PANICKÁ PORUCHA PP10

Ahojte všichni.Mě pp začala ve druhém těhotenství a to přímo deperzonal. Tatínek mi ležel v nemocnici a když jsem byla ve 3 měsíci těhotenství,tak mi doktor takový hulvát naostro řekl, že asi umře.Myslela jsem,že je po mě,nakonec se z toho dostal,ale celý ten rok po špitálech a nakonec mi stejně 2 týdny před porodem umřel.Ale zpět, pak jsem asi po týdnu na konci 3 měsíce začala strašně krvácet,malé se naštěstí nic nestalo.Od té doby jsem se bála a nekecám měsíc v kuse nespala a jedna ataka za druhou.Můj gyndař mě poslal na psychinu,no a doktorka se zhrozila,ve 4 měsíci a kolaps na dosah.Nasadila AD a bylo to lepší.Pak jsem se pořád všeho bála,nejdřív mě bolíval slepak,ten šel ven.Pak mi zjistili kámen ve žlučníku,tak jsem operaci taky přežila.No a pak bylo asi půl roku super.No a před rokem zase zdrav. potíže a znova ataka.A už rok zase ty strachy a najednou jsem si uvědomila,jak se i mě ta smrt týká a z toho strachu jak ji řeším by člověk zpakatěl.Uvědomila jsem si vlastně i díky toho tatínka,že nejsem nesmrtelná,a to bolí.Když jsem měla strach ze slepáku,tak mi ho vzali tak jak žlučník,pak jsem si říkala,že už budu mít pokoj,ale všechno se vyoperovat nedá.Např. ten můj hrudník a ty děsy ,že budu mít inf..

ZUZKO jo ja tak dlouho,léčila jsem se tím lexošem,když bylo hůř.Potom to vzalo rychlý spád.
Já jsem začala utíkat z obchodů.Když jsem šla se snachou nakoupit,tak najednou strach nevím proč hodila jsem ji vozík s nákupem a letěla ven,mohl si někdo myslet,že kradu,ale já letěla do auta a tam to přešlo.Už jsem se nevrátila.Snacha přišla a říká co ti je a já že nevím,že to se mě ještě nestalo no a v té době mě začal přechod,tak se to hodilo na přechod,ale ony to byly ty dvě sviňky,který si začínaly semnou hrát.
Jo vždycky to nebylo dobrý,někdy jsem vybíhala z domu jen ve vasilu a byl prosinec,abych se zmátořila.Někdy strašná zimnice a z toho zase vedro.Hrůza pomyslet.Každá jsme to zažily.

LAZARE houby O.K. to, akorát dolezu pár kroků od domu na nákup. K psychoušce 10 minut - tak to už je výkon. A do školy jezdím s kamarádkou, ale i tak se mi udělalo v neděli zle, říkala jsem si doprčič, tak ono nestačí, že nejezdím metrem - ještě i v tý blbý tramvaji nedokážu jezdit???? Ale venku to přešlo a zpět už dobrý. Řidičák mám - ale neřídím dobrých 12 let. Nikdy jsem neřídila ráda, ale můj 1. muž na tom trval, asi mu to přišlo nesmírně sexi)))) nebo nevím proč? Ale teď bych sedla za volant jedině snad kdyby šlo někomu z mých blízkých o život.

Zuzi tak uz jsi O.K. kmitas po nakupech na Zizkov do chytrovny,taky v poho a 5pater vyhucis jak dorostenka......kam se hrabe HAVLICEK...a to delas kourovku... :-) Tys drive kocirovala karu....mas ridicak tak to objizdej jako Alca! :-) Dej si tam c'utoru+broky a vo co go...... a jeste muzes vyvencit pince Rozinku :-) A nemusit to tahat v ruce kor ted kdyz luxuje samochod tak to ubyva svalovina.....**

ja napr. ani ekg neverim, mojej svokre bolo blbo, natocili ekg a bolo ok, poslali ju na echo a zapal srdca a funkcia na 60% z toho aj voda na plucach, takze mam preco byt nedoverciva, mna v zivote nikde na extra vysetrenie neposlali, ekg a dovi dopo s doporucenim internistu, ze mam vtedy ex-partnera vymenit a dat si kvalitne vinko to bol recept na moj "infarkt" !!!!!!!!!!!

