Reklama

Chci umřít a nedaří se mi to

Jill (So, 22. 6. 2013 - 22:06)

Jill, jak je?
Co horka?
Já...Pampeliško, horka jsem přežila, jen jsem v nich nemohla spát a úzkost se stupňovala a to, kombinované s dalším životním políčkem mne skoplo zase o kus níže a jsem už pár dnů taktéž na BZD.
Abych to zlehčila tak tedy: "Kde jsou ty časy kdy to stálo za hovno."
Dobrou noc, pokud možno.

Pampeliška (So, 22. 6. 2013 - 21:06)

Tak tyhle možnosti už asi...Vyzkoušela všechny terapeuty? Zjevně má potřebu o tom mluvit (psát). Tak aspoň tady...když skousne občasné nepochopení procházejících.

Trosko (So, 22. 6. 2013 - 21:06)

Čeho se nejvíce bojíš když jsi tak silně znechucena životem ?

N. (So, 22. 6. 2013 - 21:06)

A co kdybys našla člověka...Tak tyhle možnosti už asi Troska vyčerpala nebo ne?

Pampeliška (So, 22. 6. 2013 - 21:06)

nedohodli jsme se nastesti na...A co kdybys našla člověka (profíka), kterému bys to říkat mohla, a který by tě za to neodsoudil?

troska (So, 22. 6. 2013 - 21:06)

nedohodli jsme se nastesti na spolecnem zpusobu,tak by z toho stejne seslo,doslova nikdo nikoho nenavadel ani nikomu nic nenabizel,proste vymena nazoru na moznosti.
ale to je jedno,nemam uz zadnou dustojnost ani lidsky profil.
koncim.

Troska (So, 22. 6. 2013 - 21:06)

Ahoj, nedivím se, že máma...taky se ji nedivim,jenze to je to,co si neuvedomuju,protoze zadne okoli nemam a v te korespondenci vypoustim i jedina slova.
kaslu uz na to.
at me uz ta izolace semele,tohle se neda.

planovali jsme to i spolecne,nechci to tady moc rozebirat.
nevim,co vsechno mohla cist.
taky nevim,jestli to je vubec pravda.
nechapu na co furt cekam.

Pampeliška (So, 22. 6. 2013 - 21:06)

pardon,dal me klidne...Ahoj, nedivím se, že máma vyšiluje, když se jí chce potomek zabít.
Ať je mu 15 nebo 50, máma nikdy nechce přežít své dítě.
Jednala bych stejně a svého syna zachraňovala , co to jde. A to i přesto, že vím, jak hrozné je trpět. Co bych ale pro něj udělala je, že bych s ním o tomhodně mluvila. Hodně hodně mluvila.

Trosko, co Ty, tys to chtěla udělat spolu s tou osobou, anebo jste se tím mailovbáním podněcovali k činu?

N. (So, 22. 6. 2013 - 20:06)

N., žádná poradna, jen...Jen bych upřesnila. Já jsem ne pro sebevraždu nerozhodla, jen je to pro mě poslední možnost, kterou nevylučuji. Psala jsem to výše. Kdyby ten čas nastal,jsem připravena

OK (So, 22. 6. 2013 - 20:06)

N., žádná poradna, jen pár tipů a osobní zkušenost .. Mezi námi dvěma je mnohem menší rozdíl, než si myslíš. Taky preferuješ ROZHODNUTÍ .. Ty ses rozhodla pro smrt, já pro život, tedy dvě strany téže mince. Důsledky našeho rozhodnutí si každá neseme s sebou, je to jenom naše (moje), nikdo jiný za to nemůže.

Co se týče dvou stran jedné mince - podobně uvažuji o psychiatrovi a pacientovi. Je nepatrný krůček od toho, aby se psychiatr stal pacientem .. a obráceně.

Pampeliška (So, 22. 6. 2013 - 20:06)

KM, představa smrti jako...Jo, věřím zcela tomu, že tvé myšlenky byly jednou z hlavních příčin zhoršení fyzického stavu. A že pak člověk začne instinktivně zoufale bojovat o život, to ví každý, kdo stál na prahu smrti a nedokázal udělat ten poslední krok.
Jednou o tom mluvil taky jeden herec, že nečekal tak silný pud sebezáchovy, jakmile se o sebevraždu chtěl skutečně pokusit.

"OK",
jestliže píšeš, že zrovna v té době, kdy ses fyzicky zhoršila, ses psychicky zlepšovala, je velmi pravděpodobné, že šlo jen o přesunutí z jedné roviny do druhé. Ale ono je to jedno, není jistě nutné to analyzovat, důležité je, že to tvé "něco" Duše, nevědomí...jak komu libo) to zařídilo tak, aby tě (se) skutečně zachránilo.

:-)

Je fajn tě číst, díky za to.

OK (So, 22. 6. 2013 - 20:06)

KM, představa smrti jako konce utrpení, že už nemusím dělat, co nechci, být nuceně v tom, co na mne nejvíc doléhá .. hmm .. tyhle představy, myšlenky (nemluvě o pokusech) mne přivedly do stavu, kdy se moje tělo začalo připravovat k likvidaci, tozn. že můj imunitní systém se obrátil proti mně a začal pomalu bolestivě vytvářet v těle záněty na životně důležitých místech. A tohle přišlo v době, kdy jsem se ze svých chmur dostávala a to potom byl boj o život! Lidé, kteří koketují s myšlenkami o smrti si neuvědomují, jakou sílu má jejich myšlenka, navíc ještě podpořená emocí. No, asi je potřeba i takových zkušeností ..

