Vzpomínky na totáč :-))
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Jo , zlatý starý časy když to stálo za hovno .
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
:)
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Hezký příspěvěk. jak do knihy. Ono je to tak stále. Lidi hlavně na venkově žijí svou prací, rodinami, se svými sousedy a jsou celkem spokojeni. Lidé ve městěch víc čtou, chodí za kulturou, cestují, mají větší životní nároky, víc se zajímají o politiku a jsou stále nespokojeni.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
co to plácáš, žiju na venkově hodně dlouho, čtu jako ve vzteklý, nedávno jsem četl knihu Gulag do Anne Apfelbaumové 438 str! Teď čtu už další, třetí knihu letos, poslední čas čtu málo, musím sedět, protože v leže na gauči hned spím, práce mám dost, pěstuji zeleninu pro celou rodinu, vlastně dvě rodiny! Do divadla chodíme, manželka častěji s kamarádkmi, mě vadí voňavky a mám alergii na prach, v divadlech je svinčík, tak chodím jen tam kde to nové, mám blízko dvě nová divadla. noa vadí mi i chlór, oči mám červené tak jsem ubral na veřejné bazény. Hele my bydlíme na venkově ale jako bychom žili ve městě, a cestujeme, už jsem byl 18x v Řecku, na Sardinii 7x, atd. třeba před pěti roky jsem byl 3x u moře, jinak standartně jezdím na jaře a na podzim, tedy se neser do venkovanů milý Jardo, kolikrát ty se dostaneš ven. ato má procestovanou celou republiku, jezdím na letní jízdenku, znám všechna okresní města, navštívil hrady, zámky, zámecké parky , a mohu na přání popsat každé větší město, jeho památky, hospod a náměstí, to nezná ani jeden člověk co já.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Také se v Čechách říká : vlastní chvála smrdí .
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Sice na dobu totáče nevpomínám moc ráda, tak vím o jedné věci, co byla dobrá. Děti dostávaly ve škole rybí tuk. Sice to nikomu nechutnalo, ale určitě jsme byly zdravější než dnešní děti, které nechodí ven a vůbec nemají kde získat vitamín D. Taky bych řekla, že byla lepší péče o zuby populace. Dnes chodíme sice častěji k zubaři a máme lepší péči, dentální hygienu a tak, ale jen někteří. Některé děti zubař vůbec nevidí, maximálně tak ve školce, ale pak už je to jen na rodičích.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
chodily v sukních. Pokud nebyly punčocháče, byla to kouzelná doba. Všude byly vidět konce punčoch a kůže nad nima. Byl jsem mladý a "péro" jsem měl neustále v pozoru. A taky se nehledělo na jakési to poplácání po prdeli. Mladé dívky se neoslovovaly "pičo" a nechodily s cigaretou po ulici, to jenom cigošky.
Když jsem u těch cigošů. Měli jasně stanovené mantinely. Jak je překročili, bylo zle. Ke starým lidem jsme se chovali s úctou. Bylo mě 20 a když jsem tatíkovi jaksi neomaleně odmlouval, dostal jsem takovou facku, že mě 2 dny hučelo v palici.
Jo, byla to krásná doba. Rádi na ni s manželkou vzpomínáme. Nic nám nechybělo. A že jsme denně nežrali banány, no, Bóže...
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Podle mne je ted zbytecne vseho az moc. Vcera jsem sel zene koupit ryzi - asi 10 druhu. Nevedel jsem, kterou vybrat. Pritom pry jsou v nektere ryzi plastova zrnicka. Jak to poznat? Radeji bych mel mene druhu, ale opravdu jistotu, ze kupuji ryzi.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Fušky jsou pořád, ale v některých závodech musí odpracovat nějaké hodiny ZADARMO. A vzpomíná někdo na akce Z?
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
to někdo vidí jinak, třeba baráky padaly, ale elektronika vydržela o hodně déle než ty dva roky záruky. Já měl smůlu na jednu značku varné konvice, měl jsem jich několik a už nikdy nic od nich nekoupím. Jsou různé pohledy na věc.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Doba jde po penězích a tahá zblidí prachy. Výrobky jsou úmyslně vyráběny tak, aby nevydržely. Aspoň ty nejlevnější. Navíc moc spotřebováváme, jsme chamtiví. To ale nemá nic společného s režimem. Stejně jak kdysi výrobky dlouho vydržely v Německu i u nás, tak ted nic nevydrží.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
už fakt zdar, jdu spát.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Koláče se prožral-y
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Nevím, proč by si člověk nemohl zavzpomínat na to, co bylo dobré - hezké. Přece jen jsou to vzpomínky na mládí, které většinou bylo hezké, i když doba nebyla ve všem růžová. Dnes je v mnohém lepší, ale zase za ten pokrok platíme zničeným životním prostředím, hektičností, větší rozvodovostí... každá doba má svá pozitiva i negativa. Není dobré něco vidět jen černě nebo zas růžově.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
já se měl dobře a cítil jsem se bezpečněji než dnes. Tak reaguj třeba do rána. Čest práci. PLATÍ TO I DNES? :d
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Jen jsme si to museli vyjasnit. Práci čest? Tomu jsem nikdy nerozuměl. Proč čest práci a ne lidem? Jako dát čest práci?