Vy jste uplny doktori......Alco ted bylo v bedne,jak prebusili maringotku....videlas to? No to tva STRELNICE je rezidence,to by cumeli bridilove! :-)) Vidim,ze se z predvolebnich hlodu preslo na pepcu.......no ja to vezmu hakem....proste se mi udelalo blbe...extrasyst.budka mimo provoz-uzko-depko....tak me ex hodila do taxi a do lazaretu...22h. Natocili ho a NEBYL TAM! Tak me rano odvezli ke specialistum do 'BOHNICKEHO SANATORIA' tam v te dobe vozili vse! Dokonce 'cukrare' v koma....jelikoz smrdel acetonem a nejdriv kecal blbosti..tak si rekli je nalitej a sprcha mu bude svedcit/SILVOVA TERAPIE!/ :-)))

Jinak nákup - obří jsem zvládla. Chodníky akorát udusané od lidí, občas rozbředlé od soli, ale totálně neodhrabané. Na silnicích rozježděný sníh. Zrovna když jsem šla, tak tramvaj uvízla ve sněhu - řidič musel prohrabávat koleje... No prostě totální bordel. Nechápu, že v dnešní době, kdy všichni znají předpověď počasí tři dny dopředu zcela přesně, při dnešní vyspělé technice je to tady skutečně jak za krále Klacka(((((

Děcka, náhodou já jsem moc ráda, že SILVA toto téma otevřela. Jednak z čistě sobeckých důvodů))), protože jestliže zdárně dodělám bakaláře a pustím se do magisterského studia, chci psát diplomku o PP,tak si vaše zkušenosti už teď zkopíruju a uložím a za další vidíte, že ty příznaky prvního záchvatu máme v mnoha případech podobné, ne-li stejné. Neříkejte mi, že všichni máme v sobě stejného parazita či virus? To by byla hrozná náhoda, ne?!!! A myslím, že i tento fakt - že jsme to prožívali podobně i když spouštěč byl různý, tak nás to může docela uklidnit - v tom smyslu, že nemáme vážnou nemoc.
Já o PP mluvím zcela otevřeně - moji blízcí to ví všichni, vůbec se za to nestydím naopak cítím to jako jakousi osvětovou činnost, protože jim otvítám oči v náhledu na psychické choroby. I ve škole to téměř všichni věděli a kolikrát se mi svěřili, jak jim to usnadnilo přípravu na zkoušku, že si vzpomněli na to, co jsem jim vyprávěla a nemuseli se to jako neznámou poruchu učit ze studijních materiálů. Navíc všichni mohou zase pomoci ostatním, tápajícím, protože to znají ode mě.
SILVO ten Neurol mi dali v nemocnici, bez jakéhokoliv vysvětlení, tak jsem ho pak laicky brala, když mi bylo hodně zle - ale to jsem o nějaké PP neměla ani potuchy. A právě ta neznalost byla na tom to nejhorší!!!!!!!!
NELO- ani jsem netušila, žes to taky měla tak příšerný a tak dlouho. Myslela jsem, že ti to začlo předloni na podzim, když jsi sem začla chodit. A ALČO, že ty tak dlouho!!!

Beátka no moje okolie o tej chorobe nevie, napr. som byvala 2 roky u svokrovcov a kryla som to, proste nemam chut niekomu nieco vysvetlovat, moja mama to nechape, ta mi nariadila studenu sprchu a ked osm nebola doma mi vyhodila vsetky lieky AD aj lexaurin, hypnogen, manžel si mysli, ze to mam z nedostatku pohybu :))) jediná kto ma chape je svagriná, lebo ona to mala a ona ma doathla k psychiatricke ked mi to zacalo...

Všem pozdrav.
Děcka já s tou hajzlovinou chodila skoro 12 let a to mě říkala doktorka neustále,že je to k přechodu.Já snad přešla za celou ženskou populaci u nás v rodině.
Když jsem byla na ECHU,tam mě primář řekl,že to je od hlavy a zrovna mě poslal na psychinu.A protože jsem byla protekční od toho primáře,tak jsem dostala hned AD a nikdo se mě na nic moc už neptal
Ale zato těch 12 let jsem s tím žila jen manža mě vždycky říkal vem si lexoš a tak jsem to pomocí toho lexoše jakš takš zvládala,ale potom už to nešlo.Psí smrtí to vyvrcholilo.
Tak zatím.Buďme veselejší.Ahoooooj.

