až nám zazáří, vzít ji do dlaní a leštit, brousit ji až nabude zářivé krásy, božské vlastnosti, až nás její síla a moc vynese zpět na Nebesa a spojí s Bohem. Když pak i tuto práci šťastně s pomocí Boží dokončíme, obrátíme se k těm, kteří ještě svou práci neukončili, a pomáháme jim, aby i oni ji brzy ukončili a tak s námi obnovili radost z vítězství dobra, z krásy, jež ono dává životu, neboť jej navrací plně do náruče Boží, do blaha a pokoje. Oběť Krista obrátila lidské cesty směřující dolů do propastných sfér negace a zla, zvedla je z hlubin a včlenila je do cesty andělů, k nim je připojila, aby i oni je zachytili ve svých rukách, pevně je drželi a tak usnadňovali lidskému duchu návrat k Božství. Bůh ze Své strany podal obě ruce člověku zapadlému do propasti. Táhne ho vzhůru mocnou Silou, která je vložena do Krista – On je Božíma rukama, jež člověka pevně uchopily a nesou ho vzhůru. Tomuto velkému ději napomáhají všichni svatí duchové, andělé i archandělé, jež jsou projevenou činností Krista na vyšších úrovních, a proto samozřejmě činí to, co On má v plánu. To je dílem každého století, v němž se odehrávají děje vzestupného vývoje člověka. Přípravné práce k procesu obrácení lidských cest směrem k výšinám táhnou se celými dějinami lidského života na Zemi. Tyto přípravy však nebyly postřehnutelné ze zemské úrovně. Zde vše šlo svou celkem stejnou cestou: narození a umírání člověka, boj s přírodou a úsilí o její ovládnutí, vydobytí pokladů v zemské sféře, aby sloužily k vytvoření technických podmínek pro život na Zemi, k výrobě předmětů a tím k rozvoji činnosti rozumové. Přípravné práce se děly za oponou vnějšího pozemského života. Když byly skončeny, přišli již do Země zvěstovatelé velkého času příchodu Páně a pak přišel On sám. To byl okamžik tak velký, že ještě nyní bude člověk často v rozpacích a mylně věci soudit. Pravé pochopení nese teprve budoucnost. Potřebné a důležité spojení s Kristem dosahujeme jen usilovnou a vytrvalou prací, vnitřní duchovní činností. Nebylo by však úplné, kdyby tato činnost nebyla soustředěna jinam než do nitra. Člověk na Zemi totiž není jen duše, ale i tělo, jež je navenek projevená duše, její zevní činnost v hmotných oblastech. Má-li být duchovní činnost dostatečná a účinná, musí v sobě zahrnovat obojí, zevní i vnitřní. Zevní činnost je ovšem výsledkem vnitřní činnosti. Jaký je vnitřní člověk, takový je i zevní. Proto celá práce na proměně člověka musí postupně prolnout všechny složky bytí. Bohu tak odevzdáváme do rukou jednu část po druhé. Protože se naše já nejsilněji projevuje myšlením, je potřebí se co nejvíce soustředit na tuto činnou službu našeho já – v ní a u ní bude začínat naše duchovní práce. V čem se nám bude jevit duchovní činnost, co ona vlastně je a v čem spočívá? Tyto otázky si musí položit každý, kdo se rozhodne zanechat neužitečného života věnovaného nižším zálibám, jež sice mohou duši též určitým způsobem zušlechťovat. Rozvíjejí například rozumové schopnosti, některé vlohy, zušlechťují ji zemskou kulturou, ruční prací, studiem věd. Chodit oklikovými cestami ke studnicím pro vodu v čase největší žízně je málo účinné. I když je neodsuzujeme, protože vše je cenné a dobré, co duši zvedá z temna a nízkosti, ponecháváme tyto cesty vlažným, kteří nemají v srdci vřelé touhy po nejkrásnějším a nejdokonalejším – po Bohu.  

Dík za radu. Včera k obědu byla bramborová kaše s karbanátkem a tuším červenou řepou. Dnes budeme mít hovězí flákotu, houskový knedlík a koprovou omáčku. Polévky nevím, ty neřeším. Mokré, teplé a slané. I když některé báby nadávají, že jsou studené. To je taky důvod, proč mi nechutnají večeře. Nic si u nich neužiji. Buď jsou teplé nebo studené. Ale jinak je to tu prima. Jak na Nově. Tady je vážně radost umírat.