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
proto, že bez práce nebyly a nejsou koláče
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Ty si asi pleteš práci se zaměstnáním. To je kouzlo bolševizmu. Všichni mají povinnost "pracovat" neboli vykonávat zaměstnání. A bylo jedno s jakým výsledkem, hlavně když se papírově pracovalo. To dnes bohužel Babiš a spol a jeho předchůdci nedokážou. naštěstí, ne že bych toho estébáka volil. A ty koláče bez práce byly. Taky melouchy a výměnný obchod. Já tobě hodím ze stavby pár pytlů cementu nebo kilo svíčkový a ty mě odoperuješ žlučník, pomůžeš se stavbou domu na vesnici. takže sem se přelila ta práce. a taky to tak dopadlo. Koláče z první republiky se prožrali, baráky začaly padat, továrny rezivěly. Věda nestíhala a lidi si začali myslet, že to na západě funguje s tou předstíranou prací jako v ČSSR. A ono ne. To bylo to vystřízlivění po cinkání. Fušky skončily.
A svoji čest si nechej, tu nikomu nedávej, ani té dnešní dřině
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
proč si myslíš, že jsi snad jediný co za komunistů nedržel krok a hubu jak píšeš a ostatní tu napadáš. Tak ses pochlubil a raděj zalez.Nazdar
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Jó, to byly časy. Před naši školu přijel autobus, napojil se prodlužovačkou na zásuvku školníka a potom, už to šlo. Třída za třídou. Pan dr. Lachout byl nekompromisní. "Tak otevři tu svoji chlebárnu."Kdy sis naposledy čistil zuby ? Čistíš si je, vůbec ?" No, nečistili. Psal se rok 1957 a ve většině domácností na naší vesnici taková zbytečnost, jako byla pasta a kartáček na zuby byla považována za zbytečnost. Jak také ne, když v celé dědině akorát v hospodě byla tekoucí voda. Jinak byly v "síni" kýble s vodou. Někdy 2, někde 4, někde žádný. Ráno se chodívalo mýt zrovna pod pumpu na dvoře.
Když přišla zima a mráz, tak jsme se nemyli vůbec. Možná, tak jednou za měsíc, v "trokách na paření prasete. V jedné vodě celá rodina. Včetně staříčka. Ten do té vody, či jak se ta tekutina nazývala, nehorázně prděl.
To bylo veselosti.
No, všichni jsme to ve zdraví přežili. Že jsme malinko zapáchali ? No, Bóže, tenkrát smrděla celá dědina. Nejvíc starý Grygara. Ten se chlubil, že ve vodě byl naposledy, když jej koupala jeho matka, coby novorozence. A to měl požehnaných 95 let.
Jako bývalý legionář dával k dobru různé historky. To jej pokaždé chlapi provokovali, "Tož, Ozefe, jak ste ty bolševíky věšali za kulky. A Ozef povídal.
No, byla to bohatýrská doba. Rádio bylo v každé páté chalupě. Nikomu nescházelo. Kdyby se někdo zeptal, jak se vám žije v té totalitě, lidé by nechápavě kroutili hlavou. "Zemňáků máme plný sklep, plná bečka zelí, na hůře visí 10 poltů špeku a ve chlévě 2 prasacka , kur a kačen je plný dvůr. Husacinu už nikdo nechce jest. Co by ste ešče nechťél ?
No, uplynulo několik desítek let a naši mladí se bez mobilu ani nevyserou.
Tož tak. Když si před dcerama uprdnu, jsem považován za barbara. Nevadí. Já jsem prožil život ,bez zbytečných stresů, plný práce a starostí o své děti, které byly vlastně radostí.
Když dnes vidím své, intelektuálně, multikulturně a genderově vyspělé dcery a vnučky, které jsou neustále nespokojené a mají pocity "vyhoření"
a na hypotéku by si nejraději nakoupily i toaletní papír, jsem vděčný za dobu, které se říká "totalita."
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Pošli odkaz