Ahojky. Tak já vás vůbec nestíhám. Od rána jsme měli návštěvu a teď musim vyluxovat a pak se vás budu snažit přelouskat. Koukám že je toho hodně napsanýho a potřebuju na to klídek. Už se nemůžu dočkat až zasednu a počtu si:-)). Zatim ahooooj Jituš

Zrovna včera jsem říkala manžovi,že on mě tak se.....,že má pořád dobrou náladu,vtipkuje,pozpěvuje si....a já se tu plácám jak kapr na suchu.....
Tak mi nabídl cestu za sluníčkem....chachacha.......tam já se už asi nikdy nepodívám :-)
Jdu na oběd. Jo,tam se mi už 2x udělalo pěkně zle. Zrovna včera a drželo mě to až do večera. Dnes jdu sama,tak doufámže tam sebou neplesknu.

Pak jeden den večer kolabs,nemohla jsem ani dojít na WC. Starší dcera musela odvolat muže domů,někde byl. Nechtěla jsem at mě veze do nemocnice ,chtěla jsem záchranku,brněly mi ruce,nohy.
A víte co on udělal? Zařal na mě,at se zvedám,že jedeme!!! Ten moment bylo po brnění,motání. Jen jsem byla slabá.
V nemocnici,tlaky,EKG,injekce a domů- Že mám snížit dávky.
Po 2 dnech jsem se doplazila za pomoci muže k psycho,tam jsme se dopátraly,z čeho je mi tak zle. Tak jsem vysadila AD a nasadila jen psychoterapii. A neurol. Ale ten já srababa vzala jen 2x 0,25.
Ale pořád ho mám u sebe.
Rok jsem se léčila psychoterapíí,rok jsem v poho. Akorát v poslední době nic moc.
Ale chybí sluníčko,moc práce,stres,a taky mi chybí ta starší......ale ta je v poho a to mě uklidňuje.
ODKLEPÁVÁM

Tak znovu.
Já jsem jako takový záchvat na začátku neměla.
Asi před 2,5 roku v létě jsem dostala ránu elektrřinou,doma od lampy. Musela jsem do nemocnice,šílený strach,bušáky,tlak zvýšený. Tak si mě tam nechali na pozorování,dali nějaký uklidňovám a celou noc mi měřili tlak - ble to nesnáším. No a pak jsem putovala domů.
Ke konci toho roku spousta negativních věcí: sgra odešla od rodiny (4 malé děti),napadli nás v jednou klubu (manža musel do nemocnice,ptřes mozku,zlomená noha). A taky na mě zapůsobila velká auto nehoda nedaleko (4 lidi ve věku mých holek na místě mrtví)....na vánoce přímo na Štědrý den jsem se složila. Zle,zvracení,mdlo,třeping,bušing....
V lednu jsem se rozhodla jít na psych. Do té doby jsem se léčila doma třezalkou. Tam mi nasadili AD a začlo to.
(pro nováčky AD a třezalka se nemají rádi)
šílené stavy,mdlo,zvracení,průjem,nic jsem týden nejdla-shodila jsem 6 kilo.
ODKLEPÁVÁM

Chtela jsem se zeptat jak vas chape okoli,myslim kamaradi,blizci atd.jestli vas dokazou pochopit protoze ja otom co me postihlo PP s nikym,krom vas jeste nikdy nekluvila,bojim se ze to nepochopi a vysmeji se,ze kdyz se mi udela blbe kdyz budu se znamima tak se na me bodou divat prez prsty,protoze otom nic nevi,uplne jsem prestala komunikovat s okolnim svetem,pokud teda nahodou nekoho nepotkam kdyz se zadari jit ven,NELI taky sis prosla svim a nic ružoveho,je to fakt svinstvo

Tak jsem vám napsala celý svůj příběh a je v prdeli,pardón !!!!

Silvi mi to nevadí a podívej se,jaký román jsem tady napsala. Pěkně jsem se vykecala :-)))

A už musím jít něco dělat.