D: "když se ukázalo,...Už tady kvůli těmhle tvým rozborům byla založen a Evoluce a kreace. Jenže on ti to tam nikdo nečte to

D: "když se ukázalo,...Už tady kvůli těmhle tvým rozborům byla založen a Evoluce a kreace. Jenže on ti to tam nikdo nečte to

Ono právo nebýt nasírán...Někdy se stane,že s Déčkem souhlasím.Jinak celá tato diskuze jde mimo mne. Je to asi tím, že poslední dobou pojímám Boha příliš filozoficky.

Ne že bys mne tím co...Ono právo nebýt nasírán je v představách politkorektních levicově liberálních neomarxistů na Západě tím naprosto ústředním lidským právem, Tak nejméně padesátkrát významnějším než právo na nějaký svobodný projev. Proto třebas i ta averze k Trumpovi.

Jahvisticko-ježíšovský,...Ne že bys mne tím co píšeš neštval, ale budiž,na politických tématech si mne sral mnohem více, tam totálně.

Jahvisticko-ježíšovský, žido-křesťanský blud jako soustavně mutující virusJahvisticko-ježíšovský blud, a spolu s ním i jakákoli jiná náboženství, dostaly smrtelné rány již nejpozději v 19. století - když se ukázalo, že je Země mnohem starší než jednotlivé tisíce let, jak vyplývalo z bible; když se ukázalo, že živá příroda, rovněž v rozporu s biblickým učením, prošla dlouhým obdobím evoluce, během které se současné životní formy vyvinuly ze společných předků; a konečně, když se ukázalo, rovněž v příkrém rozporu s biblickým podáním, že i celý nám známý vesmír je ve své současné podobě produktem dlouhého astrofyzikálního vývoje.Jakmile tohle vše vyšlo najevo, pámbíčkáři měli sklapnout, do jednoho zavrhnout Hospodina i Ježíše, a akceptovat neodvratnost definitivní smrti, rozkladu a zániku všech lidí, celého lidstva i veškerého života.Co však místo toho pámbíčkáři udělali a stále dělají? Drze přeznačili, reinterpretovali, a tak zmutovali svůj starý jahvisticko-ježíšovský blud, a začali se tvářit, že biblické nesmysly byly odjakživa míněny jen "obrazně" či "symbolicky". Zjevné biblické stupidity, které jsou v rozporu s přírodovědným poznáním, zdravým rozumem, a nejednou i navzájem jedna s druhou, se od té doby obhajují skrze mlžení a slizké teze jako je například ta o údajné "svobodné vůli", kterou měl bůh dát svému "stvoření", respektive o čase, který měl bůh také "stvořit".Pámbíčkáři, kteří byli již před staletími oprávněně vyřazeni z jakéhokoli slušného světonázorového diskursu, se do něj opět pokoušejí vpašovat též skrze dezinterpretované a z kontextu vytržené poznatky a teorie současných přírodních věd.I pámbíčkář, který je takový ignorant, že ani neví, co má mezi nohama, si proto bude dovolovat poučovat jiné o údajném souladu současného vědeckého poznání s jahvisticko-ježíšovským bludem, a bude třeba říkat, že "ve světle současného přírodovědného poznání již není pochyb" o tom, že příroda či lidstvo jsou božím stvořením, a že proto "nepochybně" existuje i stvořitel, jakkoli si jej nesmíme představovat vulgárně jako nějakého velkého mocného dědka.Pámbíčkáři, kteří již dávno ztratili nárok na to, jakkoli argumentovat, se tak budou pořád dokola pokoušet dávat falešný, náboženský, jahvisticko-ježíšovský smysl moderním reáliím, ačkoli jakékoli náboženství již dávno ztratilo schopnost dávat hodnověrné a smysluplné odpovědi na otázky moderních lidí.A proto lze jahvisticko-ježíšovský, ale třebas i islámský, buddhistický či hinduistický, blud, vnímat jako viry, které se skrze stále nové mutace neoprávněně pokoušejí udržet při životě, a otravovat lidský život falešnými nadějemi.

To jen byly vyslyšeny modlitby za kardinála Vlka a přinesl sem klid a usmíření. Dobrou. I když já se jdu dívat na ten film.

Dobrou všem

Před Smrtí mám úctu a respekt.Jdu spát.

Sarde, Sarde, Sarde, to jsme...Kdybych mohl tak bych se šel opít . Takhle radši vypínám krabičku :-)

Cože? U vás máte důchodci...Nekaž ty vzácné chvíle klidu a míru :-)

Nic méně já Tebe rád...Sarde, Sarde, Sarde, to jsme byli pěkně pochváleni, viď? Děkuji, Jirko

Tý brďo , tady je to...Cože? U vás máte důchodci Štědrý večer? :-D Hmm, jo aha.

Nic méně já Tebe rád...Když jenom proto, tak já se polepším, sardanapale*Snad jsem to konečně napsal dobře :-)