N. (So, 22. 6. 2013 - 19:06)

N: Absolutní svobody? Pokud...Asi k sobě mají sobectví a svoboda blízko. Proto si mnozí svobodu pletou se sobectvím starat se jen sám o sebe, konečně tahle doba to má jako hodnotu U mě je to tak, že mám stanoven limit nebo hranici nebo co, kdy takto sobecká budu. Ta jsou dva momenty. Jedna souvisí s největší tragedií, která by se mně mohla stát. Druhá je o tom, že by se můj život dostal do stavu, kdy by moje existence ztratila smysl pro ty nejbližší a byla by jim naobtíž. (Porovnej se smrtí např brodského, Hrabala)

Martin (So, 22. 6. 2013 - 19:06)

N: Absolutní svobody? Pokud to bereš pouze ze SVÉHO hlediska, tak ano. Jestliže totiž vynechám své bližní, tak si mohu ve svém sobectví dělat cokoliv.

N. (So, 22. 6. 2013 - 18:06)

možná by přišly o...22.6.2013 00:20 - KM

napsala jsi: možná by přišly o určité vyplnění jakési OK,možná by se dostavila prázdnota, představa smrti totiž dovoluje člověku kdykoli z tohoto světa zmizet, alespoň v představách.

Tohle je velmi empatická reakce. Ty víš, co říkáš. Jen bych upřesnila, že sebevražda je pro mě uvědoměním si východiska, které je jen na mě. Je jen na mě, kdy se rozhodnu, že už ne. Pokud si člověk ještě ujasní, kde je ta hranice, že už ne, pomáhá mu to žít. Já to tak mám.

Zopakuji, co jsem zde už psala: Sebevraždu považuji za vyjádření absolutní svobody

Pampeliška (So, 22. 6. 2013 - 18:06)

Mono, na AD je nás tady...píšeš:
"Pampel, jiní jsou na tom dnes určitě hůř než já"

Vědomí, že jsou jiní na tom hůře než Ty nepomáhá k tomu, aby ses cítila sama lépe, ale to už dávno víš.
Chtěla jsi tím patrně spíše říci, že dnes ti není nic moc...je to tak?
Snad se nemusíme bát to tu aspoň napsat, že je mi dnes pod psa a basta, ne?
Já se mám poslední dny OK, ale pozoruji, že je to spjato s mírou práce co se na mě navalila, co jsem byla nucena zajistit, zorganizovat, domluvit, vyřešit...a jakýmsi masochistickým způsobem mě to uspokojuje.
Což není úplně recht důvod, ale hlavně že je mi fajn. taky jsem te%ď byla skoro týden pod BZD. Nejsem na to pyšná.
Když mi je na prd, tak to sem taky prdnu.
Však co, internet se nezboří, a aspoň to nemusím prskat na své nejbližší doma či na lidi v práci.

N. (So, 22. 6. 2013 - 18:06)

já se i s AD považuji za...Mono, na AD je nás tady dost, jenže ony stabilizují, ale stejně neodstraní příčinu deprese. Prostě se stávám jen jako by rezistentní s vědomím nechuti. Ale je fajn, že jsi OK.

Pampel, jiní jsou na tom dnes určitě hůř než já

N. (So, 22. 6. 2013 - 17:06)

Někdo to tu napsal dnes dobře: proč se někteří pořád snaží předělávat ty druhé, modelovat je dle svých nebo těch !slušných" měřítek, zachraňovat...

pro OK: myslíš to dobře, ale tohle prostě není poradna. Mnozí, pro mnohé, co sem píší, je to jediná možnost, jak napsat pár písmenek své bolavé duše. Jinak bys je možná ani nepoznala, jsou to obyčejní fungující lidé, kteří se jen ve své duši neztotožňují s tímto světem. Mimochodem, mnohé z nás mají vzdělání z oblasti psychologie a vědí, že kážou vodu a samy pijí víno. Pokud tedy ještě mají sílu tuto masku nosit

Mona (So, 22. 6. 2013 - 17:06)

Mono,
díky i za Tvůj...já se i s AD považuji za vyléčenou, protože je mi duševně lépe, než kdykoli předtím. I před depresí jsem měla kolikrát hrozné stavy, a to už od dětství, to úplně zmizelo. Deprese mi zničila manželství, ale naštěstí mám děti, které mě milují a já je. A život si teď docela užívám, nejen chvilkama, al téměř pořád. ne, že bych neměla občas nějaký ten propad, ale za den, dva se to obvykle samo zklidní.
Přeju moc každému, kdo na tom v současnosti není dobře, aby se z toho vyhrabal. Za nocí největších na slunce pamatuj!

Pampeliška (So, 22. 6. 2013 - 16:06)

Mono, Pampeliška nepovažuje...Jill, jak je?
Co horka?
Já chodím s šátkem na čele, potím se hlavně na hlavě.
Dnes jsem snědla dva nanuky, vypila úplně studeného Birella a máme průvan v celém bytě. Dnes je to lepší, poslední dva dny jsem trávila v práci v terénu, což obnášelo i cestování rozpálenou MHD se vším co k tomu patří...blé.
Jinak musím říct, že krom toho trochu horka jsem duševně v kondici.
jak u tebe?

A jak vy všichni ostatní?
Co "n."?

Reklama

Přidat komentář