Pokračování.
Po necelém měsíci šly děti na krevní testy DNA a čekali jsme měsí a půl na výsledky.to byly nejhorší měsíce v mém životě :-(( Tehdy mi začaly stavy,jako na omdlívání,tlak lítal jako šílený,bolela mne strašně hlava,nechut něco dělat,někam chodit a hlava šrotovala. Výsledky dopadly dobře,ale ten strach zůstal.
Jednoho dne jsem nemohla vstat z postele.Motala se mi hlava a nohy nechtěly chodit.Jako by byly z gumy:-(( Manžel -naštěstí byla sobota-mne chtěl odvézt do nemocnice,ale já nechtěla.Celý den jsem prospala.Druhý den šla jenom přes chodbičku k mamce a tam mi zase začaly měknout nohy .Lehla jsem si rychle na koberec a třepala se jako ratlík. Pak to přešlo.S několika takovými stavy,jsem ještě fungovala asi měcíc. Pak to řekla obvodní a ta napsala lexaurin. Zabíral pár měsíců,ale stále mi bylo připomínáno dr.že mi je nemůže dlouho psát,at nejsem závislá. Sama jsem si vyhledala psychiatra a je strašně hodný a vyslech mne a určil panickou poruchu. takže s přestávkami k němu chodím už 6 let.V loni na podzim-to už většina z vás ví-jsem se sesypala v práci a odvezli mne do špitálu.Následovala tomu ještě předešlá cesta rychlou,kdy jsem došla na WC a pak se podél zdi doplazila k mobilu a zavolala si rychlou,nebo jsem si myslela,že mám infarkt a nebo mrtvici. Manžel mne tam nechal se slovy,-paní doktorko,pořádně ji vyšetřete,nebo je jí stále zle a zvrací.Je pravda,že jsem se poslední dobou cítila strašně,ale zase jsem si říkala,že je to šok po operaci mamky a bude mi zase dobře.No a po všech vyšetřeních a zjištění,že jsem docela zdravá,jen na pár blbostí jsem si sedla v době nemocenské k PC a našla tyto stránky. Taky jsem se ze začátku na všechno ptala a naříkala,ale holky a kluci jsou tu moc hodní a moc mi pomohli. DÍKY !!!!!

Ahoj poupata.
1.Miss taky se občas tak v noci spotím a dr.mi říkala,že to je normální a že člověk ve spaní vypotí až 1/2l potu.Kolikrát se musím i převlíknout.Přes den když ělám nějakou namáhavou činnost /třeba jenom přeberu a nachystám fasování/ jsem mokrá jako bych běžela maraton.
2.Beato po přečtení jak jsi byla v léčebně se mi udělaly mžitky před očima!!! To je pěkný hnus dát pacoše ,co jsou klidní s šusama !! Hajzlíci!!
3.Zuzi a u tvého příběhu jsem si musela udělat kafe !!!Já naštěstí zažila velmi dobrý přístup ve špitále a vyštření taky v pohodě.
Můj příběh šílenství-od 10 let se léčín na štítnou žlázu a na nějaké to pocení,slabá závrat,tlaky v krku..... jsem zvyklá a tak mi nikdy nepřišlo,že se může jednat o něco jiného.Před 10 lety jsem byla na gyne operaci a po ní se stavy pocení,závratě a někdy i zrychleného tepu zhoršily.Byla jsem ubezpečena,že se to stává a nemocná štítná žláza mi to neulehčuje. Pak nastal zlom-onemocněla neteř /18let/ na genetickou nemoc a při vyřknutí diagnozy se mi udělalo zle,nebo na ni umřel kamarád na chalupě:-((( Nikomu jsem nic neřekla ale při rychlé transplantaci játry jsem to viděla černě.Strašně jsem ji měla ráda a dostala o ni strach.Neteř umřela a já dostala asi první záchvat breku v životě,řvala jsem jako pominutá.Babičky odvezli do třince ,nebo skolabovaly a mi začal vrtat v hlavě chrobák,co bude dál,co moje děti,když je to dědičné .Stále jsem jenom brečela a z veselé a společenské ženské se stala baba sedící doma a hrozící se pohřbu.Ten byl strašný.Bílá rakev,plno bílých květin,narvaná aula a tam jsem se svalila na křeslo a nemohla brečet. Nějak se to ve mně zaseklo.Ještě,že neotevřeli rakev,to bych se tam asi složila a myslím,že ne jenom já.Pak si to všechno jenom vybavuji mlhavě a po kondolenci jsem se doslova vyplazila ven a tam se opřela o zed a nemohla chvíli pohnout nohama.Manžel vedl svou matku a mne táhli dcera se synem do auta. Pak jsem si dala dva panáky a trochu se mi ulevilo.

Beatka presne hoci len ist na postu nakupit a niekto povie leniva, ale nie je to o tom

Jitka - smaozrejme, ze si pamatam, mne sa v ten den posralo prezivanie zivota takze to mam uplne ako zivy cerstvy obraz zial